Levínskými horami prochází červeně značená dálková turistická trasa Główny Szlak Sudecki im. Mieczysława Orłowicza (GSS) z lázní Świeradów-Zdrój (nedaleko Jeleniej Góry, hned za hranicí je Nové Město pod Smrkem v našich Jizerských horách) až do Prudniku (město na polské straně společných hranic v blízkosti Krnova). Tato trasa tedy spojuje např. Sněžku, Velkou Sovu (Wielka Sowa, 1015 m, v Sovích horách), Velkou Hejšovinu (Szczeliniec Wielki, 922 m, ve Stolových horách), Zieleniec v Orlických horách (v blízkosti Masarykovy chaty na Šerlichu), Králický (Klodzký) Sněžník a Rychlebské hory. Jen na vysvětlenou, Mieczysław Emil Orłowicz (1881- 1957) byl polský právník, jeden ze zakladatelů Akademického klubu turistického ve Lvově (1906).
Zůstaňme ale u Levínského pohoří. Jeho východní hranici tvoří sedlo Polská vrata (przełęcz Polskie Wrota), kterou dnes prochází hlavní silnice od Náchoda až do severovýchodního Polska (přes Varšavu). V minulosti tudy putovali kupci po obchodní stezce z Čech do Slezska. Pohoří je budováno vyvřelinami a přeměněnými horninami, na kterých leží ostrůvky břidlic. Povrch Levínských hor je silně rozčleněný údolími potoků. Jde o pestrou krajinu, kde se střídají lesy s loukami. Místy zde dosud rostou vzácné rostliny (luční orchideje, prha arnika atd.) a žijí ohrožení živočichové (jeřábek lesní, sýc rousný, mlok skvrnitý). Symbolem této krajiny je upolín, místně nazývaný kladskou růží (v němčině starousedlíků Glatzer Rose). Namístech ruin někdejších sudetských statků se pak plazí lodyhy barvínku (brčálu).
Nejcennější lokality mají celoevropský význam a jsou zařazeny do soustavy chráněných území Natura 2000. Týká se to konkrétně nejbližšího okolí kopce Homole (Gomoła, 733 m) se zříceninou hradu (polsky Zamek Homole). Homolovitý vrch vystupuje z mělkého sedla a je obklopen mokřady s upolínem či mečíkem střechovitým. Na sušších loukách pak roste třeba lilie cibulkonosná. Vlastní hrad byl založen na přelomu 13. a 14. století, od roku 1417 jej vlastnil Viktorin z Poděbrad (otec krále Jiříka). 1428 byl hrad dobyt husity a stal se jejich hlavní oporou v Kladsku. Po husitských válkách se vrátil do držení pánů z Poděbrad, konkrétně Jiřího z Poděbrad. Pak se majitelé často střídali. Nakonec ho obsadili loupeživí rytíři, proto byl roku 1534 dobyt císařským vojskem a ze strany habsburského vídeňského dvora zkonfiskován. Jádro hradu tvořila obranná válcová věž (polsky stołp, u nás se používá německý termín bergfrit), obklopená obvodovou hradbou.
Českými kolonisty byl založen jako obchodní osada také Lewin Kłodzki, od roku 1345 nadaný městskými právy (dnes pouhá vesnice s cca 800 obyvateli). Během husitských válek bylo město zničeno, roku 1595 pak zahrnuto do panství Homole. 1772 městečko vyhořelo. Po odsunu Němců se sídlo vylidnilo (1946 přišlo o statut města). Levínem prochází železnice Kłodzko - Kudowa Zdrój (od roku 1905). Po roce 2010 procházela trať rekonstrukcí a dopravu zajišťovaly autobusy (2013 byl železniční provoz obnoven). V současnosti po trati projíždí několik vlakových spojů denně, včetně rychlíků.
Okolní kraj byl součástí Kladska, hrabství, které v letech 1137 až 1742 náleželo k českému státu, respektive habsburské monarchii. V rámci Kladska měl zvláštní postavení tzv. Český koutek (Böhmischer Winkl), kde se ještě při sčítání obyvatel 1905 přihlásilo více než čtyři tisíce obyvatek k češtině jako jedinému jazyku. Po druhé světové válce a odsunu německy mluvícího obyvatelstva došlo k rychlé asimilaci českého osídlení polskými přistěhovalci. Pravděpodobně poslední kladská Češka zemřela roku 2015. K českému koutku patřilo zhruba deset obcí kolem Chudoby (Kudowa-Zdrój). V 18. století bylo celé Kladsko centrem pěstování lnu a plátenictví.
Na hřeben Levínského pohoří můžete nastoupit v lázních Duszniki-Zdrój po zmíněném Głównym Szlaku Sudeckim. V případě, že se dopravujete vlastním autem, je výhodnější zajet přímo pod hrad Homole (nenápadná odbočka v sedle Polskie Wrota k osadě Zielone Ludowe). Červená značka pak pokračuje kolem osamoceného statku (domy v okolí zanikly) po hřebínku loukami s pěknými výhledy a posléze lesem na Grodziec (803 m) s vysílačem. Dále pak přes Levínské sedlo, kde překročí železnici, směřuje do lázní Kudowa-Zdrój, v nichž prudce zahýbá ke Stolovým horám.
Levínské pohoří je ideální krajinou pro jarní výlet za přírodou i historií. Přímo do Levín mlžete dojet (či dojít) úzkou silničkou z Olešnice v Orlických horách. Jinak lze samozčejmě využít frekventoévaný silniční hraniční přechod Náchod-Běloves. Cestou se můžete stavit na nákup v některém městě (Kudowě či Dušnikách), nejlépe v Biedronce (tedy Berušce), polském řetězci odpovídajícímu našemu Coopu. Nejraději si tam kupuji sledě (o několik tříd lepší než marinované ryby u nás), mají také velký výběr slaného i sladkého pečiva a čokoládových bonbonů na váhu. Výlet do Polska si tedy můžete osladit. Jenom pozor, v přísně katolické zemi jsou v neděli obchody včetně supermarketů zavřené.
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.