Poslední aktualizace: 5.5.2025 |
Treking > Treky, turistika > Slezské Beskydy, přechod nejvyšších vrcholů pohraničního hřebene i s návštěvou Polska (2)
Slezské Beskydy, přechod nejvyšších vrcholů pohraničního hřebene i s návštěvou Polska (2)Velká Čantoryje, Velký Sošov, schroniska (chaty) Soszów a Stožek, Velký Stožek a Kyčera, Kubalonka28.4.2025 | Otakar Brandos
Ráno vysvitlo sluníčko a přestože je docela zima, vylézám ze spacáku rychle a již před sedmou ranní jsem na cestě. Přes rozcestí Gora CZ/PL (600 m) směřuji po červené turistické značce víceméně podél státní hranice světlým listnatým lesem k lesnímu jezírku a po široké pěšině. Pak kus pod hřebenem a na hranicích NPR Čantoryje se červená napojí na žlutou turistickou značku. ![]() Chata na Čantoryji a Velká Čantoryje s rozhlednouTuristické značky vedou podél hranic NPR Čantoria. Tato přírodní rezervace s výměrou asi 39,5 ha byla vyhlášena v roce 1988. Předmětem ochrany jsou pralesovité porosty na svazích Velké Čantoryje v jedlobukovém a smrkobukovém lesním vegetačním stupni. Nejstarší stromy dosahují stáří přes 200 let. Výškové rozpětí NPR Čantoria je 238 m (720 - 958 m). V NPR se objevuje jak plž modranka karpatská, tak i známý mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), jehož zástupce jsem měl tady to štěstí potkat. ![]() Po kamenité pěšině se červená značka vyšvihne k rozcestí Pod Chatou Čantoryjí (865 m), aby uhnula vpravo do Nýdku. Další výstup tak vede po žluté turistické značce a po naučné stezce Rytířská stezka. Záhy se objevuje Chata na Čantoryji (931 m). I po těch letech, co jsem tady nebyl, se mně zdá, že se z této strany nic nezměnilo. Chata stále neomítnuta, i to ocelové lešení, které pomalu žere "červotoč", je na stejném místě. Chata je až do víkendu zavřená, zřejmě se chystají na Velikonoce. Taktéž i na polské straně koliba Wito. Ono je stejně příliš brzy, nikdo soudný by nečekal, že již bude otevřeno. Široká hřebenová cesta míří k vrcholu hory Velká Čantoryje (994 m), polsky Wielka Czantoria. Velká Čantoryje je nejvyšším vrcholem Slezských Beskyd, resp. části pohoří patřící ČR. Jak jsem již napsal v předchozí části, nejvyšší vrchol celého pohoří leží v Polsku a je jí hora Skrzyczne (1 257 m), česky Skřyčne. Na vrcholu Velké Čantoryje jsou jak na české tak polské straně kiosky a také 29 metrů vysoká rozhledna ocelové konstrukce s betonovou základnou opláštěnou přírodním kamenem. I rozhledna má dosud zavřeno. S tím jsem ale počítal, že tady budu příliš brzy. Nakonec jsem na rozhledně již několikrát byl a není problém se tady "fakultativně" zastavit někdy příště. Sedlo Beskyd, Malý Sošov a Schronisko SoszówDávám lehkou snídani ve velkém přístřešku pod rozhlednou a užívám si parádních výhledů zalitých sluníčkem. Pak se vydávám na další cestu. Následuje strmý sešup kamenitým chodníkem. Ani ne půl kilometru pod vrcholem je zanedbaný pomníček s malou mohylou a jen částečně čitelnými texty. Je to místo, na kterém byla během delimitace hranice napadena skupina zeměměřičů a zabit polskými útočníky vojín Klement Šťastný od 46. pěšího pluku. Stalo se tak během incidentu 11. listopadu 1920. Více se o této události můžete dočíst na stránkách Vlast.cz. ![]() Brzy se objevují další výhledy. Jak na hřebeny Slezských Beskyd, tak sousedních Moravskoslezských Beskyd. Od pastvin s elektrickými ohradníky a koňské farmy se otevírá výhled k nejvyššímu hřebeni s vrcholy Barania Góra a Skrzyczne. V dáli dokonce zahlédnu Velkou Raču, nejvyšší horu Kysuckých Beskyd. Kamenitá stezka míjí kiosek (uzavřený) a několik usedlostí na polské straně hraničního hřbetu. Usedlosti se tady nacházejí i v hřebenových partiích. Přes Beskydské sedlo (684 m), polsky Przełęcz Beskidek, pokračuje stezka po hřebeni jižním směrem. Potkávám první lidi dnešního dne, dvě pejskařky, se kterými krátce poplkáme. Cesta pokračuje světlým lesem vzhůru přes Malý Sošov (763 m). Dokonce lze napravo zahlédnout Lysou horu (1 323 m), nejvyšší horu Moravskoslezských Beskyd. ![]() Poměrně hodně atraktivní a fotogenický úsek hřebene je zakončen "lunaparkem" u konečné stanice sedačkové lanovky z polského Jaworniku. To jsem ale již na dohled chaty Sošov, kde plánuji kratší zastávku. Schronisko Soszów z roku 1932 patří k nejstarším turistickým chatám v Slezských Beskydech. Dávám místní pivko, je horko a vody na hřebeni nedostatek. Láci v Polsku již ale nečekejte, pivo tady stojí 18 zlotých. Ještě jsem chtěl zhltnout žurek, ale protože jsem si vyměnil jen pár polských zlotých, nezbylo by mi na podvečerní pivo na Kubalonce. V kolibě karty neberou. Při těch nemravných poplatcích, které kreditní společnosti požadují, se ani nedivím. A jak říkám, raději hladovět než žíznit. Velký Sošov, Cieślar, Malý a Velký Stožek, Chata na StožkuPo pivku se mně hnedka šlape lépe. Sice je to dosti do kopce, ale na vrchol kopce Velký Sošov (886 m), polsky Soszów Wielki, doslova "vyletím". Rovinatější úsek za Velkým Sošovem skýtá tu a tam nějaký výhled. Dokonce i na již zmíněnou Lysou horu. Objevují se další paseky, výhledy a již je tady vrch Cieślar (920 m) s dalšími výhledy, grafiti počmáranou boudou (ve velké nouzi by se tady dalo i přespat) a kioskem s upraveným posezením. Funkční je ale jen o prázdninách. Opět parádní výhledy, v dálce pak snad vidím až na Pilsko v Oravských Beskydech. Jist si ale nejsem, chtělo by to dalekohled. Ten jsem s sebou netahal. Chybka. Potkávám dalšího turistu, dokonce dvě trekerky se psem, které kráčejí mým směrem. ![]() ![]() Krátký sešup po perforovaných betonových panelech mě přivádí do osady Stożek Mały. Hospůdka Cieślarówka, která slibuje mnohé, je zavřena. Co nabízejí? Cituji: "Polecam to miejsce na zatrzymanie się i zjedzenie obiadu, Posiłki domowe bardzo smaczne, jagodzianki pierwsza klasa trzeba spróbować w sezonie…". A důležité je to poslední slovo. V sezóně… Reference na webu má ale slušné a nabízí řadu služeb. I ubytování. Chvíli rovinka, přechod Malý Stožek CZ/PL (825 m) a pak další kratičké stoupání. Tentokráte na Malý Stožek (837 m). Krásný lesní úsek a pak nehezké táhlé a poměrně výživné stoupání okolo rozcestí Pod Velkým Stožkem (900 m) na Velký Stožek (978 m). Kousek za vrcholem stojí další polská chata. Chata na Stožku (Schronisko PTTK Stożek, 957 m n. m.) je nejstarší turistickou chatou Slezských Beskyd, která v roce 2022 oslavila 100 let své existence. No a nyní má ještě o tři roky navrch. ![]() U polského PTTK bych se na chvíli zastavil. PTTK je polská obdoba našeho KČT (Klub českých turistů). PTTK (Polskie Towarzystwo Turystyczno-Krajoznawcze), přeloženo jako Polský turisticko-vlastivědný spolek (z roku 1950) je pokračovatelem starších spolků, např. PTT (Polskie Towarzystwo Tatranskie), které zakládaly takové osobnosti jako Tytus Chałubiński, Józef Stolarczyk, Ludwik Eichborn, Walery Eljasz-Radzikowski, Eugeniusz Janota aj. A kdyby vám bylo jméno prvně jmenovaného nějak povědomé, pak se nemýlíte. Podívejte se třeba na mapu Tater a do závěru Temnosmrečinské doliny. Je zajímavé, že si PTTK dokázal udržet a provozuje na 200 ubytovacích zařízení, z toho 77 horských chat. Ve srovnání s tím počet horských chat KČT je žalostný… Škoda, že jsme se po listopadovém převratu od Poláku alespoň něčemu nepřiučili a spoléhali se na neviditelnou ruku trhu. Tu nikdo vskutku neviděl. Asi jako tu jitrnici v jedné "nejmenované" pohádce Obušku z pytle ven! Krkavice, Kyčera a KubalonkaNa chatě se ale nestavím, pokračuji dále. Kolem horní stanice další sedačkové lanovky z Wysly-Labajowa na Krkavici (960 m). Na hřebeni se nacházejí hezké pískovcové skalky, otevírají se od nich také hezké výhledy. Za rozcestím Kyczory, hřebeny (989 m) je další krásný vršek Kyčera (Kiczory, 990 m). Jde o druhý nejvyšší vrchol české části Slezských Beskyd, nádherného a u nás poměrně nedoceněného pohoří o celkové rozloze asi 328 km2, z čehož na českou část připadá pouhých 54 km2. Na české straně hory se rozkládá Přírodní rezervace Plenisko s výměrou asi 25,3 ha. Vyhlášena byla již v roce 1933. I tady, podobně jako na Velké Čantoryji v NPR Čantoria, jsou předmětem ochrany pralesovité porosty staré přes 200 let a řada vzácných druhů rostlin a živočichů. ![]() Na Kyčeře značka definitivně opouští hranici a míří do nitra Polska. Za výhledů na Slezské Beskydy, Kysucké Beskydy i Malou Fatru (stále zasněženou), v dáli snad i Oravskou Maguru, scházím po červené turistické značce do sedla (Przełęcz) Łączecko (774 m) a pak, stále po červené TZ, přes vrch Beskid (824 m) do průsmyku Kubalonka (761 m). Polsky pochopitelně je to Przełęcz Kubalonka. Touto křižovatkou turistických cest prochází silnice z Wisly do Istebného. Vedle lyžařských sjezdovek a možnosti ubytování jsou tady i nějaké ty hospůdky. Mířím do jedné z nich, konkrétně do Koliby (té nad odstavným parkovištěm). Nejnižší ceny a nejlepší výhledy. A navíc nejdál od cesty s dosti hustým provozem. Pivo tady vyjde na nějakých 10 zlotých, což je na dnešní polské poměry slušné. Nám, co žijeme skromně a po selsku takovéto podniky stačí, netřeba ani wellness či pivo za 150… A navíc - platit tady sice lze jen v hotovosti, ale paní bere vedle zlotých jak české koruny, tak eura. Čehož rád využívám a přibírám i nějakou plechovku značky Bracie (je z žateckého chmele) do bivaku. ![]() ![]() Mám čas, do cíle to mám ani ne dva kiláky. Dokud sluníčko na terase nezaleze. Pak dorážím poslední krátký úsek. Kousek po cestě (je v rekonstrukci) a následně doleva vzhůru k vrcholu kopce Kubalonka (830 m). Na něm se nachází "platforma widokowa", taková menší rozhledna. Prostě skvělý bivak. Užiji si parádních výhledů i kouzelného západu Slunce. Před ním mám ještě krátkou návštěvu, se kterou vykouříme dýmku míru a pokecáme o životě. No nebyla to ani tak dýmka, jako spíše "papěros" s léčivou kytkou. Říkejme ji třeba máta. Chlapi tady přišli natáčet jakýsi videoklip s horami Skrzyczne a Barania Góra v pozadí. Po setmění mi pak společnost dělali již jen puštíci a sýček. Dnes našlapáno 23 km (celkem 26 km) s asi kilometrovým převýšením.
Fotogalerie, prohlédněte si fotografie![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() Líbil se vám tento článek? |
||
Reklama | ||
Steblová skala Úplněk Chata Arnika Strečno Jeseníky, ubytování Východ Slunce Bouda Jelenka Nízké Tatry, ubytování Bezděz Házmburk Venušiny misky Šomoška Elbrus Apogeum Téryho chata Mohelenská step Orlické hory, ubytování Spacáky Mont Blanc Mléčná dráha Štefánička Šútovský vodopád Zubštejn Karlštejn Kamenná chata Ďurková Uran Jarní prázdniny Ledňáček Wildspitze Hrad Lichnice Veveří Pozitron Batohy Cumulonimbus Trekové boty | ||
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar |