Napsat článek Průvodce Soutěže Kalendář Cestování Cykloturistika Horolezectví Snow Příroda Archiv Beskydy Jeseníky Krkonoše Tatry
Počasí Počasí Satelitní snímky počasí Satelit Webkamery Kamery Kontakty Kontakty Eshop Eshop
Treking.cz
Poslední aktualizace: 10.11.2017 , , svátek má
Fotogalerie
Treking > Treky, turistika > Túra na Klin

Túra na Klin

Turistika v Západních Tatrách v babím létě

10.11.2017 | Otakar Brandos

Klin je nádherná hora hlavního hřebene Západních Tater. Jako neohrožený strážce sleduje s bohorovným klidem dění v dolinách jako Račkova a Gáborova, které mu doslova leží u nohou. Se stejným ledovým klidem sleduje i naší snahu vyfunět na jeho vrchol během letošního, skutečně vydařeného, babího léta.

Klin

Výstup na Klin (2 172 m) však není tak úplně zadarmo. Jedná se o poměrně dlouhou a náročnou túru s velkým převýšením, která nás ale zavede do jedněch z nejkrásnějších partií v Západních Tatrách. Rovněž výhledy z vrcholu Klinu nejsou vůbec, ale vůbec k zahození a více než bohatě nás odmění za vynaloženou námahu při jeho zdolávání.

Na túru na Klin vyrážíme od hotelu Orešnica z rozcestí Nad Orešnicou (900 m), kam jsme vloni na Týdnu VHT sestupovali z Barance (2 184 m), třetí nejvyšší hory Západních Tater. Jedině tady se totiž dá rozumně odstavit autobus. Tak, aby netrčel do cesty. Přes rozcestí Úzka dolina, ústie (890 m) zamíříme Úzkou dolinou k severu.

Čtěte také: Roháče a Liptovské Tatry, dvoudenní přechod v Západních Tatrách

Cestou přemítám, co vede tvůrce zdejšího turistického značení k nutkání uvádět výšky s přesností na decimetry. Tak jako na právě navštíveném rozcestí, kde se skví údaj 889,9 m. Když vezmu určitou nepřesnost v měření a třeba naplaveniny přinášené sem během jarního tání… Ale co, decimetr sem, decimetr tam.

Tipy Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Asi po deseti až patnácti minutách přicházíme k vysoké hrázi tajchu, který v minulosti zadržoval vodu využívanou pro plavení vytěženého dřeva. No a za další čtvrthodinku se dostáváme na rozcestí s Račkove doliny s Jamníckou dolinou (950 m). Z rozcestí (Rázcestie Jamníckej a Račkovej) pokračujeme vpravo. Nejprve obejdeme závoru, mineme dřevěný turistický přístřešek a pokračujeme nepříliš zajímavou cestou místy prudším stoupáním po sypané vozové cestě dále.

A již jsme u první z informačních tabulí (Nižná lúka) zdejší naučné stezky, která je věnována salašnictví. Dozvíme se tak například, že jen v Račkove dolině byly salaše na třech místech - Sigoť, Prostredné a pod Klinom. Jak se dobytek sezónně přesouval a jak se valaši bránili před nechtěnými návštěvami medvědů.

Přes rozcestí Nižná lúka (na tabuli je uvedeno 945 m, přestože jsme od předchozího rozcestí stoupali) pokračujeme širokou lesní cestou dále do doliny. Všude kolem je spousta kulatiny a hromada větví. Podle kůry je ale vidět, že se asi jedná o kalamitní těžbu, kůrovec si žádá své. I tak je to ale smutný pohled. O kus výše se ukazuje vrchol hory Nižná Bystrá (2 162 m), která je ve vrcholových partiích bílá. Před našim odjezdem do Tater tady totiž napadlo až 40 cm sněhu…

Račkova plesa

Přes Sigoť (1 138 m), kde stávala první ze salaší Račkove doliny, stoupáme vstříc vytoužené hoře. O kousek výše se dolina více rozevírá a objevují se první výhledy na Klin. Je sněhobílý. Uvidíme, jak to půjde nahoře… Ani tady nebyly ale lesy uchráněny před těžbou. Je to opravdu síla, kolik i v této části Račkove doliny zmizelo stromů. A ta spoušť kolem. No hlavně že jsou Tatry národním parkem…

Brzy přicházíme na krásnou louku Prostredné (1 243 m), kde jsou pohledy přece jen utěšenější. Modrá obloha, sluníčko a krásně teplo. I tady se v minulosti těžilo, ale na svazích se to již zelená a k obloze se vzpínají mladé stromky. Na chvíli se posadíme na lavičky u malého přístřešku a vychutnáváme si tu nádheru kolem. Okolní svahy se nádherně zbarvily, prostě podzim je nejkrásnějším a nejbarevnějším obdobím roku. Pastva pro oči i pro objektiv fotoaparátu. K návštěvě nás láká hřeben zvaný Otrhance (Ošarpance), dnes jej ale bohužel nestihneme.

Výškové metry utěšeně naskakují. Objevují se první porosty kosodřeviny. Neklamné znamení, že se blížíme ke Kolibě pod Klinom (1 426 m). A také že jo. První se zjeví Račkovy vodopád a vzápětí louka, na které si pěkně hoví vyspravená koliba. U ní posezení a další z informačních tabulí se zajímavým počtením. Pouze mne zaráží poslední věta: "V kolibe je prísne zakázané prespávať!". No tak nevím. Jak pak legálně absolvovat hřebenovku Západních Tater? Kde přespávat? A nebo je dnes za povinnost scházet na chaty na polskou stranu Západních Tater, když na té slovenské téměř žádné nejsou?…

Z rozcestí Pod Klinom (1 460 m) pokračujeme rovně dále do Račkove doliny. Kocháme se fantastickými pohledy neobyčejně barevné Gáborove doliny i do Račkove doliny a kolem Račkoveho vodopádu vystoupáme na první skalní práh, za kterým se otevírá široký a hluboký kotel. Na jeho dně se leskne hladina několika Račkovych ples. Za jejich existenci vděčíme činnosti ledovců v poslední době ledově, která vlastně skončila, z geologického hlediska, teprve nedávno.

Tipy Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Chodník se opět začíná prudce zvedat. Objevuje se první sníh a tempo se snižuje. Ten závěrečný výšvih na hřeben dá člověku opravdu zabrat. Za zády defiluje hřeben Otrhanců s nejvyšší Jakubinou. Jakubiná (2 194 m) je druhou nejvyšší horou v Západních Tatrách. Jen o pouhých deset metrů převyšuje Baranec, ale o 54 zaostává za Bystrou, nejvyšší horou tohoto geomorfologického podcelku.

A již je tady Račkove sedlo (1 965 m). Většina účastníků naší výpravy konči na blízkém vrcholu (Kończysty Wierch, 2 002 m). Vrch je fajn, výhledy odsud parádní. Ale z Klinu budou rozhodně lepší! Zamávám Osobité nad Oravicemi, Ostrému Roháči i Plačlivému, Baníkovou s Pacholeti. Hřeben na Czubik (1 846 m) a Trzydniowianski Wierch (1 758 m) hraje neuvěřitelnými barvami. I s přilehlými dolinami. Neskutečné…

Z Račkova sedla vede pod Klin krásný hřebínek. Cestou obdivuji sněhobílé štíty Vysokých Tater a z doliny se valící mraky, které vytvářejí neopakovatelné scenérie. Sněhu sice přibývá, ale dá se to v pohodě projít. I bez návleků. Výše sníh úplně zmizel, takže vrchol i vrcholový hřeben jsou úplně holé. Konečně se vyloupl i Kriváň (2 494 m) a Bystrá (2 248 m), nejvyšší hora Západních Tater. Pohledy, které ani po x-té návštěvě neomrzí. Již teď se těším na příští návštěvu.

Oblačnosti je stále více. Ale jako slušně vychovaná oblačnost se zarazila na hřebeni, na slovensko-polských hranicích. A dále nejde. Tak to má být! Fotím ostošest a neumětelsky se pokouším tu nádheru zachytit na kartu svého fotoaparátu. Podobné počasí jsme tady měli asi před 10 lety, kdy mraky, které proklouzly přes hluboká sedla, navíc vytvářely neuvěřitelné "vodopády". Či spíše mrakopády.

Za výstup na Klin jsou nám odměnou fantastické rozhledy. Nejen na Západní Tatry, ale dohlédneme až do Vysokých Tater. A kdyby na severu nebránily výhledům mraky, mohli bychom obdivovat i Oravské Beskydy. Tak si to alespoň vynahrazujeme pohledy na Nízké Tatry na jihu. Dnešní túra se opravdu vydařila. Jasně, musíme ještě sestoupit dolů do "civilizace", ale to již bude brnkačka.

Po relaxu a focení na vrcholu se vydáváme na druhou polovinu dnešní túry. Scházíme do Gáborova sedla (1 938 m). Nějaký maník s partií si tady hraje s dronem. A já pořád, co to tady bzučí za otravného "komára". Kus je podcházíme, takže nevím, co je to za týpky.

Až s několikatýdenním zpožděním zjišťuji, že toho týpka asi znám. Koukám tak na video k testu běžeckého batohu - vesty Grivel, který mi k publikaci na Treking poslal Vlado M. ze serveru Tyger.sk. Boha jeho, však to jsou záběry z Klinu. A to počasí a sníh?! Však to musel točit, když jsme tam byli my. A tady jsou záběry z dronu!… Jaj, dva roky spolupracujeme a ještě nám nevyšlo se osobně setkat. Až takto bez domluvy a my se trestuhodně mineme…

Blyšť a Bystrá

Sestup malebnou Gáborovou dolinou jde ráz na ráz. Cestou se ale často zasekávám. Nedokážu odolat a nefotit. Ty barvy (vím, již se opakuji) jsou opravdu úchvatné. Následuje Rázcestie v Gáborovej dolině (1 690 m). Pod ním se objevují porosty jeřabin, které dodávají této části doliny až pohádkové vzezření. No paráda, příroda nás dnes obdařila mírou vrchovatou. Xantofyl, antokyan a karotin dokáží skutečné divy. Parádní rostlinná barviva obsažená v chloroplastech, malých zelených tělískách o průměru pouhých pěti mikrometrů. A dokáží takové velké věci…

No nebudu to prodlužovat. Nazpět na rozcestí Pod Klinom (1 460 m), kde se kruh uzavírá, přicházím s pořádným zpožděním. Radka, která původně Klin chtěla po vzoru dalších účastníků vzdát, je už někde vepředu a stíhá poslední (předposlední) opozdilce. No a abych nepřišel poslední, tak také zrychluji.

No jo. Jenže po 100 metrech se opět zasekávám. Konec září, výška Pradědu a tady si ještě lítá babočka admirál? Tak tu si musím vyfotit. Další cesta již ale ubíhá rychle. Dolina je již ve stínu, sluníčko svými hřejivými paprsky laská již jen hřebeny vysoko nad námi. Vracíme se nazpět Račkovou a Úzkou dolinou k autobusu u hotelu Orešnica.

Trasa: Orešnica - Rázcestie Jamníckej a Račkovej (2 km, 80 m) - Koliba pod Klinom (7 km, 560 m) - Končistá (9,3 km, 1 120 m) - Klin (10,5 km, 1 320 m) - Koliba pod Klinom (13,7 km, 1 330 m) - Orečnica (20,7 km, 1 350 m)

Treking.cz - diskuze
Témata našich článků…
Jupiter Borový vodopád Vosecká bouda Cvilín Zámek Hluboká Chata Horalka Chata Jelenka Macocha Pluto Sluneční soustava Motýli Matterhorn Hukvaldy Soumrak Konopiště Pluto Altocumulus Velhartice Bouřky Černá díra Opruzeniny Čertův mlýn
Reklama
Na Trekingu dále naleznete
Naše rozhledny Skalní města
Naše vrcholy Vodopády
Ledovcová jezera Sedla a doliny
Jeskyně Památky
České hrady Slovenské hrady
Geomorfologie (ČR) Geomorfologie (SK)
Nejvyšší hory (SK) Nejvyšší hory (ČR)
Nejvyšší vrcholy Orografické členění
Karpaty Alpy
Reklama
Vyhledat ubytování podle pohoří

1. Beskydy, ubytování a horské chaty v Beskydech
2. Javorníky, ubytování a horské chaty v Javorníkách
3. Jeseníky, ubytování a horské chaty v Jeseníkách
4. Jizerské hory, ubytování a chaty v Jizerských horách
5. Krkonoše, ubytování a horské boudy v Krkonoších
6. Orlické hory, ubytování a chaty v Orlických horách
7. Šumava, ubytování a horské chaty na Šumavě
CZ / SK
1. Malá Fatra, ubytování a horské chaty na Malé Fatře
2. Nízké Tatry, ubytování a chaty v Nízkých Tatrách
3. Oravské Beskydy, ubytování a chaty na Oravě
4. Roháče, ubytování a chaty v Západních Tatrách
5. Slovenský ráj, ubytování a chaty ve Slovenském ráji
6. Velká Fatra, horské chaty a útulny na Velké Fatře
7. Vysoké Tatry, ubytování a chaty ve Vysokých Tatrách
Reklama

Poslední diskusní příspěvky

Chata Frícka, Slanské vrchy a bivaky
 18.11.2017 1 příspěvek
Túra na Pravnáč a Lomné
 14.11.2017 2 příspěvky
"Změny" sezónních uzávěrů v Tatrách
 09.11.2017 4 příspěvky
Pik Topgrafov, Sajany na Sibiři
 09.11.2017 7 příspěvků
Černá Hora, trek v Černé Hoře
 08.11.2017 1 příspěvek
Šavlozubé kočky, lvi, levharti a "jaguáři"
 07.11.2017 2 příspěvky
Jakubiná, Západní Tatry
 06.11.2017 2 příspěvky
Chata na Grúni, Vrátna dolina
 26.10.2017 11 příspěvků
Góry Stołowe neboli Stolové hory
 24.10.2017 1 příspěvek
Slovenské opálové bane, štôlňa Jozef
 22.10.2017 1 příspěvek
Kamenná chata, Chopok Nízké Tatry
 18.10.2017 5 příspěvků
Koruna Himalájí, seznam horolezců
 17.10.2017 3 příspěvky
TKC - Transkarpatská cesta
 13.10.2017 3 příspěvky
Sopky v ČR, seznam
 13.10.2017 9 příspěvků
Muránska planina deštivá i slunečná
 06.10.2017 7 příspěvků
Chata pod Chlebom, Malá Fatra a chaty
 05.10.2017 29 příspěvků
Bralná Fatra, Velká Fatra na 3 dny
 05.10.2017 2 příspěvky
Slovensko, dálniční známky 2017
 05.10.2017 13 příspěvků
Túra na Tomanovské sedlo, Západní Tatry
 03.10.2017 9 příspěvků
Turistické vařiče na plyn
 01.10.2017 3 příspěvky
Reklama
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Hrady Hrad Děvičky, romantická zřícenina na severním okraji Pavlovských vrchů
2. Jeskyně Jeskyně Na Pomezí: Otevírací doba a cena vstupného jeskyně Na Pomezí, Rychlebské hory
3. Naše vrcholy Babia hora: Vrchol úžasných výhledů, nejvyšší hora Oravských Beskyd
4. Památky Dřevěný kostel v Kunčicích pod Ondřejníkem, tip na výlet v Beskydech
5. Vesmír Mléčná dráha neboli naše Galaxie - náš mateřský galaktický hvězdný ostrov
6. Horské chaty Chata Svatobor: Ubytování na Svatoboru, Svatoborská vrchovina
7. České hrady Karlštejn. jeden z nejznámějších a nejnavštěvovanějších českých hradů
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist