A to není vše. Vysoký Tatrám připadl i další primát: nejsou pouze nejvyšším pohořím Slovenska a Polska, nýbrž nejvyšším pohořím celých Karpat, které se napříč Evropou táhnou v délce přes 1 500 km. Přesněji řečeno, primát připadl Tatrám, protože Vysoké Tatry jsou ve skutečnosti pouze jednou z částí výše uvedeného pohoří - řečí geomorfologů jsou jen jedním z geomorfologických okrsků pohoří (celku) Tatry.

Vysoké Tatry

Výška Vysokých Tater

Vysoké Tatry dosahují průměrné výšky asi 1 700 metrů, přičemž průměrná nadmořská výška štítů dosahuje hodnoty 2 357 m. Střední výška hlavního hřebene Vysokých Tater činí 2 279 m, přičemž střední výška sedel tohoto hřebene je 2 198 m. Střední vertikální členitost hřebene dosahuje pouhých 159 m.

Hřeben pohoří začíná na západě vrcholem Svinica, na východě pak končí vrcholem Jahňací štít, jehož hřeben se sklání do Kopského sedla - hranice mezi Vysokými Tatrami a Belianskými Tatrami.

Nejvyšší štít pohoří

Nejvyšším vrcholem hlavního hřebene Vysokých Tater je se 2 630 metry Ľadový štít. Nejvyšším vrcholem pohoří a celých Karpat je známý Gerlachovský štít (2 655 m), ležící v jedné z pěti velkých jižních rozsoch hlavního hřebene.

Výška hlavního tatranského hřebene

Vysoké Tatry, Štrbské pleso

Průměrná nadmořská výška sedel hlavního hřebene Vysokých Tater činí přibližně 2 200 metrů. Největší šířka tatranského masívu dosahuje 17 kilometrů. Východní Tatry patří z hlediska geomorfologického členění do provincie Karpaty, subprovincie Západní Karpaty a do oblasti Tatransko - fatranské.

Vysoké Tatry, vymezení pohoří

Na jihu jsou Vysoké Tatry ohraničeny Podtatranskou kotlinou, která je odděluje od Nízkých Tater. Na severu Podtatranskou brázdou a Spišskou Magurou, na východě sousedí s Belianskými Tatrami a na západě s Tatrami Západními. Vysoké Tatry, vodopád Skok Od nich jsou odděleny Kôprovou dolinou, která se hluboce vkliňuje mezi masívy Kriváně a Liptovských kop.

Kôprovská dolina je spolu s Bielovodskou dolinou nejdelší dolinou Vysokých Tater (11 km). Od Západních Tater jsou Vysoké Tatry odděleny zhruba spojnicí Ľaliové sedlo, Sedlo Závory, Kobylia dolina a Kôprova dolina. Toto vymezení však není přijímáno všeobecně. Občas je jako hraniční čára brána Tichá dolina, takže Liptovské kopy, rozložitý travnatý horský masív, by pak patřil k Vysokým Tatrám. To se však týká neodborné literatury.

Problematika Liptovských kop

V našich turistických průvodcích však bereme Liptovské kopy jako součást Tater Západních (dříve zvaných Liptovské hole), přesně podle oficiálního geomorfologického členění Slovenska přijatého dělení z publikace Vyšší geomorfologické jednotky Slovenska.

Vysoké Tatry Vysoké Tatry Vysoké Tatry Vysoké Tatry

Diskuse o přesném předělu Vysoké Tatry - Západní Tatry jsou však staré jako zájem o tato horstva. Již v knize "Naše Tatry" od K. Domina a V. Mladějovského (1931) je věnováno mnoho prostoru diskusi o průběhu této hranice.

Vysoké Tatry, klimatické podmínky

i Tatranští horští vůdci
Tatranští horští vůdci. Aktuální ceník túr s horskými vůdci na vybrané tatranské štíty naleznete v samostatném článku.

Vysoké Tatry patří ke dvěma úmořím - černomořskému a baltskému. Pramení zde několik významných řek, pro příklad si uveďme Váh. Podnebí Tater je přechodné s výraznými kontinentálními rysy. Převažuje chladné klima, průměrná roční teplota činí 0 °C, na některých štítech dokonce pouhé -2 °C. Jde o nejnižší průměry na Slovensku. Tomuto faktu vděčí sněhová pokrývka za to, že zde vydrží 200 až 250 dní v roce, na některých firnovištích ve stínech severních srázů dokonce neroztaje celý rok.

Minimum teplot připadá ve Vysokých Tatrách na měsíc leden, v polohách nad 2 000 metrů se obvykle přesouvá toto minimum na měsíc únor. Maximum teplot pak připadá na měsíc červenec. Ve vyšších polohách (nad 2 000 metrů) dochází opět k posunu - teplotní maximum se posouvá na srpen. Pro zimní období jsou charakteristické inverze, teplotní zvraty.

Inverze

Inverzní počasí vytvářející stacionární podmínky zabraňuje vertikálnímu promíchávání vzdušných mas, což má za následek silný pokles teplot a vytváření mlh v horských kotlinách, naopak ve vyšších polohách bývá slunečno a poměrně teplo. Periody inverzního počasí obvykle trvají 5 - 10 dní, více než 10 dnů dosahují jen ve výjimečných případech.

i Horská služba, Tatry
Slovenské Vysoké Tatry - tísňová linka na horskou službu (HS) +421 18 300
Polské Vysoké Tatry - tísňová linka na horskou službu (TOPR) +48 601 100 300

Nejvíce dní s inverzním rázem počasí připadá na leden, nejméně pak na měsíc červenec. Teplotní inverze nejsou v tatranské oblasti přitom žádným zřídkavým jevem. Inverzní ráz počasí se objevuje po dobu 125 - 143 dnů v roce (v závislosti na poloze).

Vysoké Tatry Vysoké Tatry

Charakteristickým znakem tatranského počasí je jeho velká proměnlivost. Variabilní je délka slunečního svitu, teplota a vlhkost vzduchu i množství srážek. V zimě jsou časté inverze. Úhrn ročních srážek činí 1 000 až 1 500 mm, na některých místech je i tento údaj velice proměnný a může překročit hodnotu 2 000 mm!

Srážkové úhrny

Přesto je území Tater poměrně suché, neboť Vysoké Tatry leží v dešťové cloně Beskydských pohoří. Počet dní se srážkami se pohybuje někde mezi 30 - 60 % (v závislosti na poloze a nadmořské výšce), v deštivých letech se může vyskytnout až 250 dní s vodními srážkami. Tak například průměrný roční úhrn srážek činí v Popradě 597 mm, na Štrbském Plese 973 mm, na Skalnatém plese 1 282 mm a na Lomnickém štítě 1 359 mm.

Vysoké Tatry

Minimum vodních srážek přitom připadá na zimní období, maximum pak na letní měsíce, zejména na červen a červenec. Hlavní minimum připadá na září až říjen, tedy období babího léta, vedlejší minimum pak na měsíc březen.

Podrobný popis pohoří Vysoké Tatry

Vysoké Tatry jsou považovány za jedny z nejmenších velehor na světě. Ve skutečnosti jsou jediným pohořím Karpat, které má takovýto výrazně velehorský charakter. Vždyť jejich nejvyšší vrchol - Gerlachovský štít, je zároveň nejvyšším vrcholem celých Karpat.

Nejtypičtějšími a nejvýraznějšími vrcholy Vysokých Tater jsou Kriváň (2 494 m), Kôprovský štít (2 363 m), Rysy (2 503 m), Vysoká (2 547 m), Gerlachovský štít (2655 m), Slavkovský štít (2 452 m), Lomnický štít (2 634 m), Baranie rohy (2 526 m), Malý Kežmarský štít (2 514 m) a řada dalších.

Počet popsaných vrcholů a štítů

Ve Vysokých Tatrách bylo popsáno celkem asi 1 000 štítů, věží a věžiček. Vysoké Tatry, Furkotská dolina a Kriváň Prakticky všechny nejvyšší vrcholy Vysokých Tater leží mimo hlavní hřeben v bočních rozsochách, což je jedna ze zvláštností Vysokých Tater. Jižní srázy Tater jsou o poznání povlovnější než ty severní, které silně obrousily mohutné ledovce. Rovněž dna k severu otočených dolin jsou podstatně níže než dna dolin na jihu.

To je dáno skutečností, že v dobách ledových byly severní ledovce mohutnější, takže se jejich erozní síla mohla projevit mnohem více. I díky tomu jsou všechna nejhlubší jezera na severní straně Vysokých Tater. Největšími tatranskými dolinami jsou Javorová a Bielovodská dolina na severní straně Tater, Malá Studená, Veľká Studená, Velická, Mengusovská, Mlynická, Furkotská a Kôprová na straně jižní.

Vysoké Tatry a boční rozsochy

Z hlavního hřebene vybíhá řada mohutných rozsoch. Ať již jižním nebo severním směrem. K jihu vybíhá pět velkých rozsoch. Jsou to: rozsocha Kriváně, Končisté, Gerlachovského štítu, Slavkovského štítu a Lomnického štítu. K severu vybíhají (ve slovenské části Tater) dvě velké rozsochy: rozsocha Vyšného Žabího štítu a Široké. Vůbec nejmohutnější a nejkošatější rozsochou pohoří Vysoké Tatry je hřeben Kriváně, který se od hlavního hřebene odpojuje v masívu vrcholu Čubrina (2 378 m).

Turistický průvodce Vysoké Tatry popisuje nejen slovenskou část, ale také polskou část Tater Turistický a trekový průvodce Rozhledové růžice, panoramatické fotografie s popisy vrcholů a sedel, praktické informace …

V této rozsoše nalezneme vedle Kriváně takové vrcholy jako je Kôprovský štít (2 364 m), Furkotský štít (2 403 m), Satan (2 422 m) a Predná Bašta (2 374 m), Ostrá (2 351 m), Hrubý vrch (2 428 m) a Nefcerská veža (2 349 m). Další mohutná rozsocha se táhne od vrcholu Rysy (2 499 m) k severu. Nalezneme tady štíty jako Velký Žabí štít (2 263 m) a Mlynár (2 170 m). Nesmíme zapomenout na hřeben Končistá s vrcholem Končistá (2 538 m), který vybíhá k jihu od vrcholu Popradský Ľadový štít (2 396 m) a odděluje od sebe doliny Štôlskou a Batizovskou.

Od vrcholu Zadný Gerlach (2 616 m) vybíhá mohutná jižní rozsocha, ve které se nachází nejvyšší tatranský vrchol - Gerlachovský štít (2 655 m), Kotlový štít (2 601 m), Kvetnicová veža (2 433 m) aj. Nesmíme zapomenout ani na jižní rozsochu Východné Vysoké (2 429 m) se Slavkovským štítem (2 452 m) a Bradavicí (2 476 m).

Poslední velký hřeben se od hlavního hřebene odpojuje v masívu vrcholu Baranie rohy (2 526 m) s vrcholy jako Pyšný štít (2 621 m), Lomnický štít (2 634 m), Kežmarský štít (2 556 m), Malý Kežmarský štít (2 514 m), Huncovský štít (2 352 m) aj. Jde o rozsochu Lomnického štítu.

Vysoké Tatry

Typickým útvarem Vysokých Tater jsou plesa, kterých tady nalezneme více jak stovku. Odborné prameny uvádějí 110 ples, avšak tento počet se pohybuje pramen od pramene a autor od autora. Největším z nich (rozuměj na slovenské straně Tater) je Veľké Hincovo pleso s plochou 20,08 hektaru. To je se svými 57 metry zároveň nejhlubším plesem slovenské části Tater.

Vysoké Tatry, nejvyšší vodopády

V níže uvedené tabulce neleznete nejvyšší vodopády Vysokých Tater. Zahrnuta je jak slovenská, tak polská část Tater. U některých málo známých vodopádů je údaj o výšce jen přibližný, neboť ani odborná literatura neuvádí přesné cifry a ty se v mnoha případech rozcházejí. U kaskád (jako např. Wodgrzmoty Mickiewicza) je uvedena výška nejvyššího stupně vodopádu.

Pořadí Vodopád Výška Zdrojnice
1. Kmeťov vodopád 80 m Nefcerský potok
2. Siklawa 40 m Roztoka
3. Vajanského vodopád 30 Temnosmrečianský potok
4. Vodopád Skok 25 m Mlynický potok
5. Obrovský vodopád 20 m Studený potok
6. Medený vodopád 17 m Medený potok
7. Dlhý vodopád 16 m Studený potok
8. Hviezdoslavov vodopád 15 m Biela voda
9. Velický vodopád 15 m Velický potok
10. Buczynowa Siklawa 15 m Buczynowy potok
11. Czarnostawiańska Siklawa 13 m Czarnostawiański potok
12. Veľký vodopád 13 m Studený potok
13. Ťažký (Český) vodopád 10 m Ťažký potok
14. Wodogrzmoty Mickiewicze 10 m Roztoka
15. Wodospad Młyn 10 m Waksmundzki potok

Vysoké Tatry - vysokohorský kras a jeskyně

Na území Vysokých Tater se můžeme setkat s četnými krasovými jevy jako jsou škrapy, krasové jámy a jeskyně s propastmi. Objevují se i vyvěračky a ponory, kaňony s vodopády. Přesto je ale nutno podotknout, že tyto útvary nalezneme jen ve vápencové složce obalové série Vysokých Tater, neboť jádro tohoto pohoří je tvořeno především žulami, tedy krystalickými horninami. Z těchto důvodů byl TANAP v únoru 1993 zařazen do sítě biosférických rezervací v rámci programu UNESCO - člověk a biosféra (MAB).

Vysoké Tatry mají hlavní hřeben ve svém středu obloukovitě prohnut směrem k jihu. Z něj k severu i k jihu vybíhá řada mohutných rozsoch, které ohraničují hluboké a místy členité doliny. Na jejich dnech se lesknou třpytivá oka ples, která jsou dalším svědkem dávného zalednění posledních dob ledových (podrobněji viz strana 15 turistického průvodce Vysoké Tatry a polské Tatry).

Geomorfologické členění

Vysoké Tatry jsou podcelkem (geomorfologickým okrskem) Východních Tater. Ty jsou však pouze podcelkem nadřazeného geomorfologického celku Tatry, který vedle Východních Tater zahrnuje i Západní Tatry, které jsou často nesprávně jmenovány jako Roháče.

celek podcelek okrsek
Tatry Západní Tatry Osobitá
Sivý vrch
Liptovské Tatry
Roháče
Červené vrchy
Liptovské kopy
Východní Tatry Vysoké Tatry
Belianské Tatry

Ochrana přírody ve Vysokých Tatrách

Vysoké Tatry jsou součástí Tatranského národního parku (TANAP), který byl vyhlášen v roce 1948 s účinností od 1.1.1949. Jeho dnešní rozloha je 74 111 ha a plocha ochranného pásma činí 36 574 ha. Důvodem jeho vyhlášení byla ochrana jedinečné fauny a flóry. Ale rovněž ochrana výrazně glaciálního reliéfu, který se vyznačuje ostrými vrcholy a hřebeny, kary, skalními stupni a morénami, které daly vzniknout dnešním tatranským plesům.

Další zajímavé stránky

Turistika, turistické trasy a treky

Příroda a tipy na výlet

Vodopády ve Vysokých Tatrách

Přehled nejvýznamnějších štítů

Baranie rohy, Batizovský štít, Bradavica, Čubrina, Divá veža, Dračí štít, Furkotský štít, Ganok, Gerlachovský štít, Hincova veža, Hrubý vrch, Jahňací štít, Jastrabia veža, Javorový štít, Kačací štít, Kežmarský štít, Kotlový štít, Kôprovský štít, Kriváň, Kvetnicová veža, Lavínový štít, Litvorový štít, Lomnický štít, Ľadový štít, Malý Kežmarský štít, Malý Ľadový štít, Mlynár, Ostrva, Popradský Ľadový štít, Prostredný hrot, Pyšný štít, Rumanov štít, Rysy, Satan, Slavkovský štít, Spišský štít, Svinica, Svišťový štít, Štrbské Solisko, Štrbský štít, Ťažký štít, Velický štít, Veľké Solisko, Veľký Mengusovský štít, Vysoká, Východná Vysoká, Zadný Gerlachovský štít, Zlobivá

Největší doliny

Batizovská dolina, Belanská dolina, Bielovodská dolina, Dolina Bielych plies, Dolina Kežmarskej Bielej vody, Dolina Siedmich prameňov, Dolina Suchej vody, Dolina Zlomísk, Furkotská dolina, Hlinská dolina, Javorová dolina, Kobylia dolina, Kôprová dolina, Litvorová dolina, Malá Studená dolina, Mengusovská dolina, Mlynická dolina, Monkova dolina, Nefcerka, Predné Meďodoly, Rovienková dolina, Skalnatá dolina, Slavkovská dolina, Svišťová dolina, Štôlska-dolina, Temnosmrečinská dolina, Ťažká dolina, Važecká dolina, Velická dolina, Veľká Studená dolina, Zadné Meďodoly, Žabia Bielovodská dolina

Vysoké Tatry na mapě

Zajímavosti a aktuality

Chaty Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe, pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.