Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 13.11.2019 , svátek má
Reklama
Treking > Treky, turistika > Končistá, vysokohorská túra ve Vysokých Tatrách

Končistá, vysokohorská túra ve Vysokých Tatrách

Zimní výstup na Končistou, Vysoké Tatry

18.3.2011 | Tomáš Malátek

Na tento vrchol nevede oficiální turistická cesta. Přesto pokud jste členem OEAV nebo jiného horolezeckého spolku, nic vám nebrání v jeho legálním zdolání. Lano, ale tentokrát nechejte doma. I v zimě si vystačíte jen s mačkami případně cepínem.

Vysoká z Lúčneho sedla

Doporučená trasa vede od Popradského plesa přes Tupou do Lúčneho sedla. Odtud se stoupá vzhůru na vrchol. Tuto variantu bych alespoň v zimě nedoporučil. Výstup od Popradského plesa do sedla po Ostrvou je hodně fyzicky náročný. Serpentinový chodník je pohřben sněhem a v kombinaci s tím sklonem se budete drápat raději napřímo vzhůru což stojí strašně sil.

Po prvním neúspěchu o zdolání tedy přehodnotím trasu a výchozím bodem jsou tentokrát Vyšné Hágy. Odtud po páté hodiny vyrážím. Je sice ještě tma, ale svítání na sebe nenechává dlouho čekat. V jeho obrysech ční přede mnou dnešní cíl - Končistá. Tento 2 538 m vysoký drobek budí svou výškou určitě respekt. Proto nikam nespěchám a volím poklidné tempo. Je krásně jasno, hvězdy svítí a počasí zdá se bude opět vydařené.

Míjím poslední stavení a žlutá turistická značka se noří do lesa. Tento úsek je poměrně krátký a brzy začínají stromy mizet a nahrazuje je kleč. To už svítá a východ prozařují první paprsky Slunce. Docházím k zamrzlému potoku Malý Šum. Tento ústí ve Štolské dolině, kam směřují mé kroky. Váhám, zkusit štěstí a následovat dvojici stop vedoucí po jeho toku? Potok je lemován hustou hradbou poměrně vysoké kleče a je zde určitě pěkné množství sněhu. Střídající teploty, ale vytvořili poměrně silný firn. Tudíž sníh by problémem být nemusel, jen tak kleč…

Cesta do Štôlské doliny

Riskuji a brodím se prvními větvemi kleče. Několikrát musím lézt i po čtyřech a podlézat husté větve. Slyším hučící vodu potoka tekoucí pod sněhem. O koupel bych moc zájem neměl. Kleč řídne a koryto potoka se rozšiřuje. Jen už není celé zamrzlé a musím využívat kamenů.

Prohlédnout fotky k článku


Na úpatí Štôlské doliny potok mizí a mě čeká pěkně prudký svah vzhůru. Naštěstí i v pečících paprscích firn stále drží. Obouvám mačky a drápu se nahoru. Je potřeba zrychlit abych dolinou prošel a nemusel brodit. Uvažuji, že zpět to bude peklo. Toho sněhu zdá se je zde více než dost.

Míjím červenou Tatranskou magistrálu a pokračuji stále vzhůru dolinou k Lúčnému sedlu ležící ve výšce 2 168 m n.m. Snažím se držet po levé straně na úbočí svahu Končisté abych později ušetřil nějaký výškový metr. Míjím "první" výstupový žlab. Tento se při pohledu z Tupé zdál mírnější a nechám si jej na případný sestup.

Lúčné sedlo

Podle GPS jsem v Lúčném sedle, ale žlab nikde??? Po levici jen rozložitý suťovitý terén, ve kterém spatřuji náznaky chodníku. Musím být tedy správně… Postupně kameny mizí a objevuje se souvislá sněhová pokrývka. Sklon se sice přiostřuje a na firnu se moc příjemně nejde. Tedy brodit se sněhem by asi také nebylo to pravé. Je zde spousta stop. Zdá se, že rozhodně nebudu první mířící na vrchol. Konečně se orientuji a vidím kamenité brázdy po obou stranách. Takže ano tohle je opravdu ten žlab, co z Tupé vypadal tak prudce!


Zobrazit místo Končistá, Vysoké Tatry na větší mapě

Ani se mi nechce věřit, že ten skalní výčnělek přede mnou je už vrcholový koník. No je to opravdu snadný výstup. Všechny metry jsem si nestoupal už ve Štolské dolině. Lehké rozčarování z obtížnosti mi spraví, až zdolání vrcholu.

Výhledy z vrcholu

Za pěkného počasí poskytuje vrchol opravdu překrásné rozhledy. Koukat na ty impozantní skály čnící se z Batizovské doliny. Mít nejvyšší vrchol Gerlach jako na dlani. Krása je i pohled na druhou stranu do Zlomiskové doliny. Tam je k nepřehlédnutí Vysoká. Za stěnou Satana na mne vykukuje i Kriváň. Na jihu v dálce z oparu vystupuje celý hřeben Nízkých Tater. Co se týče rozhledu, je to opravdu lehce dostupné místo nabízející rozhled na "celé" Tatry.

Vysoké Tatry jsou podcelkem Východních Tater, které se dělí na již zmiňované Vysoké Tatry a Belianské Tatry. Samotné Východní Tatry jsou však pouze podcelkem nadřazeného geomorfologického celku Tatry
Tatry, který vedle Východních Tater zahrnuje i Západní Tatry často nesprávně pojmenovávané jako Roháče. Vysoké Tatry jsou jediným pohořím Slovenska, které má velehorský charakter. Má všechny znaky vysokohorské krajiny - velkou nadmořskou výšku, vysokou členitost a bohatství různých skalních forem - štítů, skalních stěn, věží «

Ke slovu přichází zdolání nejtěžšího místa tohoto vrcholu - koníka (zvláštní cca 3 - 4 m vysoký balvan). Jeho obtížnost by byla k smíchu nebýt toho srázu padající do Batizovské doliny. Pocit obtížnosti ještě umocňuje to, že k němu vede uzounká kamenná "lávka". Přesto pro někoho urostlého jako já. Je jeho zdolání hračkou. Rukami se chytám "sedla" pravou nohou se zapírajíc o výčnělek a jsem nahoře! Na "hřbetě" je i skoba pro slanění a jak zjišťuji tak cestu dolu mi usnadní i kousek smyčky co je uvázán v jeho sedle.

Sestup z Končisté

Po užití vrcholu přemýšlím co dál. Zdá se, že by se dal prozkoumat hřeben na severu. Sestup do Vyš. Pastrňákovy branky je v těchto zimních podmínkách obtížnější. Je zde cca 2 m dlouhý úsek římsy zaváté prašanem. Odtud sestupuji kousek dolu, abych brázdou vystoupal až nahoru (pravděpodobně) na Severní vrchol Končisté. Zde "hřebenovka" končí a dál už pokračuje jen členitý terén, který by bez jištění v zimě velký hazard. Vracím se tedy zpět s tím, že teď vyzkouším jižní hřebenovku.

Od koně je opět členitý terén tvořený velkými kamenitými bloky. Opět bez jištění v zimě dost nebezpečné tudíž sestupuju kousek na západní stranu pod hřeben. Scházím tedy až k "přechodovému" místu, využívanému při cestě mírnějším žlabem co začíná před Lúčným sedlem. Vystupuju úplně nahoru, abych měl skoro celou hřebenovku. Odtud mám celý hřeben jako na dlani. Vypadá schůdné a nebudu se muset vracet Štôlskou dolinou.

Na hřebenu jsou sice techničtější místa, ale převážně jde jen o pohyb v suťovitém/ kamenitém terénu který navíc ze západní strany není moc strmý a nabízí spousty "únikových" cest dolu do Štôlské doliny. Jediná skalka se obchází východní stranou. Jinak se stále stačí držet na západní straně a směřovat dolu na jih. Nad Batizovským plesem skála už skoro mizí a jde se po trávě. Kousek za ním sestupuji dolů a napojím se na žlutou co mne zavede zpět do Vyšných Hágů.

Více informací o výstupu a další foto na mém blogu: http://toomoox.blogspot.com.

Treking.cz - diskuze
Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Útěk na Slavkovský štít
Hory Nezapomenutelný zimní Salatín
Hory Bukovské vrchy s dětmi, přechod hřebene
Reklama
Populární treky
1. Apeniny Monti Sibillini, nezapomenutelná apeninská hřebenovka - hory v Itálii
2. Vysoké Tatry Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána, Vysoké Tatry
3. Alpy Okolo Tre Cime a ferrata na Toblinger Knoten
4. Rumunské hory Přechod pohoří Rodna, rumunské Roháče
5. Kavkaz Kavkaz, reportáž psaná na Kavkaze (1) - Prielbrusí a Bezengi
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Hledej podle pohoří
Reklama
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist