Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 4.12.2022 , svátek má
Treking > Skalní města > Skalní útvary Svatošské skály v údolí řeky Ohře

Skalní útvary Svatošské skály v údolí řeky Ohře

Šemnická skála, Skalky skřítků; skály a podivné jeskyně

20.12.2007 | Jan Vítek

Řeka Ohře, jeden z největších levých přítoků Labe, vytváří na svém tři sta kilometrů dlouhém toku řadu údolních partií s působivými skalisky a mnohde i poněkud tajemnými jeskyněmi. Ohře pramení už za německou státní hranicí pod Schneebergem a do Labe ústí v Litoměřicích.

Ilustrační foto

Postupně se proplétá Smrčinami (Fichtelgebirge), Chebskou a Sokolovskou pánví, protíná severní výběžek Doupovských hor, Mosteckou pánev a dolní úsek toku již náleží České tabuli a okrajům Českého středohoří. Mnohé ze skalnatých partií při březích Ohře byly právem zařazeny ke chráněným územím.

První přírodní památku s prostým pojmenováním Údolí Ohře najdeme mezi Královským Poříčím a Starým Sedlem. Předmětem ochrany jsou tam několik metrů vysoké skalní stěny z pískovců a slepenců třetihorního stáří, "prolomené" malými jeskyněmi, výklenky a převisy. Údolí je tu překlenuto mostem frekventovaného silničního tahu z Karlových Varů do Chebu, ovšem pod úpatí skal směřují jen neznačené cesty v lesních porostech.

Jedna z nich stoupá svahem od lávky přes Ohři pod Starým Sedlem a míjí otvor největší zdejší jeskyně (dlouhé asi 40 m), odedávna zvané Cikánka. Podobně jako ostatní dutiny vznikla postupným vyplavením méně odolné vrstevní polohy. Vesměs jde tedy o jeskyně nekrasové, ve kterých samozřejmě nevznikly žádné krápníky, ale tak úplně bez výzdoby zdejší podzemí přece jenom není. Na stropě a stěnách některých jeskyní vystupují pozůstatky prokřemenělých kmenů třetihorních dřevin, které patří k největším pozoruhodnostem údolních svahů.

Další hluboký údolní úsek s řadou zákrutů a zakleslých meandrů vyhloubila Ohře v žulách karlovarského (krušnohorského) masívu mezi Loktem a Karlovými Vary. Na údolních svazích vystupují na mnoha místech žulové skalní výchozy, provázené sutěmi balvanů. V těchto místech jde o žulu středně zrnitou, místy s velkými vyrostlicemi živců, které při zvětrávání vypadávají z horniny. Celkem běžným krystalovým prorostlicím živců se zde říká karlovarská dvojčata.

Nejvýraznější žulové útvary nejen na tomto úseku, ale nepochybně i v celém údolí Ohře, vystupují asi dva kilometry jihozápadně od Doubí u Karlových Varů a chráněné jsou v národní přírodní památce Svatošské skály. Této působivé a hojně navštěvované skalní partii na levém údolním svahu, opředené romantickou pověstí o zkamenělém svatebním průvodu, se říká též – podle hlavního "protagonisty" pověsti – Jan Svatoš. V délce přibližně čtvrt kilometru zde vystupuje soustava až 50 m vysokých skalních útesů, z nichž některé sestupují až k levému břehu Ohře, jiné jsou od něho odděleny strmým suťovým svahem.

V soustavě věžovitých útvarů i členitých seskupení našla lidská obrazotvornost "zkamenělý svatební průvod". Po směru toku jej uvádí štíhlý, asi osm metru vysoký Mnich, následuje nejvýraznější skalní pilíř Jan Svatoš (nahoře částečně rozdvojený v "nevěstu"), poněkud výše na svahu vystupuje Páter a skupina věžiček Svědkové, následují Muzikanti, Tchán, poněkud bizarní Tchyně a celé skalní defilé pak uzavírá dominantní útes, zvaný Zkamenělý zámek.

Nádherná údolní scenérie a romantická pověst inspirovaly řadu umělců, například básníka J. W. Goetha, spisovatele Viléma Mrštíka a v hloubi 19. století i německého hudebního skladatele H. Marschnera ke zkomponování dnes už málo uváděné opery Hans Heiling (Jan Svatoš). Seskupení Svatošských skal samozřejmě nevzniklo z popudu čarovných sil, ale erozí Ohře a postupným zvětráváním žuly podle výrazných puklin. Skalní útesy jsou častým cílem návštěvníků západočeské lázeňské oblasti, patří i k oblíbeným horolezeckým terénům.

Od Sedlečka pod Karlovými Vary se Ohře zařezává už do třetihorních sopečných vyvřelin na severozápadních výběžcích Doupovských hor. Nápadnou krajinnou dominantou, vystupující téměř 300 m vysoko nad pravým břehem Ohře, je Šemnická skála (644 m) poblíž osady Olšová Vrata nad obcemi Sedlečko a Šemnice. Jde o znělcová útvar, spadající až třicetimetrovými stěnami. Z turisticky dostupného vrcholku se otevírá široký výhled do údolí Ohře mezi pásmem Krušných hor a zvlněnou krajinou Doupovských hor, Slavkovského lesa a Tepelské vrchoviny.

Šemnickou skálu spojuje trasa nedávno zřízené naučné stezky s břehem Ohře v obci Dubina, odkud stoupá pravým údolním svahem na návrší s pohádkovým názvem Skalky skřítků (545 m). Ve stejnojmenné národní přírodní památce jsou tam chráněny poněkud neobvyklé jeskynní útvary (zvané též Trpasličí díry), což jsou krátké (nejvíce kolem pěti metrů dlouhé), nízké a těsné rourovité chodbičky, ústící ve skalní stěně. Lidové pověsti v nich hledaly tajemné skrýše skřítků.

Ovšem ani vědecké názory na vznik těchto nekrasových jeskyní nejsou jednotné. Podle některých odborníků se rourovité dutiny vytvořily buď na místě spadlých kmenů stromů, "pohřbených" ve vrstvách sopečných vyvrženin, podle jiných názorů jde o výsledek postupného vyvětrávání nesourodé horniny.

Dávné sopečné vyvřeliny provázejí Ohři i v další části hluboko zaříznutého údolí a zvláště působivým útvarem nad frekventovanou silnicí proti obci Kyselka je mohutný, asi sto metrů vysoký útes s pěknou ukázkou sloupcovité odlučnosti, chráněnou v přírodní památce Čedičová žíla Boč.

Neméně výrazné skály odkryla Ohře také v břidličnatých horninách (rulách a granulitech) v následující části údolí. Zejména soustava Perštejnských skal nad levým břehem Ohře poblíž železniční stanice Perštejn s mohutnou skalní stěnou a několika samostatnými pilíři patří k oblíbeným horolezeckým terénům.

Možná ještě rozsáhlejší skalní partie provázejí oba břehy Ohře na svazích zakleslého meandru u obce Želina i v následném, asi 1,5 km dlouhém úseku směrem k přehradní nádrži Nechranice. I v této údolní partii, chráněné v přírodní památce Želinský meandr (s rozlohou 174,5 ha), vystupují granulitové stěny a členité útesy mnohde v celé výšce svahu. Působivými zátočinami a meandry pak řeka protéká také mezi známými chmelařskými městy Žatcem a Louny.

Svatošské skály na turistické mapě

Treking.cz - diskuze
Reklama
Témata našich článků…
Aktuální počasí Zverovka Sněžka Krkonoše, ubytování Soumrak Karlštejn Kamenná chata Roháče, ubytování Macocha Hranická propast Letní obloha Zámek Hluboká Elbrus, Kavkaz Kráľova studňa Javorníky Porubský bludný balvan Beskydy, ubytování Spacáky Gran Paradiso
Reklama
Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Hledej podle pohoří
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist