Pláštěnky a ponča na hory, jak si vybrat pláštěnku

Co na sebe do deště a nepohody na horách? Pláštěnky a ponča

Nepohoda, slota, nečas, slejvák, déšť a nevím ještě jaká forma vody pronásledovala turisty, trekaře a vůbec návštěvníky přírody odjakživa. Proto také historie ochrany před ní je určitě stará, jak lidstvo samo. Ovšem na horách nebo při delším treku nastává problém, že ne vždy se můžeme okamžitě otočit a vrátit se do sucha a tepla nebo se jen prostě po túře převléci a usušit.

Vzpomínám na dřevní začátky našeho cestování, kdy se říkalo, že nejlepší je k batohu (tehdy spíš krosně) přichycený pořádný pevný a velký deštník, který jen tak nějaký větřík nepoškodí. Většinou byly jako ochrana před deštěm k dostání jen tzv. "igelitové" průhledné PVC pláštěnky s opaskem ze stejného materiálu. V přírodě byly v podstatě nepoužitelné (byly velice náchylné k protržení) a často více mokré zevnitř od sraženého potu, než z vnějšku od deště.

Proto zřejmě časem vznikly dvě skalní skupiny: "deštníkáři" a "pláštěnkáři" a jejich trampská odnož tradicionalistů tzv. "celtaři". Nutno podotknout, že argumenty každé se skupin mají něco do sebe, ale jako vždy a téměř všude ideální varianta v podstatě neexistuje. Snad s výjimkou nějakého prodyšného celotělového "skafandru", ale tady nastává problém s hmotností.

Postupem času se "igelitové" pláštěnky proměnily v tzv. ponča (pláštěnky vcelku s otvorem pro hlavu po vzoru mexických oděvů), kde byly při výrobě použity materiály využívané k výrobě stanových tropik. S rozvojem membránových technologií se přesunula potřeba používání ochrany před vlhkem spíše na základní oblečení - nepropro bundy a také kalhoty.

Čtěte také: Vliv počasí na plánování horských túr, turistika a počasí na horách

Ovšem díky vyšší cenové hladině membránových kompletů (bunda a kalhoty nepropro tak za 5 000 Kč) vítězí "igelitová" PVC pláštěnka (nebo pončo - pláštěnka) za zhruba 50 až 150 Kč, nebo pončo za 500 až 1 500 Kč. Dnes se budeme věnovat především levnější variantě.

Výhody a nevýhody

Deštníková klasika

Tady jde o souběh tradice osvědčené generacemi a pragmatismu (stačilo to našim dědům, tak proč ne nám). Ovšem dnešní deštníky ze super a hyper marketů, většinou hliníkové konstrukce, jsou k tomuto účelu nepoužitelné, neboť sebemenší větřík nám z něho udělá spíše pouťovou atrakci než ochranu před deštěm.

K tomu, aby se dal deštník používat musí být jeho konstrukce z pevných "drátů", pokud možno nedělených, a materiál krycího plátna musí být dostatečně pevný. Nejsem si jistý zdali se v dnešní době ještě takové kvalitní deštníky vyrábějí, ale jelikož občas deštníkáře na túrách vídávám, tak předpokládám že ano. Dobře se k tomuto účelu hodily různé staré deštníky po babičce, bytelné konstrukce s dřevěnou rukojetí.

Nevýhodou používání deštníku je jejich omezená použitelnost za velkého větru a nebo bočního deště. Navíc nám po celou dobu používání zaměstná jednu ruku.

Pláštěnka (pláštěnka tvar pončo)

Dnešní PVC pláštěnky již nejsou tak choulostivé k mechanickému poškození (vyrábějí se o něco hrubší), ale základní problém se srážením vlhkosti a potu uvnitř (i přes různé větrací otvory) v podstatě zůstal. Vyrábějí se také v provedení pončo (bez zapínání, ať jen na opasek, knoflíky nebo zip), ale použitý materiál je pořád PVC.

Proto se hodí spíš na jednorázové akce, jako tzv. havarijní varianta. Výhodou je jejich nízká hmotnost, malý objem a samozřejmě velmi nízká cena pohybující se ve stovkách korun.

Pončo

U používání ponča (bývají buď jen na ochranu osoby nebo s tzv. "hrbem" na batoh) rovněž jeden problém zůstal s léty nevyřešen. I když poměrně spolehlivě chrání před deštěm turistu i s jeho bagáží, při dešti voda, která stéká po povrchu ponča, spolehlivě nateče do nohavic a následně do bot. Tady zkušení horalé používají ochranné návleky, i když ani ty problém zcela nevyřeší.

Jejich výhodou je malý objem ve sbaleném stavu, odolnost proti mechanickému poškození, poměrně dlouhá životnost a přijatelná cena pohybující okolo 1 000 až 1 500 Kč. Rovněž možnost použití jako ochrana před rosou, pokud hodláte spát venku bez stanu.

Hlavní nevýhoda je popsána výše. Další nevýhodou by mohla být nutnost dokonalého vysušení po použití před sbalením, neboť plíseň nám může naše pončo znehodnotit.

Nepropro oblečení

S rozvojem membránových technologií se objevila možnost mít svoji pláštěnku nebo pončo neustále na sobě, bez ohledu na počasí. Nepromokavé membrány v sobě dokázaly spojit odolnost vůči vodě a zároveň propustit vodní páry vyprodukované tělem při pohybu.

Dnes si můžete pořídit nejen nepropro bundu, ale také kalhoty a obojí za deště navléknout dle potřeby místo vaší "obyčejné" bundy nebo kalhot.

Výhodou je malá hmotnost i objem při sbalení, dostatečná mechanická odolnost, možnost používat samostatně bundu nebo kalhoty a také nepotřebujete návleky. Nevýhodou je, že moderním technologiím také odpovídá dosti vysoká pořizovací cena. Tady se musíme připravit na komplet za takových 5 000 Kč.

Několik dobře míněných rad na závěr

Na prvním místě bychom si měli rozmyslet, kam vyrazíme a na jak dlouho. Podle toho volíme (pokud nevlastníme nepropro komplet, který můžeme brát prakticky všude a kdykoli - nízká hmotnost a malý objem k tomu přímo vybízí).

Na kratší jednodenní túru a nebo rodinný výlet můžeme použít jen obyčejnou lehkou, na objem malou, skladnou a levnou pláštěnku s tím, že její použití je omezeno. Také můžeme použít dobrý a osvědčený deštník, pokud takový máme.

Pončo (nebo celtu - nevýhodou větší hmotnost) určitě zvolíme na vícedenní trek anebo přechod pohoří "natěžko", kdy počítáme s tím, že nebude možnost každý den převléknout se do suchého oblečení, vysušit věci a nebo plánujeme spát "pod širákem" a nebereme s sebou stan.

Není také od věci mít s sebou návleky pro případ popsaný výše. Mokrá vysoká tráva nebo křoví dokáží z našich kalhot či pohorek vytvořit pořádně nepříjemný "doplněk". Čvachtání v botech, do kterých nateklo z mokrých nohavic, je hodně nepříjemné a vaše nohy (ať máte ponožky jaké chcete) vám to vrátí hodně nepříjemným zápachem a otlaky, kterých se jen tak nezbavíte.

Co se týká samotného nákupu pláštěnek, tady je jen několik tzv. "uni" velikostí M, L, XL (pro muže i ženy) a výrobce předpokládá, že většině padnou. Také je dobré při výběru pláštěnky nebo ponča poradit se s někým zkušeným nebo se alespoň zeptat prodávajících ve specializovaném sportovním obchodě.

Pokud nechcete ztrácet čas chozením po obchodech, klidně svůj výběr můžete svěřit některému z internetových obchodů, ve kterých nakoupíte z domova. A pokud se vám zboží nebude líbit nebo nebude sedět velikost, můžete ho bez problému do 14 dnů vrátit. Jen ty nejlevnější pláštěnky nám prodraží případné poštovné (někde i balné).

Pokud máte někdo dlouhodobější zkušenosti s určitým výrobkem, prosím o podělení se s ostatními dole v diskusi.