Tady pokračujeme doleva. Nejprve kousek po značce a pak neznačenou lesní cestou k silnici do Koryčan, která je nyní pro provoz stejně uzavřená. Mineme sice Koryčanskou kapli a Rozštípenou skálu, ty můžeme ale navštívit příště. Však nejsme v Chřibech naposledy. Nebudeme naší trasu proto příliš protahovat. Zakrátko odbočíme k chatě Radost a kolem hezkého Klimentského rybníka (308 m) si to zamíříme k hospůdce Lesní bar. Zejména Roman má radost. Když již Radost byla zavřená…
Lesní bar a sv. Klimentek
Pokouším se vystát frontu, ale ani po deseti minutách se nehnu z místa. Nějaká paní u kasy učinila zvláště komplikovanou objednávku. Jakési sojové latéčko s čokoládičkou a dalšími pišingry. Znáte některé ženské. V Lesním baru si musí vymýšlet. To fakt nedávám. Parťák se ale nechce vzdát. Je horko a žízeň na pivo nesmírná. Je úspěšnější. No však také, mimo jiné, dělal hospodského.
Žízeň je uhašena, zvedáme se k odchodu. Už nad rybníkem Roman dí, zda-li bychom si neměli dát ještě kapúrkovou. Není-li to hřích takto odcházet. No dobrá. Vracíme se a usedáme v již vyprázdněné hospůdce. Poledne značně pokročilo. Na zdech visí nádherné fotografie pipuší. Alcedo atthis, Bombycilla garrulus, Loxia curvirostra… Parťák se čílí, že ví prd, co je to za ptáky, že mám dát s latinou pokoj. Ale paní hostinskou to nějak zaujalo a v rozhovoru o ptácích a Chřibech jsme se zdrželi další dobrou půlhodinku. Při odchodu pak Romanovi opožděně odpovídám - no vidíš, ta "mrtvá" latina i dnes otevírá dveře…
Přes rekreační středisko Radost (327 m) pokračujeme po žluté turistické stezce nazpět do sedla na hřebeni Chřibů. Okolo studánky sv. Gorazda (ten má mimo jiné i svou jeskyni - nedaleko Nitry na Zoboru v pohoří Tribeč) na rozcestí Svatý Kliment (437 m), ze kterého je to kousíček k dřevěné kapli sv. Klimenta z roku 1863. U kaple stojí Gorazdova zvonice a sedm křížů, které mají symbolicky připomínat Cyrila s Metodějem a jejich žáky. Nacházíme se v místech bývalého velkomoravského hradiště, které mělo rozlohu asi 22 ha, oválný tvar při šířce 370 metrů a délce až 720 metrů, a bylo obehnáno hliněným valem a příkopem.
Opět zastavujeme v sedle U Křížku u našeho nového kamaráda. Pivo je dobré a klobásky byly vynikající. To víte, když se to udělá z masa a ne bůhvíjakého odpadu a separátů. A pak nezbývá než zamířit do bivaku. Přicházíme do něj ale již téměř za tmy. Dny jsou v dubnu ještě stále poměrně krátké a noci docela chladné. Zejména letos byly chladné, přestože klimaoteplalisté pořád hovoří o globálním oteplování. Příroda holt na jejich mínění nijak nedbá a jede si podle vlastních not.
Kozel, Stupavské louky a Staré Hutě
Ráno opět obdivujeme nádherné skalisko Kozel (475 m), snad nejhezčí v Chřibech, na kterém i letos zahnízdil párek sokolů. Mineme hrad Cimburk a kolem studánky U Mísy (450 m) s přístřeškem, který dočasně obydleli spacákovi nocležníci, pokračujeme lesy východním směrem. Nejprve po zelené TZ, pak kousek neznačenou cestou po úbočí vrchu Ocásek (553 m) a pak opět po zelené TZ. Přes rozcestí U Hrobů (475 m) pod vrchem Hroby (503 m) míříme za nádherných výhledů a kolem již trochu se rozpadajícího přístřešku k asi nejhezčímu úseku naší cesty - na stupavské louky na Vrších nad obcí Stupava. Nádherné výhledy, úžasné solitérní stromy a v protisvětle konečně i hrad Buchlov.
Míříme na vršek Velký hon (452 m), který nás již zpovzdáli zaujme "keltskými kameny". Tato replika kamenů "Velký a malý bratr" nalezených na Holém kopci (548 m) však byla nad obcí postavena nikoliv Kelty. Světlo světa totiž spatřily až v roce 2022. Vidíme odsud na hrad Cimburk, na hrad Buchlov a spoustu okolních vrchů a hřebenů. Chřiby jsou vskutku velice členitým pohořím. A bohatým nejen na roztodivné skalní útvary, ale také na hrady a bývalá výšinná sídliště dřívějších kultur.
Na chvíli se zastavíme v pěkném altánku. Je čas na snídani. Pak naše další kroky vedou po okraji lesa za výhledů k hradu Buchlov a následně kousek lesem k hlavní cestě. Tu musíme přejít a kolem autobusové zastávky Staré Hutě, rozc., bus (453 m) scházíme do Starých Hutí. V mapách.com byl v době našeho výletu tento úsek (průběh zelené TZ) chybně zakreslen, snad bude po připomínce již nyní v online verzi opraven.
Buchlovský kámen
Scházíme do obce Staré Hutě (427 m) a u pomníčku rumunského vojáka (Aldea Jon), který zde padl v samém závěru II. světové války, míříme do centra obce. To již kráčíme po stopách našeho předchozího treku v těchto končinách pohoří Chřiby. Na dalším rozcestí přesedláme ze zelené TZ na žlutou TZ (turistickou značku) a okolo zvoničky zamíříme do lesů. A nevydechneme si dříve, než dojdeme na rozcestí Buchlov kámen (500 m). Čeká nás finální stoupání k Buchlovskému kameni (525 m) a k přístřešku, ve kterém jsme minule přespali.
Krátký odpočinek, návštěva skalisek, od kterých se světlinou v lese otevírá výhled k Velké Javořině, a jde se dále. Stále po žluté TZ. Ani se nenadějeme a jsme na rozcestí Dubový díl (442 m), u kterého stojí další typizovaný turistický přístřešek. V lese se na nás smějí trsy třepenitek. Konečně potkáváme i nějaké pořádnější hříbky. Ještě ale není ta správná jarní houbařská sezóna.
O kus dále opouštíme žlutou TZ a míříme doleva. Nechce se nám scházet do obce Chabaně (byli jsme tam první den treku), proto to bereme neznačenými cestičkami okolo kóty 415 m (snad se jmenuje Kamenná, kamenné sutě pod vrcholem by tomu i odpovídaly) po severním a severovýchodním úbočí. Vyhoupneme se z lesa kousek před rozcestím Nový Dvůr (343 m), tedy na červené TZ. Do cíle naší cesty, do poutního Velehradu, to tak máme slabé tři kilometry. To za výhledů na Velehrad a k hřebeni Bílých Karpat docházíme bez problémů.
Ještě není jedna hodina odpoledne a jsme v cíli. A to dnes již máme za sebou dobrých 20 kilometrů. Romanovi říkám, že když se chce, tak to jde. Když nezdržují záchytné body, máme za sebou 20 kilometrů během dopoledne. Vykulí na mě oči a se slovy - "co tím chceš říct?" se tvářil docela vyděšeně. Ne nic, to byl jen takový pokus prodloužit trasy v budoucnu. Dobrá, dobrá, zůstaneme u těch 15 (teoretických) kilometrů na den. Ale i přes pomalejší, ba přímo ležérní tempo měl tento výlet do Středomoravských Karpat a pohoří Chřiby neskutečný náboj!
- Předchozí (1.) část článku
- Trasa treku v Chřibech na turistické mapě
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.