Test solární nabíječky Powermonkey eXtreme, recenze

Solární nabíječka Powermonkey eXtreme, outdoorové vybavení pro dobrodruhy a horolezce

Solární nabíječka je dobrým pomocníkem pro dobrodruhy a horolezce, kteří se dlouhodobě pohybují mimo civilizaci a tudíž nemají možnost dobíjení baterií do fotoaparátů, kamer, mobilních telefonů, tabletů apod. pomocí elektrické sítě. Je to v podstatě jediná možnost, jak nepřijít o filmové záběry nebo unikátní fotky.

Během těchto aktivit, kdy se počítá každý gram v batohu, je velký důraz kladen na hmotnost a mechanickou odolnost, ale současně by měla být zachována dostatečná funkce zařízení. My na svých cestách využíváme solární záložní nabíječku Powermonkey eXtreme, která se skládá z výkonných skládacích solárních panelů , integrovaného akumulátoru, nebo-li tzv. power banky o kapacitě 9 000 mAh, síťové zásuvky a celé řady nejrůznějších konektorů.

Výhodou je, že lze využívat i DC výstup 2,1 A, pomocí něhož lze dobíjet i tablety vyžadující větší proud. Standardně je také dodáván AC adapter s redukcemi, které lze využívat ve více než 150 zemích a má vyměnitelné hlavice pro Spojené království, USA, Australii a Evropu.

Čtěte také: Solární nabíječky pro turistiku, treking a outdoor - luxus a nebo nezbytnost?

Akumulátor je možné dobít pomocí solárních panelů a energii z power banky pak získávat v době, kdy solární panely kvůli nedostatku slunečního svitu nelze využít. Samozřejmě, pokud je možnost, je možné dobití power banky z elektrické zásuvky.

Menší nevýhodou je hmotnost akumulátoru. Celé zařízení váží 460 gramů, z čeho samotný akumulátor má jen 214 gram. Praktická je i velikost. Panel je velký 171×90×18 mm a baterie má rozměr 152×59,5×28 mm. Ovšem mít možnost dobíjet na cestách baterii je pro nás velmi důležitá.

My zatím většinou využívali jen solární panely. Vyzkoušeli jsme je během našich cest a výstupů v Alpách a na Pamíru. Dobíjeli jsme pomocí nich sportovní kameru a mobilní telefony. V obou případech byly baterky nabity za dvě hodiny.

V základním táboře pod sedmitisícovkou Muztagh Ata se brzo rozkřiklo, že nabíjíme baterie pomocí solární nabíječky a "stála se na ni fronta", takže byla v podstatě pořád v permanenci. Někteří horolezci pomocí ní nabíjeli i tablety. Většinou k tomu potřebovali několik hodin slunečního svitu, ale tablety nakonec v průběhu jednoho dne nabili.

Nabíjet baterie je ale možné prakticky pořád. Tedy, pokud svítí sluníčko. Panely lze bez problémů umístit na batoh, takže klidně člověk může pochodovat nebo lézt, zatímco se cenná slunečná energie přemísťuje do baterií.

Vzhledem k tomu, že je tento typ solární záložní nabíječky určen do extrémních podmínek, myslel i výrobce na voděodolnost. To je další velmi důležitá vlastnost, protože během delších cest si těžko může člověk vybírat počasí.