Treking > Treky, turistika > Výstup na Kriváň (2 494 m), túra ve Vysokých Tatrách
Výstup na Kriváň (2 494 m), túra ve Vysokých TatráchObtížnost a délka túry na Kriváň ve Vysokých Tatrách1.5.2007 | Otakar Brandos
Kriváň (2 494 m) patří k těžším turistickým podnikům ve Vysokých Tatrách. Zdolání vrcholu Kriváně vyžaduje určitou fyzickou i technickou zdatnost, neboť část trasy na Kriváň je exponovaná. Přesto ani ta nejtěžší místa na Kriváni nejsou zajištěna fixními řetězy. A že by se místy ty řetězy věru hodily. Zejména za mokra či při sněhovém poprašku… První zaznamenaný výstup na Kriváň uskutečnil v roce 1772 A. Azirbess. Vrchol byl dlouhou dobu považován za nejvyšší ve Vysokých Tatrách, než byla barometricky určena jeho skutečná výška. V minulosti se v masívu Kriváně dolovalo stříbro a další kovy. Následující trasu doporučuji provést ve směru jak je popsáno, nikoliv ve směru opačném, protože si tak při výstupu ušetříme zhruba 400 výškových metrů. Túru doporučuji zahájit na Štrbském plese, které slouží jako východisko pro řadu dalších túr. Pleso obejdeme z jižní strany a vydáme se po červeně značené magistrále směrem k severozápadu. Zhruba za hodinu dojdeme po vozové cestě k rozcestí u Jamského plesa. K samotnému Jamskému plesu je to odsud ještě asi tři minuty. Na rozcestí odbočíme doprava na modře značený turistický chodník vedoucí na Kriváň. Cesta nejprve prochází lesem, který však brzy řídne a postupně přechází do pásma kosodřeviny. Zde se také otevřou první pohledy na Malý Kriváň a za ním se krčící vrchol samotného Kriváně.
III. doplněné a zcela přepracované vydání průvodce
Vysoké Tatry je tentokráte doplněno o polskou část Tater, která je logickou a nedělitelnou
součástí tohoto horského celku. Protože celkový objem informací v knize obsažených podstatně narostl « O něco výše již vidíme na opačné straně i hřeben Nízkých Tater a Podtatranskou kotlinu. Chodník obchází vrchol Jamy (1 572 m) a přivádí nás do oblasti zvané Predný Handel. Tady v minulosti probíhala důlní činnost. Na pravé straně je vidět Krátká veža, Ostrá veža, Krátka a Dolina Suchá voda. Tady se cesta prudce stáčí doprava, kousek klesá, aby pak mohla vzápětí opět stoupat na Podkrivánskou poľanu. Odsud má již turistický chodník (dále již jen TCH) vysokohorský charakter. Obcházíme západní svahy Malého Kriváně a přicházíme po táhlém stoupání, z nějž se otevírají nádherné pohledy na Červené vrchy a Liptovské kopy, na rozcestí. Od rozcestí v Krivánskem žlabu TCH prudce stoupá na Malý Kriváň. Je vydlážděn žulovými plotnami, místy je však dosti suťový, proto je nutno zachovávat opatrnost. Z Malého Kriváně nepatrně klesá do Daxnerova sedla a odsud již cesta vede přímo vzhůru na vrchol Kriváně. Ten poskytuje úžasné výhledy prakticky na celé Vysoké Tatry. Výstup je v některých krátkých úsecích silně exponován a během náledí je prakticky neschůdný. Ani tyto nejexponovanější úseky však nejsou zajištěny fixními řetězy. Proto je nutné dbát maximální opatrnosti. Zvláště za mokra a nebo námrazy. Sestup po rozcestí v Krivánskem žlabu je stejný, tady ale odbočíme již doprava a po zeleně značeném TCH se vydáme na Tri studničky. Kousek pod rozcestím je možno přímo u chodníku nabrat pitnou vodu. V letních měsících kvete v celé této oblasti obrovské množství kytek. Po asi 15 minutách sestupu od rozcestí v Krivánskem žlabu se nám zpětně otevírá krásný pohled na Kriváň v podobě, jak je nejznámější. Chodník pak vede v četných serpentinách hustými porosty kosodřeviny. Na některých místech je však chodník silně erodován, brázdy jsou až 3/4 metru hluboké! Na Grúniku je možno odbočit k místu, kde se v době SNP nacházely partyzánské bunkry. Odbočka je označena šipkou. Bunkry ale byly jen obyčejnými sruby ukrytými v lese.
Prohlédni fotky k článku
(20 fotografií)
Strmý sestup lesem, respektive co z něj zbylo po větrné smršti před několika lety, pak končí na rozcestí Tri studničky u pěkného altánku a velkého dřevěného rozcestníku. Vlevo dojdeme asi po 5 minutách k hlavní cestě a nebo můžeme pokračovat vpravo po červené magistrále na Podbanské. Tuto túru doporučuji jen fyzicky zdatným turistům s jistotou v chůzi v exponovaném terénu a se základními znalostmi pohybu na skále.
Kriváň, turistická mapa
Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Výstup na Kriváň
Túra na Kriváň je náročná predovąetkým fyzicky.
Prevýąenia vyplývajú z nadmorskej výąky autobusovej zastávky a stanice TE® moľných východísk. K jednotlivým východiskám prísluąný komentár [celkové prevýąenie]:
1. Podbanské (930 m) ? úplne najmenej výhodné, zbytočne ďaleko; len v prípade, ľe sa tu ostihnete akýmsi nedopatrením; po Tatranskej magistrále (červená) alebo súbeľnom modrom TCH na Tri studničky (takmer 5 km). [1560 m]
2. Tri studničky (1090 m) ? len v prípade, ľe by ste tu vystúpili omylom; inak platí opis ako v 3. [1400 m]
3. bývalá Vaľecká chata (1152 m) ? trasa najkratąia, ale svojím spôsobom aj najmenej zaujímavá, pretoľe sa ide najskôr lesom Grúnika a potom kosodrevím pod Priehybami; nad kosodrevím sa otvoria výhµady len na J stranu, do (Veµkého) Krivánskejo ľµabu a na vzdialené okolie Tatier. (Asi by sa nemalo propagova» krátke odbočenie do Sedla nad Priehybami, keďľe sem nevedie ZTCH. Mohlo by sa to vąak poveda» aj opačne: Keďľe zo sedla je jediný moľný pohµad smerom na SZ ? S (okrem vrcholu), mala by sem vies» značená asi 100-metrová odbočka.) [1340 m]
4. Biely Váh (1200 m) ? trochu dlhąie ako 3, avąak zaujímavejąie vďaka výhµadom z Plavlovho chrbta (zo spodnej časti do Vaľeckej doliny a Doliny Suchej vody a na ich okolie).
5. ©trbské Pleso (1355 m) ? najdląia trasa; výhoda vyąąej výąky východiska sa stráca práve predĺľením trasy. (Rozdiel výąok východísk 400 m je len v tom najneobvyklejąom prípade ? z Podbanského.) [1140 m]
Pre návątevníkov, ktorí vyuľijú riedke verejné dopravné prostriedky a nechcú sa vraca» rovnakou cestou, je optimálny práve opačný smer ? so zakončením na ©trbskom Plese, pretoľe tu majú záruku spojov dlho do noci.
Z čistiniek v kosodrevine sa otvára výhµad predovąetkým na mohutný Pavlov chrbát, vybiehajúci z Malého Kriváňa na J.
Jamami sa nazýva zvlnená lokalita, ktorej centrom je Jamské pleso (odtiaµ názov plesa).
Predný Handel a Zadný Handel sú lokality vo Vaľeckej doline spojené s baníčením v minulosti.
Treba zdôrazni», ľe keby boli vąetci návątevníci parku disciplinovaní a chodili by striktne po vybudovaných kamenných chodníkoch, neboli by tieto chodníky tak veµmi zaątrkovené a tým by boli bezpečnejąie a príjenejąie na pohyb. A okrem toho by okolie chodníka nemalo podobu, od ktorej musí kaľdý čo trochu citlivejąí odvraca» zrak (ale kam ? v takom náročnom teréne...?).
Výstup na Malý Kriváň a potom posledná čas» aľ na vrchol Kriváňa si vyľaduje pozornos» a aj spoluprácu rúk.
Ak je vo vyąąích polohách poµadovica, ľiadny súdny turista sa do terénu neodváľi. A rovnako by mal kaľdý zavčasu ?utiec»? z vrcholu, ak hrozí, ľe sa ide tvori» poµadovica.
Inątalovanie re»azí by mohlo ma» neraz paradoxne opačný účinok: mohlo by» bezpečnos» zníľi». Mohlo by podnecova» výstup aj v zlých alebo zhorąujúcich sa podmienkach a podceňova» fakt, ľe zostup je vľdy »aľąí neľ výstup.
Poslednou/ prvou pitnu vodou je Beliansky potok pod Rázcestím pod Malým Kriváňom.
|