Silnička dojde k silnici II/354 a trasa za ní pokračuje přes les a pak vpravo po spojovačce od Kadova až k zelené značce. Po odbočce vlevo trasa začne stoupat k nedaleké Pasecké skále. U odbočky na opačné straně silnice při okraji lesní loučky kdysi stávala "rumunská" kaplička, kterou v roce 1945 postavili rumunští vojáci při osvobození Československa a nějakou dobu v lokalitě tábořili. Po několika desetiletích dřevěný objekt podlehl zkáze a dnes na místě stojí dřevěný pravoslavný kříž, který v místě nechal instalovat Novoměstský okrašlovací spolek.
Další zastávkou na zelené značce je Pasecká skála, jedna z osmistovek Žďárských vrchů. Na vrcholu se nachází zajištěná vyhlídka nabízející rozhled po Žďárských vrších. Od Pasecké skály zelené značení přejde přes silnici II/354 a pokračuje okrajem lesa, kolem přístřešku Paseky a dál mezi loukami k osadě Studnice. Dnes už bez kulisy tří ocelových stožárů s modelovým vedením a unikátním zařízením na měření tloušťky námrazy, které bylo po více než čtyřech desetiletích na základě nesouhlasu ochranářů demontováno v letech 2022 a 2025.
Okolí Studnic, nejvýše položené osady v Kraji Vysočina, která je místní částí Nového Města na Moravě, nabízí se svými 786 metry nad mořem výhledy do okolí. Trasa za osadou pokračuje lesem, klesne na rozcestí Pod Studnicemi a poté po žluté turistické značce zase vystoupá až k osadě Odranec, místní části obce Věcov. Ta se již před staletími proslavila "zázrakem v Odranci", který se odehrál dne 11. června 1619. Tehdy byli místní lidé svědky toho, že na vesnici z nebe spadly tři ohnivé předměty, které ve skutečnosti byly kusy meteoritu.
Dva z kamenů byly nalezeny a předány majiteli panství Vilému Dubskému z Třebomyslic, třetí se nalézt nepodařilo. Později se ale oba úlomky meteoritu ztratily. Podle některých hypotéz jeden z nich skončil ve vídeňském muzeu, nicméně se tam nedochoval. Odranecký "zázrak", o němž vznikla i jarmareční píseň, připomíná obrázek na stromě vlevo od žluté značky.
Ze žlutého značení se trasa poté přesměruje na modré a postupně začne stoupat k dalšímu z osmistovkových vrcholů Žďárských vrchů - kopci Bohdalec. Kromě přístřešku se pod vrcholem od srpna 2026 nachází dřevěná útulna, kde lze přečkat noc. Přístřešek zřízený Lesy ČR stojí u dálkové pěší trasy Via Czechia a obnovena byla i blízká studánka.
Pod Bohdalcem se modrá značka změní na zelenou a zamíří ke spojovací silnici mezi Vříští, místní částí Sněžného, a Líšnou. Za ní pokračuje až do bezprostřední blízkosti Líšeňského dvora, kde ze značky trasa odbočí vlevo po spojovací silnici ke komunikaci II/354. Na ní pak trasa nejdříve zamíří vlevo a na začátku Vříště rovněž vlevo.
Po necelém půl kilometru se po levé straně silnice objeví kaple a za ní Panský dům, dnes penzion. Levá část objektu, vedle jehož sklepa se zachovaly středověké podzemní prostory, může pamatovat dobu dávných sklářů, neboť ves proslula i sklářstvím. Sklárna tam fungovala už před rokem 1550 až do poloviny 17. století. Vyrábělo se tam zelené (lesní) a čiré sklo.
Vedle penzionu roste památný javor, jehož stáří je asi 250 let. Z usedlosti číslo 2 na opačné straně silnice měl pocházet Jan Staněk, legendární Honza z Bříště (Bříšče), silák z druhé poloviny 19. století. V kraji o něm kolovaly pověsti, v nichž figuroval jako dobrák pomáhající chudým, i když podle historických pramenů strávil řadu let ve vězení za krádeže a rvačky.
Nejznámější legenda se pojí se sloupkem z kadovských železáren, kterým měl být vytyčen katastr Kadova ve směru k Herálci. Kadovští chtěli, aby Honza 180 kilogramů těžký sloupek odnesl co nejblíž k Herálci. Honza se sloupkem problém neměl, avšak v polovině cesty ho přepadla nutná potřeba, takže mrsknul sloupkem o zem a skočil do křoví. Hranice katastru tak zůstala tam, kde Honza zátěž odhodil. Stávající sloupek na rozcestí u parkoviště pod Lisovskou skálou je replika z roku 2001, neboť originál několik let předtím někdo ukradl.
Poslední zajímavostí na trase je Borovičkova skála. Skalní vrchol s výrazným litinovým křížem z první poloviny 19. století se nachází vpravo na opačném břehu řeky Fryšávky. Poté už zbývá jenom zhruba půl kilometru zpět do Kuklíku.
Trasa výšlapu j k dispozici zde.
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.