Přechod Korsiky a Korsických Alp aneb fantastický trek GR 20

Korsika - ostrov, který vás dorazí

Sentier de Grande Randonneé de la Corse neboli GR 20. Když jsem poprvé slyšel o této dálkové turistické trase vedoucí napříč Korsickými horami a o které se tvrdí, že patří mezi nejhezčí a zároveň nejnáročnější v Evropě, věděl jsem, že její přechod nebude nic jednoduchého. Přesto jsem byl při přechodu "natěžko" překvapen její náročností.

Na cestě můžete využít výborné mapy IGN 1:25 000 - 4149OT, 4250OT, 4251OT, 4252OT, 4253ET. Pokud vyrazíte sami jako já, využijte pro dopravu letadlo - vyjde to levněji. Sice z Prahy nelétají přímé lety, ale s přestupem v Německu jste i tak za sedm hodin v Bastii na Korsice. Jestli pojedete ve skupině, vyplatí se mnohem více doprava autem.

GR20 - severní část

Dálková trasa začíná kousek od severozápadního pobřeží v městečku Calenzana. Využívám proto vlaku jedoucího z Bastie do Calvi. Když po pár hodinách jízdy přes hory a podél pobřeží vidím na oprýskané malé budově nápis Calenzana - Lumio, vystupuji. Do Calenzany to mám ještě deset kilometrů chůze. Lepší varianta je jet až do Calvi a využít autobusu. Časově to vyjde na stejno, jen je to trochu dražší. Ulevíte však nohám, které budete ještě hodně potřebovat.

Čtěte také: Vzpomínky na Korsiku; Korsika a Korsické Alpy (2)

Celá dálková trasa je rozdělena do šestnácti etap. Každý z denních úseků končí u některé z chat táhnoucích se podél trasy. Severní část GR 20 je obecně považována za hezčí, je ovšem také náročnější. Průměrně se připravte na více než kilometrové převýšení za den. Pokud chcete jít kratší dobu, bude to samozřejmě více.

Vyrážím od dřevěné tabule na kraji městečka hlásající Calenzana - Conca. Cesta je dobře značena červeným a bílým pruhem. Nocuji v horách nad Calenzanou. Druhý den ráno však přichází vytrvalý déšť. V poledne míjím chatu Piobbu a stoupám až na rozeklaný skalnatý hřeben, přes který vede stezka. Mokrá skála je hodně kluzká. Je dobré mít jistý krok při pohybu na nezajištěných místech nad srázy.

Do večera se snažím dojít až k další chatě - Carrozzu. Sestup z hřebene k chatě nepříjemnou sutí je opravdu vyčerpávající. Využívám možnosti a přespávám za 11 € v chatě ve společné ložnici. Malé varování pro ty, kteří stejně jako já, nechávají nákup bomby na vaření až na Korsiku. Počítejte s tím, že zde neseženete šroubovací plynové kartuše, ale pouze narážecí. Je ovšem možnost využít vařičů na chatách, které jsou ubytovaným k dispozici.

Následující den se počasí trochu umoudřilo. Překonám visutý most a stoupám znovu na hřeben. Cestou vzhůru překonávám veliké skalní plotny, které musí být za mokra velmi nebezpečné. Po několika dlouhých hodinách únavné chůze po skalách a suti konečně sestupuji k chatě Asco. I zde ještě uvítám ubytování, protože se po obloze honí těžké mraky.

Další den už mi však svítí slunko na asi nejtěžší pasáž celé GR 20. Jde o skalní kotel za sedlem Bocca Tumasginesca (2 183 m n.m.). Když se konečně vydrápu do sedla, otevře se přede mnou hluboký skalní kotel a po jeho stěně po řetězech sestupující had lidí, kteří mi kdesi v hlubině mizí z očí.

Prvních asi sto metrů je zajištěno řetězy (i když ne všude). Dalších asi sto metrů se sestupuje nebo slézá po balvanech, skalách a suti. Mé obavy se naplňují, když zjišťuji, že se cesta vlní vzhůru protější stěnou skalního kotle k sedlu, které ani není vidět. Po čtyřech se sunu vzhůru. Přes nejhorší místa šplhám po natažených řetězech, dle mého soudu jich ale mohlo být klidně víc. Za deštivého počasí, kdy se z žulové skály stává přírodní skluzavka, může být průchod tímto úsekem o život.

Konečně se po dvou a půl hodinách ve skalním kotli můžu postavit na rovině. Dosáhl jsem druhého sedla a zároveň nejvýše položeného místa na GR 20, Bocca Minuta (2 218 m n.m.). Míjím chatu Tighiettu a nocuji o pár kilometrů dál na pěkném místě v borovém lese u potoka.

Pátý den šplhám po skalní stěně údolí, kterým protéká potok Foggiale. Namáhavý výstup končí až v sedle Bocca di Foggiale. Naberu síly a po přehoupnutí se přes malý kopec spatřím chatu Ciuttulu di i Mori. Po krátké přestávce sestupuji údolím s říčkou Golo. Tůně, které tvoří, přímo vybízejí v horkém počasí ke koupání.

Další etapa končí u chaty Castellu di Vergio. Ani zde se mi nechce zůstávat a pokračuji po lesní cestě kopírující vrstevnici. Na GR-20 zatím neobvyklé. Po pár kilometrech pohodové chůze mě ukazatel, nepříjemně otočený směrem vzhůru, pošle do kopce a stoupám do sedla Bocca San Pedru. Tady stoupání nekončí a pokračuji vzhůru do sedla Bocca a Reta.

Slunce už se pomalu ztrácí na západě, když konečně sestupuji ke břehu horského jezera Nino, což je po skoro dvou tisících nastoupaných metrech můj dnešní cíl. Krásné prostředí na nocleh. Ticho, klid, jezero sevřené horami, možnost vykoupat se, nedaleko studánka s výbornou vodou a pasoucí se koně na okolních zelených loukách. Příští den projdu okolo chaty Manganu a tábořím vysoko nad ní v údolí. Opět má následovat obtížný úsek a nechci riskovat, že by mě na hřebenu zastihla tma nebo bouřka.

Terén není tak obtížný, jak jsem čekal. Je tu sice pár míst na lezení a jeden je zajištěn řetězem, ale nic nezvládnutelného. Z hřebene jsou krásné výhledy na okolní hory a jezera. Zmáčený vlastním potem přejdu několik sedel a okolo chaty Petra Piana sestupuji do údolí s říčkou Manganello vytvářející několik tůní vhodných ke koupání. Dnešní putování zakončuji na tábořišti u chaty l´Onda. Nocleh venku je za 6 €.

Ráno následujícího dne se přehoupnu přes poslední kopec severní části GR20 a dlouhým sestupem klesnu až do lesa nad městečkem Vizzavona. Dál se nabízí několik možností. Pohodlnou cestou dojít na vlakovou stanici ve Vizzavoně a přechod ukončit po překonání severní části GR 20. Spousta lidí to tak dělá a jde pouze severní nebo jižní část. Těch, kteří jdou celou GR 20 je podstatně méně.

Severní část je obecně považována za náročnější a hezčí než jižní. Na zhruba devadesáti kilometrech se ale připravte na více než 10 km převýšení. Další možnost je pro ty, kterým ještě zbývají síly, a to je pokračovat dále do městečka Conca, kde GR 20 končí. Ti mohou využít noclehu v chatě ve Vizzavoně, nebo jako já přespat na nějakém pěkném místě v lese a druhý den se vydat na jižní část.

Malé upozornění pro ty, kteří chtějí pokračovat. Chtěl jsem tu dokoupit potraviny, ale nepodařilo se mi najít žádný obchod. Zkusím dokoupit něco v horských chatách. Zatím každá měla více či méně vybavený obchůdek s potravinami.

GR20 - jižní část

Jižní část začíná v městečku Vizzavona a stejně jako severní vyžaduje dobrou fyzickou zdatnost pro její úspěšné absolvování. Vizzavona leží na železniční trati Bastia - Ajaccio a jde sem pohodlně dojet vlakem. Od vlakové stanice stačí vystoupat kousek do kopce po silnici a napojíte se přímo na dálkovou trasu GR 20. Stále se ještě můžete rozhodnout, jestli půjdete na jih do městečka Conca, kde trasa končí, nebo severní část v protisměru až do Calenzany, kde je oficiální začátek.

I jižní část GR 20 začíná na rozhýbání pěkně zčerstva. Přelezu přes sedlo Bocca Palmente a mířím k chatě Capannelle. Pokračuji dál, projdu údolím s řekou Casso a utábořím se na noc pod velikými borovicemi.

Devátý den přejdu přes sedlo Col de Verde, a jako každý den, i dnes mě čeká náročné stoupání. Pomalu se sunu vzhůru k sedlu Bocca del Oro. Čím déle jsem na cestě, tím náročnější mi cesta připadá. Ze sedla je úžasný rozhled jak na horské hřebeny, které už jsem překonal, tak dolů na pobřeží a moře. Tentokrát nocuji u chaty Prati. Jsem docela vysoko a v noci je zde celkem zima. Alespoň si odpočnu od veder panujících přes den.

Další etapou je přesun směrem k chatě d´Usciolu. Už první ranní stoupání dává tušit, že jižní část GR 20 nebude zas o tolik jednodušší než severní. Stezka se vine vzhůru náročným terénem až někam do dvou tisíc metrů. V některých místech jsou dlouhé úseky bez možnosti doplnit vodu, což je ve velkých vedrech značně nepříjemné. Po jedenácti dnech na cestě mi začínají v tomto těžkém terénu docházet síly.

Po sedmi hodinách konečně klesám k chatě. Najdu si slušné místo na spaní, dokoupím nějaké potraviny, dám si sprchu a snažím se nabrat co nejvíce sil na zítra. To mě prý čeká podle průvodce dlouhá etapa a já jen doufám, že nebude moc těžká. Doufám marně. První část je snadná. Cesta se vlní po pastvinách a lesích. Každou chvíli na mě vykukují z roští nebo nějaké bažiny polodivoká prasata.

V závěru dne mne však čeká ještě překonat hřeben, za kterým se skrývá chata d´Asinau. Náročný, devítihodinový pochod k chatě d´Asinau na dvaceti dvou kilometrech překonává více než 1 300 výškových metrů. Možná už po dvanácti dnech na cestě přestávám být díky celkové únavě objektivní a mnohým z vás by to tak náročné nepřišlo.

Další den ráno mě čeká nepříjemné překvapení. V noci mi nějaké zvíře odtáhlo tašku s jídlem. Byl jsem tak utahaný a spal tak tvrdě, že to se mnou ani nehnulo. Ráno jen nacházím konzervu v křoví, kde vypadla, když s tím ta potvora mizela do lesa. Ještě že jsem měl chleba jinde. Po skromné snídani vyrážím opět na cestu.

I předposlední den mě čeká více než kilometr převýšení. Lesní cestou obejdu skalnatý masiv Aiguilles de Bavela skoro po vrstevnici. Do sedla Bavella však musím hodně vystoupat do kopce a slunko nemilosrdně pálí. Alespoň že cestou bylo dostatek příležitostí k doplnění vody. Přesto dolezu do sedla vyčerpaný a nabírám síly ve stínu pod stromy. Sedlem prochází silnice a panuje tu velmi čilý ruch.

Stále častěji musím odpočívat a s ubývající výškou je čím dál větší vedro. Když konečně dojdu utahaný k chatě Paliri, nalézám si stinné místo na spaní a hlavně nakupuji nějaké jídlo, jako chleba, kus sušeného vepřového masa a čokoládu. S tím bych mohl chvíli vydržet.

Na poslední úsek se vydávám chvilku po sedmé hodině a už od rána je zničující vedro. Všude okolo je vyprahlá krajina a s vodou musím šetřit. Bez klobouku už bych se dávno upekl.

Konečně! Poslední stoupání přes Bocca d´Usciolu je za mnou a pod sebou spatřím střechy vesnice Conca. Dojdu až ke kostelu. Kousek pod kostelem je kemp, kde po čtrnácti dnech zakončuji svůj přechod Korsiky po dálkové trase GR 20. V kempu zprostředkovávají i odvoz o deset kilometrů níže k hlavní silnici Bonifacio - Bastia. Toho druhý den využívám. Cena je 10 €, ale tím, že jedeme dva, platím "jen" polovinu.

Musím dát za pravdu tvrzení, že severní část GR 20 je hezčí. Na můj vkus jde ale o příliš monotónní krajinu bez velkých změn. Záleží ovšem na vkusu. Díky nasbírané únavě se mi těžko posuzuje, jestli je jih jednodušší. Úseky jsou delší a převýšení nastoupané za den vlastně zůstává.

Pokud vyrazíte z Calenzany - Lumio, máte v Conce za sebou 198 km a přes sedmnáct tisíc nastoupaných metrů. Je několik možností, jak GR 20 absolvovat. Příliš nedoporučuji variantu, kterou jsem podnik já. Vláčet s sebou věci na kempování, věci na vaření, jídlo. I s fotografickou výbavou měl batoh přes třicet kilo.

Celá GR 20 je rozdělena do šestnácti etap a cestu si mnohem více užijete, pokud využijete nabídky chat táhnoucích se podél dálkové trasy. Nocleh v každé stojí 11 €, mají k dispozici stany, vaří jídla a ve většině z nich je možnost dokoupit základní potraviny. Tímto stylem potřebujete jen spacák a nějaké oblečení.

Z Concy jedu k hlavní silnici společně s chlapíkem ze Švýcarska, který šel celou GR 20 za pět dní. Jeho batoh měl pět kilo i s vodou, a když mohl, tak běžel. No jde o to, co kdo od takového výletu očekává.

Ať už se rozhodnete pro jakoukoli variantu, rozhodně se připravte na obtížný terén, výstupy do horských sedel, při kterých se budete koupat ve vlastním potu, suť ujíždějící pod nohama při nekonečných sestupech a ubíjející vedro. Čekají vás ovšem i nádherné rozhledy na okolní hory nebo třpytící se jezera hluboko pod vámi. Cestu zpestřují místa, kde je potřeba mít jistý krok a trochu lezeckých dovedností.

Pokud máte dva týdny času, máte rádi hory a nelekáte se výzvy v podobě nejnáročnější dálkové trasy v Evropě, určitě se na Sentier de Grande Randonnee de la Corse vydejte.

Etapy sever:

• Calenzana - Piobbu 6 h
• Piobbu - Carrozzu 7 h
• Carrozzu - Asco 6 h
• Asco - Tighiettu 7 h
• Tighiettu - Ciuttulu di i Mori 5 h
• Ciuttulu di i Mori - Castellu di Vergio 5 h
• Castellu di Vergio - Manganu 6 h

Etapy jih:

• Vizzavona - Capannelle 6 h
• Capannelle - Prati 8 h
• Prati - d´Usciolu 7 h
• d´Usciolu - d´Asinau 9 h
• d´Asinau - Paliri 7 h
• Paliri - Conca 6 h
• Manganu - Petra Piana 7 h
• Petra Piana - l´Onda 6 h
• l´Onda - Vizzavona 6 h

Další související články: