Vracíme se a asi hodinu čekáme. Před sedmou konečně stoupáme na chatu Martin Bush, kde máme zamluvené místo. Sněžnice nasazujeme hned za Ventem. Ze začátku to jde v pohodě, ale pak končí široká cesta a dál vede jen stopa od lyží. Traverz ve sněžnicích je namáhavý, dlouhý. Ve 22:30 jsme na chatě. Chatař nadává, že jsme měli nahlásit pozdní příchod. To jsme sice mohli, ale on nás zase mohl upozornit na uzávěrku silnice. Kupodivu nám natočí pivo, i když má zavřeno a dál vyhlíží nějaké Němce, co také ještě nedorazili.
Ráno vyrážíme před sedmou na Hintere Schwarze (3 624 m, 6. nejvyšší hora Rakouska a 4. nejvyšší hora Ötztalských Alp, pozn. red.). Napřed jdeme v mačkách, od chaty se asi 100 m sestupuje a já mám divný pocit, že při návratu to bude nekonečný a vysilující výstup. Procházíme kaňonem potoka, co si protlačil cestu morénou. Asi za půl hodiny nazouváme sněžnice. Chvíli je výstup pohoda, ale pak se do nás opře slunce.
Čtěte také: Grosser Piz Buin (3 312 m), Silvretta - túry na alpské třítisícovky
Stoupáme k ledovci a traverzujeme podél zlomu a nad ním přecházíme pod stěnu Marzellspitze. Na ledovci Marzellferner se naše skupina trhá. První jde Honza s Johanou, ve stále zvětšující se vzdálenosti se táhnu já a za mnou Tom a Tobík. V 11 hodin se sejdeme a odhadujeme situaci. Hora je konečně vidět, ale je strašně daleko - výška 3 100 m. Nejradši bych se vrátil, je strašné vedro, dochází mi pití a vůbec mi to nešlape. Ale ostatní jdou a tak jdu také.
Vlečeme se ve stejném pořadí dál. Říkám si, že pokud se do dvou nedostanu do blízkosti vrcholu, otočím to. Obcházíme horní ledovcový zlom, následuje výšvih, pak další a další. Druhá hodina se blíží, ale vrchol kupodivu taky. Vystupuji na poslední výšvih, sněžnice kloužou v traverzu a tak vystupuji kolmo. Zničenej jsem na rameni, Honza s Johy jsou na vrcholovém hřebeni a Tom s Tobíkem pode mnou.
Nasazuji mačky a piju. Doplním láhev sněhem a ukládám ji do černého futrálu od maček. Na hřeben dorazím, když první dva sestupují z vrcholu. Společně se kocháme pohledem na Dolomity, Ortler a Berninu. Výhled je luxusní. Začínám stoupat, když doráží Tom. Konečně na vrcholu, jsou tři hodiny. Čekám a pak fotím Toma s Tobim u kříže.
Konečně dolů. Sníh v láhvi se rozpustil a tak mám půl litru vody navíc. Sestupujeme ve stejném pořadí a držíme se na dohled. Sestup je nekonečný. Ledovec, pak moréna a nakonec výstup k chatě. I ve sněžnicích se během výstupu místy propadám po pás. Sprostě nadávám a pak se koukám, jestli mě někdo neslyší. Konečně vidím chatu. I sníh drží najednou lépe. Za chvíli sedám na lavičku, dopíjím vodu a kouřím doutník. Je 20 hodin. Ještě než jdu na pivo, pozoruji Toma s Tobim, jak vystupují k chatě.
Martin Bush hutte: www.hotel-vent.at. Parkování ve Ventu zdarma.
Hintere Schwarze, mapa
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.