Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 13.11.2018 , svátek má
Reklama
Fotogalerie
Treking > Treky, turistika > Giewont Wielki, túra

Giewont Wielki, túra

Návštěva u polských "Blanických" rytířů v Západních Tatrách

7.11.2015 | Otakar Brandos

Která hora je v Tatrách nejnavštěvovanější? Jednoznačně Giewont! Tedy pokud nezapočteme lanovkový Kasprowy Wierch (Kasprov vrch, 1987 m). Horu Giewont (1 895 m) nalezneme v Západních Tatrách. Strmě se zvedá nad střediskem Zakopané a představuje jeho neodmyslitelnou dominantu.

Malý Giewont a Giewont

V hlavní turistické sezóně (během letních prázdnin) zamíří k vrcholu Giewontu až 5 000 turistů denně! Šílené. Návštěvností tak Giewont hravě strčí do kapsy i Rysy (2 499 m), nejvyšší horu Polska ležící v hlavním hřebeni Vysokých Tater na pomezí Polska a Slovenska. Přesto se Giewont stává na přelomu září a října našim cílem. I přes ten šílený mumraj kolem něj…

Co za tak enormní návštěvností Giewontu vězí? No co. Jde o téměř posvátnou polskou horu, jakousi obdobu našeho Blaníku (638 m) zvedajícího ve Vlašimské pahorkatině do podstatně menší výšky. A podobně jako v masívu Blaníku chrápou prý i v podzemí Giewontu udatní rytíři, kteří jsou připraveni v případě nebezpečí ochránit svou vlast. Těžko ovšem říci kterou, neboť hranicemi Polska bylo od středověku mocně šibováno…

Čtěte také: Výstup na Giewont, bělostný "tatranský Blaník" dominuje středisku Zakopane

Nevím jak ti Giewontští, ale Blaničtí rytíři pravděpodobně zaspali, zabloudili v podzemí a nebo sešli věkem. A nebo stávkují jejich "Šemíci", kteří již celé věky nedostali nažrat. Jak jinak si vysvětlit, že chrabří rekové dosud tryskem nevyrazili k Pražskému hradu a zejména do Strakovky, kde se nám 26 let po sametovém převratu stále roztahují staré struktury a estebáci, vždy servilní a zbytečná lejstra vymýšlející potomci konfidentů ještě horšího režimu imputovaného nám od západního souseda…

Polana Straźyska a vodopád Siklawica

S rytíři buď jak buď. Z pod Blaníku i z pod Giewontu. My vyrážíme ze Zakopaného vstříc hoře Giewont, která leží v krátké severní rozsoše Kondracké kopy a jejíž strmé a nepřístupné skalní stěny střeží toto vyhlášené středisko od jihu, za "plechově" modré oblohy. Bez nadsázky se dá říci, že počasí je přímo báječné.

Tipy Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Zprvu si to šlapeme po černě značené cestě zvané Droga pod Reglami. Kolem skokanských můstků a kolem koliby pod Reglami, kde čepují mně zcela neznámé pivo Okocim. Následuje ústí Doliny ku Dziurze (k jeskyni Dziura pro nedostatek času neodbočujeme) až k občerstvení Naleśniki. To vše za nádherných výhledů na hřeben Gubalówka.

Rychle dáváme jedno pivo, platíme vstupné do Tatranského národního parku (5 zl) a hybaj proti proudu bystřiny zvané Straźyski Potok k jihu Dolinou Straźyska, která od západu ohraničuje krásný vyhlídkový skalní vrch Sarnia Skala (1 377 m).

Giewont provokativně ukazuje své severní, téměř kolmé skalní stěny. Nebetyčné stěny. A nad tím vším se nám vysmívá mohutný kovový kříž, který byl na vrcholu umístěn již, uším, roku 1903. Na Polaně Straźyska (1 029 m) je to jako v úlu. Bodejť by ne, když je tady další bufáč. Míjíme ten mumraj a stoupáme k vodopádu Siklawica v krátké boční dolince. Malá zacházka k nádhernému vodopádu rozhodně stojí za to.

Na Giewont!

Dosavadní stoupání bylo pohodové. To se však za Polanou Straźyska mění a chodník se pořádně naklání. Výškové metry přibývají neobyčejně strmě. Dech i tep se zrychluje, na čele raší krůpěje potu. A to je docela chladno. Sedlo (Przelecz w Grzybowcu, 1 311 m) v hřebeni Grzybowec se objevuje poměrně záhy.

Chodník nad sedlem Siodlo

I další stoupání je poměrně svižné, ale konečně se otevřely výhledy na okolní vrchy. Po pravici kraluje Mala a Wielka Turnia s vysokými skalními stěnami. Nalevo se objevuje samotný Giewont a po chvíli i Kondracka kopa (2 003 m, v mapách také 2 005 m) v hřebeni Červených vrchů se strmou svažitou suťovou dolinkou. Právě někde v těchto místech bychom hledali jeskyni zvanou Wielka Snieźna Jaskinia. Jeskyní je tady vůbec spousta, to je však na samostatný článek.

Na chvíli vydechnout, pořídit pár fotek. Za zády se objevují vrchy jako Kominiarski Wierch (1 829 m), dobře je vidět Osobitá (1 687 m), Rákoň (1 879 m) a řada dalších vrcholů. Na severu je pak vidět daleko do Podhalí a do nekonečných polských nížin táhnoucích se až kamsi k moři. I na Pilsko a Babí horu. Vepředu pak kraluje Sidlowa Turnia.

Giewont se opět přiblížil. Velkolepá scenérie se třemi strmými vápencovými špicemi nenechá v klidu asi žádného fotografa. Závěrka cvaká, plaší veverku na blízkém smrčku, která v panice prchá. A pak že zdejší zvířata ztratila přirozenou plachost…

Další prudké stoupání, další zákruta, další stoupání, rovinka. A schody. Schody, kterých jsou polské Tatry plné. Ovšem schody, po kterých se mimořádně blbě chodí. Myslím, že by ty hodně zatěžované turistické chodníky šly upravit šetrněji a zároveň ohleduplněji k nohám turistů… Odkrývají se letecké pohledy do Doliny Malej Laki a do Doliny Mietusia a již jsou tady další schody. Naštěstí docela pohodové.

Tipy Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Snažím se předejít co nejvíce lidí, ale je to marné. Vzhůru vinoucí se had je nekonečné. Navíc se k tomu přidává i had vinoucí se směrem dolů, takže o nějakém klidu a samotě se mluvit nedá ani omylem. Hory jsou ale nádherné, ani ta invaze horomilných návštěvníků jim nic z jejich zádumčivé nádhery neubírá. Za zády se vyhoupl zajímavý skalní hřeben zvaný Bacug a Malý Giewont s neobyčejně rozervanými skalisky. Jako někde v Dolomitech.

V sedle Siodlo dělám jen pár snímků a pokračuji do dalšího sedla zvaného Wyźnia Kondracka Przelecz (1 765 m). Tady zástupy turistů ještě zhoustly, neboť se přidal pořádně vypasený "had" vinoucí se od Červených vrchů těch, kteří výstup ošidili využitím lanovky na Kasprov vrch. Zapojuji se do "prvomájového" průvodu a ukusuji poslední výškové metry. Jde ale pomalu, Poláci dokáží na řetězech hotové "divy". O obejít je není jak…

Konečně Giewont

Konečně je tady vrchol. Trochu jako na Václaváku, přesto urvu slušné místo na sezení, focení i vrcholovku. Zdravím se s dalšími turisty nejen z naší výpravy, kteří se vystoupili z různých směrů a užívám si sluníčka, vrcholovky a především úžasných výhledů. Jako na dlani mám Červené vrchy, Kriváň (2 494 m), Svinici (2 301 m), Vysokou Jsou tací, kteří by to již chtěli mít za sebou s Kôprovským štítem a v dáli na východě i severní část Belianských Tater. Opravdu nádhera.

Poláci oblézají mohutný kříž s tabulkou s údajným výrokem bývalého papeže Jana Pavla II. - Brońcie Krzyźa od Giewontu do Baltyku (chraňte kříž od Giewontu po Balt), já raději návdavkem dělám pár snímků kříže se sluníčkem. A na severu panoramat Zakopaného s Podhalím a Babí hory s Pilskem v Oravských Beskydech, které jsou doslova na dlani.

Sice je dosti silný opar, ale na západě vidím dokonce Malý a Velký Rozsutec na Malé Fatře. Rozsutce jsou téměř uprostřed mezi vrchy Osobitá a Kominiarski Wierch. Neuvěřitelná nádhera a symbolika. Samé vápencové vrchy. Nakonec se mi siluety těchto vrchů podařilo zachytit i na fotografiích. O poznání lépe pak vycházejí snímky blízkého Malého Giewontu (1 728 m) a severovýchodního mohutného skalního hřebene zvaného Dlugi Giewont.

Amok na řetězech

Je čas. Sestoupit. Vždyť výstup končí vždy až dole. Zapojuji se opět do kolony, není kudy jinudy. První řetěz ještě fajn, ale u druhého mě už pomalu začíná chytat amok. Chvíli zvažuji, že pár Poláků naházím do doliny. To by ale asi příliš nepomohlo, neboť jen o malý kousek níže visí na dalším z řetězů opět hrozen vybátých turistů. A to je přitom docela nenáročný chodník.

Hlavní problém asi bude, že se někteří týpci dole asi zapomněli přezout. Jinak si nedovedu vysvětlit, proč se tady promenádují v sandálcích s hladkou podrážkou. Bodejť by to pak neklouzalo a po xtém uklouznutí se neroztřepaly nožičky… A co kdyby se teprve roztřepala samotná hora, jako tomu bylo v roce 1981 při vyhlášení výjimečného stavu v Polsku, kdy o sobě dali spící rytíři vědět naposledy. To by shůry nelítaly asi jen kameny, ale i špatně obutí turisté.

Kříž a Slunce

Kdyby to na tom vápenci tak neklouzalo a kdyby nehrozilo, že poškodím ten slabý travní kryt, tak bych je obešel. Takto to ale nejde. Usedám na kámen na chodníku a rezignovaně čekám. Po chvíli se přede mne se hrne nějaký Polák. Po mé poměrně neurvalé poznámce jedeš! (které stejně rozumět nemohl) ale zůstává stát za mnou. Je jako ti praštění šoféři, kteří se vás 50 metrů před křižovatkou, na které stejně svítí červená, snaží stůj co stůj předjet. I kdyby měli jet stovkou a pak pištět gumami. Jaj, o to déle budou pak na té křižovatce muset čekat…

Uf, špunt konečně povolil a líný had se dal opět do pohybu. Zvedám zadek také a scházím do sedla. Kousek za ním se jako mávnutím kouzelného proutku objevuje žula, která střídá vápence obalových sérií Západních Tater. Opravdu velice zajímavý kontrast. Ono totiž zase o kousek dále k jihu směrem k hřebeni Červených vrchů se opět objevují vápence. Opravdu mimořádně pestrý kout Tater.

Zakopané

Mám toho prvomájového průvodu už tak akorát. Dělám jen pár snímků a doslova prchám kolem Chaty (Schroniska) na Kondratowej Hali do Kuźnic a do Zakopaného. Nakonec na Giewontu jsem byl dnes asi po čtvrté, takže něco nafoceno již mám. Kondratowou dolinou a přes Kalatówky a Kuznice scházím do Zakopaného, kde mimořádně nádherný okruh končím.

Trasa je skutečně fantastická (snad mi dáte za pravdu po shlédnutí fotografií v připojené fotogalerii), ale také neobyčejně frekventovaná. Proto doporučuji se vyhnout především prázdninám, polským svátků a víkendům, kdy je tady nápor opravdu extrémní. I tak tady bude mnoho lidí, ale ty svátky jsou opravdu "maso"…

  • Délka trasy: 17,5 km
  • Převýšení: 1 250 m
  • Obtížnost: středně náročná túra, bez technických obtíží. Ve vrcholových exponovanějších partiích je nataženo několik řetězů

Giewont na turistické mapě

Další související články:

+ Výstup na zapomenutý Trzydniowiański Wierch za neobvyklými tatranskými výhledy
+ Gasienicowou dolinou za výhledy na Kościelec, Vysoké Tatry
+ Orla Perć, chodník pro orly aneb tatranská via ferrata (2) - vysokohorská turistika v polských Tatrách
+ Orla Perć, chodník pro orly aneb tatranská via ferrata (1) - polské Tatry
+ Vysoké Tatry, túra do Doliny Pieciu Stawów Polskich a na Szpiglasowy Wierch
+ K největším a nejhlubším tatranským plesům
+ Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána
+ Tatranské putování, polské Tatry
+ Gerlach s vodcom, Vysoké Tatry
+ Vysoké Tatry - Východná Vysoká (2 429 m)
+ Výstup na Slavkovský štít, Vysoké Tatry
+ Výstup na Kôprovský štít, Vysoké Tatry
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor
07.11.2015, 14:43 -OB- | Ano, to má.


Reklama
Reklama
Výběr tras a cílů podle pohoří
Beskydy Bukovské vrchy
Bílé Karpaty Cerová vrchovina
Jeseníky Chočské vrchy
Jizerské hory Kysucké Beskydy
Králický Sněžník Malá Fatra
Krkonoše Muránska planina
Lužické hory Nízké Tatry
Orlické hory Roháče, Z. Tatry
Rychlebské hory Velká Fatra
Šumava Vysoké Tatry
Zábřežská vrchov. Další pohoří…
Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Javorie, Štiavnické vrchy, Vtáčnik a Kremnické vrchy: Trek ve Slovenském středohoří (1)
Hory Expedice Kilimandžáro, výstup na nejvyšší horu Afriky (1)
Hory Ostravice - Lysá hora - Smrk - Ostravice, turistika v Beskydech
Hory Česnekový důl v zimě, netradiční túra v Jeseníkách
Reklama
Témata našich článků…
Lietava Krkonoše, ubytování Chata pod Chlebom Domica Helfenburk Martinova bouda Chata Výrovka Šomoška Bezděz Macocha Brekov Maroko Turistická mapa Orion Frýdštejn Ortler Pluto Jak vzniká blesk Babočka admirál Neutronová hvězda Karimatky Viklany
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Jeskyně Harmanecká jeskyně (jaskyňa), veřejnosti přístupná jeskyně Velké Fatry
2. Chaty Luční bouda: Krkonoše a ubytování na Luční boudě, ceny a společná noclehárna
3. Tipy na výlet Mohelenská hadcová step, skalní step a národní přírodní rezervace u Mohelna
4. Naše vrcholy Říp, hora s nejasnou minulostí
5. Chaty Šerlich, Masarykova chata na Šerlichu, levné ubytování v Orlických horách
6. Vesmír Pluto, největší trpasličí planeta - vzdálenost, průměr, oběžná doba a teplota na povrchu
7. Skály Pravčická brána: Největší skalní brána Evropy, Jetřichovické stěny
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist