Treking > Treky, turistika > K prameni řeky Bobrůvka, hezký čtyřdenní povánoční vandr
K prameni řeky Bobrůvka, hezký čtyřdenní povánoční vandrTrek k pramenům řeky Bobrůvka9.1.2015 | Miroslav Pospíchal
Poslední letošní vandr, na který počasí vyšlo úplně nejlépe, jak jen mohlo vyjít… 25.12. jsme se ještě s bráchou cachtali v Novém Městě na koupališti, bylo nad nulou a všude bláto. 29.12. když jsem procházel kolem koupaliště zase, tak už byla ke koupání potřeba sekyra a všude byla čistá bílá peřina… Projít si Bobrůvku, jsme měli v plánu už pěkně dlouho. Ale snadná dostupnost a jiné okolnosti, tento výlet vždycky odsunuly na vedlejší kolej. Tentokrát už ale padl datum 26.12. A i když se počasí do poslední chvíle nechtělo nechat od paní zimy povozit na saních, tak to děda mráz rozseknul a byla zima. Je 26.12. a já se dozvídám, že Wicka skolil "morybunduskašlavkadejkapesník" a já jsem stál v 17:20 hod na Jihlavském vlakovém nádraží sám. Motoráčkem do Brodu, přeskok na rychlík a šup, je tu Tišnov. Čtěte také: Babickou plošinou z Adamova do Křtin. Moravský kras - střední část… Pár lidiček, co vystupovalo v Tišnově se mnou, se rozptýlilo ve tmě a já zůstal na zmrzlém peróně, v klidu povánoční noci, kdy se z nočního nebe začaly sypat první vločky sněhu, stát sám. Hic úplně nebyl, je čas vyrazit a hejbat se. Do foťáku jsem si nechal nakreslit od vánočního Tišnova pár fotek a vyrazil jsme po značce pryč z civilizace. Bobrůvka na soutoku se Svratkou, je už docela pěkná říčka. Nikdo by to do toho potůčku, co nám teče kolem chalupy, neřekl. Je krásně, ticho, čelovka mi proudem světla vytahuje značky ze tmy a bezpečně mě vede nocí. Na železničním mostě u Dolní Loučky mě nad hlavou duní projíždějící vlak. A pak už jen šumění vody a ozvěna kroků. První noc jsem prospal na louce kousek od řeky. Spacák jak peřina, karimatka jako postel, skoro jako doma. Po ránu na mě hned kouklo sluníčko. K snídani čaj z termosky a lehce zmrzlý rohlík se sýrem a den začal nádherně. FotogalerieZobrazit fotogaleriiPomalu jsem postupoval proti proudu Bobrůvky, kochal jsem se a fotil. Sněhu sice jen pár vloček, ale všecko krásně zmrzlé. Kolem říčky jsou všude chatky. Jak se někde najde volný flek, hned na něm byla postavená chata. V tento čas ale byla většina opuštěných, se zavřenými okenicemi a studenými komíny. První živáčky jsem potkal až kolem Trenckovy rokle. To je moc pěkné místo a když je víc vody, tak můžou být i vodopádky mnohem parádnější. Jablko, kterým jsem zkoušel zahnat kručení v žaludku, vydrželo jen nedlouho a bylo na čase si někde ukuchtit něco teplého do bříška. Objevil jsem pěkné místečku u chajdy hned vedle cesty, zastrčené za stromy, aby nefoukalo. Nechtělo se mi rozdělávat se s ohněm,tak jsem rozbalil plyňáček a dal jsem ohřívat vodu. V bombě toho moc nebylo a nízká teplota tomu asi taky nepřidala a tak ten lump nechtěl hořet ani po přemlouvání a štěrchání… K přípravě oběda jsem měl návštěvu. Starý pán v zeleném, přišel za mnou, řekl ahoj, podal mi ruku, zalomil palec. Na trampa narazíš všude. Chvilku jsme poplkli, já pak přemístil ešus s vodou nad oheň, který jsem přece jen musel rozdělat. A byl teplý oběd. S plným břichem jsem pak pomalu rozpohyboval ztuhlé tělo a šlo se dál. Kolem řeky pořád krásně. Sem tam nějaká ta samota nebo víska. A začalo se smrákat, bylo na čase se poohlídnout po nějaké fleku na spaní. Sešel jsme se značky a v závěsu za prchajícími srnami jsme se dostal až na parádní loučku na kraji lesa. Za posledního světla ještě nasbírat dřevo a už to plápolá. Večeře, čaj na ráno a kolem osmé, už jsem se soukal do spacáku. V noci trošku chumelilo, obloha zatažená, oheň studenej. Čaj z termosky, pomrzlej rohlík a kousek konzervy a jde se. Chci se dostat z kopce zpět k Bobrůvce. Les mě vyplivnul u říčky hned u liduprázdného Šiklova mlýna. A podél říčky dál a dál. V Bobrové mě chytlo nutkání dát si v hospodě polívku a kafe. Neděle kolem oběda, zavříno. Bobrůvka mě vedla pryč z vísky, do luk a lesů. Do toho proběhl zrychlovák po silnici, do Radešínské Svratky. Pak už zase jen po lukách a po lesích, sledovačka stále se ztenčujícího proudu říčky Bobrůvky. Z Radošínské Svratky do Nového Města je Bobrůvka, myslím si, nejkouzelnější. Nekonečnými meandry a se proplétá po lukách, schovaná mezi věkovité vrby a olše, rostoucích na jejích březích. U Jelínkova mlýna, malý kousek před Novým Městem pak vody říčky spoutá umělý náhon, který jí celou vytrhává z původního koryta. Tím pak protéká voda, pouze při vyšším stavu říčky. A jsem u chalupy na soutoku z Bezděčkou, která k síle Bobrůvky přidává dobře třetinu vody. Dnešní večer bude v opravdových peřinách a opravdové posteli. Večer jsem si dal ještě procházku na Kalvárii, abych udělal pár fotek svítícího vánočního města. Mínus deset a vítr otestovali foťák důkladně a moje prsty děkovaly každé chvíli, když jsem je měl schované v rukavicích. Hurá do vyhřátý chalupy. Pivo a spát. A je pondělí, venku po nočním jasnu mzrne až praští, ale obloha se zatažená a začíná se sypat sníh. Po Bobrůvce, spoutanou v Novém Městě do pěkně upravených koryt a několika velkých rybníků, se dostávám konečně do lesa, kde už je říčka zase svobodná a bublá si svůj veselý, nekonečný zpěv. Bažinami podél toku se blížím víc a víc k prameni. Sem tam se do tenčící se stružky občas mizející pod vrstvou čerstvého ledu přižene tu z leva, tu z prava malý potůček nebo jen pramínek, aby posílil její vody. A jsem skoro u cíle. Stružka mizí kdesi mezi houštinami a stromy. Vydávám se tedy okolo mlází a nacházím co jsem hledal. Poslední blýsknutí hladiny stříbrné čisté vody říčky Bobrůvky. Pramen samotný se pak nachází v oploceném a na zámek zamčeném vodárenském ochranném pásmu pod betonovou skruží. A je to. Putování je u konce. Teď už se jen vrátit zpátky do Nového Města, chytit vlak a zpátky do Jihlavy. Mezi poletujícími vločkami se přes husté mraky snaží vykouknout slunce a hází paprsky po běloskvoucím se šatu krajiny. A je po čundru, jak by řekl Benísek. Takže AHOJ, krásná Bobrůvko a sbohem krásné tři dny v přírodě. Bobrůvka u Skryjí, turistická mapaDalší související články:+ Svratecká hornatina na podzim, trek z Bystřice nad Pernštejnem do Tišnova+ Svratecko - okolí přehradní nádrže Vír + "Trek" z Nedvědice do Brna. Od Pernštejna přes Babylón do Tišnova + Přes dominanty Tišnovské kotliny, turistika v kraji mezi Květnicí a Čebínkou + Některé rozhledny a místa dalekého výhledu v severozápadním okolí Brna + Křižanovská vrchovina, geomorfologické členění na podcelky a okrsky + Rájem chatařů z Veverské Bítýšky na Tišnovsko + Ke slepencovým "babím" skalám, pozoruhodné skalní útvary na prahu Moravského krasu + Rozhledna Kozárovský Babylón, Přírodní park Lysicko a jeho turistické cíle (2) + Babí lom, kozí hřbet nad Brnem Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Pripomenulo mi to náš vandr v r., kedy sme to s kamarátom išli z Bobrovej do Tišnova a ďalej až na Zastávku u Brna. (Viď článok "Bobrová-Tišnov-Zastávka u Brna", uvedený v r. na www.hiking.sk). Tieto trasy okolo riečok sú kúzelné a my sme prešli okolo Rokytné, Oslavy, Bobrúvky, Moravice,Bílého potoka,Svratky a Dyje.Ak sa ti takéto trasy páčia, skús Rokytnú, tá sa nám páčila najviac. o všetkých prechodoch som napísal na www.hiking.sk. Ahoj a vela krásnych vandrov .
|
|