Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 19.11.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Vybavení na hory > Vliv hmotnosti batohu na výkon na treku

Vliv hmotnosti batohu na výkon na treku

Zkušenosti z Karpattreků a dalších vícedenních treků

22.5.2013 | Otakar Brandos

Výsledné denní kilometry na vícedenních trecích ovlivňuje spousta faktorů. Avšak z desítek spolupůsobících a vzájemně se ovlivňujících faktorů jeden markantně přečnívá. Tím je výsledná hmotnost batohu, která délku denních etap i pohodu ovlivňuje z asi 80 až 90 %.

Pivo dokáže (většinou) příjemně osvěžit a povzbudit

Výše uvedenou cifru si dovolím "nastřelit" na základě zkušeností z řady hřebenových přechodů, ale především na základě srovnání zkušeností (a výsledného tempa) z loňských dvou Karpattreků - Beskydského a Fatransko-turčanského.

Zatímco první jsem šel v podstatě "nalehko" bez vaření a dalších "cerepetiček" s využitím zdrojů (chat) po cestě, druhý jsem šel "natěžko". Zdroje jsem využil jen sporadicky (zkrátím to, cestou jich mnoho nebylo).

Čtěte také: Jídlo a pití na vícedenním treku (2), horský jídelníček a speciality z vaší…

Přestože první (Beskydský) Karpattrek jsem šel "nerozchozen" na začátku turistické sezóny oproti druhému (Fatransko-turčanském) Karpattreku, na nějž jsem vyrazil rozchozen s koncem školních prázdnin, ušel jsem 227 km prvního treku za "pouhých" sedm dní, zatímco na druhý s délkou 198 km jsem "vystřílel" dnů devět. Převýšení bylo téměř shodné, 11,25 km oproti 11,65 km, počasí a teploty obdobné.

Takový rozdíl učinilo pouhých asi 6 kg v batohu navíc, kdy jsem nesl stan, vaření a zásobu proviantu… U prvního Karpattreku jsem zásoby hodně "flákal". Šel jsem nalehko (i s foťáky asi 10 kg) bez stanu, jídlo jen na den pochodu, žádné vaření. Využíval jsem chat, které byly po cestě. Odpoledne polévka a pivo na jedné, večer pivo na druhé chatě. Své možná udělalo i ono zmíněné pivo, které se ukázalo býti nejlepším iontovým nápojem a já jel vlastně na "doping"…

Cestou jsem využíval bivaků…

Na druhém treku jsem byl napakován více (15 - 18 kg, podle stavu vody v PETkách) a bylo to znát. Zatímco u Beskydského Karpattreku jsem si 15 až 20 km "hodil" bez problémů do oběda, u Fatransko-turčanského jsem 20 km překračoval až někdy pozdě odpoledne.

Vedle hmotnosti batohu hraje svou roli i počasí, psychická a zejména fyzická kondice, vhodná strava i kvalita vybavení (především kvalita bot a ponožek, aby se každý krok nestal utrpením). Ty se však dají odladit a odzkoušet na kratších akcích.

…i turistických chat

Pokud hmotnost batohu přesáhne 10 - 15 kg (závisí na fyzické kondici i konstituci, vhodně zvolené stravě), jde denní porce kilometrů znatelně dolů. Každý kilogram navíc nad touto hranicí vám dokáže denně ubrat odhadem 10 % z předchozí dávky, kterou trekař zvládne za vhodných podmínek s dostatečně lehkým batohem.

Při velkých hmotnostech batohu, které občas někteří maníci po horách tahají, se pak denní limit ustálí obvykle někde kolem 10 až 15 km/den, s tím se ale stakilometrové trasy absolvovat nedají.

Jednou jsem sice absolvoval hřebenovku Západních Tater s báglem cirka 35 kg myslíc si, že bez tří objektivů, teleobjektivu, stativu ani dalekohledu a jídla jako pro bernardýna se neobejdu, ale to jsem byl mladší a hlavně o hodně pitomější (co se týče obsahu batohu, další oblasti posoudit nemohu). Snad mi dají za pravdu i borci, horští nosiči, že s 60kilogramovým nákladem, který vynášejí na horské chaty, by se mnohadenní trek absolvovat nedal (už jen proto, abychom se nedostali do záporné denní "porce" kilometrů).

Pokud budete plánovat delší vícedenní trek a budete si jej chtít i vychutnat v psychické (i fyzické) pohodě, určitě stojí za zvážení, co s sebou na trek vzít a trochu si zaexperimentovat s výbavou. Podle mých dosavadních zkušeností z hor je hmotnost batohu tím nejvíce limitujícím a kvalitu i rychlost treku ovlivňujícím faktorem.

To samozřejmě není žádný světoborný "objev" a nic nového pod sluncem. Tento závěr nakonec potvrzují zkušeností lidí, kteří například absolvovali Pacific Crest Trail (viz www.pcta.org/), kdy zkušení borci vyrážejí na tento ultradlouhý přechod s baťůžkem o hmotnosti pouhých 6 kg a do míst, kde není možnost doplnění proviantu si předem posílají balíčky se zásobami…

Další související články:

+ Opruzeniny, nepříjemný společník na letních trecích - prevence a léčba
+ Outdoorové vybavení na vícedenní treky aneb co si s sebou vzít na hory
+ Turistické batohy
+ Turistická obuv; jak si vybrat vhodnou turistickou obuv
+ Aby se vám dobře šlapalo…; Jak vybírat a ošetřovat turistickou obuv
+ Bundy v outdooru
+ Spací pytle neboli spacáky
+ Jak bezpečně bivakovat v medvědích oblastech, jaká opatření učinit pro minimalizaci medvědí návštěvy v bivaku
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor    zobrazit celou diskusi
Pivny dlh (KarolM, 27.05.2013, 22:39 )
Ahoj Ota, pekna uvaha. Ale ist na pivny dlh je ovela horsie ako tazky batoh : )
věta (VP, 27.05.2013, 16:00 )
jednou jsem si při balení na West highland way dělal legraci, že provedu výzkum jakou úměrou působí hmotnost batohu na hnotnost nosiče onoho batohu. Myslel jsem to jako fór. Přesto to dokázalo několik kamarádů vzít vážně a posléze se zceka bez legrace dožadovali výsledků. Považuju to za důkaz pronikání exaktních věd do našeho navísost huchovního prožívání dne. Mou poučkou je krásná věta z nejmenované knihy: nese-li člověk náklad soumara, stává se soumarem...
Naprosto súhlasím. (Borek, 25.05.2013, 10:16 )
Sám mám rovnaké skúsenosti a rokmi som sa dostal k tzv.standartu v základnom vybavení, ale aj k tzv. "pohyblivej zložke" , t. j jedlo a pitie. A hlavne v jedle sa dá toho urobiť veľa. Kedysi som tiež chodil z batohom 18 kg a pod. ,dnes je to cca 10 kg. A ešte k tomu rozchodeniu topánok. Podľa mňa neexistuje, aby ste si topánky otestovali na jednodenných túrach. Je to úplne iné, ako keď tlačíte kilometre v teréne viac dní, stále ten istý pohyb, topánka povoluje , aj najmenšie problémy sa stávajú veľkými, odreniny spôsobuje aj zaparenie, či neustály drobný oter, skrátka po pár dňoch máte nohy otlčené ako píšťaličku a ráno vás vôbec nebaví obúvať sa. Mať boty na nohách 12-14 hod. denne 5-6 dní za sebou, je niečo úplne iné, ako urobiť jednorazovo 25 km s ľahučkým kletrakom. No a k metodikovi JanoviP.: Človeče, neblbni, veď to by za tebou musel ísť autobus s meracími prístrojmi a akadémiou vied.
Solídna a vecná diskusia (JanoP, 25.05.2013, 10:28 )
Vážim si každý dobrý, užitočný názor. Slovo "neblbni" nepatrí do serióznej diskusie. Podobné slová diskvalifikujú diskutujúcich. V mojich očiach.
Ano, topánky (-OB-, 26.05.2013, 19:02 )
(boty), pokud nesednou, jsou problém. K tomu, aby nohy vydržely týdenní či delší trek při dennodenní zátěži, se vrátím v jiném článku. Sice to rovněž nebudou "objevy" světového významu, určitě se v diskusi objeví poznámka o lamách, ale článek na Trekingu bude…
Turistický výkon vz. záťaž (JanoP, 23.05.2013, 20:25 )
Téma článku nie je vôbec nezmyselná. Je však pravdou, že prieskum či výskum, ktorý má mať hodnovernejšie výsledky, musí spĺňať určité minimálne požiadavky. Okrem iného napríklad tieto: má mať vypracovanú vhodnú metodiku; súbor pozorovaní musí byť dostatočne početný, aby sa mohli robiť relevantné závery; podmienky pokusov musia byť nespochybniteľne porovnateľné a iné. A akémukoľvek výskumu predchádza ako samozrejmosť prieskum už publikovaných poznatkov. Aj prosté zopakovanie či pripomenutie už overeného nemusí byť neužitočné. Informácia o tom, ako pravdepodobne ovplyvní hmotnosť batoha naše možnosti, je pri plánovaní dlhších túr sakramentsky dôležitá. Podcenenie tohto parametra môže úplne znehodnotiť veľkú časť aj dobre sa začatého pochodu.
Metodika versus (-OB-, 24.05.2013, 15:02 )
empirie. Jano, rozumím tvé připomínce, avšak vytvoření "vhodné" metodiky vidím jako dosti problematické. Srovnávací vzorek populace by byl individi, podmínky v různých pokusech svým způsobem rovněž (a tedy napadnutelné, "zpochybnitelné"). Já bych to viděl (tak jak jsem to nakonec provedl) na empirické srovnání. Vím, že naše civilizace je tak trochu zatížena na to vše změřit a zvážit, dnes tedy spíše přepočítat na peníze. Já to beru ale z hlediska "rozhodčího" krasobruslení. Žádné hodnocení není 100% objektivní, vždy se jedná o subjektivní přístup. Pokud máš nápad tak sem s ním, třeba by jej šlo realizovat :-))
Informácie pre plánovanie túr (JanoP, 25.05.2013, 10:22 )
Otakar, nepopieram, že do môjho príspevku preniklo zopár výrazov z toho, čo momentálne (vonku práve prší a to je ten najlepší čas, keď možno vysedávať pri PC bez akýchkoľvek výčitiek...) tvorí hlavnú náplň interesu (matematická štatistika a pokus o jej aplikovanie na hodnotenie výsledkov vytrvalostných behov bežcov-amatérov, predovšetkým s cieľom odstrániť vekovú a rodovú diskrimináciu zapríčinenú používaním absurdných tzv. vekových kategórií), ako aj istú profesionálnu deformáciu z minulosti (skúšobník vplyvu činiteľov prostredia na techniku). Pritom som ani na okamih nezaváhal, že v podobných výskumoch či prieskumoch sa nemožno vyhnúť subjektivite. Metodikou som mal na mysli to, že v serióznom výskume či prieskume je úplne samozrejmou, triviálnou požiadavkou, aby všetko, čo len je reálne možné, realizovateľné s primeranými nákladmi, bolo vždy špecifikované a využívané tak, aby sa dosiahla čo možno najväčšia presnosť. Niečo v zmysle „presné súčty nepresných (aj subjektívne stanovených) parametrov. Táto úvaha vôbec nič nemení na veci, že absolútna väčšina návštevníkov chodí do hôr nie kvôli matematike ale pre potešenie, radosť, emócie, zdravie atď. Ja patrím tiež medzi takých.
Rozumím (-OB-, 26.05.2013, 18:59 )
a chápu, také mám rád, když se věci dají zvážit, změřit, případně přesně spočíst. U člověka, jenž je postižen turistikou a astrofyzikou asi nepřekvapí :-)) Přesto jsem v této oblasti, o které článek pojednává, došel jen na empirické hodnocení, na které se ale v konečném důsledku mohu plně spolehnout. Mohl bych se sice pokusit o sestavení jakéhosi grafu, ale obávám se, že bych za to mohl být málem lynčován :-)) Ale asi se do toho příští měsíc pustím, jen co se vrátím z Oravsko - kysuckého Karpattreku.
Milý "skúšobník". (Borek, 27.05.2013, 15:33 )
Tak som fakt rád, že si nám to tu všetkým podrobne vysvetlil a my sme pochopili, ako velmi sme doteraz blúdili v informačnom víre. A teraz zrazu jasno. Už dlho som si hovoril, že prečo ma bolia niekedy nohy, tlačí batoh, a pod. A teraz už to viem. nemal som urobený štatistický prieskum a to hlavne bez rozdielu pohlaví respodentov. Úplne cítím, ako to musím zmeniť. P.S. A inak doma sú všetci zdraví ?
Přijde mi (L, 22.05.2013, 17:12 )
zvláštní srovnávat dva treky s jinou délkou, jiným prostředím atd. Ano, šlo by srovnat teoreticky to, že bys ten samý trek šel natěžko a potom po pauze třeba nalehko. A zjistil bys, jak to bylo. Jinak informace v článku jsou k ničemu a všechno to jsou zcela subjektivní informace potvrzené radou, že "nejpříjemněji se chodí za slunného dne a nejhůře v dešti".
Oba treky (-OB-, 22.05.2013, 18:40 )
byly podobně dlouhé (29 km na cca 200 km není až tolik podstatných), počasí bylo podobně O.K. Takže oba jsou (včetně převýšení) srovnatelné. Já v tom problém nevidím. Jediný podstatnější rozdíl byl v hmotnosti batohu a v zázemí. V Beskydech jich na Moravě a v Polsku bylo dostatek, na treku okolo Turce naopak nedostatek (i v možnosti dokoupit proviant).
no (Jirka, 22.05.2013, 16:03 )
to je mi novinka


Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Moje první Bosna (1), hory v Bosně a Hercegovině
Hory Dvoudenní túra v Beskydech, přes Lysou horu na Travný a Kykulku
Hory Podzim v údolí Lahaul, šestidenní trek v Indickém Himálaji
Reklama
Témata našich článků…
Baranec Štiavnické vrchy Jeseníky, ubytování Radegast Pravčická brána Kvarky Chata Kotař Klíč Beskydy, ubytování Poledník Závojový vodopád Maroko Jeřáb Venuše Sovinec Jupiter Poľana Soos Lužické hory Starý Jičín Fáze Měsíce Šútovský vodopád
Reklama
Doporučujeme ke čtení

S medvědy v zádech (2), jak se chovat při setkání s medvědem

Medvěd

Existuje celá řada rad a doporučení, co dělat a jak se chovat při pohybu v oblastech, kde nelze setkání s medvědem vyloučit. Zhruba by se daly…

Outdoorové bundy - bundy v outdooru, používané materiály

Bunda, neboli svrchní vrstva při cestě ven (na hory, na kolo, do města) je velmi důležitou součástí oblečení, zvláště v případě, kdy nám povětrnostní podmínky tolik nepřejí. Správný výběr nás může ochránit od nepříjemných…

Populární treky
1. Rumunské Karpaty Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
2. Ukrajinské Karpaty Přechod pohoří Hriňavy a Čivčiny, trek s bonusovým výstupem na Pětroš
3. České hory Hřebenovka Jeseníků na sněžnicích trochu jinak, trek z Červenohorského sedla na Rejvíz
4. České hory Kolem vodopádů Stříbrného potoka na nejvyšší vrchol Rychlebských hor - Smrk (1 125 m)
5. Slovenské hory Přechod přes Skriniarky, vysokohorská turistika v Západních Tatrách
Reklama
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist