Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 15.3.2019 , svátek má
Reklama
Treking > Tipy na výlet > Pieniny a Zamaguří, turistika a výlety

Pieniny a Zamaguří, turistika a výlety

Na lodi, na kole a pěšky

11.3.2008 | Aleš Kučera

Nevelká oblast na hranicích Slovenska a Polska patří mezi území, která svým významem hrála po staletí důležitou roli v dějinách střední Evropy. Na území Zamaguří a Spiše docházelo k setkávání mnoha kultur a národností, které významně ovlivňovaly vývoj regionu.

Dunajec, Pieniny

Údolím Popradu a Dunajce vedla kdysi významná obchodní cesta Via Regia spojující římské impérium s baltským pobřežím. Připomenutím strategické důležitosti území jsou dva hrady na březích Dunajce, romantická zřícenina polského hradu Czorstyň ze 14. století, na druhém břehu zachovaný uherský hrad Niedzica též ze 14. století a mnoho dalších historických památek. V oblasti Prielomu Dunajce se nachází dva národní parky - polský Pieninski park narodowy (PPN) byl vyhlášený již v roce 1932 a slovenský Pieninský národný park (PIENAP) až v roce 1967.

Naštěstí dnes už patří minulosti nepochopitelně neprostupná hranice, kterou tvoří Dunajec vedoucí napříč národními parky. Ještě v polovině 90. let vodáci splutí Dunajce mohli uskutečnit jen v rámci několika kilometrových "národních" úseků, turisté tajně brodili za šera řeku u kempu v Červeném Kláštore. A ti méně stateční zálibně koukali od Červeného Kláštora vzhůru k polským Třem korunám, které byly tak blízko a při tom tak daleko - a nebo museli pracně objet celé Pieniny jediným oficiálním přechodem v Mníšku nad Popradem.

Dnes láká celé území Pienin a Zamaguří svou bohatou kulturní a přírodní pestrostí mnoho návštěvníků, ať již k výletům na kolech, pěší turistice nebo vodáky ke splutí Dunajce. Najdete zde známá a turisty vyhledávaná místa, která je třeba "určitě" vidět, ale i oblasti zcela zapadlé, které vás vrátí o desítky let zpátky.

Pieniny téměř bez hranic

V posledních letech před vstupem Slovenska a Polska do tzv. Schengenského prostoru protnula několikakilometrovou hranici v Pieninách mezi Veľkou Frankovou a Litmanovou řada oficiálních hraničních přechodů. Mezi tzv. turistické hraniční přechody, určené k překračování hranice po turistických značených trasách patří Veľká FrankováKacwin, žlutá značka po polní cestě, přechod pro pěší a cyklisty (od 1.7 do 15.11., změna se vstupem do Schengenu, pozn. red.), Červený Kláštor – Sromowce Nizne, v Červeném Kláštore slouží k přechodu nová lávka nahrazující dřívější brod. Na území národních parků smíte hranice přecházet jen po vyznačených turistických stezkách, jejichž právní úprava je nadřazena evropské legislativě týkající se Schengenského prostoru (pozn. red.)

Po vodě na Dunajci a Bialce

Dunajec ztratil svůj romantický charakter výstavbou kontroverzní Czorstyňské přehrady (a níže položené vyrovnávací přehrady Sromowské), jejíž budování bylo započato v roce 1970 a plně do provozu byla uvedena až v roce 1995. Při výstavbě přehrady musel ustoupit patnáctikilometrový vodácky oblíbený úsek v údolí okolo zatopené obce Czorstyň s majestátnými hrady Czorstyň a Niedzica vysoko na skalách. Především na vodácké tábořiště pod skálou hradu Czorsztyň zavzpomíná většina pamětníků.

Prielom Dunajce

Pod Czorstyńskou přehradou byla vybudována ještě menší – vyrovnávací přehrada ve Sromowcích Wyžnych. Tato sporná vodní díla, která zásadně zasáhla do charakteru Pienin a Zamaguří – výška hlavní přehrady je 56 metrů nad hladinou původního toku Dunajce (délka hráze je 400 metrů, vzedmutí hladiny činí 50 metrů), si obhájila alespoň částečně svoji opodstatněnost, když čerstvě dobudovaná Czorstyňská přehrada zadržela povodňovou vlnu v roce 1997.

Po vybudování přehrady na Dunajci je plavba z Noweho Targu – km 211 (kde se stéká vodnatější Czarny Dunajec a Bialy) zajímavější pouze k obci Debno v km 196, kde vplouváme do stojatých vod Czorsztyńské přehrady. Po pravé straně se u přítoku horské řeky Bialky – km 194, pramenící ve Vysokých Tatrách v Bielovodské dolině, nachází vodácký kemp. V sezóně lze ve vodáckém tábořišti nakoupit v "karavanu" základní občerstvení a nápoje, obchod a hospoda se nachází v 1,5 km vzdáleném Debně (bar s teplým jídlem je za kostelem směrem k hlavní silnici).

Dřevěný kostelík

V případě dostatečného množství vody v Bialce (ta je sjízdná pouze v době tání sněhu v Tatrách – do poloviny června a nebo po vydatných deštích v letních měsících) se vyplatí si zpestřit splutí Dunajce sjezdem této dravé horské říčky, která má obtížnost WW II+ až WW III, není tedy vhodná pro začátečníky. Obvyklý začátek středního a dolního úseku Bialky je v obci Jurgów nebo pod mostem v Bukowine Tatrzanské – části Olszówka přibližně v km 21.

Nám se taková voda poštěstila začátkem srpna 2005, kdy po dlouhotrvajících deštích Dunajec připomínal veletok (nadstav vody byl 1,5 metru) a říčka Bialka se proměnila v horskou dravou řeku. Na srpen nečekaně chladné počasí, kdy na hřebenech Tater padal 7. srpna první sníh, připomínalo spíše jarní sjezd této řeky. V celém úseku řeka vytváří mnoho ramen a ostrovů z padlých stromů, proto je třeba včas reagovat a správně se rozhodnout. Zvýšený stav vody nás několikrát hnal do velmi nepříjemných vývratů a popadaných stromů. Přibližně v km 17 (skála po pravé straně) se nachází několik skalnatých prahů, které dávají rychle tekoucí vodě ten správný říz a ostražitost je na místě.

Po Dunajci lze pokračovat v podstatě až pod hráz vyrovnávací přehrady ve Sromowcích Wyznych (v km 180), neboť přejezd 10 km úseku czorstyňské přehrady a po přenesení hráze následných 2 km vyrovnávací nádrže (a dalšího překonání hráze) nepatří obecně mezi atraktivní části vodáckých výprav. Ze Sromowcu Wyznych dnes vyráží na svoji plavbu většina vodáků. Díky přehradě se tak vyhledávaným úsekem dnes stala část pod přehradou přes Červený Kláštor a atraktivní Prielom Dunajce – plavba hlubokým kaňonem pod Třemi korunami až k ústí potoka Lesnica (km 162), kde Dunajec vstupuje na území Polska a slovenskou část zde je možné případně ukončit.

Na Dunajec se vyplatí lodě spustit před 9. hodinou ranní, než začnou vyplouvat první pltě s polskými a slovenskými turisty, jichž bývá nepočítaně především v letních měsících na nejatraktivnějším desetikilometrovém úseku Dunajce a proplétání se mezi nimi není opravdu ta správná romantika. Zmíněná přehrada zajišťuje i v nejsušších letních týdnech minimální odtok vody právě kvůli pltím, takže Dunajec je splavný skoro stále.

Na kole po Zamaguří

Pokud byste plavbu po Dunajci zvolili jako doplňkový program turistiky nebo cyklistického putování, překvapí vás na české poměry nekřesťanské půjčovné za kanoe nebo rafty v Červeném Kláštore. Monopolní postavení několika plťařských spolků udržuje ceny na cca 250 až 300 Sk za osobu při plavbě na pltích, komerční zapůjčení šestimístného raftu Colorado tak vychází přibližně na šestinásobek "jízdenky na pltě" – tzn. cca 1 500 Sk za jedno splutí na raftu! A kánoe? 700 Sk… Nejbližší jiné půjčovny jsou až v Popradu.

Na kole do Zamaguří a za gotickými památkymi

K cyklistickým "povinným" výletů v Pieninách určitě patří, bohužel v létě hojně navštěvovaný, úsek podél Dunajce pod majestátnými Třemi Korunami (982 m n.m.) k ústi potoka Lesnica. Pro klidnější projížďku kaňonu Prielom Dunajca se vyplatí si přivstat a pak pokračovat některou z méně frekventovaných tras, například z obce Lesnica po modré opravdu prudkým výšlapem na Polianku (585 m), Targov (665 m) a poté však s krásnými výhledy na Dunajec a Vysoké Tatry až do sedla Cerla (610 m). Odtud lze pokračovat přímo dolů do Červeného Kláštora nebo delší trasou po červené směrem na východ Bielu skalku a Plašnou – odtud dále po červené do Veľkého Lipníka.

Do úplně zapomenutého kouta Zamaguří se můžete vydat na kolech ze Spišského Zamaguří – sem dojedeme ze 6 km vzdálené Spišské Staré Vsi po silnici 2. třídy. Ze Spišského Zamaguří stoupáme tři kilometry neúnavně vzhůru po málo frekventované silnici na sedlo (819 m), kde se nám naskytnou krásné výhledy na Spišskou Maguru, Vysoké Tatry a údolí Osturňanské brázdy.

Po 2,5 km odpočinkovém sjezdu zmírňujeme v obci Veľká Franková. Ze sedla se dá však ještě odbočit vlevo po lesní cestě směrem na Plašný vrch (1 041 m) a sjet na žlutou značku u Malé Frankové a poté údolím Frankovského potoka do Veľké Frankové. V této původně německé obci se nachází dva kostely, římskokatolický a klasicistický z 18. století s dřevěnou zvonicí. Toto zapomenuté údolí – Osturňanská brázda nabízí řadu netradičních pohledů na život v Zamaguří s mnoha pozoruhodnými prvky karpatské lidové architektury.

Trzy Korony, Pieniny

Po žluté turistické značce překročíme po polní cestě hranici do Polska v širokém údolí potoka Kacwin – podle mapy určený pro cyklisty a pěší, ale sundaná závora a čilý traktorový ruch místních rolníků přes hranice dává tušit, že rodinné vazby obyvatel obou sousedních příhraničních vesnic jsou silnější než vytvořená hranice. Malorolnický život polských zemědělců vůbec nabízí zcela jiný pohled na život v Zamaguří – množství koňských povozů, různých archaických traktorů – našich "zetorů" a polských "ursusů" spíše připomíná naše země v 60. letech.

Překonání říčky Kacwin již na polské straně je možné buď mělkým brodem (ale s velkými kameny) nebo po dřevěné lávce. Po občerstvení v obchodě se stolky do ulice v centru Kacwina, obci s mnoha typicky spišskými lidovými stavbami a gotickým kostelem z 15. století, odbočujeme za kostelem vlevo po modré značce na most přes potok Kacwin (s mnoha kamennými prahy) a hned za ním opouštíme značku cestou vpravo podél hřbitova a vydáváme se polními cestami směrem na Jakubi Góru (629 m) abychom přejeli po pastvinách a lukách do vedlejšího údolí Kacwinského potoka do zapomenuté osady Dzialki. Odtud lze již libovolně, po neznačených cestách, přejet do údolí Lapsanki a do Niedzice (za obcí se po pravé straně nachází příjemná restaurace s teplými jídly).

Solińská přehrada

Podél Dunajce a Lapsanki se nachází mnoho architektonicky zajímavých staveb - na polské straně popsaných jako "szlak goticzny" – gotická cesta (viz. www.niedzica.pl). Například dřevěný kostel z 15. století můžete obdivovat v Debně, vybudovaný bez použití hřebíků, dochovaný v původním stavu a zapsaný do seznamu památek UNESCO, ve Frydmanu opevněný zámek Horvátovců, raně gotický kostel z konce 13. století a sklepy na uchovávání vína, které vozili obchodníci z Uher, v Niedzici se kromě hradu nachází mnoho dalších historických staveb, jako třeba historická celnice nebo fara z 18. století, v Lapszích Niźných gotický kostel ze 14. století ap.

Niedzica a Czorstyń

Z Niedzice vystoupáme ke hrázi přehrady a podél stejnojmenného hradu, přes prostranství se stánky se suvenýry, přejedeme k přístavišti lodí. Ty zajišťují projížďky po přehradě a přepravu k druhému z hradů, k zřícenině Czorstyň, na druhé straně přehrady. Za tři zloté za cyklistu (ale i stejnou cenu za kolo) nás přepraví loď "Biala Dama" na druhý břeh – je pravda, že umístění kol na hladké přídi lodi a na střeše v centimetrových vzdálenostech od okraje lodi bez jakéhokoli zajištění vyvolávalo neklid a naše dohady, jak se případně kola ze dna přehrady dají vylovit…

Po prohlídce hradu Czorstyň (vstup tři zloté, uvnitř expozice fotografií ze zatopeného údolí Dunajce a historický popis hradu) – a nádherných výhledů na přehradu, protilehlý uherský hrad a mohutnou kulisu Vysokých Tater - vystoupáme do obce Nadzamcze, s mnoha rekreačními rezidencemi – ale i příjemnou stylovou turistickou hospůdkou (na odbočce modré značky). Bohužel modrá turistická značky vedoucí pod Trzy Korony zakazuje jízdu na kolech v národním parku PPN, takže se po modré vydáváme kolem informačního centra na kraji obce přes louky a vrchol Majerz, opět s výhledy na přehradu, pouze do sedla Osice (665 m). Opouštíme modrou značku a po "státovce" dlouhým rychlým sjezdem klesáme ke hrázi vyrovnávací přehrady ve Sromowcích Wyźnych a vracíme se přes Lysou nad Dunajcem – silniční přechod do Spišské Staré Vsi.

Poznámka: Jednou z našich plánovaných cyklotras byla i značená hřebenovka na Spišské Maguře z Magurského sedla do Osturni a Veľké Frankové, podle mapy vhodná i pro kola. Zde jsme se však asi po dvou kilometrech museli vrátit, protože jsme na hřebeni vjeli do obrovských nevytěžených polomů. Vzhledem k tomu, že Spišská Magura zůstala ve stínu mediálního zájmu po kalamitě ve Vysokých Tatrách v roce 2004, nikde jsme na rozcestníku nenašli jedinou zmínku o tom, že modrá hřebenovka není schůdná pěšky, natož s kolem.

Pěšky nejen na Trzy korony

I u pěších túr uvedeme dva tipy – jeden patřící k tomu, co bychom vidět měli (ale v létě bývá opět značně frekventovaný) a jeden zcela bez lidí… Ta nejznámější túra v Pieninách je výstup na majestátné Tři Koruny, na něž je nejznámější pohled právě od Červeného Kláštora. Skalnaté štíty Tři Koruny, s nejvyšším vrcholem Okraglica (981 m), jsou přístupné díky bezpečným chodníkům pro všechny turisty. Dnes, opět díky již zmíněným hraničním přechodům, si lze udělat z Červeného Kláštora jednodenní okružní túru. Po červené podél Dunajce projdeme hlubokým kaňonem, nad nímž si můžeme prohlédnout místa, na která za několik desítek minut vystoupáme a přes turistický hraniční přechod za ústím Lesnického potoka se ocitneme po dvouhodinovém pochodu v Polsku.

Pár set metrů za hranicí je převoz přes Dunajec (za osobu 1,5 zloté), který je na modré turistické značce směrem na první vyhlídkové místo Sokolica (747 m), vysoko na skále nad Dunajcem (výstup trvá cca 1,5 hodiny). Vstup do PPN je v hlavní turistické sezóně (od 1.5. do 31.10.) zpoplatněn a vstupné do národního parku ve výši 4 zloté, děti polovinu) vybírají ochránci parku před výstupem na Sokolicu a Trzy Korony, vstupenka platí v jeden den na návštěvu obou vyhlídkových míst. Sokolica je přeci jen méně navštěvovaná, takže případné fronty u žebříků a občasné vyhýbání s protijdoucími turisty můžete zažít až na Zamkowé Góře (779 m), kde byl původně skalní hrad, a na exponovaných Třech korunách, kam dojdeme stále po modré značce.

Pieniny

I přes množství návštěvníků stojí návštěva Třech Korun za to – výhledy na Prielom Dunajce, Červený Kláštor a políčka v Zamaguří s mohutnou hradbou Vysokých Tater na horizontu jsou neopakovatelné. Po modré značce se lze od přívozu dostat na Tři Koruny cca za 4,5 hodiny, sestup do sedla Szopka je otázkou 20 minut a odtud již po žluté prudce klesáme k Dunajci, schronisku Trzy Korony. Zde si můžete hrdlo osvěžit čepovaným pivkem a jinými chlazenými nápoji.

Malé Pieniny

A pro ty, kteří chtějí zažít klidnou túru v tichu karpatské přírody, lze doporučit oddychovou trasu po Malých Pieninách. Autobusem jsme se vyvezli z Kláštora na Stráňanské sedlo (silnice směr Stará Lubovňa) do výšky 729 metrů. Po zelené značce stoupáme nejprve po loukách až k lesnatému hřebeni. Turistická značka po překročení hranice traverzuje po polské straně jihovýchodní cíp Vysokých skalek (1 049 m). Za vrcholem se napojuje zprava polská zelená, která vede do obce Jaworki a prochází skalnatým kaňonem Homole – tato odbočka stojí za malou zacházku. Po travnatém hřebínku, kde se za Durbaszkou (942 m) – horní stanice vleku otevírají úžasné výhledy na Pieniny, mezi pasoucími se ovcemi sejdeme do sedýlka pod Wysoki Wierch (899 m).

Úbočím mohutného odlesněného hraničního vrcholu pokračujeme po polní cestě k polské salaši. Zde se nachází odbočka na žlutou směrem na Slovensko – bohužel značku v travnatém terénu a na osamocených stromech nacházíme až s problémy (je třeba dojít po modré směřující již více na polskou stranu až k salaši a teprve zde je první žlutá, po které se chvíli vracíme jakoby zpět směrem vzhůru přes louku k osamoceným stromům). Přes vrchol Šlachtovky překračujeme hřebínek a klesáme dolů na Lesnické sedlo a dále po červené buď do Kláštora (cca 2, 5 hod) nebo lze sejít i po pasteveckých pěšinách přímo do Veľkého Lipníka a odtud busem zpět do Kláštora – jak jezdí autobus je možné se dozvědět v místní příjemné krčmě.

Na závěr

Přímo v Červeném Kláštore se dá ubytovat v tradičním vodáckém kempu, který však už není přeplněný jako kdysi, protože řada levných privátů, kde se můžete na hlavní ulici podél Dunajce téměř v každém druhém domě, nabízí množství míst k příjemnému pobytu – zpravidla se zahradou, ohništěm a posezením před domem. V obci jsou dva obchody s potravinami (v západní části obce) – jeden přímo u Goralské reštaurácie na hlavní cestě, která nabízí široký výběr dobrých jídel, a druhý v boční ulici u pošty.

Jako nejvhodnější se ukázaly, byť s drobnými nesrovnalostmi, mapy VKÚ Harmanec – Gorce č. 158 (okolí Czorstyňského jezera, horní tok Dunajce, říčka Bialka, Veľká Franková, Kacwin), Beskid Sadecki – Pieniny č. 159 (Pieniny, Czorstyň, Niedzica) nebo Spišská Magura – Pieniny č. 103.

Zamaguří na turistické mapě

Treking.cz - diskuze
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Aktuální počasí Zverovka Sněžka Krkonoše, ubytování Soumrak Karlštejn Kamenná chata Roháče, ubytování Macocha Hranická propast Letní obloha Zámek Hluboká Elbrus, Kavkaz Kráľova studňa Javorníky Porubský bludný balvan Beskydy, ubytování Spacáky Gran Paradiso
Reklama
Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist