Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Kalendář akcí | Napsat článek | Seznamka | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 25.10.2018 , svátek má
Reklama
Fotogalerie
Treking > Treky, turistika > Přechod hřebene Malé Fatry (2)

Přechod hřebene Malé Fatry (2)

Jak jsme přecenili své síly

27.7.2015 | Martin Szwejda

Začátkem června 2015 jsme se Jimbo, Lupík a já vypravili na přechod Malé Fatry. V podstatě toto pohoří nikdo z nás pořádně neznal (akorát Lupík zde již byl na Malém a Velkém Kriváni a jednou zabloudil na okraj tohoto pohoří, na našem pochodu do Tater). Z doslechu a literatury jsme věděli, že se jedná o velice pěkné a malebné hory, ale to bylo tak vše. Každopádně jsme se tam velmi těšili.

Přes Kriváně

Jánošíkova terasa, v pozadí Velký Rozsutec

V noci kolem nás běhal jelen nebo jiná vysoká zvěř. Probudilo mě to, stejně jako ostatní. Prvně jsem myslel, že kolem nás chodí medvěd, ale pak mi došlo, že se ono zvíře pohybuje dosti ladně. I tak jsem si říkal, že jestli je to jelen, tak kdyby na mě šlápnul, tak bych asi dost kvičel. Jinak byla noc klidná a ve spacáku bylo až nebývalé horko.

Taky ráno byla teplota 16 st. C, což svědčí o teplé noci. Po snídani pokračujeme na sedlo Príslop (1 202 m). Z něj prudce stoupáme na Suchý (1 468 m). Krásně se z něj otevírají výhledy do Žilinské kotliny, Kysucké vrchoviny, zpět na Lúčanskou Malou Fatru, ještě jdou vidět i Chočské vrchy a Velká Fatra, ovšem Tatry, Moravskoslezské Beskydy a jiná vzdálenější pohoří již přes opar vidět nelze. Na vrcholu je umístěn slovenský dvojitý kříž.

Čtěte také: Předchozí část článku, Přechod hřebene Malé Fatry (1)

Přes Biele skaly (1 462 m) a Stratenec (1 513 m) jdeme do sedla Priehyb (1 450 m). Zde odbočuje žlutá značka do Sedla pod Suchým. Pokud se po ní vydáte a nepropadnete skepsi, tak asi po 5 minutách dorazíte k prameni. Není sice přespříliš vydatný, ale na dobrání vody stačí.

Tipy Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Po návratu do sedla nás již čeká výstup na Malý Kriváň (1 671 m). Je to druhý nejvyšší vrchol tohoto pohoří, ideální pro krásné výhledy. Již z dálky jde vidět blesky obitý obelisk na vrcholu. Bohužel, odsud již začínají proudit kvanta turistů v obou směrech, protože vrchol je dobře dosažitelný od horní stanice lanovky Vrátna.

V tomto ročním obdobní je ovšem hřebenovka obzvláště krásná, protože zde kvete mnoho vzácné květeny, např. sasanka narcisokvětá, dryádka osmiplátečná, hořec Clusiův, atd. Z Malého Kriváně prudce klesneme až do sedla Bublen (1 510 m), ze kterého se cesta na Veľký Kriváň (1 709 m) jeví také dosti strmě, při výstupu se však ukáže, že nejstrmější je na vrchol Pekelník (1 609 m), poté se stoupání trochu zmírní.

Cestou na Suchý

Samotný Velký Kriváň je trošku mimo turistickou značku, není ovšem daleko od hlavní trasy. Z rozcestníku Hrana Veľkého Kriváňa je to nahoru asi 5 minut. Vrchol je obsypán turisty. Nás to ovšem neodrazuje a setrváváme, abychom si mohli udělat pamětní foto z nejvyššího vrcholu Malé Fatry.

Horní stanice lanovky Vrátna

Z Velkého Kriváně setupujeme do Snilovského sedla (1 524 m). Z něj to je, co by kamenem dohodil, k horní stanici lanovky Vrátna. Jak jsme se již dříve dohodli, zastavujeme se zde, abychom se občerstvili a zjistili pro Jimba nejlepší možnosti, jelikož musí další den ráno do práce. Nejlepší je pro něj jít kolem Chaty pod Chlebom do Šútova na vlak.

Jelikož má ještě chvíli čas, tak s náma likviduje zásoby a poté se vydává na cestu domů. My se ještě chvíli zdržujeme na terásce u stanice lanovky, protože máme pro tento den více než dobrý čas. Ostatně pivo, které si zde dopřáváme, také není k zahození.

Pod Veľký Rozsutec

Po pauze a relaxaci se loučíme se stanicí lanovky a míříme na Chleb (1 646 m). Cestou předbíháme a míjíme stále spousty turistů, jelikož Chleb je viditelně oblíbenou destinací lanovkářů, stejně jako oba Kriváně. Z vrcholu se díváme do doliny směrem do Súčan a přemýšlíme, kde už asi je Jimbo.

Na vrcholu Malého Kriváně

Na Chleb jsme měli krátké stoupání, z Chlebu nás čekají rovinky a převážně klesání až do Stohového sedla (1 230 m). Jdeme přes kóty Hromové (1 636 m), Steny - južný vrchol (1 572 m), Steny - severný vrchol (1 535 m) a Poludňový grúň (1 460 m).

Při sestupu z Poludňového grúňa do Stohovského sedla se na nás hrozivě směje Stoh. My se stejně hrozivě smějeme na něj, ovšem smích nás přechází ve chvíli, kdy začínáme stoupat, což je hned za sedlem. Opět brutální krpál. Po cestě na horu v trávě potkáváme zmiji. Chci si ji vyfotit, ale je rychlejší a mizí v trávě.

Stoh (1 607 m) je holý travnatý vrchol s nádhernými výhledy na Veľký Rozsutec a do širokého okolí. My ovšem máme celkem smůlu, protože opar je dost silný, takže vidíme maximálně na Veľký Choč. Navíc se po obloze honí bouřková mračna. Máme hodně optimistickou náladu, protože víme, že nás čeká již jen sestup do sedla Medziholie (1 185 m), kde chceme přečkat noc. Navíc si chceme jen tak, aspoň hodinku poležet v trávě, než se začneme chystat na bivak.

Pětiprstka žežulník

V sedle Medziholie je sice umístěn stůl se dvěma lavičkama, ovšem přístřešek žádný. V mapě (Malá Fatra - Vrátná, 6. vydání) je vyznačena chatka 10 minut chůze od sedla po modré značce v sedle Osnica. Po cestě je i vydatný pramen, což nám značně přidává na optimistické náladě.

Radujeme se, že budeme mít luxusní chatku, dostatek vody, že si uvaříme dobrou čínskou polívku. Jaké je ovšem naše zklamání, když zjišťujeme, že z Chaty pod Rozsutcom jsou jen trosky. V těch se mi podařilo objevit cashku. Je zde ohniště, u kterého tedy chceme zůstat na noc.

Rozkládáme věci na bivak, vaříme polívku a v tom přichází déšť. Co teď? Lupík má celtu proti rose, schováváme se pod ní. Čím víc mohutní déšť, tím víc se ukazuje, jak je celta děravá a jak čím dál víc mokneme. Jakmile déšť ustává, přemýšlíme co dál.

Cesta na Velký Rozsutec

Mraky se stále honí po obloze, do toho začínají bít hromy. A jelikož se i stmívá, rychle balíme krosny a po předchozím prostudování mapy usuzujeme, že nejlepší bude dojít do osady Zázrivá - Biela po zelené značce.

Klesáme po lukách, kde potkáváme jednoho mloka skvrnitého, a posléze lesem až do vesnice a bereme za vděk parádní autobusovou zastávku. Sice jsme klesli o 600 výškových metrů, ale jistota střechy nad hlavou, kdyby se náhodou přihnala ještě nějaká bouřka, je přesvědčivá. V horách si člověk nemůže být nikdy na sto procent jistý.

Vzhůru na Rozsutce, poslední části naší hřebenovky

V noci nás sice v naší bivakovací autobusové zastávce otravoval nějaký pes, který se postavil do dveří, vrčel na nás a štěkal. Lupík ho ovšem odehnal slovy: "Jedeš domů." Jinak byla noc poklidná, opět bylo spíše horko.

Ráno jsme se vzbudili s prvním šichťáckým autobusem, protože se zde začali scházet lidé, kteří putovali za svou prací, či jinými starostmi. Jedna paní, když nás viděla, jak tam ležíme, tak celou situaci dokonce konstatovala slovy: "Boha, to čo je?"

Sasanka narcisokvětá

Budíček jsme tedy měli brzký, takže ihned po snídani asi kolem půl sedmé ráno, jsme se vydali na cestu. Protože obloha je sice sem tam s mráčky, ale jinak čistá, rozhodujeme se, že hřeben musíme dorazit. Stoupáme teda 600 metrů, které jsme ztratili, zpět do sedla Medziholie, kousek pod sedlem čerpáme vodu.

Ze sedla se vydáváme na Veľký Rozsutec (1 610 m). Dost se na něj těším, protože mě vždy fascinoval svým tvarem, když jsem jej pozoroval z Lysé hory v Moravskoslezských Beskydech. Mapa slibuje i nějaké fixní řetězy po cestě nahoru, takže o to bude cesta zajímavější.

Chodník stoupá prudce, ale dnes není takové horko, takže se jde dobře. Místy se jde po provizorních ocelových schodech, které jsou v některých místech značně podemlety vodou. Cesta je lemována množstvím horské květeny. Hlavně hořci Clusiovými, dryádkami a taky vstavači - pětiprstkou žežulníkem. Drápání se po skalách s fixními řetězy s krosnami na zádech konečně přináší nějaký ten adrenalin. Konečně jsme u rozcestníku, od kterého je to na samotný vrchol asi 3 minuty.

Na vrcholu je umístěn kovaný kříž, fotíme se u něj a kocháme se pohledy na Krivánskou Fatru, kterou necháváme za zády, po svačince sestupujeme mezi skalami a pozorujeme Malý Rozsutec, který si chceme dát taky. Po prudkém klesání lesíkem se dostáváme do sedla Medzirozsutce (1 200 m), kde je časový údaj 20 minut na Malý Rozsutec (1 344 m). Moc se nám tomu nechce věřit, protože skaliska před náma vypadají dost nepřístupně. I liška, kterou jsme zpozorovali na louce, se raději dala na úprk.

Tipy Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

V dalším sedle necháváme krosny a nahoru pokračujeme na lehko, jelikož je to mimo naši trasu. Cesta opět prudce stoupá, stěny Malého Rozsutce jsou dost vyklouzané od nesčetné nohy turisty. Držím se fixních řetězů a přemýšlím, jak asi polezu dolů. Jsme nahoře, na předposledním vrcholu naší hřebenovky. Nakonec to opravdu bylo oněch slibovaných 20 minut.

Moc se nezdržujeme, jen na foto a na rozhled a upalujeme dolů. Jak jsme měli strach ze sestupu, tak jsme jej celkem bravurně zvládli. Krosny jsou stále na místě, tak je nahazujeme na záda a upalujeme vstříc civilizaci. Stoupáme ještě na nepojmenovanou kótu (1 284 m), poslední vrchol naší hřebenovky.

Skalní stěny kolem ní prudce padají do údolí, kde vede žlutá značka, která oba Rozsutce obchází. Pojmenoval jsem ji Jánošíkova terasa. Na chvíli si na ni sedáme a jen pozorujeme údolí, jak v něm plyne čas. V puklinách ve skalách kvete krásná hvězdnice alpská.

Další cesta pokračuje tak, jako začala u Strečna… tam jsme prudce stoupali lesem nahoru, nyní stejně prudce klesáme. Jakoby tady neznali serpentíny. Moje už tak dost otlačené nohy na patách a na prstech značně trpí. Mammutky, co mám na nohách, jsou sice super, ale rozhodně v nich nejsem jako ve vatě. Vidina oběda a piva, mě ovšem táhne vpřed.

Do cíle… do Zázrivej

Sestoupili jsme až do sedla Príslop nad Bielou (810 m). Z něj se už jde po louce. Doslova magicky působí skála, která je umístěna v jejím středu. Po chvíli už procházíme mezi prvními staveními osady Petrová. Míjíme Jánošíkov dvor a přicházíme na hlavní cestu vedoucí do Terchovej. Přecházíme ji a lesem procházíme přes mírný kopeček kolem Borické mláky, což je rašeliniště.

Už je před náma Zázrivá. Sice na lukách nad ní se ztrácí značka, ale mě už je to jedno, tak rovnou za nosem klesám k Dolinskému potoku, brodím se přes něj a přes kopřivy prolézám na asfaltku. Po ní už jdeme až k rozcestníku Zázrivá - ústredie, což považujeme za cíl naší cesty.

V cíli

Již ve 12:30 sedím v místní restauraci a objednávám si menu za 3,2 eur. Moučníček po něm je milé překvapení a zároveň balzám na duši. Při jeho konzumaci se Rozsutce značně zatáhly do mračen a začaly kolem nich bít hromy, takže vše jsme stihli tak akorát. Protože autobus nám jede až v 15:35 z asi 1,5 km vzdálené zastávky, přesouváme se ještě na pivo do protější hospody.

Za odměnu si dopřávám i, v tomto kraji tolik rozšířený, horec. Po cestě na autobus se ještě stavujeme v místní výrobně sýrových nití a každý si kupujeme čtvrtkilový balíček do vlaku. V Žilině pak máme jen 6 minut na přestup z autobusu do vlaku, ale poklusem to krásně zvládáme. Je mi trochu smutno, že Fatru opouštím, ale na druhou stranu… určitě se zde ještě vrátim.

Shrnutí putování přes Kriváňskou Malou Fatru

Kriváňská část Malé Fatry není ve vrcholových partiích zalesněná jako její Lúčanská část. Je bohatější na výhledy. Turistů je zde hodně, hlavně Chata po Suchým je hojně navštěvována a dále pak úsek hlavního hřebene mezi Malým Kriváňom a Chlebom.

Přírodních vodních zdrojů je zde dostatek, případně se dá voda načerpat na chatách (v horní stanici lanovky Vrátná je sice napsáno, že voda není pitná, ale okusili jsme a nic nám nebylo). Na škodu mi přijde, že zde nejsou nouzové bivakovací přístřešky, na druhou stranu je zde dostatek chat.

  • 3. den: 22,4 km, celkové stoupání: 1 590 m
  • 4. den: 12,9 km, celkové stoupání: 1 246 m
  • Celkem (3. a 4. den): 35,3 km, celkové stoupání: 2 836 m

Shrnutí celého treku

Celá Malá Fatra je opravdu velmi krásná a určitě stojí za návštěvu. Rád se zde budu vracet, ať na vícedenní treky, či jen tak na jednodenní. Je bohatá na faunu i flóru. Jsou z ní nádherné výhledy na okolní blízká i vzdálená pohoří, jako jsem psal v článku.

Celkově mě potěšilo, že jsme potkali příjemné lidi, navázali nové kamarádství. Trochu mě mrzí, že zde nejsou turistické přístřešky, my jsme nakonec měli relativně dobré počasí, ale kdyby byl co 10 km jeden, určitě by to potěšilo nejednoho turistu, který se chce třeba jen schovat před přeháňkou.

Škoda je, že se nám nepodařilo dát celou trasu, tak jak jsme chtěli (i z částí hřebene Oravské Magury, jak jsem psal v úvodu). Asi jsme se přecenili nebo jsme nebyli ve formě. Ale určitě nelituji, alespoň jsme měli více času na prozkoumání tohoto nádherného pohoří. Teď už zbývá jen otázka: "Kam příště?"

  • Celkem (všechny 4 dny): 84,9 km, celkové stoupání: (pekelných) 6 660 m

Další související články:

+ Přechod hlavního hřebene Malé Fatry
+ Hřebenovka Malé Fatry a něco navíc
+ Hřebenovka v oblacích aneb přes Chleb na Poludňový grúň
+ Výstup na Velký Rozsutec, nejkrásnější horu Slovenska
+ Osnica a Stoh z Párnice do Kraľovan
+ Jarní okruh Malou Fatrou aneb ze Šútova na Malý Kriváň a Kľačianskou Maguru
+ Malá Fatra v předjaří aneb na Chleb kolem Šútovského vodopádu
+ Malá Fatra na skialpech
+ Přechod hřebene Malé Fatry na sněžnicích
+ Beh Fatrou 50 km 3 200 m +, malofatranská hrebeňovka netradične
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor
30.07.2015, 23:40 Ricc | drobne nepresnosti
19.08.2015, 08:12 Martin Szwejda | Máte recht,


Reklama
Reklama
Výběr tras a cílů podle pohoří
Beskydy Bukovské vrchy
Bílé Karpaty Cerová vrchovina
Jeseníky Chočské vrchy
Jizerské hory Kysucké Beskydy
Králický Sněžník Malá Fatra
Krkonoše Muránska planina
Lužické hory Nízké Tatry
Orlické hory Roháče, Z. Tatry
Rychlebské hory Velká Fatra
Šumava Vysoké Tatry
Zábřežská vrchov. Další pohoří…
Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Kakanui Mountains, dvoudenní trek na Novém Zélandu
Hory Přechod Krkonoš a Jizerských hor, Králicko-krkonošský sudetský trek
Hory Jaro na Považí, turistika na Považském Inovci a v Strážovských vrších (1)
Hory New Horizons se blíží k Plutu, žně objevů roku 2015 pokračují
Reklama
Témata našich článků…
Čertovy skály Krkonoše, ubytování Chata pod Chlebom Starý Jičín Jeskyně Chata Borišov Vosecká bouda Tribeč Tematín Macocha Beckov Maroko Jeskyně Na Turoldu Kasiopeja Vartovna Wildspitze Malé Karpaty Cirrus Hrad Cimburk Měsíc Pohorky Helfštýn
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Turistika Železné hory křížem krážem. Lichnice, Vildštejn, Kočičí hrádek…
2. Turistická poradna Jídlo a pití na treku. Horský jídelníček a speciality z vaší kuchyně (2)
3. Rumunské Karpaty Apuseni je vhodné pre každého, Rumunsko a turistika
4. Naše vrcholy Komorní hůrka, jedna z nejmladších sopek v České republice
5. Chaty Bezručova chata. Chata KČT na Lysé hoře v Beskydech
6. Vesmír Hnědý trpaslík, záhadný objekt na pomezí planet a hvězd
7. Rozhledny Kurzova věž, rozhledna na Čerchově v Českém lese
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist