Stále více služeb se navíc přesouvá na digitální platformy, které umožňují uživatelům vyřídit různé potřeby na jednom místě. Příkladem je funid, které propojuje více služeb do jednotného digitálního prostředí a zjednodušuje přístup k informacím, správě účtů i online ověřování. Mnoho procesů, které dříve vyžadovaly několik samostatných kroků nebo návštěvu různých institucí, dnes probíhá během několika minut prostřednictvím jediné platformy.

Horská záchrana patří mezi oblasti, které digitalizace výrazně proměnila. Chytré telefony dnes automaticky sdílejí polohu volajících, drony rychle mapují nepřístupný terén a software dokáže analyzovat tisíce snímků během několika minut. Díky těmto technologiím mohou záchranáři lokalizovat pohřešované osoby rychleji a přesněji než kdykoliv dříve.

Chytrý telefon může upozornit záchranáře dříve, než stihnete vysvětlit svou polohu

Jednou z nejdůležitějších technologií současné horské záchrany je zařízení, které nosí téměř každý turista v kapse. Systém Advanced Mobile Location (AML) umožňuje chytrým telefonům automaticky aktivovat GPS a odeslat souřadnice při volání na tísňovou linku.

Řeší tím jeden z největších problémů horských nehod. Zranění turisté často nedokážou přesně popsat, kde se nacházejí. Hustá mlha, tma, neznámý terén nebo stres mohou komunikaci výrazně zkomplikovat. Volající může vědět jen to, že je "někde pod hřebenem" nebo "nad horskou chatou".

Díky AML však operátoři získají souřadnice s přesností, která dokáže dramaticky zmenšit oblast pátrání. Namísto prohledávání celého údolí se záchranáři mohou zaměřit na konkrétní lokalitu během několika minut. Právě tato technologie patří mezi nejvýznamnější pokroky v evropských záchranných systémech posledních let.

Pátrací týmy dnes často hledají signál telefonu, ne samotného člověka

Mnoho lidí si myslí, že záchranáři pátrají především vizuálně. Ve skutečnosti bývají prvními stopami digitální data.

Specializované systémy dokážou pracovat se signálem mobilního telefonu, GPS historií nebo nouzově odeslanými souřadnicemi. I když se později spojení přeruší, dříve získaná data mohou výrazně pomoci při určování pravděpodobné polohy.

To zásadně změnilo strategii pátrání. Zatímco dříve bylo nutné pročesávat rozsáhlé oblasti, dnes lze často zaměřit pozornost na konkrétní svah, lesní úsek nebo horské sedlo. Moderní záchranné akce tak často začínají analýzou digitálních stop ještě před nasazením většího počtu lidí.

Drony se dostanou do nebezpečného terénu dříve než záchranáři

Horské záchranné služby v Alpách i dalších evropských pohořích stále častěji nasazují drony ještě před vysláním pozemních týmů.

Důvod je jednoduchý. Dron dokáže během několika minut prozkoumat místa, kam by se záchranáři dostávali hodiny. Lavinové svahy, skalní stěny, oblasti ohrožené sesuvy nebo hustě zalesněné svahy lze zkontrolovat bez vystavení lidí zbytečnému riziku.

Moderní drony přenášejí obraz v reálném čase přímo do velitelských center. Velitelé tak okamžitě získávají přehled o situaci a mohou rozhodnout, kam vyslat další síly.

Ještě větší význam mají při nočních akcích. Termokamery dokážou odhalit zdroje tepla i ve tmě nebo za zhoršené viditelnosti. Právě tato technologie již pomohla nalézt řadu ztracených turistů, horolezců i lyžařů.

Umělá inteligence pomáhá najít detaily, které lidské oko přehlédne

Nasazení dronů přineslo nový problém. Jediný průzkumný let může vytvořit tisíce fotografií a hodin videozáznamu. Právě zde vstupuje do hry umělá inteligence. Moderní systémy dokážou automaticky analyzovat snímky a vyhledávat objekty připomínající člověka, batoh, oblečení nebo pohyb.

Pozoruhodný případ se odehrál v italských Alpách. Při pátrání po turistovi, který byl pohřešován několik měsíců, analyzoval software rozsáhlé množství záběrů z dronů. Algoritmus upozornil na několik červených pixelů v jinak nepřehledném horském terénu. Ukázalo se, že šlo o přilbu pohřešovaného člověka.

Bez automatizované analýzy by si tohoto detailu pravděpodobně nikdo nevšiml. Případ ukázal, že umělá inteligence nemusí nahrazovat záchranáře, ale může výrazně zvýšit jejich efektivitu.

Lavinová záchrana se proměnila v technologicky vyspělý obor

Laviny patří k nejnáročnějším zásahům v horském prostředí. Každá minuta rozhoduje o šanci na přežití. Většina zkušených skialpinistů a horolezců dnes používá lavinové vyhledávače, které vysílají signál umožňující rychlou lokalizaci zasypaného člověka.

Stále větší roli hraje také systém RECCO. Mnoho turistů ani netuší, že jejich bunda, helma nebo boty obsahují speciální reflektor. Ten nevyžaduje baterii ani zapnutí. Záchranáři vybavení detektorem RECCO mohou reflektor zachytit i pod vrstvami sněhu.

Při moderních lavinových zásazích se navíc kombinují data z GPS systémů, dronů, lavinových vyhledávačů, vrtulníků a záchranářských psů. Výsledkem je mnohem rychlejší lokalizace než před několika desetiletími.

Vrtulníky fungují jako létající datová centra

Vrtulník zůstává symbolem horské záchrany, jeho role se však výrazně změnila. Moderní stroje neslouží pouze k přepravě záchranářů. Stávají se létajícími velitelskými centry vybavenými pokročilými komunikačními systémy, digitálními mapami, kamerami a senzory.

Organizace jako švýcarská Rega propojují vrtulníky s dispečinky, drony, zdravotníky, horskými specialisty i kynology do jednoho digitálního systému. V mnoha případech není nejcennější součástí vrtulníku naviják, ale technologie umožňující rychlý sběr a sdílení informací.