Treking > Turistická poradna > Pravidla pohybu - národní parky a CHKO (chráněné krajinné oblasti) na Slovensku
Pravidla pohybu - národní parky a CHKO (chráněné krajinné oblasti) na SlovenskuPravidla pohybu v národních parcích a chráněných územích na Slovensku12.6.2017 | Otakar Brandos
Na Slovensku bylo dosud vyhlášeno celkem devět národních parků. Jsou to TANAP (738 km2), NAPANT (728 km2), PIENAP (37,5 km2), Veľká Fatra (403 km2), Malá Fatra (226 km2), Muránska planina (213 km2), Slovenský raj (198 km2), Poloniny (298 km2) a Slovenský kras (346 km2). Národní parky tak pokrývají přibližně 6,5 % z celkové rozlohy Slovenska. Do národních parků, do těchto území s výměrou asi 3 188 km2 se koncentruje velká část turistického ruchu. Není proto překvapením, že se na území národních parků turista, cyklista i další návštěvníci setkávají s jistými omezeními, která jsou dána návštěvními řády jednotlivých národních parků. Nakonec národní parky se vyhlašují na prvním místě pro zvířata, až na x-tém místě pro lidi. Diskutabilní může být, zda-li jsou všechna omezení skutečně účelná a nebo čistě účelová. Určitě bude záležet na úhlu pohledu. Ochranu přírody Slovenské republiky obecně definuje zákon č. 543/2002 Z. z. o ochrane prírody. Bližší specifikace pro jednotlivé národní parky jsou pak dány návštěvními řády národních parků, které schvalují a vydávají formou všeobecně závazné vyhlášky příslušné krajské úřady. Čtěte také: Pravidla pohybu v CHKO, národních parcích a rezervacích: Mohu se v… Zonace národních parků na Slovensku i pravidla pohybu se oproti národním parkům v ČR poněkud liší. Obecně ale lze shrnout, že ve slovenských národních parcích nesmí turista šlápnout mimo značený turistický chodník. Dokonce ani v oblastech, kde probíhá docela rušná hospodářská činnost (těžba, pastva, lov). Poněkud benevolentnější jsou podmínky v Národním parku Slovenský kras a Poloniny, ve kterých existuje řada výjimek. Odkazy na návštěvní řády v jednotlivých národních parcích naleznete na konci textu. V některých národních parcích na Slovensku se přidávají další specifické zákazy, se kterými se jinde v Evropě téměř nesetkáte. Jedná se o sezónní uzávěry. Ať již plošné jako v TANAPu (podivné) a nebo maloplošné (pochopitelné), jako v NAPANTu a nebo v Národním parku Malá Fatra. Vedle sezónních uzávěrů však existují i denní uzávěry. Od hodiny před západem Slunce do hodiny po východu Slunce (TANAP, NAPANT, NAPAMF). Při pohledu z většího odstupu se některá omezení pohybu zdají absurdní. Např. v TANAPu v případě, když srovnáme podmínky na slovenské straně a na straně polské. Ledaže by i zvířata respektovala tak pomyslnou čáru, jakou je státní hranice… Narozdíl od ČR nelze v národních parcích Slovenska bivakovat. Bivakování a táboření je povoleno pouze na vyhrazených místech, která bývají výslovně uvedena v jednotlivých návštěvních řádech. Diskuse o dostatku (NAPANT, NAPAMF) bivakovacích míst a nebo jejich naprostém nedostatku (TANAP) je na samostatný článek. Ochranáři proti "nešvaru" bivakování pilně brojí, jedná se však o marný boj. V horách se bivakovalo, bivakuje a bivakovat se bude. Argumenty o rušení aktivity chráněných živočichů během soumraku a noci však ve světle zkušeností z národních parků např. v Rakousku, Itálii aj. příliš neobstojí. Postoj ochranářů asi nejlépe vystihuje odstavec z jednoho článku, který si dovolím citovat: "Lenže v noci sa nájde "milovník" prírody dychtivý po nočných záberoch krajiny, ktoré možno ešte nikto nemá a bažiaci po krajine bez ľudí a ruchu. Nezaujíma ho, že ním vyplašené zviera utečie, že míňa energiu, ktorú má šancu práve v tomto nočnom čase načerpať, nezaujíma ho, že zviera nemá kľud ani v noci. Je predsa človek, pán tvorstva, nejaké zviera ho predsa nemusí zaujímať. Hlavne aby si urobil pár egoistických fotografií a následne naháňal "lajky" na sociálnych sieťach." Nevím sice, kolik % zvěře se popásá přímo na hřebenovém chodníku a kolik % upřednostňuje oblasti, kde mají klid i během dne, ale ze zkušeností ze stovek bivaků v horách a lesích vím, že zvířata se volně popásají i v bezprostřední blízkosti bivakujícího (nezaměňovat s tábořením) člověka, který dodržuje "zásady" slušného chování v lese. Z těch trekařů, které jsem dosud potkal při bivakování však ani jeden nebyl z těch, kteří by své noční záběry dělali kvůli nějakému lajkování na sociálních sítích či svému egu. Pamatuji si na laňky na noční Muránske planině u chaty Zámok, které chroupaly trávu doslova u mé hlavy, na kamzíky v Nízkých Tatrách, kteří se celou noc popásali kolem, na kozorožce na Kavkaze, kteří mi chtěli schroupnout i tropiko přehozené kvůli rose přes spacák, na vlky na Velké Fatře, kteří byli na nočním lovu a na mou přítomnost, proběhnuvše těsně kolem, naprosto "dlabali"… Ve většině národních parků na Slovensku se bohužel místo kompromisů jde cestou absolutních zákazů. Přitom např. bivakování se týká jen poměrně malé skupiny turistů, trekařů, kteří jsou ochotni podstoupit jistou míru nepohodlí a nepotřebují každý večer teplou sprchu, večeři a bigbít. Vztah mezi ochranáři a turisty (neplést s výletníky) je spíše vlažný, občas až nepřátelský. Turisté vidí ochranáře, kterak jsou "vstřícní" k developerům… Místo kompromisu, osvěty a diskuse se stále jde cestou represe a plošných zákazů proti nejslabšímu článku, turistům… Což je škoda jak pro přírodu, tak pro rozumný dialog obou stran. Obecně je tedy pohyb v národních parcích na Slovensku regulován přísněji než v národních parcích České republiky, kde se takto přísná pravidla, jaká platí na celém území národních parků, uplatňují jen v I. zónách. A, pochopitelně, maloplošných chráněných územích typu národní přírodní rezervace a národní přírodní památka. Návštěvní řády národních parků Slovenska (odkazy)
Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Má už platnou dočasnou náhradu za neplatný Návštěvní pořádek, viz http://spravatanap.sk/web/download/Zoznam%20vyhradenych%20miest%20TANAP-u.pdf. Oproti poslednímu návštěvnímu pořádku je horolezectví omezeno na III.UIAA a výše po celý rok bez rozdílu (původny byly hřebenové trasy i II.UIAA a v zimním období i I. UIAA).
Na Muráňské planině je výslovně dovolené bivakovat a to i do 100m od vyznačené cesty.
Je vidět, že jsou i rozumní ochránci přírody.
V TANAP-u návštěvní pořádek v současnosti neexistuje (resp. neplatí - vše se řídí přímo zákonem - tzn. neplatí sezónní ani časové uzávěry, zato ale platí zákaz pohybu mimo značené trasy pro všechny bez výjimky včetně horských vůdců a horolezců), tanap.org není oficiální web TANAP-u, ten je spravatanap.sk
pravdu. O platnosti / (15leté) neplatnosti návštěvního řádu TANAPu jsem slyšel. V souvislosti se záchranu (tuším že) Němců, kteří se v nouzi "vloupali" do Chaty pod Rysy. Otázkou zůstává, jak se na to dívají strážci přímo v terénu…
Další související články:+ Bivakování je naprosto přirozenou součástí turistiky: Bivakovalo se, bivakuje se a bivakovat se bude…+ Vliv počasí na plánování horských túr, počasí na horách + Nové turistické útulny na hřebenech slovenských hor již asi nikdy nebudou + Těžaři si za podpory Stráského opět brousí zuby na šumavské dřevo + Proč nejezdím TEŽ aneb dobrou chuť přeje Štrbské Pleso + Quo vadis slovenská přírodo? + Taková normální "špecifiká" + "Turista" na lavičce + Teror na Luční boudě; z redakční pošty, aneb co nešlo nezveřejnit + Kasprowy Wierch versus Lomnický štít + Beaufortova stupnice rychlosti větru |
|