Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 12.11.2019 , svátek má
Reklama
Treking > Treky, turistika > Ivano Dibona, via ferrata na Cristallino D´Ampezzo

Ivano Dibona, via ferrata na Cristallino D´Ampezzo

Ve ferratovém úvazku mezi nebem, válkou a filmem

17.3.2014 | Ivana Slepičková

Drama vrcholí, horský vůdce Gabe vbíhá na visutý most překlenující skalní průrvu, když zavadí o natažený drátek ve výši kolen. Tím spustí časovač nastražené bomby a má jen pár sekund na to, vrátit se zpět, než se mostek propadne do hlubiny. Jsme v Ampezzanských Dolomitech, kde se rodí efektní filmová scéna amerického akčního trilleru Cliffhanger se Sylvesterem Stallonem v hlavní roli.

Severní svah nástupu na ferratu se sněhovým polem (červen)

Milovníci zajištěných lezeckých cest nad touto scénou možná povyskočí ze svých sedadel, nikoliv kvůli obavám o život hlavního hrdiny, ale kvůli osudu panoramatické via ferraty Ivano Dibony. Visutý most je jedním z jejích stěžejních úseků a bez jeho ocelových lan se jen těžkou dostanou přes průrvu mezi chatou Rifugio G. Lorenzi (2 932 m. n. m.) a vrcholkem Cristallino D´Ampezzo (3 008 m. n. m.)

Čtěte také: Ferrata Diavolo, zajištěné cesty v Alpách

Filmová produkce naštěstí neodpálila skutečný most, ale jen jeho maketu postavenou o kus dál. Proto se můžeme bez obav vydat po jedné z nejpřístupnějších a nejnavštěvovanějších ferrat východní části italského pohoří Dolomity .

Via ferrata Ivano Dibona je částečně zajištěná cesta sledující bývalou vojenskou stezku stoupající po Zurlokammu v západní části masivu Cristallo. Díky obtížnosti A/B je ideální pro začínající ferratisty či jako rozcvičení se před některou z obtížnějších tras.

Výhled ze skalních oken bývalých vojenských štol

Svými krásnými panoramatickými výhledy a pozůstatky opevnění z první světové války nadchne každého, kdo si zacvakne karabinu na první zajišťovací lano v sedle Forcella Staunies.

Až sem se turista dostane dvěma lanovkami od velkého záchytného parkoviště u restaurace Rio Gere. První lanovka končí u horské chaty Son Forca, kde je možné přenocovat od 26 € za noc. Odtud až do sedla Forcella Staunies odjíždí dvoumístné téměř historické kabinky podobné chemické zkumavce.

Ponte Cristallo v pozadí s chatou Guido Lorenzi a vrcholovým křížem

Červené a žluté kabinky se prvně vyšplhaly do cílové stanice už v roce 1968. Skalnatá průrva zející pod nimi je extrémně náročná černá sjezdovka dosahující sklonu až 64 %, ostatně její název "Staunies vertical" hovoří za vše.

Pěší výstup bez využití lanovky je sice možný, vzhledem k délce samotné ferraty a nepříjemnému suťovému terénu, je tato možnost spíše jen masochisticky teoretická. Pokud by se někdo přece jen vydal nahoru pěšky, měl by počítat s výstupem trvajícím zhruba tři hodiny.

Celá via ferrata v délce 10,25 kilometru byla zajištěna během dvou let 1969 - 1970. Dne 30. 8. 1970 byla u horní stanice lanovky připevněně tabulka se jménem a černobílou fotografií. Na ní je mladík s horolezeckým lanem přes rameno - Ivano Dibona, vnuk vynikajícího rakouského horolezce a horského vůdce Angela Dibony (7. 4. 1879 - 21. 4. 1956). Ten během první světové války působil u horské divize tzv. Kaiserjäger, strážící rakousko-uherskou hranici v průsecích Dolomit.

Jeho úkolem bylo pokládat telefonní vedení ve zdánlivě nepřístupných skalních stěnách. Hor se nevzdal ani po konci války. Jako lyžařský instruktor, horský vůdce ale především horolezec patřil ke špičce rakouského horolezeckého sportu. Se svým spolulezcem Angelem Dimaiem vylezli kolem sedmdesáti nových horolezeckých cest. Na jeho počest nechala Angelova dcera postavit horskou chatu Rifugio Angelo Dibona (2 083 m n. m.) pod masivem Tofany.

Při nástupu na ferratu se budete muset prodrat mezi hloučky turistů, kteří se zájmem stoupají po železných schodech za hranu masivu. Odtud se ale zase pokorně vrací zpátky, protože zde narazí na první žebřík a zajišťovací lano. Zejména tady, na severních srázech masivu se drží sníh až do léta, takže ocelové lano místy mizí pod sněhovými návějemi. Cesta je ale dobře vyšlapaná a jištěná nataženým lezeckým lanem.

Krátce po nástupu na ferratu přicházejí první štoly, kde je potřeba dávat pozor na snížený strop plný ostrých úlomků po odlámané hornině. Ne nadarmo je povinnou součástí ferratové výzbroje helma. Hned poté následuje už zmiňovaný Ponte Cristallo, který je jednou z nejfotografovanějších částí trasy. Obzvlášť krásné snímky můžete pořídit z jeho druhého konce, kde se Vám do záběru dostane chata Rifugio Guido Lorenzi a rozeklané sedlo Passo Tre Croci s vrcholovým křížem.

Pak už přichází cesta k odbočce pod krátkou ferratu na vrcholek Cristallino d´Ampezzo, který sahá něco málo přes 3 000 m. n. m. Ferrata není obtížná, ale je třeba připočítat čas pro její zdolání k celkovému času přechodu Ivano Dibony.

Ruiny vojenských objektů - ferrata vede po rozbitých schodech k dřevěnému můstku

Přejít celý úsek od chaty Lorenzi k chatě Ospitale zabere více než šest hodin, při výstupu na Cristallino se časový odhad prodlouží zhruba o další hodinu. Po odbočce začíná cesta klesat k pozůstatkům z obranné linie první světové války.

Díky policovité struktuře místních štítů bylo možné vylámat vrstvy horniny a vysoko v blízkosti strategických průsmyků vystavět řadu kamenných vlaštovčích hnízd. Z většiny z nich dnes zbyly jen obvodové zdi s propadlými střechami, v nejlépe zachované Buffa di Perrero je možné nouzově přespat. Bohužel velká frekvence nepořádných turistů udělala z bivaku spíše odkladiště nepotřebných věcí a odpadků.

Člověk musí v duchu složit poklonu vojákům Rakouska-Uherska, kteří drželi obrannou vysokohorskou linii i v zimních měsících. Zásobovací jednotky bývaly velmi často ohrožovány lavinami padajícími z prudkých horských svahů a tak se běžně stávalo, že posádka byla nucena vydržet s minimem jídla a střeliva do té doby, než se zlepší počasí a umožní tak vyrazit další zásobovací skupině.

Těžko si dokážeme představit, jak tu cesta vypadá během zimních měsíců, když se sníh běžně udrží i do vrcholného léta. Stejně jako tehdy i dnes představuje největší nebezpečí počasí - déšť mění jinak pohodlnou podhřebenovou trasu v nebezpečnou klouzačku a vzhledem k nadmořské výšce celé trasy je přechod Ivano Dibony za bouřky doslova hazardem.

Buffa di Perrero - nouzový bivak na jedné ze skalních polic

Právě pro případ zhoršeného počasí nebo při zamýšleném návratu na záchytné parkoviště je možné ze sedla Alta Altisima (zhruba v polovině ferraty) sestoupit zpět k výchozímu bodu, i když samotný sestup není příliš příjemný díky suťovému terénu v horní části sedla. V případě deště může být tento úsek velmi nebezpečný.

Závěr sestupu je zajištěn lany a řetězy a je v důsledku o něco obtížnější než samotná ferrata. Zbytek sestupové trasy vede po značených turistických stezkách a pastvinách až k výchozímu bodu u dolní stanice lanovky. Těm, kteří na ferratu přibalili trekové hůlky, se budou zejména v těchto pasážích velmi hodit. Pomohou unaveným kolenům, která dostanou při tomto poměrně dlouhém sestupu pořádně zabrat.

Ať už se na Ivano Dibonu vydáte od chaty Ospitale (náročnější varianta vzhledem k neustálému stoupání a vyhýbání se protilezcům) nebo výstup zahájíte lanovkou k chatě Guido Lorenzi, nebudete litovat času stráveného v rozeklaných štítech Gruppo del Cristallo.

I když na trase chybí technicky náročnější lezecké úseky a cesta je zejména v sezoně velmi frekventovaná, rozhodně stojí za to se na ní vypravit. Nádherné panoramatické výhledy a fotogenické pozůstatky vojenských staveb Vám nadlouho utkví v paměti.

Autor: Pavla Slepičková, spolupracovnice CK Mundo, která pořádá ferratové zájezdy do Dolomit, Slovinska i k jezeru Lago di Garda .

Další související články:

+ Cima Fanis Sud - via ferrata Tomaselli
+ Punta Fiames - via ferrata M. Strobel
+ Po stopách 1. svetovej vojny - via ferraty na Sas de Stria a Lagazuoi Pizo
+ Okolo Tre Cime a ferrata na Toblinger Knoten
+ Co jsou to via ferraty?
+ Ferrata Diavolo, zajištěné cesty v Alpách
+ Ferraty u Lago di Garda, Itálie
+ Putování po Jižním Tyrolsku aneb po stopách Ötziho (1)
+ Přechod Karnských Alp
+ HTL Steig – Gutensteinerské Alpy, oblast Hohe Wand
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Srážky komet vysvětlují překvapivý objev oblaku plynu v okolí mladé hvězdy
Hory Engadinské třítisícovky potřetí (2), vysokohorská turistika ve Švýcarsku
Hory 100 km Valašskem na horském kole, nádhernou přírodou Javorníků a Vsetínských vrchů
Reklama
Témata našich článků…
Mohelenská hadcová step Šumava, ubytování Chata Plesnivec Veveří Bezděz Chata Borišov Ďumbier Beskydy, ubytování Čergov Pičulín Čertovy skály Maroko Praděd Polární záře Čičmany Les Ecrins Pieniny Mont Blanc Stolické vrchy Štramberská Trúba Nesmeky Vikštejn
Reklama
Doporučujeme ke čtení

Solární nabíječky pro turistiku a treking - luxus nebo nezbytnost?

Hory

Solární nabíječky se v outdooru objevily poměrně nedávno. Se stále častějším používáním GPS, digitálních fotoaparátů…

Je táboření a bivakování v přírodě a na horách legální?

Táboření či bivakování je v českých, slovenských, ale třeba i rumunských či skandinávských horách běžná praxe. Ne vždy je však tato praxe tolerována, ne všude má "oporu" v zákoně. V posledních dvou…

Populární treky
1. Slovenské hory Baraniarky a Kraviarske, podzimní balada modré hřebenovky
2. České hory Ledopády v Pulčínských skalách; návštěva Pulčínských skal a ledopádů aneb úskalí turistiky na Valašsku
3. Rumunské Karpaty Maramureš, Suhard, Rodna a Sapinta, Sighet (1) - trek po hřebenech rumunských Karpat
4. České hory Králický Sněžník, procházka nad mraky - z Dolní Moravy k vrcholu Králického Sněžníku
5. Slovenské hory Roklinou Suchá Belá, Slovenský ráj a turistické trasy
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Túry a lokality podle pohoří
Hledej podle pohoří
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist