Napsat článek Průvodce Soutěže Kalendář Cestování Cykloturistika Horolezectví Snow Příroda Archiv Beskydy Jeseníky Krkonoše Tatry
Počasí Počasí Satelitní snímky počasí Satelit Webkamery Kamery Kontakty Kontakty Eshop Eshop
Treking.cz
Poslední aktualizace: 3.12.2015 , , svátek má
Treking > Treky, turistika > Jotunheimen

Jotunheimen

Čekání na léto, treky v Norsku

11.7.2008 | Jan Evják a Jiří Sábl

Pro krásnou severskou přírodu jsem se rozhodl již koncem roku, Jura taky souhlasil, nezbývalo, než koupit levné autobusové jízdenky, rezervovat vlak, pokoupit něco jídla a mohlo se vyrazit. Den a noc strávený v autobuse se dal vydržet, navazující doprava však byla docela únavná, nicméně druhý den po odjezdu jsme stáli na nádraží v městě Otta a s nelibostí zjišťovali, že průvodce lhal.

Pohoří Jotunheimen

Sezóna ještě nezačala, tím pádem nejezdil autobus do zhruba 100 km vzdáleného Gjendesheimu, místa nástupu do hor. Pravdivá však byla informace o vstřícném personálu informačního střediska. Ochotná blondýnka nám ušetřila svými radami několik set korun. Polovinu cesty jedeme autobusem, druhou půlku taxíkem. Během cesty se vynořují ostré hřebeny, přibývá sněhu a nám ubývá nálada. Jenom aby se to dalo vůbec realizovat.

Jo Besseggen, to je klasika

Přechod výrazné skalní stěny a hřebenu Besseggen je známá trasa, myslím ale, že nemůže být nudná ani po několikátém opakování. Tedy pokud se vydaří počasí. Po předešlé propršené noci se na nás ale přišlo podívat sluníčko, viditelnost nádherná. Samotný výstup na nás nepůsobil nějak dramaticky, šli jsme pohodové tempo a hlavně se kochali krásnými výhledy. Stěna se vypíná zhruba 800 metrů kolmo nad jezero Gjende, ke konci hřebene se ho z druhé strany dotýká jezero Bessvatnet, které je ale o 500 metrů výše než Gjende.

Jotunheimen Bessvatnet

Sněhu je dostatek, ale není to něco nepřekonatelného, na hřebenu se je opravdu na co dívat, třeba na nedalekou horu Besho a její na místní poměry impozantní ledovec. Cestou potkáváme turisty, kteří jdou opačně než my, vyrazili totiž z Gjendesheimu lodí na chatu Memurubu a odtud se vrací přes Bessegen zpět. Samotný přechod mezi těmito chatami je dlouhý zhruba 16 km, směrem z Memurubu je ale dost příkré stoupání, myslím, že trasa z Gjendesheimu je pohodovější. Tak jako tak, je podle průvodců norského svazu DNT potřeba dobrá fyzička.

Čekání pod Besho

Jaro tady prakticky ještě nezačalo, jen sporadicky se objevují koniklece, plazivé vrby ještě neví o prvních slunečních paprscích, na většině výše položených jezer jsou krásné silné kry, voda je až kýčovitě modrá nebo zelená, zkrátka příroda jak lusk.

Chceme se dostat pod Glittertind a vystoupat na něj. Další den se ale hlásí drobným deštěm, který postupně zesiluje a střídavě přechází ve sněžení. Mlha je všudypřítomná, podmínky špatné. Rozmýšlíme a rozhodujeme se pro čekání ve stanu, nechceme riskovat promočení věcí. Škrtáme výstup na druhou nejvyšší horu Skandinávie. Raději volíme trek dalším z několika údolí.

Čas si krátíme výletem k začátku jezera Russvatnet a hlavně popíjením slivovice, jejíž váha postupně mizí až se ztrácí úplně a Jurův batoh je zase o něco lehčí. Kolem našeho tábořiště zjišťujeme přítomnost stop sobů, to by bylo něco, kdybychom nějakého spatřili. Po cestě k jezeru se nám podařilo vyplašit jenom samičku bělokura, která poplašeně odlétla a snažila se nás odlákat od hnízda s několika snesenými vejci. Nad planinou, na které táboříme se vypínají zcela kolmé věže hory Besho, pocukrovaná čerstvým sněhem vypadá krásně.

Pohled k severu

Terén není nic moc, dost nevyzpytatelné jsou hlavně mokré kameny, potkáváme se s nimi téměř pořád, hlavně při přechodu potoků a říček. Trekové hůlky pro udržení stability při přechodu či brodění říček pokládám za nezbytné. Za celou cestu se nám naštěstí nepodařilo spadnout do ledové vody, nebo se jinak zničit. Příležitosti by byly, ale štěstí a dlouhé nohy stály na naší straně.

Dál za sluncem

U jezera Russvatnet se dostáváme do velkého ledovcem modelovaného údolí, je tady o něco tepleji, dokonce i vrby se začínají probouzet. Už se nedivíme, že zrovna do této krajiny kontrastů zasadil Edvard Grieg děj Ibsenova románu Peer Gynt. Přímo to vybízí k tomu, aby si člověk představil "Sluj krále hor" a ti nezbední Trollové jsou tady snad dodnes. Určitě oni můžou za to, že se nám za zády drží počasí ne zcela ideální. Po pár hodinách ale ustává i sněžení, či se stává sporadickým a slunko se opět prodírá přes temné mraky.

Norové nejsou s opravou po zimě nijak rychlí, takže se nám do cesty staví, či lépe řečeno visí několik splihlých ocelových lan, smutná to vzpomínka na most přes řeku. Pod námi je v hloubce deseti metrů zařezáno asi stejně široké koryto bezejmenné řeky. Tání je v plném proudu, takže pohled je to fascinující, rychlost proudu nás nenechává na pochybách. Tohle by odneslo i auto. Ani nás nenapadne se pomocí lana a karabin dostat na druhou stranu.

Stoupáme podél řeky nahoru a snažíme se přebrodit. Za chvíli nám dochází, že to nebude žádná sranda. Břehy lemují ještě neroztálé zbytečky ledu, jejich tloušťka tak 4 metry nejmíň. Sranda to nebude, ale proto jsme vlastně tady, pro ten souboj s přírodou. Po několika hodinách neustálých pokusů o brod docházíme proti proudu na místo, kde se řeka dělí na několik menších. Úspěšně po kratším boji přecházíme a odměňujeme se čokoládou a několika loky ledové vody z řeky.

Pohled k východu

Sobi

Díky obcházení řeky jsme prakticky mimo trasy, ale ztratit se nejde, mlha není, takže panuje orientační pohoda. Problematický se jeví odhad vzdáleností, jsme vždy nemile překvapeni. Dole v deltě řeky pozorujeme ruch u stanu ve tvaru teepe, asi to budou nějací lovci nebo rybáři. Kontakt pro jistotu nevyhledáváme. Postupně překonáváme ještě několik menších toků a nakonec opět stojíme před pořádnou řekou. Při jejím překonávání si Jura všímá několika nenápadných světlých teček na sněhu pod námi. Nejsme si zcela jistí, tak se vydáváme bez batohů blíž.

Přikrčeni za chabými keříky vrby vyhledáváme terénní prohlubně k přirozenému krytí. Vítr máme dobrý, zvířata o nás zatím nemají tušení. Jsou to skutečně sobi a je jich větší skupinka, tak třicet, čtyřicet. Dostávám se plazením po břiše do dobré pozice k lovu, ale pro zoom našeho aparátu je to přece jenom ještě daleko. Sobi překonávají řeku a postupně nám mizí z dohledu. Ve skupince bylo i několik samců s typickým parožím. Škoda.

Rozjímání

Náhoda nám však pomůže. Druhá skupina zvířat zaostala trochu pozadu a nyní se objevují těsně pod námi. Nejsou si jisti, s kým mají tu čest, tak se na nás jdou podívat blíž. Dostávají se v dobrém větru tak blízko, že je možno pořídit několik fotek. Se změnou větru se dávají na úprk.

Noc trávíme na konci jezera a jako pokaždé samozřejmě počasí nezklame a prší. Slunce zapadá, pokud se to tak dá nazvat, snad jenom na hodinu, ale i přes tuto dobu je světlo. Se spaním problémy nemáme, máme toho docela dost. Ještě, že Norsko omývá Golfský proud, jinak by tu asi byla pěkná zima. Podle zeměpisné šířky se totiž nacházíme zhruba ve stejných místech jako město Jakutsk na Sibiři.

Konečná

Pokračujeme v dalším přesunu směrem ke Gjendesheimu, náš čas tak akorát vypršel, navíc máme napevno stanoven termín odjezdu, který rozhodně nechceme promeškat. Krajina se opět mění, jsme docela nízko, takže přibývají sem tam nějaké keříky, ty však mizí s prvními výškovými metry. Překonáváme opět rozsáhlá sněhová pole a hlavně se chráníme před silným větrem, který registrujeme po celou dobu naší přítomnosti v Jotunheimenu.

Po několika hodinách a docela dlouhém sestupu přicházíme k chatě u jezera Gjende. Servis je tu fajn, sprchy s teplou vodou, gratis je mléko, džus. Chata je vytopena, svádí to k natažení se a chvilce odpočinku. Zaujímáme pozici v dětském koutku a chvilku relaxujeme. S pomocí všech svatých, internetu a opět ochotné slečny kupujeme jízdenky na vlak do Osla. Teď se jen dostat nějak do Otty. Sečteno a podtrženo, stálo to za to. Doporučujeme všem milovníkům volnosti, hor nepřecpaných turisty.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Další související články:

+ Výstup na Galdhopiggen (2 469 m), Norsko
+ Jotunheimen, Domov obrů; Norsko
+ Romsdal, pohoří rozeklaných štítů; Norsko
+ Tafjordské hory, turistika v Norsku
+ Sunnmorské Alpy, Norsko
+ Náhorní planina Hardangervidda, Norsko
+ Pobřežní trek na ostrově Vega, Norsko
Témata našich článků…
Hrad Sloup Jeseníky, ubytování Chata Borišov Domica Helfenburk Chata Jelenka Chata Výrovka Šomoška Bezděz Macocha Brekov Maroko Turistická mapa Trojúhelník Frýdštejn Ortler Javorníky Jak vzniká blesk Babočka admirál Neutronová hvězda Karimatky Viklany
Reklama
Reklama
Populární treky
1. Apeniny Monti Sibillini, nezapomenutelná apeninská hřebenovka - hory v Itálii
2. Vysoké Tatry Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána, Vysoké Tatry
3. Alpy Okolo Tre Cime a ferrata na Toblinger Knoten
4. Rumunské hory Přechod pohoří Rodna, rumunské Roháče
5. Kavkaz Kavkaz, reportáž psaná na Kavkaze (1) - Prielbrusí a Bezengi
Reklama
Reklama
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama

Poslední diskusní příspěvky

Chata Frícka, Slanské vrchy a bivaky
 18.11.2017 1 příspěvek
Túra na Pravnáč a Lomné
 14.11.2017 2 příspěvky
"Změny" sezónních uzávěrů v Tatrách
 09.11.2017 4 příspěvky
Pik Topgrafov, Sajany na Sibiři
 09.11.2017 7 příspěvků
Černá Hora, trek v Černé Hoře
 08.11.2017 1 příspěvek
Šavlozubé kočky, lvi, levharti a "jaguáři"
 07.11.2017 2 příspěvky
Jakubiná, Západní Tatry
 06.11.2017 2 příspěvky
Chata na Grúni, Vrátna dolina
 26.10.2017 11 příspěvků
Góry Stołowe neboli Stolové hory
 24.10.2017 1 příspěvek
Slovenské opálové bane, štôlňa Jozef
 22.10.2017 1 příspěvek
Kamenná chata, Chopok Nízké Tatry
 18.10.2017 5 příspěvků
Koruna Himalájí, seznam horolezců
 17.10.2017 3 příspěvky
TKC - Transkarpatská cesta
 13.10.2017 3 příspěvky
Sopky v ČR, seznam
 13.10.2017 9 příspěvků
Muránska planina deštivá i slunečná
 06.10.2017 7 příspěvků
Chata pod Chlebom, Malá Fatra a chaty
 05.10.2017 29 příspěvků
Bralná Fatra, Velká Fatra na 3 dny
 05.10.2017 2 příspěvky
Slovensko, dálniční známky 2017
 05.10.2017 13 příspěvků
Túra na Tomanovské sedlo, Západní Tatry
 03.10.2017 9 příspěvků
Turistické vařiče na plyn
 01.10.2017 3 příspěvky
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist