Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 3.4.2023 , svátek má
Treking > Tipy na výlet > Město Branná a hrad Kolštejn v podhůří Jeseníků

Město Branná a hrad Kolštejn v podhůří Jeseníků

Toulky kolem Branné na pomezí Hrubého Jeseníku a Hanušovické vrchoviny

13.1.2011 | Josef Hebr

Branná, dříve také Kolštejn, ještě dříve Goldenstein (Zlatý Kámen), už svým názvem do jisté míry naznačuje bohatství, ale i s ním spojené nemalé úsilí obyvatel tohoto drsného, ale krásného kraje. Její poloha mezi Keprnickou hornatinou, masívem Rychlebských hor a Hanušovickou vrchovinou a také dobrá dostupnost silnicí i železniční tratí ji činí nesmírně atraktivní pro turisty i tuláky a tím je vybízí ke stále dalším toulkám tímto krajem. No a jestliže i nasněží a také počasí je přející, potom nezbývá nic jiného, než zde uskutečnit další túru.

Nad Ostružnou

V Branné jsem byl vícekrát, ať už pěšky, nebo na kole, tak nějak intimněji jsem ji i její okolí ale začal poznávat až v poslední době. Málokdo už dnes ví, že kolem současné železniční zastávky se původně rozkládala osada Messinghammer (mosazné hamry) a vlastní osada horníků byla až na návrší nad říčkou Branná proti komplexu zámek - hrad, prodělávajícímu dnes stavební úpravy.

Tam, kde stojí současné bytovky, býval kdysi asi největší špýchar na Moravě, což je velmi přesvědčivým dokladem o bohatství, které se zde země těžilo a zpracovávalo. Po pravdě, já bych takovou stavbu (špýchar je vlastně sýpka) očekával někde buď na úrodné Hané nebo také někde na Jižní Moravě, ale kdo na to má, ten si to může dovolit…

Směr Koutný vrch a Malé Vrbno

Když tedy napůl rozespalý vystoupím z vlaku v mrazivém, ale jasném ránu, nadýchám se atmosféry dávno zašlých časů, už stojím na druhém konci Branné a od tzv. silničního průtahu zamířím proti proudu Brusného potoka po žluté KČT směrem na Kronfelzov, na prvé svahy Rychlebských hor. Mráz, vrzající sníh pod botami, jasno, které vydrželo až do večera, ticho a samota.

Na kraji lesa se prvé objevují řopíky (opevněné objekty), jejichž velké množství v bohatě dimenzované linii se i v tomto kraji nachází. Člověk na jedné straně obdivuje um i organizační schopnosti našich předků, kteří nemalý úkol v podobě výstavby celého systému pohraničního opevnění ve své době zvládli, ovšem na druhé straně až mrazí z představy tehdejších politiků, kteří škrtem pera toto dílo se všemi důsledky "darovali" nepříteli a také z představy, že možná stejný druh politiků i dnes rozhoduje o našem každodenním životě…

Nádherná fotogenická krajina, zasněžené panenské pláně čekající na prvé dnešní běžkaře. Prvý rozcestník - Kutný vrch, vlastní vrchol (798 m n. m.) je necelý kilometr na západ, poblíž něj jsou další bezejmenné kóty (801 a 806 m n. m.) a asi 1 km severovýchodně horizont vyplňuje dominantní Holý vrch (852 m n. m.).

Nad Brannou Holý vrch a Kronfelzov

Odtud se spouštím docela strmě klesající a teď v zimě velmi pěknou Medvědí roklí, stále po žluté, místy poměrně značná vrstva sněhu mě občas trochu potrápí, ale za chvíli již je zde konec klesání a okraj Malého Vrbna.

Tato původně dřevařská osada byla založena r. 1625, dnes se zde nachází kromě rekreačních objektů středisko těžby a zpracování šupinkového grafitu, který má široké uplatnění hlavně ve slévárenství a kovoprůmyslu. Kromě tohoto nerostu se v minulosti v okolí těžily ještě vzácné kovy a nemalý význam měla i těžba vápence.

Proti proudu Telčavy Adamovským údolím

Od rozcestí na okraji Malého Vrbna mě žlutá doprovázela ještě asi 0,5 km a již zde byl další rozcestník, který mě nasměroval tentokrát po modré KČT proti proudu Telčavy do výjimečně pěkného Adamovského údolí. Stará vyšlapaná stezka souběžně s běžeckou stopou docela usnadnila postup, takže tentokrát jsem se až tak moc nenatrápil v hlubokém sněhu a také jsem věděl, že na mě nebudou pořvávat vzteklí běžkaři, že jim ničím stopu. Nádherné slunečné mrazivé počasí, neposkvrněná běloba sněhu, krásné zamrzlé kaskádky a peřejky na Telčavě a to vše v hustém vysokém lese neustále zaměstnávaly zrak, člověk ani nepostřehne narůstající nadmořskou výšku.

Až teprve snižující se výška smrků a jejich najednou velmi hustý sněhový kožíšek mě upozornil, že už jsem na hřebenu (asi 920 m n. m.) Z menší louky v sedle byly jen velmi omezené výhledy mezi stromy na hraniční hřebeny Rychlebských hor a Králického Sněžníku, nejbližším vrcholem odtud byl asi 0,5 km na východ vzdálený Ostružník (952 m n. m.). Z rozcestí jsem tentokrát pokračoval na jihovýchod po zelené KČT, pokud bych pokračoval po modré, sešel bych do lyžařského střediska Petříkov, zelená vedoucí na severozápad by mě zavedla kolem Trnové hory (1 060 m n. m.) a Travné hory (1 120 m n. m.) až na nejvyšší horu Rychlebek Smrk (1 125 m n. m.).

Krajinářsky beznadějně zničená osada…

Má zelená mě tedy zavedla nejprve lesem, potom pod severním svahem Stráže (835 m n. m.) s lyžařským areálem v plném provozu až do Ramzovského sedla do Ostružné. Také původně stará osada, dnes hlavně rekreačně využívaná a bohužel krajinářsky beznadějně zničená tzv. parkem větrných elektráren. Lidé - podnikatelé i ti další, kteří obdobné projekty navrhují, schvalují, realizují a obohacují se na nich, by měli být konečně a jednou pro vždy trvale internováni za nejpřísnějších podmínek, zbaveni svéprávnosti atd. Zdejší malý a velmi pěkný starý hřbitov každému svými netradičními cizojazyčnými náhrobky také prozradí, kdo zde staletí původně žil a pracoval a tuto krajinu zkrášloval a přetvářel…

U Kutného vrchu

Tím, že jsem sešel do sedla, opustil jsem pro dnešek vlastně Rychlebské hory a dále jsem pokračoval po západním úbočí Hrubého Jeseníku stále po zelené KČT nejprve po proudu Černého potoka a později vznikající říčky Branné. Z těchto míst byly ještě díky příznivému počasí nádherné výhledy jak na masív Rychlebek, tak Hrubého Jeseníku, kde na severovýchodě dominovaly Obří skály (1 082 m n. m.) a Šerák (1 351 m n. m.).

Naši předkové si krajiny vážili mnohem více

Telčava

Ovšem pokud se člověk podívá "níže", zaregistruje zde nebývale kypící život - lyžařské vleky s davy lidí, množství aut a také přibývající rekreační objekty. Jestliže si tedy chceme vytvořit iluzi krásné a opuštěné krajiny, je třeba za samotou vyrazit nahoru údolími nebo stržemi na hřebeny a pohybovat se spíše ve východní části těchto stále ještě nádherných hor.

Naši předkové si daleko více vážili zdejší krajiny a optimálně v ní hospodařili. Např. kolem pramenů Branné na úbočí Keprníku můžeme nalézt původní pralesovité porosty a na hřebenech Keprnické hornatiny, jinak druhého nejvyššího masívu Hrubého Jeseníku, jsou nádherné porosty, vysázené zde na přelomu 19. a 20. století na příkaz knížete Lichtensteina.

Návštěva císařovny "Sisi"

Tato práce kupodivu byla hodnocená komisí c.k. úřadů mocnářství a pracovníci za ni obdrželi stříbrnou medaili, "zlatá jim unikla o fous" za to, že nedodrželi úplně původní druhovou skladbu. Oceněným lesníkům se podařilo vytvořit takové dílo, že je přijížděly obdivovat celebrity tehdejší Evropy, mezi nimi např. i císařovna Alžběta ("Sissi"), což dodnes dokládá i pamětní kámen v lesích u Jelení boudy. Kníže Lichtenstein zde také již v r. 1903 vyhlásil rezervaci, čímž vzniklo nejstarší chráněné území v kraji.

Adamovské údolí Pod Ostružníkem U Ostružníku V Ramzovském sedle

Přístup tehdejších vlastníků a vlastně i c.k. úřadů je i dnes obdivuhodný. Při tom, jaká politika je v současnosti tímto státem realizovaná v oblasti ochrany krajiny a životního prostředí (viz např. Šumava), krajinotvorby a obdobné problematice, nedokáži si ani v nejbujnějších snech představit, že by naše současné čelní instituce vyhlásily, podporovaly a oceňovaly obdobné aktivity. To takhle vydrancovat, zdevastovat a zničit, to by bylo něco a pokud možno ještě i na tom profitovat…

Řopíky

V údolí se znovu objevují řopíky, tentokrát v daleko větším množství. Jedním z positiv jejich tehdejší výstavby, které i dnes my pociťujeme, je existence mnoha komunikací v této krajině, vybudovaných z důvodu zabezpečení výstavby a obsluhy těchto opevněných objektů. Trochu zlomyslně mě napadá myšlenka, jestli tehdejší zaměstnanci gšt. měli tolik času na takové vylomeniny, jaké "realizovali" nedávno jejich následovníci ve stejném rezortu a s nimiž jsou dnes daňoví poplatníci ke své radosti průběžně seznamováni informačními médii, ale nejspíše ne, protože je zaměstnávalo neustále sílící nebezpečí za naší západní hranicí.

Skály kolem říčky Branná

A opět hluboce zaříznuté zalesněné údolí se soliterními skalami, krásné kaskádky a peřejky, teď už v říčce Branná, starý mlýn a souběžně se současnou železnicí, která v těchto místech překonává největší stoupání v České republice i pozůstatky úzkorozchodné trati. Darem tohoto kraje a příležitostí k obživě mnoha pracovníků byla těžba, zpracování a distribuce dřeva. Dřevo bylo využíváno jako zdroj tepla, technologická surovina v oblasti zpracování kovů a pro stavební účely.

Pozůstatky úzkorozchodné železnice

Nejdříve se logicky neustále narůstající potřeba palivového a milířového dřeva řešila transportem po zdejších vodních tocích, spíše drobných, tento způsob se využíval v době jarního tání, často i ze vzdálených a jinak nepřístupných míst. Do zdejší produkce zasáhlo vybudování železniční trati přes Ramzovské sedlo až do Frývaldova (dnes Jeseník) a zastávky v Kolštejně, které sice otevřelo cestu ostravskému uhlí, ale na druhé straně umožnilo distribuci dlouhého dřeva pro stavební účely a pro potřeby budování a údržby železnice.

Již zmiňovanou plávkou, ani zimním transportem na saních nebo formanským způsobem nebylo možné zabezpečit transport požadovaného objemu suroviny, proto tehdejší kapitálově zdatný vlastník pozemků - Lichtensteinové, jmenovitě kníže Jan II. (výjimečně vzdělaný technik a národohospodář) - zřejmě inicioval a nebo schválil projekt výstavby dvou tratí úzkorozchodné železnice.

Řopík Vodní mlýn

Tratě, jejíchž stopy jsou i dnes viditelné (různé náspy, mostky, nakládací rampa u hájovny Banjaluka), byla ve své době v Českých zemích technickou raritou, tak jako např. v Peru úvratěmi zmírňovala stoupání ve strmém horském terénu a k pohonu sloužila gravitace a koňská síla.

To už se ale blížil závěr mého dnešního putování, nad údolím "zezadu a zespodu" se na skalním ostrohu mezi stromy objevil v netradičním pohledu komplex hradu a zámku v Branné, odtud vypadal patřičně mohutně a nedobytně, jako správná středověká pevnost. Zbývající čas do odjezdu vlaku z Branné jsem strávil na dříve vytypovaném místě u vysoce odborně připravovaných borůvkových knedlíků, ryzího piva z hor a vymýšlení dalších aktivit v tomto kraji, tentokráte ale už na kole.

na bývalé úzkorozchodné trati Hrad - zámek v Branné

Tento region popisují mapy KČT 1:50 000 č. 55 Hrubý Jeseník a č. 53 Králický Sněžník, jeho výhodou také je vynikající dosažitelnost procházející silnicí a hlavně železniční tratí s rychlíkovými zastávkami, kde fantastickým zážitkem v případě příznivého počasí je již samotná jízda a pozorování okolní krajiny.

Branná na turistické mapě

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor    zobrazit celou diskusi
Pozor na místní myslivce! (Vladan Hanulík, 26.07.2014, 21:41 )
Při chůzi po loukách nad Brannou jsem narazil na místního "přítele" divoké zvěře, který mi volný průchod po louce zakázal a jal se mě poučovati, že se jako turista musím pohybovat pouze po vyznačené turistické stezce. I přes můj protest, že patrně není obeznámen se stávající legislativou ČR, která volný průchod přes louky bez problémů umožňuje, se daný chasník s beranicí na hlavě (při teplotě 28 stupňů celsia, která v daný červencový den panovala) nehodlal smířit s tím, že by možná neměl pravdu a neb svá slova podpořil důrazně palnou zbraní s optikou, kterou svíral pod paží, podvolil jsem se jeho specifickému výkladu zákona. Tvrdil o sobě, že je majitelem okolních pozemků a plaším mu srnce. Podotýkám pouze, že v katastru nemovitostí je jako majitelka daného pozemku uvedena Vlasta Skřivánková a ta doufám knír ani beranici v létě nenosí. Pro případ, že by náhodou tuto stránku studovali i jiní přátelé "čestného" lovu spárkaté zvěře připojuji odkaz na výklad vlastnického zákona, aby měli co studovat na dalším potlachu nad parohy: http://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2009/Rijen---2009/Vstup-a-vjezd-osob-do-prirody--krajiny-a-honiteb.aspx Takže pozor na myslivce, dělají krásné Branné dost špatnou pověst, mohli by se trošku dovzdělat, že? Pro ostatní návštěvníky - když jim budeme opakovat, jak skutečně zákony znějí, možná se jednou budeme moci i procházet po loukách nad Brannou.


Další související články:

+ Hanušovická vrchovina, chaty a útulny, ubytování v Hanušovické vrchovině
+ Rychlebské hory, téměř liduprázdné pohoří, ubytování v Rychlebských horách
+ Jeseníky neboli Hrubý Jeseník, horské chaty a útulny, ubytování v Jeseníkách
Reklama
Výběr článků
Hory GR 54 - Tour de l´Oisans, treking v Dauphinských Alpách
Hory V zajetí sněhu aneb Lúčanskou Fatrou na sněžnicích
Hory Piz Bernina, na nejvýchodnější alpskou čtyřtisícovku
Reklama
Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist