Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 16.12.2016 , svátek má
Reklama
Treking > Soutěže > Cesta k pramenům Visly

Cesta k pramenům Visly

Tilak Treking 2004; soutěžní článek č. 11

28.12.2004 | Jana Waldhauserová

Kde pramení Visla? Na tuto otázku není jednoduchá odpověď, neboť tato národní polská řeka vzniká soutokem dvou horských říček – Bílé a Černé Viselky. Obě pramení v mohutném masívu Baraní hory v polských Slezských Beskydech. A kupodivu ani k jednomu z pramenů nevede přímo turistická značka, takže hledání vyžaduje trpělivost, dobrou orientaci a odhad. Popsaná trasa nás ale zavede i na další atraktivní místa, jako jsou vodopády na Bílé Viselce, rozhledna na Baraní hoře a zajímavé turistické muzeum na polaně Przyslop pod Baraní horou.

Vodopád

Putování je vhodné začít ve Wisle, což je významné lázeňské a turistické středisko. Slavným rodákem je polský skokan na lyžích Adam Malysz. Lze sem dojet autem, autobusem či vlakem přes Český Těšín. My jsme ale zvolili pěší variantu. Vlakem jsme dojeli do Bystřice nad Olší a dál se svezli autobusem pod hraniční hřeben do osady Kobiliska. Odtud stoupá na hraniční turistický přechod pod Malým Stožkem zelená značka.

Do Wisly je možné sestoupit několika značenými trasami, doporučuji ale návštěvu turistické chaty na nedalekém Velkém Stožku. Zde lze zakoupit turistickou mapu, občerstvit se nebo i přenocovat.

Z Wisly jsme se svezli linkovým autobusem k hrázi nedaleké přehrady na Visle zvané "Jezioro Czernianskie". Hráz byla vybudování 300 m za soutokem Bílé a Černé Viselky, takže soutok nyní zaplavila hladina nejvýše položené polské přehrady. Řeka, která odtud vytéká, je už Visla. V přehradě se nesmí koupat, neboť slouží jako zdroj pitné vody.

Vpravo ve stráni nad přehradou se nachází "Zámeček". Tato kamenná stavba sloužila kdysi Habsburkům, po nich polským prezidentům a nyní je tu hotel. Zajímavější je ale sousedící dřevěný kostelík. Obcházíme přehradu, míjíme Černou Viselku a pokračujeme k druhému přítoku, k Bílé Viselce. Obě řeky jsou nádherně čisté, jejich koryto je balvanité a obklopené hustými lesy.

U turistické chaty v části Fojtula začíná modře značená trasa. Stoupáme zvolna údolím Bílé Viselky, které sleduje i naučná stezka opatřená informačními tabulemi. V dolní části upozorňuje například na vypreparovaný skalní hřib vysoko na protějším okraji rokle. Nohu hřibu tvoří slepenec, který zvětrává rychleji než pískovec, který tvoří klobouk.

Koryto potoka je tvořeno flyšovými horninami – břidlicemi, lupky a pískovci godulského souvrství, které vzájemně pojí železitý tmel. Jelikož je pískovec odolnější proti vodní erozi, vytvářejí se v korytě charakteristické schody tvrdších pískovců. Měkké jílovce se ve vodě rozpadávají a prudký tok je v podobě šupinek odnáší pryč a tím postupně odkrývá další vrstvy. Bílá Viselka tak získává neobyčejně na kráse, neboť v jejím korytě jsou nesčetné peřeje, kaskády a dokonce větší vodopády.

K pramenům Visly

Přicházíme k místu, kde se do sebe vlévají dva přítoky. Modrá nás vede podél pravého přítoku a po pohodlné pěšině přicházíme k Dolním Kaskádám Rodla. Je to vlastně soustava několika vodopádů, které přepadají přes skalní prahy různé výšky. Je jich prý celkem 16 i s horní kaskádou. Výška prahů se pohybuje od 0,5 m až po 5 m.

>Horní Kaskády Rodla jsou mohutnější a tvoří je hlavní dva skalní prahy o výšce 3,5 a 5 m. Silný proud vody pod vodopádem vymlel i pěkný skalní hrnec. Tabulka u vodopádů vysvětluje podivný název. Znak "Rodla" byl symbolem Poláků žijících po roce 1918 nadále na území Německa.

Svaz Poláků vznikl v Berlíně v roce 1922 a protože Poláci v říši nemohli využívat jako symbol bílého orla (znak Polska), nahradili jej v roce 1933 symbolem "rodla". Symbol má vyjadřovat tvar toku Visly jako kolébky polského národa s vyznačeným Krakovem jako střediskem polské kultury. Symbolické pojmenování vodopádů se uskutečnilo v roce 1987.

U turistického odpočívadla opouští modrá značka Bílou Viselku. Traverzujeme vpravo úbočím Baraní hory téměř po vrstevnici a několikrát překračujeme horské strže protékané potoky. Jsou to vlastně zdrojnice Bílé Viselky, ale to nám nestačí. Chceme vidět skutečný pramen, ale bude nás to stát pořádné hledání, protože se mu značka vyhýbá.

Zase stoupáme strměji a přicházíme k místu, kde se modrá značka kříží s loveckou pěšinou. Odbočujeme po ní vlevo a opět traverzujeme Baraní horu až k místu, kde pramení Bílá Viselka. Skutečně narážíme na slaboučký potok, který o něco výše vytéká ze suťového svahu. Pravost pramene nám potvrzuje i železná tabulka s nápisem "Wantule im. Zejsznera przy zródle Bialej Wiselki 1984".

Bílá Viselka pramení ve výšce 1 100 m n. m. Celé okolí je chráněnou přírodní rezervací Barania Góra, která chrání horský jehličnatý les. Rezervace zaujímá celý vrchol rozlehlé Baraní hory a nachází se v ní i prameny Černé Viselky na opačné straně hory. I ty máme v plánu vyhledat, ale napřed musíme zdolat samotnou Baraní horu.

Vracíme se na modrou značku, výstup netrvá dlouho a jsme na hlavním hřebeni. Odtud je to kousíček k vyhlídkové věži na vrcholku Baraní Góry (1 220 m n. m.). Počasí nám dopřává daleký výhled na okolní horské hřebeny. Na východě se táhne mohutná hradba Živjeckého Beskydu, vidět je i Pilsko a Babí hora. Prý odtud bývají vidět i Tatry.

Při pohledu na jih rozeznáváme Velkou Raču, Chočské vrchy a Malou Fatru. Na západě se táhnou Slezské Beskydy s hraniční Čantoryjí a za nimi Moravskoslezské Beskydy s Lysou horou. Nejlépe ale vidíme k severu, kam pokračuje zalesněný hřeben a vrcholí nejvyšší horou Slezských Beskyd – Skrzyczne s televizním vysílačem. Rozhledna je železná, stojí tu od roku 1991 a je volně přístupná.

Po odpočinku jsme se vydali hledat pramen Černé Viselky. Po naučné stezce jsme došli na sousedící vrcholek zvaný Wyrch Wiselka (1 195 m n. m.). Za ním začíná sestup a my jsme po 100 metrech odbočili z cesty vlevo do horského lesa. Nejdříve jsme traverzovali jižní úbočí Baraní hory, až jsme narazili na drobné potůčky. Proti jejich proudu jsme hledali tak dlouho, až jsme objevili rašeliniště, ze kterého vytékala tmavá voda, která dala řece jméno.

Dalo se jen těžko určit, který rašelinný potůček je začátkem Černé Viselky. Proto jsme jeden vyfotili a sledovali jeho tok. Došli jsme tak do hluboké rokle, do které se vléval i další potok. A právě tady jsme objevili kámen s kovovou tabulkou označující Černou Viselku. Prameny se nacházejí ve výšce 1 150 m n. m. a délka toku činí 9 km. Na tabulce je napsáno: "Wykapy Czarnej Wiselki im W. Pola i H. Lobarzewskiego 1984".

Vrátili jsme se opět na turistickou značku a sestoupili jsme z Baraní hory přes Rownianski Wierch hlubokými lesy až na okraj polany Przyslop, kde je velké turistické středisko. Naše první kroky vedly k dřevěné chaloupce, kde se nachází muzeum turistiky. K vidění tu jsou fotky týkající se historie polského turistického svazu (PTTK), diplomy, knihy, odznaky, staré turistické vybavení a vše doplňují etnografické exponáty. Muzeum funguje o víkendech, vstup je volný.

Kromě nevzhledné betonové stavby z roku 1979 (dnes hotel) stojí na polaně stará lesnická chata z roku 1863 (prý je nejstarší stavbou v celém okolí). Sloužila kdysi pro potřeby noclehu při lovu tetřevů. Dnes je uvnitř malé muzeum věnované zdejší přírodě. Jedna místnost je upravena jako stará lesnická kancelář, v další jsou vycpaná zvířata a třetí místnost je věnována ochraně lesa.

Na dolním okraji polany protéká Černá Viselka, už divoká horská řeka, a opodál je kaplička s křížkem z roku 1864. Je tu výborná studánka. Podél Černé Viselky pokračuje naučná stezka, po které lze sestoupit zpět k přehradě na Visle.

Výlet k pramenům Visly vyžaduje celý den, je středně náročný a vyžaduje dobrou orientaci a turistickou mapu. V muzeu na polaně Przyslop je možné zakoupit i turistického průvodce po naučné stezce. A těm, které hledání pramenů zaujalo, doporučuji další tip. Je jím pramen řeky Olše, která pramení v lesích pod Ganczorkou (909 m n. m.) nedaleko osady Sztoczek.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Další související články:

+ Polské Bieszczady s Andrzejem, klenot Karpat
+ Tatranské putování, polské Tatry
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Aktuální počasí Praděd Babia hora Macocha Karlštejn Žiarska chata Roháče, ubytování Macocha Hranická propast Rozhledny Rychlebské hory Sluneční soustava Kráľova studňa Červená Lhota Vodopády Beskydy, ubytování Spacáky Gran Paradiso
Reklama
Reklama
Populární treky
1. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Velké Fatry
2. České hory Lužické hory - toulky po hradech, skálách a vyhlídkách
3. Alpy Výstup na Hoher Dachstein klasickou cestou
4. Rumunské hory Retezat, princeznou Jižních Karpat křížem krážem (1)
5. Ukrajinské Karpaty Hřebenem poloniny Piškoňa, Zakarpatská Ukrajina
Reklama
Reklama
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist