Vartovky na Slovensku neboli protiturecké hlásky

Součást protitureckého obranného systému Horních Uher

Bitva u Moháče v srpnu 1526 podstatným způsobem změnila rozložení sil v Evropě. Uherská vojska pod vedením krále Ludvíka II. Jagellonského utrpěla zdrcující porážku a Turkům se otevřela cesta k ovládnutí Uher a dalších částí střední Evropy. V roce 1541 padl Budín a v roce 1543 Ostřihom.

Po vítězství osmanské armády u Moháče byly Uhry rozděleny na tři části - mezi uherského krále Ferdinanda I., "vzdorokrále" Jana Zápolského a Osmanskou říši. Mezi Ferdinandem I. a Janem Zápolským se záhy rozhořel boj o moc, což Uhersko dále oslabovalo a Turci mohli pokračovat v dalších výbojích na území dnešního jižního Slovenska.

Habsburkové se snažili upevnit svou moc, v Horních Uhrách se rozhořela stavovská povstání a Evropou zmítaly náboženské války, které vyvrcholily třicetiletou válkou (1618 - 1648), což turecké výboje značně usnadňovalo. Z dobytých hradů a vojenských stanic Turci pronikali do Pohroní, Ponitří i na západní Slovensko a dokonce na jižní Moravu.

Po dobytí hradů Sečany, Nových Hradů a Fiľakovského hradu a především po bitvách u Plášťovců (1552) a Sečanech (1562), kde Turci hravě porazili slabá uherská vojska, se pozornost Turků soustředila na bohatá bánská města Horních Uher, která plnila královské pokladnice stříbrem a dalšími drahými kovy.

Čtěte také: Vartovka, nejstarší slovenská rozhledna u města Krupina

Ohrožená města začala (obvykle na své vlastní náklady) narychlo rozšiřovat městská opevnění (Pukanec, Nová Baňa, Brezno, Ľubietová a především Kremnica, Banská Bystrica a Banská Štiavnica), ohrožené hrady (Bratislava, Čabraď, Červený kameň, Gýmeš, Hrušov, Komárno, Levice, Modrý kameň) se opevňovaly a dále rozšiřovaly, aby byly schopné pojmout co nejvíce vojska, ale i kostely a kláštery (např. Bzovík). Budovaly se parkány, které chránily hradní brány, nejslabší články opevnění, před tureckým dělostřelectvem.

Ochrana bánských měst na středním Slovensku nebyla ale pouze pasivní, ale brzy také aktivní. Bánská města vysílala nejen placené vyzvědače do ovládaných měst, hradů či dokonce do tureckého vojska, ale začala budovat síť protitureckých vartovek (pozorovatelen), které měly rychle a s předstihem pomocí kouřových signálů a ohně hlásit přes hřebeny Štiavnických vrchů a Krupinské planiny pohyb tureckého vojska. V případě nepříznivého počasí hlásily nebezpečí okolní hrady (Vígľaš, Revište, Šášov, Zvolen aj.) výstřelem z děla.

Turci velice rádi využívali moment překvapení, nepřipravené vesnice i města často přepadávali v noci. Stalo se tak především při přepadech měst Levice, Poníky, Pukanec a Dobšiná, která velice zle poničili.

Vartovky byly dřevěné a nebo kamenné věže, ze kterých bylo dobře vidět na přístupové cesty, po kterých se mohli Turci dostat k bánským městům středního Slovenska. S pomocí důmyslné sítě vartovek bylo možné prakticky okamžitě přenášet signály k ohroženým městům, ale i vesnicím, jejichž obyvatelé tak měli dostatek času ukrýt se do bezpečí, skrýt zásoby a odehnat dobytek. Do sítě protitureckých vartovek byly zapojeny i četné hradní věže a věže kostelů, na kterých plály strážní ohně.

Postupně se tak objevily vartovky (strážní věže) na vrchu Drieno u hradu Čabraď, na Sitně, Vartovka u Krupiny, na Pustém hradě u Zvolena, u Banské Bystrice, na Kramárskom vrchu blízko Jabloňoviec, Nový zámok u Banské Štiavnice, na Hrádku u Predajnej, na Jelení louce u Brusna, Šajba u městečka Strelníky aj.

Dodnes se z vartovek, které sehrály významnou úlohu při obraně bánských měst středního Slovenska, nezachovalo téměř nic, snad jen doposud viditelné základy v terénu. Jedinými výjimkami jsou Vartovka u města Krupina, Nový zámok v Banské Štiavnici přebudovaný do podoby renesanční pevnosti a dělostřelecké bašty a Vartovka u Banské Bystrice, která byla přebudována na lidovou hvězdárnu. Původní stavby tak dnes přežívají jen v historických názvech jako Vartovka, Červená studňa, Turecká veža či Turecký vrch, Na Posádky, Vyhnanec a asi nejčastěji Stráže.

Vartovka u Banské Bystrice byla postavena v roce 1587 na výrazné kótě v nadmořské výšce 568 m. Čtyřboká věž o vnitřním průměru 4×4 m měla výšku 8 m, tloušťka zdí dosahovala 60 cm. Strážní ochoz byl překryt dřevěnou střechou a chráněný dřevěným zábradlím.

V nezměněné podobě se Vartovka dochovala až do poloviny 20. století, kdy byla při přechodu fronty v závěru II. světové války poškozena. V roce 1958 započala v rámci akce Z její přestavba na hvězdárnu a v roce 1961 (2. května) byla otevřena veřejnosti. Dnes tato hvězdárna v Banské Bystrici organizuje besedy, přednášky, večerní pozorování i semináře. Více na www.astrobb.sk.

Další zachovanou a udržovanou vartovkou je Vartovka u Krupiny, které jsme na našich stránkách již věnovali samostatný článek, a kterou jsem nazval nejstarší slovenskou rozhlednou.

150 let dlouhé období pustošení, krvavých nájezdů a hospodářského úpadku ukončila až bitva u Vídně v roce 1683, kde naopak porážku utrpěli Turci.