Jihlavské vrchy na Vysočině, hezká túra přes Čeřínek (761 m)

Přechod západní části pohoří

Oblast se nalézá v západní část Českomoravské vrchoviny, v podcelku Křemešnická vrchovina. Jedná se o zvlněnou plošinu v nadmořských výškách 500 - 750 m s hustými esy a typicky kopcovitá krajina působí velmi malebně díky častým výhledům.

Táhlý hřeben je ze severu viditelný z dálnice Praha - Jihlava, z jihu pak z železniční tratě Jindřichův Hradec - Jihlava. Po levé východní straně ho pak mají ti, kteří přes Pelhřimov a Tábor jedou na Šumavu či na hranici a dále do Alp.

Za start trasy směrem na západ jsme si zvolili městečko Kostelec u Jihlavy, proslulé svými uzenářskými výrobky. Odtud vede na jih cesta z Třeště a Telče až do České Kanady.

Vyrážíme po zelené značce, míjíme nedalekou vesnici Cejle a hustým krásným lesem stoupáme na vrch Čeřínek (761 m), kde je dřevěná horská chata. Jenže má otevřeno až od 10 hodin. Přesto rafinovaně zezadu vnikám dovnitř a kupuji turistickou známku a pohlednici. Ubytovaní rekreanti právě snídají. Vrchol s kótou bez výhledů je v lese asi 500 m od chaty, vede tam významové značení.

Pod chatou je lyžařský vlek. U rozcestníku turistických značek všech barev se rozhodujeme pro červenou a klesáme jihozápadním směrem k dalšímu občerstvení - horskému hotelu Jihlavan v katastru Dolní Hutě. Zde nám občerstvení nabízí ochotně personál, který po předchozí noci vyhlíží značně unaveně. Asi se mužně pařilo do rána.

Kousek odtud je skalní městečko Čertův hrádek (714 m), kde dva sympatičtí značkaři rozvážně natírají štětcem žlutou barvou stříšku vrchlíku sloupku turistického označení této zajímavé skalní hradby s výraznou lavicovitou odlučností.

Dobří muži připomínají ony dva značkaře z Hrabalových Slavností sněženek v Kersku. Potkáváme několik houbařů, nejvíce rostou muchomůrky růžové - vynikající masáci, sem tam se objeví babka či suchohřib. V našich Beskydech rostou letos již praváci i křemenáče, ale tady možná taky. Jít hlouběji do lesa však z časových důvodů nemůžeme.

Jihlavské vrchy, turistická mapa

Pokračujeme do městečka Nový Rychnov, kde teče třeboňský regent, který unaveného poutníka v pravé poledne posilní i osvěží současně. Další putování vede na nejvyšší vrchol Křemešnické vrchoviny - Křemešník (765 m), kde je hned několik zajímavostí - rozhledna, poutní areál s barokním kostelem Nejsvětější Trojice, větrný zámek, horský hotel a přírodní rezervace Protože je zatím poměrně jasno, spěcháme na rozhlednu s očekáváním výhledů na kraje české.

Rozhledna s názvem Pípalka měří 52 m, má 205 schodů a byla vybudovaná v roce 1993 Klubem českých turistů a Armádou ČR. Otevřena byla slavnostně na svátek Nejsvětější Trojice u příležitosti poutní slavnosti. Je z ní vidět běžně v okruhu 30 km - Svidník (739 m), Strážiště s vysílačem (744 m), Blaník (639 m), Melechov (708 m), město Pelhřimov i Jihlava, Třešťský Špičák (734 m), vidíme i nedaleký Čeřínek, kde jsme dnes byli a vrchol nejvyšší hory Českomoravské vrchoviny - pyšnou Javořici (837 m) s vysílačem.

Pyšná je proto, že je o celý jeden metr vyšší než nejvyšší bod sousedních Žďárských vrchů - Devět skal (836 m). Shodou okolností je taktéž o metr vyšší než nejvyšší vrchol Českého středohoří - Milešovka (836 m), která se ovšem může navíc chlubit nejsilnějšími větry v ČR, kdy konkuruje Lomnickému štítu ve Vysokých Tatrách.

Za dobré podzimní či jarní viditelnost prý bývají vidět Krkonoše, Kleť v Blanském lese, Velký Javor (Grosser Arber) na Šumavě i Novohradské hory. Rádi tomu věříme, nás to štěstí nepotkalo. Na severozápadní straně vrchu Křemešník je umístěn jeden z dalších symbolů tohoto zajímavého místa - železný kříž na skalce. Turistický hotel byl postaven v letech 1940 - 1941 podle návrhu architekta Oldřicha Boudy. U hotelu je velké parkoviště a pochopitelně i dojezd autem, ale to my dneska nemusíme. Z Kostelce to bylo 16 km, dalších 10 km nás čeká do Pelhřimova, do Humpolce by to bylo odsud 17 km.

Po omezeném občerstvení, kdy vše snědli svatebčané (neměli vůbec nic!), sestupujeme křížovou cestou s kapličkami ke křemešnické studánce, která byla postavena koncem 17. století. Její radioaktivní vodě se připisují léčivé účinky. V okolí se zde dříve těžilo stříbro. Jdeme stále na západ, ve vsi Řemenov, kde lišky dávají dobrou noc, začíná pršet a v dešti jdeme po asfaltu další tři kilometry do vylidněného červencového sobotního Pelhřimova, kde se opět vyjasňuje. Na závěr vychutnáváme starobylé náměstí s radnicí a loučíme se s městem kuriozit.

Již se těšíme na večerní trampskou PORTU v jihlavském amfiteátru, kde bude zpívat s kytarou i klasik Kapitán Kid, který ve svých 72 letech zraje jako víno a je stále ozdobou táborových ohňů. Dnešní trasa byla první částí dálkového etapového pochodu a dále pokračovala v dalších šesti dnech ve směru Jihlava - Polná - Přibyslav - Žďár nad Sázavou - Tři studně - Studnice - Jimramov - rozhledna Karasín - Bystřice nad Pernštejnem - Nedvědice - Tišnov - Blansko - Boskovice - Velké Opatovice.

Akci organizoval tradičně s úspěchem Klub českých turistů Brno pod vedením pana Vachuta. Téměř celá popisovaná trasa je na mapě Jihlavsko (KČT č. 79), výhled z rozhledny na Křemešníku je detailně popsán v publikaci J. Dvořáka - Rozhledny a rozhledová místa (OLYMPIA Praha, 2001).