Nikdy jsme nebyli dekoratéry interiérů, každý je kurátorem

Zdrojem je galerie. Vrcholem je výstava. A my jsme umělci, návštěvníci a kritici - všichni najednou.

Od paměti k displeji

Tam, kde jsme dříve zamykali vzpomínky do zaprášených alb nebo přijímaných dopisů, které nebyly nikdy zveřejněny, je nyní vytváříme s ohledem na publikum. Okamžiky nelze jen tak prožít - je třeba je zarámovat. Ten západ slunce není jen krásný. je to obsah.

Gransino, digitální platforma určená pro hraní, nedávno zkoumala uživatelské preference pro výběr a sdílení osobních instancí online. Zjištění naznačují, že lidé se méně starají o dokumentaci a více o narativní zážitky.

Žijete, nebo se věnujete kurátorství? 5 příznaků, že léčíte víc, než žijete:

• Představte si, jak to bude vypadat na vašem profilu, než něco uděláte.
• Odstraňujete příspěvky bez dostatečného zapojení, i když pro vás byly smysluplné.
• Jste nuceni sdílet, když dosáhnete hlavních životních milníků, kdy byste je raději zažili.
• Představujete upřímné okamžiky.
• Vzpomínky více upravujete, než vytváříte nové.

Na ničem z toho není ve své podstatě nic špatného. Ale vyvstává otázka, jestli je všechno kurátorské, jak moc je spontánní?

Gransino a psychologie prezentace

Nejnovější projekt Gransina se ponoří do emocionálních nákladů spojených s udržováním nádherně upravené existence. Ukázalo se, že neustálý výkon může mít za následek něco, čemu se říká "estetická únava" - únava z neustálého leštění vašeho života na něco, co je vizuálně stravitelné.

Platforma nyní také uživatele pobízí, aby přispívali promyšleněji - prostřednictvím připomenutí, pomalejšího algoritmu podávání a tiššího prostředí pro rozjímání namísto sdílení. Gransino trvá na tom, že záměrem není kurátorství úplně odstranit; spíše vytvořit prostor pro transparentnost uprostřed kurátorství.

Ne všechno by mělo být zarámováno

Co chybí našim jednotlivým muzeím? Ty trapné chvíle. Nedokončené myšlenky. Snímky z deníku, často rozmazané, špatné osvětlení - to nás opravdu rozesmálo. No, i tohle je součást plnohodnotného života - ale tohle nikdy nebylo v kartách.

V této digitální galerii idealizovaných existencí může být tlak na projevování štěstí ohromující. Výzkum společnosti Gransino zjistil, že uživatelé, kteří vyvažují sdílené zážitky se soukromou introspekcí a používáním sociálních médií, jsou spokojenější s obsahem, který zveřejňují online.

Zde je pět způsobů, jak získat zpět obyčejné

• Odešlete příspěvek bez jakýchkoli úprav.
• Sdílejte něco, co se nepovedlo dokonale.
• Zveřejněte upřímný titulek vysvětlující, jak jste se ve skutečnosti cítili.
• Udělejte ze svého digitálního mlčení záměrné, nikoli omluvné.
• Nejlepší platformy, jako je Gransino, vás spojují nejen s displejem.

Někdy jsou nejsilnější příběhy ty, které nevyprávíme.

Co je skutečné a co je vykreslení?

Stále více si uvědomujeme, že kurátorství, i když uklidňuje, se může proměnit ve výkon. Pokud zveřejníme výhradně to, co vypadá dobře nebo se cítí společensky přínosné, riskujeme, že ztratíme kontakt s aspekty života, které jsou trapné, skutečné nebo syrové.

Je zastáncem pečlivých mediálních návyků - způsobu, jak nechat krásu pozadu, ale rozšířit definici toho, co se rozhodneme zobrazovat. Vaše muzeum nemusí vypadat jako někoho jiného. Ne každá stěna si zaslouží pozornost.

Připojte více

Náš digitální život nemusí být galeriemi, ve kterých je místo jen pro ty nejlepší okamžiky. Mohou to být skicáky. Zápisníky. Snímky.

Gransino je v popředí diskuse o svobodě vyjadřovat se (a být) bez filtru a svobodě být svědkem bez vynášení soudu. Protože smyslem možná není udělat dojem - ale vyjádřit. A možná některé věci mohou být jen pro nás.