Přes rozcestí Mořkov, pod ŽST (385 m) míříme k železniční trati, kterou podcházíme. Po zelené turistické značce a za výhledů k vrchům Hodorf, Huštýn a Trojačka přejdeme krásné louky lemované kvetoucími stromy. To se již pomalu dostáváme na rozcestí pod Trojačkou. Nepokračujeme však přímo vzhůru pod Trojačku (budeme se tudy vracet), nýbrž odbočujeme doleva po cyklotrase k rozcestí Pod Huštýnem (424 m) míjejíce hájovnu (?).
Další naše kroky vedou doprava nahoru po žluté turistické značce. Ještě kousek je to po asfaltce, tu však u studánky s upraveným posezením a křížkem měníme na lesní cestu. Chodník stoupá sice poněkud svižněji, ale stále je to stoupání vcelku mírné. U pramenišť na severním úbočí Hodorfu obdivujeme trsy kvetoucích blatouchů bahenních a o kus výše mohutné kmeny doslova obsypané troudnatci kopytovitými. Jsou to velké dřevokazné houby kopytovitého až konzolovitého tvaru s léčivými účinky. Již v dobách Ötziho se z troudnatců připravovala plsť k výrobě bot i oblečení a nebo troud k rozdělání ohně. To až za traverzovou lesní cestou s upravenou studánkou.
Cestou k hřebeni vzrostlým světlým lesem se nám otevírají úžasné pohledy na velkolom v masívu vrchu Kotouč, který na protilehlém úbočí hostí světoznámou jeskyni Šipka. Nechybí ani Bílá hora s rozhlednou a pochopitelně ani štíhlá věž částečně vykukující Štramberské Trúby ve Štramberku.
Ani jsme se nestačili zadýchat či zapotit, když tu nás vítá sedlo Hodorf mezi vrcholy Krátká a Hodorf (687 m). Ve starších mapách je Hodorf uváděn jako vrch Široká. Vyberte si. V sedle se napojujeme na červeně značenou hřebenovku. Jsou tady Boží muka, malý přístřešek, ve kterém na chvíli usedáme. To abychom se mohli věnovat původu názvu Hodorf. Ten má být spjat s dávnou zaniklou vsí Hodorf, patrně německého původu.
Obec Hodorf je zmiňována v zemských deskách, o její historii a vlastně ani o její přesné poloze není téměř nic známo. Někteří autoři tvrdí, že ves Hodorf stála právě někde v těchto místech, v prostoru sedla Hodorf, jiní ji spojují s některou z obcí v podhůří. Obvykle s obcí Zašová. Pro jedno ani druhé tvrzení však neexistují žádné věrohodné historické záznamy.
Stíny se hezky prodlužují a my konečně stoupáme k nejvyššímu bodu dnešní túry a tím je vrch Hodorf alias Široká (766 m). Na hřebeni je informační tabule NCH Veřovické vrchy, lavička a nádherně tvarované stromy. Byli jsme v těchto končinách asi před měsícem, ale lesní porosty se od té doby téměř nezměnily. Co se zeleně týče. Ani v bylinném patře nenastala velká změna. Jen sněženky vystřídaly sasanky hajní. Zmínku si zaslouží i historický hraniční kámen s letopočtem 1675, který vymezoval hranice Rožnovského a Novojičínského panství.
Na vedlejší kótě (738 m) stojí pěkný turistický přístřešek a otevírají se odsud nádherné výhledy jižním směrem k hřebenům sousedních Hostýnských vrchů. Dnes je tady ale rušno, dvě rodinky tu vyrazily na sobotní piknik. Nebudeme tedy tady okounět a scházíme do sedla (700 m) mezi vrchy Hodorf a Huštýn. To se již dostáváme k hranici Přírodní rezervace Huštýn s rozlohou asi 11,9 hektarů a ochranným pásmem 18,9 ha. Výškové rozpětí činí 101 metrů (648 m - 749 m).
PR Huštýn byla vyhlášena v roce 1999, předmětem ochrany jsou přírodě blízké lesní porosty, především bučiny s javorem, staré téměř 200 let, a na ně navázána ohrožená živočišná a rostlinná společenstva. Významný je také téměř 300 metrů dlouhý skalní výchoz odolných godulských pískovců, které byly do současné podoby formovány řícením a mrazovým zvětráváním. Výška některých skal a srázů je skutečně impozantní, odhadem okolo 40 metrů. Jako zajímavost si také uveďme, že hřebenem Huštýna prochází hlavní evropské rozvodí Odra / Dunaj.
Míša zase peláší dopředu, má asi hlad a žízeň, potvora. Stejně bude muset ale počkat, protože proviant nesu v batohu já. Ale dočká se, svačinka se koná zakrátko, na posezení u přístřešku na vrchu Huštýna (749 m). Před tím ale ještě proběhne zápis do vrcholové knihy. Ano, Fantomas už tady byl… Bohužel výhledy jsou odsud omezené, ale východním směrem přesto vidíme posvátný Radhošť.
Jak jsem měl v plánu vyčkat na západ Slunce a fotit kontakt, tak počasí rozhoduje za nás. Začíná se nasouvat pás oblačnosti, fronta dorazila o nějakou tu hodinku dříve. Navíc se Míša začíná třepat jako osika, trošičku se ochladilo. A nepomáhá ani má bunda, kterou vytahuji za batohu. Nu což, třeba to vyjde příště. Volíme tedy ústup. Sestupujeme za krásných výhledů k vrchu Trojačka (709 m) i k Hostýnským vrchům s Kelčským Javorníkem s rozhlednou do sedla mezi Trojačkou a Huštýnem.
Zakrátko jsme na rozcestí Trojačka, hřeben (658 m). Na chvíli se zastavíme u zdejšího přístřešku (další "vrcholová" kniha) a pro dnešek definitivně opouštíme beskydský hřeben. Známým "prďákem" scházíme dolů na lesní cestu, kolem křížku a studánky pokračujeme na další z lesních cest a okolo dvou malých lesních tůní se dostáváme na rozcestí nad Mořkovem. Tady se náš okruh uzavírá a nám za hezkého podvečerního světla zbývá poslední úsek k Mořkovu a do centra obce.
Přestože měla naše procházka pouhých 11,5 km s nepatrným převýšením 500 metrů, udělala na nás hluboký dojem. I tato část hřeben Veřovických vrchů (správně se tento geomorfologický podcelek jmenuje Hodslavický Javorník) je velice malebná, výšlap měl opravdu náboj. A určitě neprohloupíte ani vy, když se do těchto končin někdy vydáte.
- Trasa přes Hodorf a Huštýn na turistické mapě
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.