Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Archiv | Kalendář akcí | Napsat článek
Eshop Kontakty Napište nám Publikuj článek Satelitní snímky Webkamery Počasí Treking.cz
Poslední aktualizace: 16.5.2018 , , svátek má
Reklama
Treking > Treky, turistika > Křivoklátsko a Český kras

Křivoklátsko a Český kras

Čundr přes Žebrák, Týřov, Křivoklát, Tetín, Svatý Jan pod Skalou, Velkou Ameriku a Karlštejn (2)

Klesáme do města Beroun, jehož název se odvozuje od italské Verony. V místech se žilo už v době železné, obec povýšil na město v roce 1295 král Václav II. Za husitských válek sídlo nejprve stranilo Zikmundovi, obrátilo ve chvíli, kdy ho v roce 1421 dobyl Jan Žižka. V dalších stoletích několikrát vyhořelo, šeredně ho poničily povodně a za třicetileté války ho vydrancovala vojska obou stran; k výraznému rozvoji přispělo zřízení železniční tratě z Prahy na Plzeň (1861 - 1862).

Řebřík

V centru zaujme náměstí s kostelem svatého Jakuba a se dvěma branami, jimiž se ve středověku vjíždělo do města, neschází zbytky hradeb.

Zaskakujeme na oběd a míříme k další štaci, která se už nenachází na území CHKO Křivoklátsko. Přesunujeme se do Českého krasu. I v tomto případě se jedná o chráněnou krajinnou oblast, vyhlásili ji v roce 1972 na ploše 128 km2. Oblast formují převážně vápence, které nabízí časté krasové jevy včetně jeskyň, dostáváme se do geologicky nejcennější části pánve zvané barrandien. Navrch se přidává vzácná květena a zvířena.

Čtěte také: První část článku Křivoklátsko a Český kras

K naší první zastávce v Českém krasu neputujeme z Berouna nijak daleko; zastavuje nás Tetín. Dle bájí zde žila Teta, čili sestra Libuše a Kazi, obec působí velmi malebně. Stojí zde zámek, jenž je v soukromém vlastnictví, tři kostely, které jsou zasvěceny svaté Kateřině, svaté Ludmile a svatému Janu Nepomuckému, pohostinské zařízení i řada obytných domů; nás zajímá především oblast původního hradiště.

Beroun

Sídlo založili v 9. století a patřilo k nejstarším v Čechách, později ho přeměnili na královský hrad. Z památky se sice téměř nic nedochovalo, leč i tak má svůj půvab. Ze skalnatého ostrohu se nabízí krásný výhled na okolí. Přímo pod námi teče Berounka, podle níž se šine železniční trať, upoutá i Beroun a kopce, skály a lomy Českého krasu; v nedaleké jeskyni nalezli pozůstatky jeskynního medvěda.

Přestože místo stojí za delší zastavení, příliš se nezdržíme. Vyhání nás krátká dešťová přeháňka. Ještě ve vsi opouštíme turistickou značku a přestupujeme na cyklistickou stezku svaté Ludmily. Tuto dámu, jež představovala babičku svatého Václava, uškrtili na přání kněžny Drahomíry v Tetíně dne 5. září 921 vrahové Kvaň a Tmaň, kteří za svůj podlý čin dostali darem vesnice - osada Tmaň skutečně existuje nedaleko od Berouna.

Stezka svaté Ludmily nás přivádí k Berounce a ubíráme se po břehu, je to nádhera. Skvělé výhledy na skaliska nemají chybu, posléze se shodneme, že krajina z protější strany tak malebně nevypadá. Sami sebe se proto tážeme, proč tudy kromě cyklistické stezky nevede i pěší trasa. Není to škoda?

Oppidum Stradonice

V osadě Srbsko nás přivábí do restauračního podniku bramborová polévka, děje se tak v pravou chvíli. Než se posilníme, přežene se venku druhá a poslední přeprška tohoto dne, lépe jsme si nemohli vybrat.

Vracíme se po druhé straně Berounky kus zpátky a cestou chvíli pozorujeme ondatru, zahýbáme do oblasti skal. Kdybychom představovali geology, zajisté slintáme blahem, oblast má šmrnc. Po pár kilometrech nás zdraví klášterní budovy Svatého Jana pod Skalou. V místě dnešního svatostánku žil původně poustevník, klášter založili v 11. století. V roce 1310 zde zřídili proboštství a v roce 1517 opatství, dnešní podoba objektu pochází ze 17. a 18. století.

Pohled z Tetína na Berounku Hrad Tetín

Jelikož nastal večer, příliš se u kostela nezdržujeme a vylézáme na skalní masiv Skála, který vystupuje sto osmdesát metrů nad údolí. Od vrcholového kříže se nabízí skvostné výhledy na svatostánek i další osady a kopce; ve skalní jeskyni kousek pod vrcholem bývalo v minulosti opevněné pravěké hradiště. Tam ovšem stezka nevede, odbočujeme na Solvayovy lomy.

Ty získaly název podle belgické firmy Solvay, která v těchto místech zahájila v červnu 1918 těžbu vápence a kutala až do roku 1956, poté lom vlastnila Správa silnic Praha, jež těžila do roku 1964. Následně místo osiřelo, leč nestalo se tak na věky věků. Od roku 1993 se o území stará Společnost Barbora, která zde zřídila muzeum těžby a dopravy vápence.

My v lomu přespáváme poblíž úzkorozchodné koleje, již obnovili po roce 1993; původní trať přestali používat v roce 1956. V dnešní době se po kolejích vozí v letních měsících návštěvníci, kterým je určen i blízký vozový skanzen.

Solvayovy lomy Pohled na Svatý Jan pod Skalou

Ráno pokračujeme na Bubovické vodopády. Navzdory časnému jaru v nich neteče téměř žádná voda, škoda. Ubíráme se dál a posléze necháváme batohy mezi stromy poblíž Dubu sedmi bratří. Nalehko se vydáváme k lomům u Mořiny, v nichž se těžilo už za časů Jana Lucemburského a Karla IV. K hlavnímu rozmachu těžby došlo po zbudování kladensko-nučické dráhy, na niž v roce 1900 navázala vlečka protažená do lomů, která je pro lom Kanada funkční dodnes.

K dalšímu rozkvětu přispělo zdokonalování vrtných strojů, drtičů a přechod z vozíků na svoz nákladními automobily. Navštívené lokality jsou uzavřeny od druhé poloviny dvacátého století, kdy došlo k vyčerpání zásob železné rudy v Nučickém revíru a k útlumu železáren na Kladně.

Jako první pán na holení přichází lom Malá Amerika, původní jméno znělo Školka. Přímo před námi se otevírá hluboká "propast". Strmé skalní stěny, v nichž jsou zamřížované otvory uzavřených šachet, obklopují malebné jezírko, těžit se zde přestalo v roce 1958. Jak praví naučná cedule, každou zimu zde nacházejí útočiště netopýři a vrápenci, ve vodě mají žít raci, kapři, hrouzci i parmy.

Mexiko Malá Amerika

Následuje lom Mexiko. Jeho druhý název zní Trestanecký lom, protože sem v letech 1949-1953 posílali na těžkou práci politické vězně, kteří s vypětím sil plnili budovatelské plány a opouštěli lokalitu zcela vysíleni a na pokraji smrti. Nelze se proto divit, že u lomu, jenž je tři sta metrů dlouhý a přes sto metrů široký, postavili k jejich uctění památník. Dno opět zalila voda, jež vytváří jezírko.

Největší a nejkrásnější lom si necháváme na závěr, o slovo se hlásí Velká Amerika. Délka přesahuje sedm set padesát metrů, šířka činí přibližně sto padesát metrů a hloubka cca sedmdesát Velká Amerika metrů, těžbu ukončili v roce 1963. Dno vyplňuje tradičně jezero a místo působí romanticky; není divu, že tady točily scény pro vynikající filmovou komedii Limonádový Joe. Zamrzí jen to, že se nesmí scházet dolů k vodě.

Plán je splněn a vracíme se pro batohy, po zastávce na oběd stoupáme ke Karlštejnu. Asi těžko bychom hledali v našich luzích i hájích známější hrad, zavítáme aspoň na nádvoří. Sídlo založil český král a císař Svaté říše římské Karel IV., k výstavbě došlo v letech 1348 - 1357.

Za husitských válek zde skryli české korunovační klenoty, protože hradby představovaly pro kališníky nepřekonatelnou překážku, hrad dobyli až v roce 1646 Švédové. Klenoty tou dobou už "schovávali" jinde, odvezli je v roce 1619. K rozsáhlým rekonstrukcím, které vtiskly sídlu dnešní podobu, došlo v letech 1887 - 1899.

Karlštejn

S Karlštejnem se loučíme "kýčovitými" pohledy z luk, přes které jdeme do Zadní Třebáně. Tam zcela spokojeni zakončujeme čundr, který jsme kvůli počátečnímu "pomýlení" nevedli podle původního plánu, leč vůbec toho nelitujeme; nedovedeme si pouze představit, jak to v oblasti vypadá v hlavní turistické sezóně, kdy sem zavítají davy lidí. Naštěstí nás to trápit nemusí. Nasedáváme do vlaku a dáváme sbohem překrásným končinám. Třeba se zase někdy uvidíme.

Treking.cz - diskuze
Turistické trasy a výlety podle pohoří
Hledej podle pohoří
Reklama
Na Trekingu dále naleznete
Naše rozhledny Skalní města
Naše vrcholy Vodopády
Ledovcová jezera Sedla a doliny
Jeskyně Památky
České hrady Slovenské hrady
Geomorfologie (ČR) Geomorfologie (SK)
Nejvyšší hory (SK) Nejvyšší hory (ČR)
Nejvyšší vrcholy Orografické členění
Karpaty Alpy
Reklama
Vyhledat ubytování podle pohoří

1. Beskydy, ubytování a horské chaty v Beskydech
2. Javorníky, ubytování a horské chaty v Javorníkách
3. Jeseníky, ubytování a horské chaty v Jeseníkách
4. Jizerské hory, ubytování a chaty v Jizerských horách
5. Krkonoše, ubytování a horské boudy v Krkonoších
6. Orlické hory, ubytování a chaty v Orlických horách
7. Šumava, ubytování a horské chaty na Šumavě
CZ / SK
1. Malá Fatra, ubytování a horské chaty na Malé Fatře
2. Nízké Tatry, ubytování a chaty v Nízkých Tatrách
3. Oravské Beskydy, ubytování a chaty na Oravě
4. Roháče, ubytování a chaty v Západních Tatrách
5. Slovenský ráj, ubytování a chaty ve Slovenském ráji
6. Velká Fatra, horské chaty a útulny na Velké Fatře
7. Vysoké Tatry, ubytování a chaty ve Vysokých Tatrách
Reklama
Témata našich článků…
Vesnuše Kmeťov vodopád Rýchorská bouda Cvilín Zámek Hluboká Chata Šerlich Bouda Jelenka Macocha Ceres Den Země Motýli Matterhorn Drahotuš Soumrak Konopiště Proton Cirrus Velhartice Bouřky Černá díra Batohy Ještěd
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Rozhledny Bismarckova rozhledna: Rozhledna na vrchu Zelená hora u Chebu
2. Jeskyně Jeskyně Balcarka, na krápníky nejbohatší jeskyně Moravského krasu
3. Naše vrcholy Luční hora: 2. nejvyšší hora Krkonoš a České republiky
4. Památky Kuželov, větrný mlýn - technické a stavební památky v Bílých Karpatec
5. Vesmír Mléčná dráha neboli naše Galaxie - náš mateřský galaktický hvězdný ostrov
6. Horské chaty Masarykova chata: Horská chata v Beskydech, levné ubytování na Bumbálce
7. České hrady Karlštejn, jeden z nejznámějších a nejnavštěvovanějších českých hradů
Reklama
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist