Žižkův kámen, památník na památku husitům u rybníka Bor

Žižkův kámen a kámen na památku padlým husitským bojovníkům u rybníka Bor. Skály, skalky a kameny Českomoravské vrchoviny (9)

Žižkův kámen ani kámen na památku padlým husitským bojovníkům nejsou žádnými dominantami krajiny, přesto z pohledu historie dominantami jsou. Najdeme je v Javořické vrchovině přímo na červené značce, která vede z Telče do Jihlávky, severozápadně od nejvyššího kopce celé Českomoravské vysočiny Javořice (836,5 m n. m.) v blízkosti vesnice Horní Dubenky. Devět skal má pouze (836,4 m). Opačným směrem z Jihlávky (kde je železniční stanice na trati z Jihlavy do J. Hradce) je to, jak se říká, "co by kamenem dohodil".

Žižkův kámen je na rozcestí cesty (červená značka) vedoucí do Horních Dubenek. Tento kámen byl osazen v roce 1929 a na jeho lícové straně je nápis "Na Žižkowinách 1423" a na zadní straně nápis "Daroval FR.Volavka z N.Vsi 1929". Kameník Antonín Hořava zhotovil oba nápisy.

Tato kamenná připomínka tu měla stát už v roce 1924 k pětistému výročí úmrtí Jana Žižky z Trocnova. Ale i před devadesáti roky se odehrávaly tahanice o pozemky a proto se osazení kamene oddálilo až na jaro roku 1929.

Proč byl kámen umístěn na tomto místě? Právě zde se měl nacházet Husitský polní tábor a v roce 1423 se nedaleko odsud, v místě dnešního rybníka Bor, odehrála (17.11.1423) bitva mezi husitským vojskem vracejícím se z tažení a vojskem Merharta z Hradce. Ke kameni se pomalu projdeme přes vesnici Horní Dubenky na hráz již zmíněného rybníka Bor, kde je po pravé straně od hráze umístěn kamenný monolit připomínající tuto bitvu.

Nápis je na třímetrovém vysokém kameni "Památník padlým vojínům husitským 1423 - 1923" na vrcholu monolitu je umístěn kalich. Památník byl odhalen k pětistému výročí této bitvy. Údajně zde padlo na třista husitských bojovníků. O ztrátách ze strany Merharta se nikde nepíše. I tam byli určitě padlí, takže dle počtu těch, co bitvu nepřežili, to nebyla jenom nějaká šarvátka.

Z Kališníků tu padl i jeden z vojevůdců jménem Havel Pinta a druhý husitský vojevůdce Jan Hvězda z Vícemilic se se zbytky vojsk přesunul do blízkého Pelhřimova. Uvádí se, že zde byli husité poraženi, ale ani to nemusí být pravdivá informace. Kronikář, který o této bitvě provedl záznam, byl katolického vyznání a o porážce husitů podal zkreslenou informaci.

Když už stojíme na hrázi rybníka Bor, tak ještě pár vět o jeho vodě. Říká se mu také "Krvavec, Krvavý i Nebesák". Ten poslední název proto, že rybník nemá žádný přítok a je zásobován vodou přímo z nebes (když zaprší, má plochu 18 hektarů a na takovou se už jakési vody vejde). Rybníkem prochází také rozvodí Černého a Severního moře.

A proč Krvavec? Jak vznikl jeho hnědočervený nádech? Rašeliniště, které se nachází na západním břehu, uvolňuje kyselina a ty dávají vodě barvu.

Avšak i pověst má svoji pravdu. Krev zabitých bojovníků zbarvila jeho vodu do červena, tak proto Krvavec. Toto je poslední povídání o rybníku Bor. Na vypuštěném rybníku, na jeho suchém dně, pásli pasáci ovce a aby se zahřáli, tak si rozdělali oheň. Ten se však tak rozhořel, že museli místo urychleně opustit. Rašelina, která byla vyschlá se tak rozhořela, že shořelo celé dno rybníka. A tak vzniklo rčení "Kouká, jako by mu někdo vypálil rybník".

Žižkův kámen, turistická mapa

• Žižkův kámen na turistické mapě