Národní přírodní rezervace Žofínský prales v Novohradských horách je
nejstarší přírodní rezervací nejen v České republice, ale i ve střední Evropě. Les
se na území dnešní přírodní rezervace vyvíjí přirozeně, bez zásahů člověka a těžební
činnosti již od roku 1838, kdy hrabě Jiří Augustin Langueval-Buquoy, majitel zdejšího
panství, nechal toto území vyjmout z "veškerého hospodářského těžení".
Žofínský prales je jednou z nejhodnotnějších přírodních rezervací v Česku. Představuje
zachovalou horskou bučinu (buk lesní tvoří asi 80 % lesních porostů) s příměsí dalších
dřevin, především smrku ztepilého (15 %) a jedle bělokoré (5 %) s více než 300letými
jedinci. Vtroušeně v pralese roste i javor klen a jilm horský. Nejstarší stromy Žofínského
pralesa mají přes 400 let. Největší strom Žofínského pralesa dnes již bohužel neuzříme,
Žofínská královna jedlí před půlstoletím padla za oběť vichřici (v lednu 1975). Její
stáří bylo odhadováno na asi 430 let, výška stromu činila 51 metrů.
Žofínský prales se rozkládá na mírných svazích Stříbrného vrchu nad Tisovým potokem
na dobře propustných hlinitopísčitých a písčitojílovitohlinitých půdách, jihovýchodně
od osady Žofín, v nadmořské výšce 735 až 825 m. Hranice pralesa se téměř přimyká ke
státní hranici s Rakouskem. Dnešní rozloha chráněného území je 101,62 ha, tedy asi
čtvereční kilometr. Chráněny jsou i okolní lesy jako PR Pivonické skály, zmínku si
zaslouží i blízký prales Hojná Voda.
Prales u Žofína (750 m) dnes není přístupný veřejnosti. Prý proto, aby byl zajištěn
nerušený vývoj ekosystémů. Dokonce je od roku 1991 oplocen, prý aby bylo zamezeno nežádoucímu
vlivu jelení zvěře. Tak nevím. Domnívám se, že "negativní" vliv zvěře do lesa jaksi patří
(pomiňme přemnožení v některých oblastech). Přirozeným lesem, pralesem, zvěř volně migruje,
poškozuje jej okusem, udržuje zvířecí stezky, prtě, svými kopyty kypří půdu např. na prameništích
atd.
Volně migrující zvěř les (prales) hnojí trusem, který je důležitý nejen pro semenáčky,
ale i pro řadu druhů hub, brouků i dalšího hmyzu. Tak to alespoň vypadá v nádherných
a skutečně přirozených karpatských pralesích, které jsou zdravé, dobře se vyvíjející
a mnohem "pralesovatější". Třeba na Slovensku a nebo v Rumunsku (pomiňme nyní nelegální
těžbu). Mně dnešní Žofínský prales spíše připomíná "reverzní oboru" bez zvěře. Opak obory,
ve kterých je naopak bráněno zvěři migrovat ven. Návštěva Žofínského pralesa tak byla pro
mne do jisté míry zklamáním, byť celkově jsem byl nadšen!
Mezotrofní květnaté bučiny Žofínského pralesa mají sice chudé keřové patro, ale naopak
velice bohaté bylinné patro. Spatřit bychom tady mohli řeřišnicí trojlistou (Cardamine trifolia),
kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum), dřípatku horskou(Soldanella montana), žindavu evropskou (Sanicula europaea), kamzičník rakouský
(Doronicum austriacum), prhu arniku (Arnica montana), prstnatec Fuchsův
(Dactylorhiza fuchsii), vranec jedlový (Huperzia selago) a řadu dalších
hojných i zřídkavých rostlinných druhů. Velice hojně zastoupena je i říše hub (Funghi).
V pralese je dosud mykology evidováno na asi 600 druhů hub (makromycet, makroskopických hub),
velice hojně jsou zastoupeny především dřevokazné houby, které zajišťují dekompozici
celulózy a ligninu.
Bohatě zastoupená je v Žofínském pralese také fauna. Z pavouků se tady objevují i takové
druhy jako je plachetnatka trojúhlá (Saaristoa firma) nebo pavučenka ploskonosá
(Mecopisthes silus). Brouci
jsou zastoupeni taktéž řadou zřídkavých druhů, objevuje se tady např. roháček jedlový
(Ceruchus chrysomelinus), střevlíček (Pterostichus pumilio) nebo pýchavkovník
červcový (Endomychus coccineus). Z motýlů, kteří jsou nejhojněji zastoupení drobnějšími
nočními druhy, si zmínku zaslouží např. slimákovec malý (Heterogenea asella), píďalka prameništní
(Lampropteryx otregiata) a nebo různorožec černopásný (Fagivorina arenaria)
či šedavka bučinová (Apamea illyria).
Vhodná hnízdiště tady nachází řada ptačích druhů, např. datlík tříprstý (Picoides tridactylus),
lejsek malý (Ficedula parva), sovy sýc rousný (Aegolius funereus) a kulíšek
nejmenší (Glaucidium passerinum) i řada dalších. Své zastoupeni tady mají i létající
savci. Přírodovědci tady evidují netopýra severního (Eptesicus nilssonii), netopýra
rezavého (Nyctalus noctula) či netopýra černého (Barbastella barbastellus)
a netopýra řasnatého (Myotis nattereri). Hojně jsou zastoupeni také drobní savci,
plazi i obojživelníci. Prales je součástí ptačí oblasti Novohradské hory v systému Natura
2000.
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.
Po roce a půl se ozvali parťáci Aljoša s Davidem, že tedy jo, že
bychom opět mohli vyrazit na nějaký lemra čundr. Něco nenáročného, a na tři dny. A že
by bylo super jít z Rýmařova přes Šternberk do Olomou
…
Ranní sluníčko zasvítilo do oken a dalo najevo, že i tento den
bude zralý na výlet. Popojet Posázavským pacifikem se nám nevydařilo, v náš směr
byla výluka a autobus snad ani na vlakovou zastávku pod hradem Chřenovice
…
Start podzimního výletu na rozhraní Kraje Vysočina a Pardubického
kraje je v malebné vysočinské vesnici Krásné nacházející se na území destinační
společnosti Koruna Vysočiny. Zaparkovat se dá třeba u obecního úřadu
…
V ohnivých okvětních lístcích mlhoviny Rosetta se nachází NGC 2244,
mladá otevřená hvězdokupa. Hvězdy hvězdokupy osvětlují mlhovinu v zářivých odstínech
červené, zlaté a fialové a ze vzdouvajících se mračen kolem
…
Ráno je slunečné, ale docela chladné. Ještě jednou se jdu rozhlédnout
z vrcholového skaliska Jizery (1 122 m), druhé nejvyšší hory Jizerských hor. Opět je
krásně vidět Ještěd, okolní hřebeny Jizerských hor, vzdálenější
…
Proseč, názvů obcí stejného jména je v naší malé zemičce několik.
Ta, o které se zmiňuji, se nachází na Pelhřimovsku cca 9 km od Humpolce. Proseč je
malá vesnička v jejíž jihovýchodní části se nachází pozůstatky
…
Podzim je ideální čas na výlety. Není ani příliš vedro, ale počasí
ještě často umožňuje i stanování v přírodě. Bojíte se do lesa kvůli divokým zvířatům?
Máme pro vás nejen uklidnění - šance na setkání je opravdu
…
Auto jsem nechal Ve Stožci na parkovišti a popošli jsme k vlakové
stanici. Během chvíle přijel vlak a my se s ním přesunuli do Nového Údolí. Cesta
vlakem se táhla přes les podél rašelinišť a proti proudu Studené Vltavy
…
Vycházka podzimní přírodou za krásou dalekých výhledů a do všech
odstínů žluté a červené zbarvujícího se listí začíná v Samotíně. Malá osada se dvěma
desítkami trvalých obyvatel ve vysočinských Žďárských vrších
…
Arizonu jsme při minulých výpravách navštívili několikrát. Ale
stále nás překvapí místy, o kterých jsme neměli tušení. Tentokrát přišla na řadu
Sedona. Je to malebné arizonské město, které leží asi 120 km severně od
…
Občas se stane, že jeden horský celek získá víc názvů, pročež
se na oko tváří jako dvě rozdílná pohoří, přestože běží o stejný masiv. Na uvedený
zádrhel jsme narazili i při našem treku, rozdělení měla v tomto případě na
…
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
