Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 12.10.2017 , svátek má
Reklama
Treking > Tipy na výlet > Trať mezi šumavskými vrcholy

Trať mezi šumavskými vrcholy

Historie poslední mezinárodní miniželeznice spojující oblast Podunají a české kotliny

8.10.2014 | Lumír Kothera

V prostoru Šumavy překonávají dnes bývalou státní hranici dvě železniční tratě: na severu do Bavorska v Železné Rudě, na jihu do Rakouska u Horního Dvořiště. Obě vlastně Šumavu ohraničují.

Po roce 1948 zrušená trať Černý Kříž - Nové Údolí - Pasov, po níž svého času jezdily rychlíky ačkoliv trať byla projektovaná jen jako horská, byla jedinou železnicí, která právě v Novém Údolí pod oblým temenem Třístoličníku překonávala šumavský masiv přímo v jeho středu, na dohled od nejvyšší hory české strany Šumavy Plechého.

Čtěte také: Letecká havárie na Šumavě. Pád letadla na Huťské hoře u Kašperských Hor

Přestože dva nebo nanejvýš tři vagóny romantického vláčku na hojně dnes turisticky využívané dráze technicko-historické hodnoty s neopakovatelnou atmosférou příjemného poklidu, jaký nemůže být na žádné uspěchané hlavní trati čekají jen dvě zastávky a zatím provizorní konečná stanice v Novém Údolí, odtud po projití česko-bavorské hranice určené pro pěší a cyklisty zbývá do bavorského Haidmühlle (Borské Mlýny) jednokilometrový úsek chůze silnicí, patrně žádný cestující nepomýšlí na to, kolik úsilí si stavba železnice vyžádala.

Když koleje pronikaly krajem

"Jen železniční spojení může zdejší krajinu zachránit před úplným zpustošením!". Takovým argumentem zdůvodňovali východobavorští poslanci od poloviny 19. století stavbu tzv. "Východní dráhy", která v roce 1860 dosáhla Pasova a v následujícím roce se spojila s rakouskou "Elizabeth - Westbahn".

V roce 1860 začala řada společností v jižních Čechách a v Pasově usilovat množstvím petic a memorand o spojení mezi Bavorskem a Čechami. Přípravné projekční práce ke dráze byly zahájeny od Pasova směrem do kraje kolem Neureichenau. Jejich úkolem bylo pomoci železnice oživit mezi Třístoločníkem a Luzným někdejší místa obchodní tzv. "Zlaté stezky", zajistit odbyt výrobků pro řadu skláren, zpřístupnit turistům jeden z nejkrásnějších koutů Šumavy, a v neposlední řadě usnadnit dopravu kvalitního dřeva z pohraničních pralesů.

30. března 1873 byla uzavřena státní smlouva mezi Bavorskem a Rakouskem ohledně položení kolejí z Pasova přes bavorskou hraniční obec Haidmühle nebo Strážný do Strakonic, avšak realizaci projektu odsunula do pozadí rakouská průmyslová krize.

Nicméně ke zpřístupnění vnitřní Šumavy přispěly rakousko-české projekty: v roce 1888 dosáhla trať z Lince Aigenu, v roce 1892 se jezdilo po šumavské dráze, vedené z Českých Budějovic přes Český Krumlov, Horní Planou a Novou Pec k úpatí Třístoličníku.

Ve stejném roce došlo k postavení železnice z Pasova přes Waldkirchen do Freyungu, na kterou se usilovně snažily napojit města Volyně a Volary, a to buď přes Strážný do Freyuingu nebo přes Haidmühle do Waldkirchenu. Zástupciobou bavorských měst však v té době o spojení s "neznámou zemí" neprojevili žádný zájem z obavy, že stavbou železnice jim vzniknou jedině škody.

Konkrétní záměr a první problémy

Na jaře 1893 byl ukončen přípravný český projekt železnice přes zemské hranice do Haidmühle. V té době založil v Breitenbergu jandelsbrunnský sládek Josef Lang "Výbor města pro stavbu železnice", vedené z Waldkirchenu přes Jandelsbrunn, Neureichenau, Klafferstraf a Breitenberg s napojením na dráhu v Rakousku u Aigenu.

O účelnosti změny trasy k hranicím Čech a o propojení tratě do Volar přesvědčil Langa vrchní učitel, pozdější ředitel školy a obchodní vedoucí "Výboru města Volar pro stavbu železnice" činorodý Wenzel Draxler (1861-1942), který pro svůj záměr získal v roce 1897 starostu města Pasova Josefa Muggenthálera.

Ten projednal záležitost s poslancem Dr. Franzem Pichlerem, který - jak později vzpomínal Draxler - řekl "v poslední hodině své slovo", čímž projekt dovedl ke konečnému vítězství.

Nicméně muselo uběhnou ještě plných třináct let dlouhých jednání, měnících se plánů i nepříznivých zvratů, než byla dráha otevřena. Mnoho námahy stálo neúnavného Draxlera nadchnout pro svůj plán politiky, zajistit financování a neustále pobízet ke spěchu úřady ve Vídni a v Mnichově.

Mezitím v Čechách dosáhly Volar v roce 1899 koleje z Vodňan, vedené přes Prachatice, a roku 1900 koleje ze Strakonic, směřující od Vimperka. Obě tratě díky svému okolí patří dnes k nejvyhledávanějším, zejména trať ze Strakonic, položená přes nejvyšší železniční stanici v Čechách na Kubově Huti a pokračující pod mohutným masivem Boubína dál k Lenoře a Soumarskému mostu.

1. července 1901 schválila vídeňská říšská rada starý volarský plán železnice "ze stanice Volary nebo jiného vhodného bodu dráhy Vimperk-Volary přes Stožec k říšským hranicím u Brandhäuseru s odbočkou do Nové Pece a s napojením na státní dráhu České Budějovice - Nová Pec". Důvodem souhlasu Bavorska ke stavbě dráhy do Čech bylo především to, aby se využila výhodná doprava dřeva z lesního komplexu Třístiličníku.

"Více než 5 600 hektarů státních lesů lesního úřadu Neureichenau a Bischofsreuth s více jak 200 let starými porosty mohou po otevření železnice racionálně hospodařit a tím se do budoucnosti může přestat s plavením dřeva do Fürstenecku. Turistický ruch, který v Kaltenecku, Fürstenecku a Freyungu zvlášť v létě je silný, může se ještě pozvednout a rovněž samotný Třístoličník bude pohodlněji dosažitelný. Ve velké části oblasti dojde k rozvoji obchodu a dopravy, což bude znamenat vznik nových základů pro průmysl…", čteme v dobových pramenech.

11. června 1904 schválil projekt bavorský sněm a ještě v létě téhož roku byla odsouhlasena stavba lokální státní dráhy z Waldkirchenu k českým hranicím. 22. listopadu 1904 následovalo uzavření bavorsko-rakouské smlouvy, kterou Haidmühle bylo určeno za celní hraniční nádraží.

Nyní však nastal v Bavorsku spor o vedení trasy: zástupci Waldkirchenu požadovali kratší směr přes Fürholz, zatímco továrník Danzer, vlastník největšího podniku v kraji, trval na odbočce ke své továrně. Sládek Lang prosazoval však původní návrh stavby přes Jandelsbrunn, který podpořila také lesní správa, což nakonec rozhodlo. Obtížné byly plány, obtížná byla i stavba, která konečně z obou stran hranice začala na jaře 1908.

Začalo se konečně jezdit

Stavební práce v Bavorsku převzala regensburská firma Friedrich Scheuffele, Čechách byla stavba svěřena firmě Fritze Fröhlicha z Vídně. Na trati Waldkirchen-Haidmühle bylo zaměstnáno kolem jednoho tisíce pracovníků, z toho více než polovinu tvořili cizinci, většinou Sicilané.

Práce byly velice obtížné. Bylo nutno překonat 301 metrů výškového rozdílu, přemístit 773 tisíc m3 horniny, avšak největší překážkou bylo povodí Frauenbergu, kde bylo zapotřebí vytesat ve skále 17 metrů hluboký průchod. Koleje v rámci velkého cvičení povrchových staveb položil od Waldkirchenu po Jandelsbrunn mnichovský vojenský železniční prapor, jehož příslušníci - 140 mužů a 4 důstojníci - byli od května do června 1909 ubytování ve Waldkirchenu a v Jandelsbrunnu.

14. listopadu 1910 došlo ke slavnostnímu otevření dráhy z Waldkirchenu do Haidmühle a list Freyunger Waldspot napsal: "Minulé pondělí byl vypraven zvláštní vlak z Pasova s pány z ředitelské rady, účasten byl i pasovský městský magistrát. Na všech stanicích stáli zástupci společností, obecních zastupitelstev a ostatní pozvaní, kteří nastoupili do vlaku. Také školní mládež se mohla účastnit jízdy, což obzvláště působilo velkou radost. V Haidmühle zdravily vlak na nádraží rány z moždířů a hudba.

Pan Lang jako představitel železniční společnosti pronesl pozdravný projev, ve kterém poděkoval ministerstvu, železničnímu ředitelství, městu Pasovu i Dr. Pichlerovi. Po nějaké době nenucené zábavy nastoupila společnost ke zpáteční cestě…".

Následujícího dne přijel do Haidmühle první vlak z Volar, doprovázený však jen sněhovými vločkami. Čechy, které měly tak velký zájem o spojení s Bavorskem, začaly provoz na trati k velkému Draxlerovu zklamání bez jakýchkoliv oslav. "Jaké oběti jsme dráze tenkrát přinesli!", posteskl si jednou Wenzel Draxler, "železniční ministr z Volar", jehož dvacetiletému úsilí děkuje centrální Šumava za čtyři železniční trasy a město Volary za svůj rozkvět.

Romantická trať uprostřed lesů

Stavba Státní lokální dráhy Waldkirchen - Haidmühle v délce 26,9 km přišla bavorskou stranu na 4 milióny marek, spoj Volary - Haidmühle dlouhý 12,3 km stál dva a půl miliónu zlatých. Očekávaný přínos však spojení splnilo jen částečně; zatímco lesní hospodářství a turistický ruch začaly podle předpokladu na obou stranách hranic prosperovat, zůstal obvod dopravy, přesahující hranice, poměrně malý a jeho průmyslový význam nepatrný.

Na české straně převzala železnici do správy Společnost šumavských lokálních drah a v roce 1925 se stala vlastnictvím státu. V roce 1948 bylo však spojení s Československem přerušeno a všechny pozdější snahy Bavorska o udržení provozu vyzněly naprázdno. Spojení z Volar do Nového Údolí bylo obnoveno teprve v roce 1990. Tak se znovu do těchto míst navrátil život, přispívající ke zvýšení atraktivity kraje v samotném srdci Národního parku Šumava.

Další související články:

+ Chalupská slať, největší rašelinné jezírko v ČR; Šumava
+ Jezerní slať, šumavská tundra
+ Černé jezero, držitel řady rekordů
+ Boubínské jezírko na Šumavě
+ Kamenné památky na Boubíně a poslední vlk na Šumavě
+ Hrad Kašperk, klenot hradní architektury
+ S kočárem na Boubín (1 362 m)? Jde to, ale dře to!
+ Sněžné jámy na Křemelné
+ Vítkův hrádek, nejvýše položený hrad v ČR
+ Rozhledna Libín, Šumavské podhůří
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Alvand peak a Mount Damavand - posvátné hory Persie, Treking s Tilakem 2014
Hory Čerchov, túra na nejvyšší horu Českého lesa
Hory Goethova skalka, nejzápadnější lezecká oblast v České republice
Reklama
Témata našich článků…
Velká Javořina Šumava, ubytování Štefánička Petřínská rozhledna Hukvaldy Chata Paprsek Borišov Pieniny Lyžování v Rakousku Praděd Hukvaldy Maroko Pravčická brána Supernovy Sivá brada Les Ecrins Kvarky Cumulonimbus Fačkovské sedlo Kulové hvězdokupy Mačky Ďumbier
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Treking Pekelný přechod Slezských Beskyd - Velký Stožek, Barania Góra a Skrzyczne
2. Turistická poradna Co je to softshell a z čeho se vyrábí? Vše o softshellu
3. Rumunské Karpaty Retezat, princeznou Jižních Karpat křížem krážem (2)
4. Naše vrcholy Železná hůrka, nejmladší sopka České republiky
5. Chaty Bezručova chata. Chata KČT na Lysé hoře v Beskydech
6. Vesmír Jupiterova Velká rudá skvrna se smršťuje, Hubble zaznamenal nejmenší velikost víru v historii
7. České hrady Hazmburk. Hrad Hazmburk (Házmburk) je dominantou Dolnooharské tabule
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist