Volovské vrchy, turistika a příroda pohoří

Volovské vrchy, geomorfologické členění

Stavba této části Karpat je značně složitá. To dokazuje i to, že Volovské vrchy dělíme do řady podcelků. Těmi jsou Havranie vrchy, Knola, Zlatý stôl, Hnilecké vrchy, Pipitka, Kojšovská hoľa a Holička.

Hřeben Volovských vrchů se táhne od Košické kotliny přes Margecany a Markušovce v údolí řeky Hornád až k hranicím Slovenského krasu, od kterého jsou Volovské vrchy odděleny dolinou říčky Čremošná. Ve dví jsou Volovské vrchy rozděleny dolinou řeky Hnilec, který si prorazil cestu napříč celým pohořím.

Volovské vrchy, popis oblasti

Nejvyšším vrcholem Volovských vrchů je Zlatý stôl (1 322 m), dalším známým vrcholem je Kojšovská hoľa (1 246 m). Nalezneme tady ale řadu dalších významných vrcholů. Jen pro příklad si uveďme vrcholy Volovec (1 284 m), Pipitka (1 225 m), Kloptaň (1 153 m), Ovčinec (1 012 m) či vrch Okrúhla (1 088 m).

Volovské vrchy mají charakter hornatiny s výškami hřbetů 800 - 1 100 metrů. Volovské vrchy jsou z velké části zalesněny, převládají smrkové a jedlové porosty, souvislejší bukové porosty jsou vázány na jižní okraj Volovských vrchů.

Nejdůležitějšími turistickými středisky v této oblasti jsou Gelnica, Medzev a zejména Košice. Volovské vrchy patří do povodí řek Bodva (na jihu) a Hnilec (na severu). Největší vodní nádrží v oblasti je Ružín. Napříč Volovskými vrchy prochází červeně značená mezinárodní dálková trasa E8, která je souběžná s Cestou hrdinů SNP. Ta začíná na Bradle a vede přes Strážovské vrchy, Malou a Velkou Fatru, Nízké Tatry až po Laboreckou vrchovinu a končí na Dukle.