Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 25.10.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Treky, turistika > Trek z Kremence na Minčol

Trek z Kremence na Minčol

Z Čirče do Cigeľky (7)

31.3.2014 | Tomáš Fries

Podstatnou část tohoto putování zabralo pohoříčko Čergov na pomezí Pienin a Ondavské vrchoviny. Na hřebenovku z Obručného přes vrchy Minčol (je nejvyšší - 1 157 m n. m.), Veľkou Javorinu (1 099 m n. m.), Čergov (1 050 m n. m.) a Lysou (1 068 m n. m.) do Sabinova by vám bohatě stačily tři dny.

Minčol

My jsme se ale rozhodli projít si i některá zapomenutější místa, i když s tou "zapomenutostí" je to velmi relativní, na Čergově totiž mnoho turistů nepotkáte. Kopce jsou tam porostlé listnatým a smíšeným lesem, ale řádný kus hřebenovky je holý a hodně připomíná některé partie Slovenského krasu - tráva, křoviny, jalovce. Poprvé jsme tu byli v roce 1983, a tak se jednalo tak trochu o "vzpomínkovou" záležitost.

Tento trek jsme absolvovali v počtu sedmi lidí v srpnu roku 2008 bez stanů, předpokládalo se spaní "pod širákem", popř. využití salášků a útulen vyčtených z mapy. Mělo to být završení předchozího dvouletého snažení (2005 a 2006) projít celou červenou značku po slovensko-polské hranici z Kremence až na Minčol.

Čtěte také: Z Kremence na Minčol, trek z Osadného do Roztok (6)

Zvolili jsme tentokrát opačný směr a trek nejprve zahájili přechodem pohoříčka Čergov, abychom poté pokračovali po hraniční červené až tam, kde jsme ji v roce 2006 opustili. To se nakonec úplně nezdařilo, ale jak praví stará moudrost: Nikdo není dokonalý…

Prolog - Málem jsme neodjeli

Den odjezdu (8. srpna 2008) začal totiž dramaticky. Okolo poledne jsme se ze zpravodajství sdělovacích prostředků dověděli, že někde u Studénky vrazil vlak do čerstvě spadeného mostu a trať, kterou jsme samozřejmě měli později projíždět, je uzavřená a odklízecí práce zaberou vícero dní. Událost si vyžádala několik mrtvých a spoustu zraněných, posléze se o tom hovořilo jako o největším železničním neštěstí za mnoho posledních let.

České dráhy nastalou situace vyřešily brilantně. Vnitrostátní přepravu v daném úseku zrušily úplně a mezinárodní spoje odklonily v Hranicích na Moravě přes Horní Lideč a Púchov do Žiliny. Vzhledem k tomu, že Slovensko je dnes už bohužel zahraničí, tak jsme nakonec cestovali naprosto bez problémů, tedy téměř bez zpoždění. Ono je to totiž přes Horní Lideč do Žiliny blíž než přes Bohumín…

První den - Už to přestává… a další pohromy

Do výchozí obce Čirč jsme se dostali krátce po deváté ráno a sotva jsme do ní vstoupili, začalo pršet a pršelo stále víc, takže jsme nakonec museli natáhnout pláštěnky. Chvíli dokonce vypadalo, že už to přestává, ale… koneckonců znáte tři základní vandrovní lži?

Lazy, kříž

1) Už to prosvítá - když šplháte nekonečný zalesněný kopec, 2) Už to přestává - za těch taky skoro nekonečných dešťů a konečně 3) Už tam budeme - to snad ani nemusím komentovat. A tak jsme táhli za deště obcí Čirč, řádně dlouhou a rozprostírající se v plochém údolíčku, kterým protéká říčka Soliská. Než ji projdeme až na konec, několik poznámek.

Celou tuto oblast postihly asi 14 dnů před naší návštěvou přívalové deště s místními povodněmi. Nejvíc zasažena kromě Čirče, kde si povodeň dokonce vyžádala dva lidské životy, byla obec Livovská Huta a obě figurovaly v reportáži České televize. Kromě nich to schytaly i obce Kríže a Livov, které jsme měli také v plánu na tomto treku navštívit.

Pravdou je, že po těch čtrnácti dnech už to tak hrozivě nevypadalo, i když všude kolem byly k vidění strhané břehy a naplaveniny kam až voda dosáhla. Také podemletý růžovoučký dům, který byl pro změnu hvězdou reportáže televize Nova, už evidentně absolvoval základní záchranné stavební práce.

Na konci obce se silnice zúžila, pokračovala však stále jako asfaltová skrz údolí a podle mapy končila až kousek pod Minčolem, nejvyšším kopcem Čergova. Za krásného slunečného počasí by asfaltka byla jistě otravnou a nekonečnou, ale za dané situace jsme měli alespoň pevnou půdu pod nohama. I tady bylo znát stopy povodně a na několika místech voda natolik podemlela břeh, až se okraj asfaltky propadl, že se dalo dvoustopým vozidlem kolem sotva projet.

Asi po hodině chůze jsme došli k prvnímu na mapě avizovanému záchytnému bodu - chatě Manková. Dali jsme si chvíli pauzu stěsnaní na malinké verandě, kde bychom se tedy na nocleh nevešli ani náhodou, a tak se ani nevyskytly takové ty kverulantské řeči, jako zůstaňme tady, je škaredě, kam bychom chodili apod.

Za chatou Manková se rozbouřený vodní živel podepsal na stavu asfaltky podstatně více a byla místa, že se to nedalo ani obejít, natož tam s čímkoli projet. Míjeli jsme ještě grandiózní družstevní seník na druhé straně říčky, ale přístupová cesta k němu nevedla.

Sedlo Priehyby

Za další asi tři čtvrtě hodiny, zatímco asfaltka už skončila a začal výstup strmou svážnicí, se podle mapy měla nalézat další chata, kterou jsme málem přešli, protože byla schovaná stranou od cesty v lese a vedla k ní jen taková záludná vracečka. Zvolili jsme rekognoskaci objektu, a to se nám stalo osudným.

Jednalo se o poměrně velkou poľovníckou chatu jménem Minčol s mohutnými mřížemi na dveřích a malou, navíc plechovou verandou opatřenou i plechovým schodištěm. Rozhodli jsme se pro krátký odpočinek, v průběhu kterého se zase víc rozpršelo. Nakonec jsme pořád čekali, kdy to poleví (už to přestává, že ano…), a v důsledku postávání v provlhlých svršcích na malinké verandě se do nás dala akorát zima.

Rozhodli jsme se tedy, že alespoň uvaříme čaj, abychom se zahřáli. Déšť neustával a my jsme pořád posunovali čas odchodu, až bylo jasné, že tu budeme muset zůstat na noc. Nakonec jsme spali na té malé verandě systémem hlava - nohy, a to si ještě ten nejdelší z nás ustlal raději venku pod masivním dřevěným stolem, přes který přehodil plastovou plachtu.

Druhý den - Z Minčolu na Čergov

Ráno naštěstí už nepršelo, ale stále jsme se nacházeli v mracích. Po snídani jsme pokračovali dále po lesní svážnici, vyšlápli první větší kopec tohoto treku a ocitli se v sedle Uhlisko. Tady se připojila červená značka a společně s ní jsme stoupali na nejvyšší kopec Čergova - Minčol (1 157 m n. m.).

Les ustupoval a objevily se louky porostlé hojně borůvkami. Zároveň zmizela i oblačnost a krajinu začalo nesměle ozařovat dopolední slunce. Příjemně se oteplilo a nálada v borůvkovém ráji ihned poskočila hodně nahoru. Přesto ji občas kazila místa neskutečně zaneřáděná odpadky. Papíry, plastové lahve a pytlíky, konzervy, flašky - prostě hrůza. Nakonec jsme došli k názoru, že to dělají borůvkáři (čučoriedkári, šak áno!), což nám potvrdily i zápisy ve vrcholové knize na Minčolu.

Čergov

Vrchol kopce Minčol zdobil košatý, dokonce dvojitý rozcestník a kamenný obelisk jakožto památník, jak jinak než na Slovenské národní povstání v r. 1944. Za dané situace se k tomu přidal ještě nádherný rozhled do široširé krajiny s Vysokými Tatrami, Slovenským rudohořím a Polskem. Lézt sem včera, tak bychom o všechny tyto krásy jistojistě přišli.

Jednou z "krás", které poskytl výhled na východní část čergovského hřebene, byly jakési stožáry. Ty se nacházejí na kopci Lysá (1 068 m n. m.). Pokračovali jsme teď už po modré značce tím směrem a asi po půl hodině míjeli velký dřevěný kříž, který byl opatřený zcela regulérním hromosvodem. Kousek za ním se objevilo sedlo Lazy a přes kopec Hýrová (1 071 m n. m.) jsme se dostali konečně do sedla Ždiare (972 m n. m.).

Pozn.: Na zelené odbočce ze sedla Lazy směrem na obec Kamenica se po asi 15 min nachází turistická útulna, dnes už bohužel zavřená. Tenkrát byla ještě otevřená, ale to jsme o ní zase nevěděli…

Procházeli jsme, a to platilo pro celý tento den, asi nejpěknější částí Čergova. Byla to typická hřebenovka s kopečky a sedly, z větší části travnatá nebo se smíšeným porostem trochu připomínající některé partie Slovenského krasu. A k tomu rozhledy na obě strany hřebene - do úzkých údolí směrem na sever a na vesnice a vesničky v rovině na jihu.

Minčol z Čergova

Pořád jsme se drželi modré značky a touto nádhernou krajinou dorazili do sedla Priehyby (815 m n. m.). Modrou značku tady křižuje uzounká asfaltečka spojující obec Livov s osadou Majdan. Sedlu vévodí malinká kaplička pod velkou lípou. Byl čas oběda, a tak jsme toho využili i k dosušení všech věcí, které za včerejšího deště utrpěly újmu.

Pozn.: Poblíž sedla je i studánka, ale špatně se hledá. Na tomto portále lze najít podrobnější popis, jak ji najít, ale přiznám se, že jsem z toho moc moudrý nebyl…

Modrá značka pokračovala ostřejším výstupem na kopec Horošovík (1 009 m n. m.) a tuto výšku jsme už jen s mírnými výkyvy drželi až do večera. Putování se tím stalo velmi příjemným a malebnost krajiny ještě doplňoval výskyt krásných exemplářů nejrůznějších hub, které rostly jen tak kolem cesty.

Zhoustly také záchytné body, protože každý vrcholek i sedlo byly označeny rozcestníkem, takže jsme skoro každou půlhodinu měli přehled, jak nám to "odsýpá". Na kopci Solisko (1 057 m n. m.) jsme překvapivě narazili na odpočívající výpravu Čechů z Jaroměře. Měli namířeno, podobně jako my, přes Obručné na slovensko-polskou hranici a do Bardejova. Čekala je ale kratší cesta, a tak jsme odhadovali, že budou mít v závěru asi jednodenní náskok.

Další související články:

+ Z Kremence na Minčol, trek z Osadného do Roztok (5)
+ Z Kremence na Minčol, trek z Osadného do Roztok (4)
+ Čergov, přechod hřebene pohoří
+ Na skok v pohoří Čergov
+ Pohoří Čergov, perla na východě Slovenska
+ Čergovská zimná klasika
+ Čergov, perla na východě Slovenska, horské chaty a levné ubytování na horách
+ Chata Čergov, Čergov
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor    zobrazit celou diskusi

Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Nezapomenutelný dvoudenní trek za humny Ostravy? Vandr údolími Setiny a řeky Moravice
Hory Treking s Tilakem 2014; vyhlašujeme jubilejní X. ročník autorské soutěže
Hory Srážky komet vysvětlují překvapivý objev oblaku plynu v okolí mladé hvězdy
Reklama
Témata našich článků…
Mohelenská hadcová step Jeseníky, ubytování Kamenná chata Bouzov Bezděz Chata Borišov Dereše Malá Fatra, ubytování Chřiby Pičulín Cvilín Mauricius Praděd Polární záře Čičmany Les Ecrins Tribeč Mont Blanc Levočské vrchy Štramberská Trúba Mačky Vikštejn
Reklama
Doporučujeme ke čtení

Solární nabíječky pro turistiku a treking - luxus nebo nezbytnost?

Hory

Solární nabíječky se v outdooru objevily poměrně nedávno. Se stále častějším používáním GPS, digitálních fotoaparátů…

Je táboření a bivakování v přírodě a na horách legální?

Táboření či bivakování je v českých, slovenských, ale třeba i rumunských či skandinávských horách běžná praxe. Ne vždy je však tato praxe tolerována, ne všude má "oporu" v zákoně. V posledních dvou…

Reklama
Populární treky
1. Slovenské hory Baraniarky a Kraviarske, podzimní balada modré hřebenovky
2. České hory Ledopády v Pulčínských skalách; návštěva Pulčínských skal a ledopádů aneb úskalí turistiky na Valašsku
3. Rumunské Karpaty Maramureš, Suhard, Rodna a Sapinta, Sighet (1) - trek po hřebenech rumunských Karpat
4. České hory Králický Sněžník, procházka nad mraky - z Dolní Moravy k vrcholu Králického Sněžníku
5. Slovenské hory Roklinou Suchá Belá, Slovenský ráj a turistické trasy
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist