Štrbské pleso (1 346 m) je druhé největší ve slovenských Vysokých Tatrách

Štrbské pleso, nejznámější a 2. největší pleso slovenských Tater

Štrbské pleso

Rozměry
Rozloha:	19,76 ha
Délka:	640 m
Šířka:	600 m
Objem (m3):	1 284 000
Hloubka:	24 m
Charakteristika
Typ jezera:	morénové
Nadm. výška:	1 346
Přítok:	podzemní
Odtok:	podzemní
Dolina:	Mlynická
Tatranská plesa

Zobrazit místo Tatranská plesa na větší mapě

Štrbské pleso (1 346 m) je druhé největší pleso slovenské části Vysokých Tater s plochou 19,76 hektarů a hloubkou 19,6 metrů. Objem Štrbského plesa byl vypočten na asi jeden a čtvrt miliónů metrů krychlových. Průměrná teplota vody se pohybuje okolo 6 °C, led pokrývá vodní hladinu asi 155 dní v roce. První seriózní měření hloubky jezera uskutečnil v roce 1875 Dionýz Deszo.

Štrbské pleso, nacházející se pod jihovýchodními srázy Soliskového hřebene, vzniklo za mohutnou, asi 20 metrů vysokou morénou z materiálu, který sem nahrnul velký ledovec v poslední době ledové. Tento ledovec v poslední době ledové vyplňoval dno Mlynické doliny.

Štrbské pleso nemá žádné viditelné přítoky ani odtoky, všechny jsou podzemní. V historicky nedávné době mělo Štrbské pleso malý přítok od severozápadně ležícího Slepého plesa, které je však dnes vyschlé a zarostlé rašelinou.

Podobných ples - rašelinišť je v okolí Štrbského plesa ještě několik. Jmenujme Vyšné rašelinisko (1 359 m), Veľké rašelinisko (1 325 m), Okrúhle rašelinisko (1 338 m), Úzke rašelinisko (1 352 m) a Malé rašelinisko (1 310 m). Štrbské pleso je jedním z mála tatranských ples, ve kterém žijí ryby. Ty sem však byly vysazeny uměle koncem 19. století.

Na březích plesa leží turistické středisko Štrbské Pleso při konečné stanici Tatranské elektrické železnice, populárně zvané zubačka, která byla dobudována v roce 1896. Elektrická trakce byla vybudována v roce 1911. Délka její dráhy činí 4 740 m, přičemž překonává výškový rozdíl 421 m.

Rozměry Štrbského plesa jsou 680 × 479 metrů, ale různá měření udávají různé hodnoty. V minulosti měla být plocha tohoto plesa údajně větší, ale ta se zmenšila po odtoku vody prosakující skalní morénou narušenou stavební činností.

Prvním pánem zdejších pozemků se stal v roce 1267 původem český šlechtic Bogomel, který je dostal od uherského krále Bely IV. za věrné služby v bojích s Tatary. V sousedství Štrbského plesa vzniklo v roce 1900 Nové Štrbské pleso. O jeho vznik na místě původního rašeliniště se zasloužil Karel Móry, který pak na jeho břehu nechal v roce 1905 postavit hotel a rozhlednu.

Dnešní vzhled získalo toto sídlo v roce 1970, kdy se na Štrbském Plese pořádalo mistrovství světa v lyžování v klasických disciplínách. Pozornost však Štrbské pleso poutalo již od 17. století. S rozvíjejícím se cestovním ruchem se na Štrbském plese objevuje i první útulna pro turisty (1873).

Po vzniku Uherského karpatské spolku (Magyarországi Kárpátegyesulet) v roce 1875 zde vzniká první turistická chata, která nese jméno Josefova chata (Józe menház). Dnes je tady řada hotelů a penzionů. Z těch v přijatelných cenových relacích je to například penzion Furkotka, Turistická ubytovna aj.

Štrbské pleso, turistická mapa