Těšínské Beskydy, tisícovky Slezských Beskyd

Tilak Treking 2004; soutěžní článek č. 2

Každá zmínka o horách, ať je to v tisku, nebo na stránkách internetu mne vždy zaujme. Bez ohledu na to, zda jsou to hory blízké nebo vzdálené, hory vysoké či nízké. Maniaci, vytvářející překrásné internetové stránky plné úžasných fotografií a zajímavých textů, mají moje velké sympatie. Taktéž loni upoutal mou pozornost malý článek v denním tisku, který se zmiňoval o tom, že prezident republiky převzal záštitu nad projektem "Tisícovky".

A tak jsem začala pátrat po podstatě tohoto projektu. Nebyl to žádný problém – na stránkách www.tisicovky.cz jsem našla vyčerpávající informace: projekt "Tisícovky Čech, Moravy a Slezska" je dlouhodobou turistickou akcí zahájenou na jaře roku 2003, jejímž hlavním cílem je nabídnout všem turistům, kteří již kouzlu našich hor propadli, ale i těm, na které toto okouzlení teprve čeká, nový náročný cíl – postupné zdolávání všech našich tisícimetrových vrcholů.

Projekt našel inspiraci v obdobném projektu na britských ostrovech, kde již na sklonku 19. století Sir Munro sestavil výčet skotských hor vyšších než 3 000 stop. Tvůrci projektu "Tisícovky" stanovili přesná pravidla pro určení vrcholu – hlavního a vedlejšího, jeho dostupnosti, přístupnosti, stupně ochrany, souřadnice. Všechny tisícovky pak popsali ve stejnojmenné knize a zaznamenali na mapě.

Mé rozhodnutí bylo okamžité – musím projit a zmapovat všechny tisícovky v "mých" horách, tj. v Těšínských Beskydech. Tato oblast je části Moravskoslezských, Slezských a Slovenských Beskyd rozkládající se po obou stranách řeky Olzy, ohraničena na jihu řekou Kysucou a Černiankou, na východě Vislou, na západě Morávkou. Vzala jsem k ruce všechny dostupné mapy a začala počítat vrcholy vyšší než 1000 m – napočítala jsem jich 12 – rozvrhla jsem si trasu do etap a 1. května vyrazila na první část přechodu.

Plná nadšení z překrásné túry vedoucí přes Velký Lipový, Ropici, Šindelnou až po Javorový jsem poslala dopis tvůrcům projektu, ve kterém je pochválila za skvělou propagaci turistiky a ve kterém jsem se zmínila o mých záměrech. Odpověď přišla obratem a zcela mne ohromila: velmi elegantně, ale důrazně mi sdělili, že se hluboce mýlím - vrcholů je 13, z toho jeden vedlejší a hora Velký Lipový do tisícovek nepatří vůbec, jelikož nedosahuje požadované výšky!

Tvůrci projektu vycházeli z nejpodrobnějších mapových podkladů s vrstevnicovým obrazem krajiny tzv. základních map 1:10 000. Mé znalosti Beskyd se ukázaly nepřesné. Nicméně jsem celou trasu prošla a předkládám její stručný popis.

Přechod tisícímetrovými vrcholy začneme v Řece (spojení: trať ČD č. 322 Č. Těšín – Střítěž, pak autobus) - zde u obecního hostince odbočíme z hlavní silnice vpravo po žluté značce, projdeme několik prudkých zatáček kolem chat a pak cestou snadno stoupáme k hřebeni, z nezalesněných míst se otevírá krásný výhled na protilehlý hřeben Javorového a do podhůří, v sedle pod Ropičkou se značka napojí na zelenou a pohodlně (je možno použít i asfaltovou cestu) dojdeme k chatě na Ropičce.

Pokračujeme dál po červené značce zalesněným úsekem, míjíme Příslop s horní stanicí lyžařského vleku a přicházíme na rozcestník Pod Velkým Lipovým, křížíme žlutou značku, která zde vede z Morávky a pokračujeme přes malou mýtinu s výhledem na Lysou horu na vrcholu Velkého Lipového prudším stoupáním na Ropici (1 083 m, hlavní vrchol = HLV, pořadí dle výšky = č. 214), značená cesta obchází vrchol, proto použijeme krátkou spojku z jižní strany.

Po červené značce nás cesta dovede na rozcestník Ropice, odsud pak nepostupujeme po značce, ale po lesní cestě, která nás dovede asi po 1 km na Smrčinu (1 015 m, HLV č. 341). Vrátíme se zpět na rozcestník Ropice a pokračujeme po modré značce bez výrazných výškových rozdílů přes Šindelnou (1 001 m, HLV č. 386) na Javorový (1 032 m, HLV č. 308).

Z vrcholu je velký rozhled především na hory kolem Velké Čantoryje. Krásné výhledy směrem na Ostravsko a do Polska se otevřou až z vrcholu Malého Javorového, kde se nachází turistická chata s celoročním provozem,lyžařské vleky a televizní vysílač. Od turistické chaty po žluté značce po asfaltové cestě pohodlně sestoupíme do údolí – do obce Tyra. Možnost ubytování v "Chatě Tyra" (tel. 558 348 487) nebo v penziónu "U Haliny" (tel. 558 648 228). V nohách máme asi 23 km.

Další etapa přechodu začíná v Tyře (spojení: trať ČD Těšín – Třinec č. 320, pak autobus) - po žluté značce, která začíná na konečné autobusu, vystupujeme ostře serpentinami v bukovém lese, stezka několikrát protíná zatáčky svážní silnice až vyjde na louku k turistické chatě pod Ostrým. Od chaty se otevírají krásné výhledy do údolí směrem na Jablunkov a na polskou část Beskyd. Na vrcholu Ostrého (1 044 m, HLV č. 275) se nachází přírodní rezervace bukového porostu Čerňavina, a proto přístup je zde je omezen - turistická modrá značka, která vedla poblíž vrcholu byla letos zlikvidována.

Od turistické chaty po modré značce se vydáme pohodlnou, cyklisty hojně využívanou cestou směrem ke Kalužnému. Trasa vede lesem, často zde bývá i v letních obdobích bláto. Od rozcestníku Kalužný se napojíme na červenou značku a pokračujeme hustými lesy směrem na Babí vrch, odsud dojdeme po 1,5 km rozlehlé louky s turistickou chatou na Slavíči.

Opustíme značené cesty a vydáme se lesní cestou přes Mizerov na vrcholy Slavíče (1 055 m, HLV č. 253, a 1 011m, VV č. 253a). Po dosažení jihovýchodního vrcholu se vrátíme zpět k turistické chatě na Slavíči. Do údolí sestoupíme nejdříve po červené značce na rozcestník Lačnov a odsud po žlutě značené cestě do Horní Lomné. V obci je více možností ubytování. V nohách máme asi 24 km.

Na startu poslední etapy přechodu, na konečné autobusů v Horní Lomné (spojení: trať ČD č. 320) nás přivítá modrá značka, která nás nejdříve po asfaltové cestě a pak podél potoka Kyčmol přivede na hřeben a zde se napojí na červené značení, nacházíme se na zalesněném vrcholu v hraničním hřebeni, na Malém Polomu (1 061 m, HLV č. 244).

Jižně pod vrcholem na slovenském území se rozkládá stejnojmenná přírodní rezervace se zbytky přirozených lesních společenstev jedlových bučin s příměsí smrku, s výskytem některých vzácných a chráněných rostlin. Vydáme-li se po červené značce směrem na Morávku po 1 km se dorazíme na vrchol Nad Kršli (1 002 m , HLV č. 392) - je to poslední vrchol v řadě "tisícovek" popsaných v projektu.

Pokračujeme však dál po hraničním hřebeni stále zalesněným terénem, přecházíme kolem nevýrazných vrcholků, kterými vede hraniční čára: Čubaňov (1 011 m, HLV č. 350), Burkov vrch (1 030 m, HLV č. 307) a Burkov vrch – západní vrchol (1 021 m, HLV č. 329) až dojdeme na rozcestník Muřínkový vrch, v jehož blízkosti stojí téměř stoletá kaplička. Odsud poněkud strměji stoupáme po pěšině až k vrcholku Velkého Polomu (1 067 m, HLV č. 237), cestou míjíme skalní útvary tzv. mrazové sruby - pískovcové skály vzniklé mrazovým zvětráváním. Na severních svazích Velkého Polomu se také rozkládá přírodní rezervace.

Výhledy z hřebene jsou většinou omezené, z nezalesněných míst je možno vidět fatranské štíty. Červeně značená cesta nás vede k horskému hotelu "Tetřev", dál na chatu "Severka" a následně na turistickou chatu na úboči hory Skalka. Odtud trasa sestupuje do blízkosti Jablunkovského průsmyku a končí před nádražím v Mostech u Jablunkova (spojení: trať ČD č. 320). V nohách máme asi 23 km.

A co závěrem k tomuto výčtu vrcholů dodat? Jen to, že jsou snadno dosažitelné pro všechny zájemce o trochu námahy na čerstvém vzduchu, s krásnými výhledy a s nezapomenutelnými okamžiky při souznění s přírodou.