Corno Grande (2 912 m) v Apeninách a sopka Vesuv, která v roce 79 n. l. pohřbila Pompeje a Herkulany

Srpnová návštěva Itálie

Nějaký čas se rozhodujeme, kam vyrazit. Po týdnech dohadování volba padá na Itálii. Maky chce vidět Pompeje, my s Terkou se projít po Apeninách a Chalvě je to jedno, hlavně že bude s námi. Trošku mě trápí, jak bude Chalva zvládat průjezdy a vedra, jestli nebude lepší ji nechat doma, ale kdo se má koukat na ty smutný oči. A tak nakonec jede s námi.

V sobotu ráno, aby nebyl takový provoz, vyrážíme směr Mnichov a vcelku rychle tam dorazíme. Pak začne peklo. Za 12 hodin urazíme 800 km a místo u moře kempujeme u Lago di Garda. Večer si ještě užijeme koupačku v jezeře, hlavně Maky s Chalvou, a ráno pokračujeme. Cesta ubíhá stejně, jako včera. Kolem Modeny je krize. Terka ze zoufalství uhne mimo dálnici. Tam sice jedeme, ale pomalu. Až u Rimini se situace mění k lepšímu a v podvečer dorazíme do kempu Finivia del Gran Sasso.

Kemp je hezký v krásném prostředí, ale personál krajně nesympatický. Ráno zabalíme věci a jedeme na parkoviště pod Campo Imperatore. Tady začíná cesta na Corno Grande. Jedná se o lehký výstup, ale nevíme, jak to Chalva bude zvládat. Jsme dohodnutí, že půjdeme, kam nás to pustí, tam se rozdělíme, já pohlídám psa, holky to dolezou a pak se vystřídáme.

Pěšina stoupá mírně vzhůru, žádné davy tu nejsou, takže zatím pohoda. Tak se dostáváme d o sedla Brecciaio. Tam začíná cesta strmě stoupat, a před hřebenem vidíme koridor, kde vzniká zácpa, tam by mohl být problém. Lezeme výš a potkáváme kluka s kapesním psíkem. Když vidí vlčáka, bere ho do ruky. Tak ten to překonal v náručí.

Jsme pod koridorem, pro psa nic moc, ale nalevo je členitá, relativně plochá plotna. Vlezeme na ní, z Chalvy se stává kamzík. Jsme na hřebínku. Nalijeme Chalvě vodu a ze shora přiběhne pes, Chalva se s ním seznámí a rozdělí o svůj příděl. Za minutku přiběhne další a je veselo. Corno Grande - psí hora.

Šlapeme vzhůru a za chvíli není kam, najdeme místo, kde nepřekážíme a svačíme. Vychutnáváme výhledy na okolní kopce. Na většině je plno, jsou ale ferratové a pro nás tudíž nedostupné (většina je turisticky přístupných, bez ferrat, pozn. red.). Když nám přijde, že nastal čas, uděláme pár fotek a míříme dolů. Cesta je bez opět v poho, přijde mi, že někteří turisté mají větší problémy, než Chalva. Tu to začalo bavit a cestou leze na každý šutr, co vidí.

Dole na parkovišti využívám toho, že v Itálii netrvají na nule za volantem a dávám s holkama pivko. Skáčeme do auta a mastíme směr Pompeje. Ale ta cesta! Je nám jasný, že to nedáme a tak odbočujeme a poměrně daleko od trasy do Pompejí zakotvíme na noc v kempu Colle Ciglio. Nádherný, obrovský kemp v horách u jezera, téměř bez zařízení a prázdný. Klidně bych tu pár dní strávil.

Další den odpoledne dáváme Pompeje, přespíme a jedeme na další pohřbené město Herculaneum. Když prohlédneme i to, chceme ještě vidět kopec, co to všechno způsobil - Vesuv. Když jsem tu byl poprvé, bylo mi jako teď Maky.

Cestou hore jsme uvařili naši Škodu 120. Uvařili jsme si tedy jídlo a dojeli na horní parkoviště. Tam nijak neomezovaní jsme vystoupali ke kráteru, obešli ho dokola a cestou přelezli vrchol. Teď jsme zaparkovali na spodním parkovišti za 5 Éček. Za další tři na osobu i psa si koupili lístek na bus na horní parkoviště a tam už přes těžko přístupnou aplikaci za 10 Éček vstup do parku.

V hospodě se občerstvíme a vyjdeme ke kráteru. Cesta vede přes další dvě hospody a samozřejmě prodejny suvenýrů. Je tu dost lidí a kráter se dá projít jen do půlky. A vrchol je nedostupný. Sestoupíme, já trošku zklamaný. Nasedáme do auta a jedeme na Orbetello - ostrov spojený kosou s pevninou, kde si chceme zašnorchlovat, objevovat a odpočinout si před návratem. Bohužel se nám cestou v autě podělá dávkování AdBlue a počítač hlásí, že za 500 km už nenastartujeme. Zaparkujeme v jediném, předraženém a ne moc sympatickém kempu.

Ráno řešíme servis, ten je naštěstí kousek v Grossetu. Dostáváme náhradní vůz a jedeme se aspoň vykoupat. Večer auto ještě není. Další den jdeme na výlet na Torre di Capo ďUomo. Krásná romantická ruina s nádherným výhledem, ale vzhledem k okolnostem to neumím vychutnat. Večer přebíráme auto s odpojeným AdBlue. Dáme ještě jednu noc v kempu a druhý den mizíme domů, málokdy jsem se tak těšil.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.