Nejznámější jeskyní v Kostoliansko-lehotském krasu je Jazvinská jeskyně, nazývaná též Debnárova jeskyně podle nedaleké osady Debnárov Štál, patřící k obci Malá Lehota. První zmínka o této jeskyni pochází z roku 1893 od Andreje Kmeťa, známého slovenského botanika, geologa a archeologa. Tato puklinovo - říční jeskyně vznikla erozní činností vody v puklinách vápenců středního triasu obalové série hornin Tribče.
Čtěte také: Zoborské vrchy a lesostep, exotika za našimi humny
Vstupní chodba se táhne od vchodu vodorovně ve vápencovém masívu do vzdálenosti 44 metrů, kde pokračuje úzkou puklinou. Její výzdobu tvoří zkrasovatělé pukliny a sintrová výplň. Pro neprůchodnost podzemních prostor, zejména sedimenty zanesenému dnu, byla jeskyně opakovaně prokopávána. V jeskyni se také našel střep z římské importované keramiky (terry sigilatty) z mladší doby římské (pravděpodobně z přelomu 2. a 3. stol. n. l.).
Fotogalerie
Přístup k jeskyni je nejjednodušší z osady Debnárov Štál. Po louce půjdeme podél lesíka, až se asi po 500 metrech objeví vpravo upravené schůdky mířící do lesa a dále klesneme pod horizont prudkým svahem až k jeskyni. V mapách z VKÚ Harmanec je jeskyně zakreslena celkem přesně. Další informace, pověstí a fotografie z jeskyně se dají nalézt na internetových stránkách obce Malá Lehota: www.malalehota.eu.
Další popisované jeskyně jsou již součástí Veĺkopoĺsko-uhereckého krasu. V okolí obce Píla se tento kras vyvinul ve vápencových horninách, které jsou odkryty v dolině Píľanského potoka, kterým prochází hlavní silnice Žarnovica - Partizánske. Nejkrásnějším úsekem je především dolina pravostranného přítoku Píľanského potoka zhruba 1 km severozápadně od obce Píla, kde se nacházejí nejhezčí a nejznámější jeskyně.
První z nich je Jazvečí hrad, asi 25 metrů dlouhá a docela prostorná jeskyně korozního typu. Nachází se jen několik metrů vpravo nad lesní cestou, vedoucí hlubokým krasovým údolím zmiňovaného pravostranného přítoku Píľanského potoka v místě, kde se poprvé cesta prudce stáčí vpravo do kopce z hlavního údolí.
Stěny jeskyně vynikají aktivní sintrovou výzdobou, dno jeskyně pokrývá mazlavá hlína, kterou se jeskyňáři snažili prokopat do dalších neznámých prostor. Kromě pěkných sintrů naší pozornost upoutaly i nalezené kosti živočichů, které jsou vyskládány uvnitř jeskyně na nízké skalní římse. Jeskyně je volně přístupná, vstup není nijak zabezpečen.
Jeskyně Oblúk je ve skutečnosti velký skalní převis, hluboký 19 metrů, nacházející se asi jen 250 metrů od dříve zmiňovaného Jazvečího hradu směrem zpět k hlavnímu údolí Píľanského potoka. K jeskyni se musí vystoupat z údolí prudkou nenápadnou pěšinou směrem k výrazné vápencové skalní stěně, která je vidět z lesní cesty vedoucí dnem hlubokého krasového údolí. Scházíme-li tímto údolím dolů, je stěna vlevo od lesní cesty.
Délkou vyniká jeskyně Píla, její prudce klesající úzká puklinová chodba dosahuje hloubky 45 metrů a délky 104 metrů. Jeskyně Píla se nachází v těsném sousedství jeskyně Oblúk ve skalním masivu a dá se jen obtížně najít. Neoprávněnému vstupu do podzemí tentokrát brání uzamčená železná dvířka.
My jsme měli velké štěstí na přicházející skupinu tří jeskyňářů, kteří nám vchod do jeskyně ukázali a po odemčení jeskyně jsme se mohli podívat do vstupních prostor této jeskyně. Na další postup nám samozřejmě chybělo vhodné oblečení a vybavení, a tak jsme se zájmem sledovali jeskyňáře nořící se do hluboké a úzké chodby.
V popisované oblasti je samozřejmě více jeskyní, ale ty výše popsané jsou určitě zajímavé a i relativně snadno dostupné pro případné vyznavače jeskynních krás.
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.