Treking > Testy > Kvalitní zimní spací pytle, outdoor test (recenze) vybraných modelů zimních spacáků
Kvalitní zimní spací pytle, outdoor test (recenze) vybraných modelů zimních spacákůTest (recenze) spacích pytlů do zimních podmínek, zimní spací pytle10.8.2004 | Otakar Brandos
Prvního našeho testu spacích pytlů se zúčastnilo nejen pět odvážlivců ze strany testující, tak i pět odvážných ze strany testovaných. Testu se zúčastnily firmy Pinguin, Prima Outdoor, Tilak, Condor a Sport Tome (Freetime). Jednotlivé modely jsou popsány níže. Cílem našeho testu bylo přezkoumání toho, zda-li ve spacích pytlích při teplotách na dolní hranici tepelného komfortu udávaného výrobcem nezmrzneme, tedy zda-li uváděné hodnoty odpovídají skutečnosti. Testovalo se ve Vysokých Tatrách, na Malé Fatře a zavítali jsme i do Chočských vrchů. To proto, že při moři neklesaly teploty dostatečně nízko. Hodnocení tepelného komfortu je subjektivní a je stanoveno na základě hodnocení jednotlivých testujících, mezi nimiž byli vyslovení zimomřivci, ale také otužilci. Proto nejsou hranice tepelného komfortu stanoveny taxativně, ale od - do. Další test otiskneme v příštím čísle, předběžně jsme oslovili dalších sedm firem. Nejprve jsme museli vypracovat "metodiku" testování. Zpočátku se testující účastnili testu v lehkém spodním oblečení z moiry či bavlny, ovšem většina testovaných spacích pytlů dopadala dosti špatně. Pak jsme v oblečení do spacáků přitvrdili a výsledky již byly podstatně lepší. Ono nakonec v mínus desíti či patnácti stejně nikdo do spacáku nepoleze v tenkém spodním prádle, ale určitě nepoměrně více oblečen. Nakonec jsme se rozhodli pro test v "zimním" oblečení, které bylo představováno spodní vrstvou (buď termoprádlo z moiry nebo rhovylu) a horní vrstvy tvořené polartecem. O správnosti takto postaveného testování nás navíc přesvědčila stejná "metodika", kterou pro obdobný test zvolil časopis Alpin. Teploty byly měřeny digitálním teploměrem za bezvětrného počasí. Proudící a vlhký vzduch by samozřejmě na spodní hranici tepelného komfortu měl nezanedbatelný vliv. Ještě lepších výsledků by se dalo dosáhnout dalším přioblečením, ale podle našeho názoru by se pak samotná podstata testu poněkud ztrácela. Jako spodní hranici tepelného komfortu jsme brali teplotu, kdy se testující začal ve spacím pytli budit chladem. Nakonec ještě uvádíme, že tento test si neobjednala žádná z firem, všechny hodnoty odpovídají tomu, co jsme v terénu naměřili a odzkoušeli. Na našem trhu je velká spousta spacáků v různých provedeních, s různými náplněmi, různých konstrukcí. Jako izolační náplně se využívají syntetická vlákna a nebo peří. Přitom platí, že nejlepších izolačních vlastností dosahuje peří. Jen ty nejkvalitnější syntetické materiály se svými izolačními vlastnostmi vlastnostem peří přibližují, ale v žádném případě je nepředčí. Rovněž konstrukce spacáků jsou různé. Nejčastěji se objevují V komory či Z komory (u peří) a sendvičové nebo šindelové konstrukce (u syntetických materiálů). Další důležitou vlastností je hustota tkaní svrchního materiálu spacích pytlů z nichž je spacák "ušit", která je často nesprávně zvaná "prodyšnost". Tu nejsnáze zjistíme pomocí tzv. "balónového" efektu. Když budeme spací pytel, který byl před tím nějakou tu minutku volně rozložen aby zaujal maximální objem, pomalu rolovat od hlavy (kapuce) směrem k nohám, bude se zhruba od poloviny spací pytel (resp. měl by se) "nafukovat". Spacák, který se vůbec nenafukuje a nepohnutě si leží dál je sice vysoce "prodyšný", ale vhodný tak leda do nenáročných podmínek. Pokud se spacák nafoukne, ale vzduch z něj nelze vytlačit je to důkaz toho, že je spacák ušit z kvalitního materiálu, ale jeho "prodyšnost" je malá. Co to znamená. Znamená to, že při převalování se ve spacáku se vám nepodaří "vyfouknout" všechen tzv. "mrtvý vzduch", tedy tu vrstvu mezi vnitřní a vnější stěnou spacího pytle, která vás izoluje (hlavní izolační funkci totiž plní vzduchová vrstva, ne samotná náplň spacího pytle, která má za úkol spacák "nafouknout" – dodat mu objem – a "uvěznit" co největší množství vzduchu) od okolního prostředí. Pokud při převalování všechen tento "mrtvý vzduch" vyfouknete, bude muset vaše tělo opět všechno "vytopit" nanovo a ve spacáku vám bude zima. Další vlastností je propustnost spacího pytle vůči vodním párám, ale tato záležitost by si zasloužila samostatný článek. Podle tvaru dělíme spací pytle na dekové, mumiové a na tzv. anatomické mumie. Dekové spacáky jsou vhodné na nenáročné akce. Mumiová konstrukce dává dobrý poměr mezi hmotností spacího pytle a velikosti objemu spacího pytle (prostoru, který musí vaše tělo "vytopit"). Takovéto spací pytle jsou určeny pro náročné akce. Anatomické mumie svým tvarem zhruba "kopírují" lidské tělo a poměr objemu a hmotnosti spacího pytle je řešen ještě lépe než u klasických mumií. Nutno ale dodat, že je to na úkor pohodlí. Jako izolační náplně spacích pytlů se používají syntetická vlákna a peří. Syntetická vlákna jsou vcelku nenáročná na údržbu. Dnes se rozlišují na dutá vlákna a mikrovlákna, přitom mezi jednotlivými druhy jsou výrazné kvalitativní rozdíly. Velkou výhodou těchto materiálů je skutečnost, že je lze použít i ve vlhkém prostředí. Peří je v současnosti stále nepřekonaným tepelně izolačním materiálem. Jinými slovy, "peřák" má při stejné hmotnosti ve srovnání se syntetickými materiály lepší tepelně izolační vlastnosti. Navíc jej lze více "stlačit", tedy srolovat do menšího objemu. Údajnou nevýhodou peří je skutečnost, že saje vodu a při vícedenních trecích (nemáte-li možnost jej řádně vysušit) tak ztrácí své tepelně izolační vlastnosti. Peří vodu ale nesaje, vlhkost vede tzv. vzlínáním, což je paradoxně výhodou, neboť spacák lze postupně vysušit i při nižších teplotách. Kvalitní materiály navíc vlhkost k péřové náplní vůbec nepropustí a vodní pára se sráží na vnitřní vrstvě spacího pytle. Z toho plyne použití péřových spacích pytlů – do mrazů a "suchých" podmínek. Syntetické náplně se hodí spíše do trvale vlhkých podmínek. Model Z-400 DT, výrobce fa CondorHmotnost 1,80 kg Vnitřní materiál na omak příjemný, zajímavě provedený a dobře těsnící dvojitý zip, což zobrazuje i naše fotografie. Zip tak nemůže být slabinou tohoto modelu ani náhodou. Hustota tkaní vrchního materiálu tohoto typu spacího pytle (zkoušeno tzv. balónovým efektem) je dobrá. Obal spacího pytle je opatřen kompresními pásky. Teplotní určení spacího pytle se nám během testu jevilo jako mírně nadsazené a podle našeho testu odpovídá –8 °C až –10 °C. Tento spací pytel bychom použili i do náročných podmínek. Model Sarkofág, výrobce fa TilakHmotnost 1,90 kg Vnitřní materiál na omak příjemný, dobře provedený zip krytý légou. Zip tak není místem úniku tepla. Hustota tkaní svrchního materiálu (zkoušeno tzv. balónovým efektem) je dobrá. Jedinou "slabinou" spacího pytle, resp. příslušenství, je cestovní obal, do kterého je problém spací pytel vměstnat. Kompresní pásky na obalu by určitě nepokazily (firma bude zájemcům takovýto obal dodávat). Teplotní určení spacího pytle není nadsazené, spodní hranice –15 °C tepelného komfortu odpovídá realitě, možná by se dalo dokonce o nějaký stupínek přitvrdit. Tento model bychom si určitě vybrali i do těch nejnáročnějších podmínek, se kterými se v našich zeměpisných šířkách lze setkat. Model Extreme Lite 1500, výrobce Freetime, distribuce fa Sport TomeHmotnost 1,50 kg Vnitřní materiál spacího pytle na omak příjemný, zip krytý légou. Léga však zip kryje nedostatečně a tak se zip stává nejslabším článkem tohoto modelu, kudy citelně uniká teplo. Hustota tkaní svrchního materiálu spacího pytle (zkoušeno tzv. balónovým efektem) je dobrá. Obal spacího pytle je dobrý, přestože nemá kompresní pásky. Spodní hranice teplotního optima odpovídá realitě. Spací pytel bychom si vybrali do méně náročných až středně náročných podmínek. Model Trek, výrobce fa Prima OutdoorHmotnost 1,60 kg Vnitřní materiál spacího pytle na omak velice příjemný (jednoznačně jsme se shodli, že ze všech testovaných modelů je nejpříjemnější), zip s dvěma protisměrnými jezdci je krytý légou. Hustota tkaní svrchního materiálu (zkoušeno tzv. balónovým efektem) je dobrá. Obal spacího pytle má kompresní pásky, které umožňují sbalit tento model do minimálního objemu. Teplotní určení spacího pytle se v testu ukázalo jako poněkud nadsazené, za výše uvedených testovacích podmínek je teplotní určení spacího pytle podle našeho testu –7 °C až –9 °C. Tento model bychom si vybrali do středně náročných podmínek. Model Expert, výrobce fa PinguinHmotnost 1,90 kg Vnitřní materiál spacího pytle na omak příjemný. Hustota tkaní svrchního materiálu spacího pytle (zkoušeno tzv. balónovým efektem) je dobrá. Obal má kompresní pásky, které umožňují spací pytel dobře sbalit do batohu. Spodní hranice tepelného optima odpovídá realitě a podle našeho testu činí –8 °C až –9 °C. Tento model bychom si vybrali do středně náročných podmínek. Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusiDalší související články:+ Spací pytle neboli spacáky+ Spací pytel Trek PL 1 XL (Jurek S+R), redakční test + Spací pytel Lady DV + Zimní spacáky; jak si vybrat vhodný spací pytel |
|