Zlatokopecký skanzen u města Zlaté Hory
představuje plně funkční repliku středověké manufaktury, zlatorudných mlýnů i tavící
pece na zpracování zlatonosné rudy. Nechybí ani replika středověké hornické osady
u zlatorudných mlýnů v Zlatohorské vrchovině, které největšího rozmachu dosáhly ve
14. století.
Zlatokopecký skanzen u Zlatých Hor se nachází v Údolí ztracených štol na divoké
horské bystřině Olešnice, zhruba mezi hřebeny vrcholů Ovčácký vrch (563 m) a Lysý
vrch (670 m) na dohled nejvyšší hory Zlatohorské vrchoviny
- Příčného vrchu (975 m).
Nejsnadnější přístup do skanzenu vede ze sběrného parkoviště (při příjezdu autem)
a nebo z blízké autobusové zastávky a nebo železniční stanice (asi 2 km pěšky a jen
o víkendech).
Všechny exponáty skanzenu jsou funkční, obsluha vám jejich činnost během asi půlhodinové
prohlídky předvede. Vytěžená ruda ze zde drtila mletím, mlýny jsou poháněny vodou z dodnes
funkčního (původního) kanálu a náhonu. To umožňovalo, aby se volné zlato dalo získávat
rýžováním.
V hornině vázaná ruda pak byla získávána zpracováním v hutích s ručně poháněnými
koženými měchy. Jednalo se především o pyrit a některé další nerosty, které bylo potřeba
roztavit a zlatou rudu z nich získat chemickou úpravou. K té se používalo olovo, od kterého
pak bylo zlato odděleno během tzv. kupelace (oxidačního tavení). Zlato se totiž taví při
vysoké teplotě (1 063 °C), kdežto olovo při teplotě poměrně nízké (327,5 °C). Navíc je
zlato chemicky netečné (vyjma lučavky královské a některých kyanidů), takže s olovem
při separaci nereagovalo.
Zdejší ložisko zlata (Au) se táhne od masívu Příčného vrchu. Vytvořeno bylo někdy
v období svrchního devonu před asi 360 miliony lety magmatickými a hydrotermálními
procesy a postupně rozlámáno a různě zprohýbáno během hercynského (variského) vrásnění,
která ustala někdy před 300 miliony lety. Vznikla zde primární (v tvrdé hornině)
i sekundární (v naplaveninách) ložiska zlata. Zajímavé je, že největší valoun zlata
byl tady nalezen právě v naplaveninách, tedy v sekundárním ložisku.
Na přístupových cestách ke skanzenu nalezneme například repliku strážní věže (celý
komplex na zpracování zlaté rudy byl střeženým a opevněným prostorem), dřevěnou lávku
přes Olešnici, ale také hornickou osadu, závodiště se soutěžními klajmy pro rýžování
zlata (mimo jiné se tady v srpnu 2024 konalo Mistrovství světa v rýžování zlata při
příležitosti 800 let založení města Zlaté Hory). Nechybí zvonička ani restaurace.
Zlatokopecký skanzen je otevřen v květnu a červnu denně od 10.00 do 17.00, o prázdninách
denně od 10.00 do 18.00, v září denně mimo pondělí od 10.00 do 17.00 a v říjnu denně
mimo pondělí od 10.00 do 16.00. Vstupné činí 100 Kč, děti (6 až 15 let) 50 Kč a do
šesti let zdarma. Další informace o provozu a akcích naleznete na stránkách
https://krajpokladu.cz.
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.
Líbil se vám tento článek?
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.
Buch. Ťap, ťap, ťap… Buch, buch, ťap, ťap, ťap… Tak nějak zněl
ranní budíček. Na střechu našeho dočasného bivaku dopadaly šišky a něco cupitalo
po střeše. Že by křivka? Ne ta z geometrie, ale křivka s křídly, křivka
…
Astronomové poprvé nahlédli do atmosféry planety mimo Sluneční
soustavu a zmapovali její 3D strukturu. Kombinací všech čtyř dalekohledů VLT (Very
Large Telescope) na Evropské jižní observatoři (ESO) zjistili
…
Únorový trek do nejvýchodnějšího místa České republiky měl čtyři
hlavní cíle - nejvyšší vrcholy Jablunkovského mezihoří a Jablunkovské brázdy,
nejvýchodnější bod ČR a novou turistickou útulnu Bukovec, ve
…
Začátek února sněhu v moravských horách příliš nepřeje, nějaký
sníh leží ve výšce nad 1 000 metrů nad mořem. Na Lysou horu ani Smrk nemáme čas,
protože na odpolední vycházku máme jen asi čtyři hodiny. Proto
…
Vy co máte rádi Bílé Karpaty, slyšeli jste někdy o takové geologické
raritě? Já určitě ne a ani moji kamarádi a známí co chodí do přírody (a to jsem se
poptával místních znalců) také ne. Tuto informaci jsem dostal
…
Dřevokazné houby (a houby obecně) díky své schopnosti rozkládat
rostlinné zbytky přispívají spolu s bakteriemi a dalšími mikroorganismy k neustálému
koloběhu organických i anorganických látek v přírodě
…
Sopka Kolumbo (též Kolumpos, Columbus apod.) je podmořský vulkán
nacházející se asi 7 km severovýchodně od ostrova Santorini v Egejském moři. Kužel
podmořského vulkánu o průměru asi 3 km dosahuje výšky 400
…
Noc byla opravdu těžká. Téměř 12 hodin ve spacáku, to je opravdu
nářez. Sice jsem v noci párkrát vylezl kouknout na hvězdy a Měsíc, nechtěl jsem zmeškat
ani kuropění, ale i tak mám "oleženiny" druhého stupně… Ale
…
Ráno je opět poměrně čerstvo, ale slunečno. Dnes bude příjemnější
počasí než včera. Škoda jen, že mám před sebou jen posledních pár kilometrů a jeden
vrchol, byť docela atraktivní. Bývalou ostrovní horu, nunatak
…