Na Greim (2 471 m) a Sandkogel (2 214 m) ve Wölzer Tauern

Na parkoviště se dostaneme z hlavní silnice č. 75 mezi městečky Oberwölz a Sankt Peter am Kammersberg. V nejvyšším bodě silnice (ve výšce asi 1 100 m) odbočíme v osadě Vordere Pöllau u autobusové zastávky prudce doprava. Je zde umístěna směrovka ke Greimhütte, kterou zpočátku sledujeme.

Úzká asfaltová silnička stoupá mezi osamělými domy a farmami a v prvním lesním úseku se mění v prašnou cestu. Na první lesní křižovatce cest odbočíme prudce doleva a šotolinová cesta, po které vede i značená cesta č. 15, nás lesem v mnoha serpentinách a prudkým stoupáním přivede na nádherné a prostorné parkoviště nad horní hranicí lesa s názvem Schöneben (1 705 m).

Jsme na přírodní terase uprostřed pastvin s dalekým výhledem a obklopeni pasoucími se koňmi a krávami (od pastvin je parkoviště oddělené dřevěnou ohradou a kovovým roštem na cestě). Ve žlabu naplněném ledovou vodou se chladí množství plechovek s pivem a limonádou a zdejší samoobsluhu si vychutnáme až po návratu z vrcholu. Parkoviště je bezplatné a v době našeho příjezdu v odpoledních hodinách bylo poloprázdné.

S malými batůžky stoupáme po pěšině, která vede po oblém a širokém hřbetu s nádhernými výhledy. Kolem nás se modrají trsy zvonků alpských (Campanula alpina) a takové množství těchto květin jsme ještě neviděli. Na širokém hřbetu míjíme několik drobných skalek a brzy nás vítá vrcholek Sandkogel (2 214 m). Nejedná se o pravý vrchol, ale pouze o vyvýšené místo na hřebeni, označené dřevěném kůlem, upevněným v hromadě kamení.

Výhled je hlavně na mohutnou blízkou horu Rettlkirchspitze (2 475 m) s jejími strmými skalnatými srázy a na pásmo Schladmingských Taur. Terén se na chvíli zvolnil před závěrečným prudkým výstupem na Greim (2 471 m), kam nás nakonec přivádí klikatící se technicky zcela nenáročná stezka.

Na vrcholu Greim (2 471 m) si prohlížíme zcela nový mohutný vrcholový kříž a užíváme si výhled i záplavu alpské flóry. Jsou vidět všechna horská pásma Nízkých Taur, dále Ennstalské Alpy na severu a Seetaler Alpen na jihu. Dobře viditelné jsou alpské hřebeny a vrcholy tvořící hranici mezi Rakouskem a Slovinskem. Neskutečný je pohled do kotliny s městečkem Sankt Peter am Kammersberg (860 m) ve velké hloubce pod námi.

Na vrcholových trávnících vyniká tmavě rudou barvou kvetoucí a vzácný všivec přeslenitý (Pedicularis verticillata) a žlutě kvetoucí vlnice ladní (Oxytropis campestris). Nechybí ani nápadný kamzičník Clusiův (Doronicum clusii). Jedná se o květiny, které nikde na území České republiky nerostou, a ani v Alpách není jejich výskyt běžný.

Po dlouhé době strávené na vrcholu hory v dokonalém počasí zahajujeme sestup nazpět k parkovišti, kam jsme seběhli celkem rychle. Ze žlabu lovíme pivka a od pěkného posezení se stolem a lavicemi pozorujeme posledními paprsky slunce nasvícené hory. Místo je pěkné a klidné a nakonec jsme tu zůstali přes celou noc a do dalších hor odjeli až ráno.

Trasu najdeme například v mapě KOMPASS č. 222 Sölktäler.