Svojanov je jediným hradem v Česku, u nějž se mísí prvky gotiky s empírem, tedy raně středověká architektura s architekturou 19. století. Dominantním prvkem hradu je válcová věž o průměru 9 metrů se silnou obvodovou zdí tlustou asi tři metry. Ta byla ještě k severu zesílena ostrým břitem. Právě pod touto věží se v parkánové hradbě nacházel původní vstup do hradu, brána přístupná po padacím mostě vedoucí přes hluboký hradní příkop.
Celou pevnost obepíná mohutná hradba, která je na některých místech silná až 8 metrů. Celkově je opevnění hradu mimořádně silné, což dokazuje tehdejší důležitost hradu. Na jihu dosahuje šířky okolo tří metrů, na severu a východě asi pět metrů. Dochovalo se jádro původního gotického paláce ve zdivu paláce empírového z pozdější přestavby.
Původní jméno Fürstenberg se dlouho neudrželo, již v roce 1320 se tato mohutná pevnost uvádí pod jménem Svojanov. Podle starší vsi pod hradem. Tento pevný hrad, přístupný jen po úzké skalní šíji, sloužil nejen k ochraně obchodní stezky do Brna, ale také ke střežení zemské hranice mezi Čechami a Moravou.
Po smrti Přemysla Otakara II. na Moravském poli (na území dnešního Rakouska) v roce 1278 se Svojanov stává majetkem královny Kunhuty, později i Záviše z Falkanštejna z jihočeské větve Vítkovců, za kterého se vdova Kunhuta provdala. Záviš si Svojanov udržel i po Kunhutině smrti v roce 1285 i po svatbě s Alžbětou, sestrou uherského krále Ladislava IV. Záviš se snažil vytvořit spojenectví mezi českým a uherských králem proti Habsburkům. Pevný hrad se stal jeho trvalým sídlem až do jeho násilné smrti v roce 1290. Z nařízení krále Václava II., u nějž Závišovo jméno intrikami pošpinili žárliví odpůrci z řad šlechty, byl tento ambiciózní šlechtic zatčen a 24. srpna sťat na Hluboké.
Po Závišově smrti přechází Svojanov do královských rukou. Že se jednalo o velice důležitou pevnost svědčí skutečnost, že Karel IV. ve svém zákoníku Majestas Carolina zařadil Svojanov mezi 11 nejdůležitějších českých hradů, které neměly být nikdy prodány a nebo zastaveny. To, že toto ustanovení porušil již jeho syn Zikmund je věc jiná. Král Zikmund Svojanov v roce 1419 zastavil Oldřichu z Boskovic.
Páni z Boskovic nechali na hradě vybudovat důmyslný systém opevnění se sedmi baštami, jež byly vrcholem fortifikačního stavitelství pozdní gotiky. Ze stejné doby pochází dům zbrojnošů, který se dodnes dochoval v autentickém stavu. Včetně původních omítek a řady dřevěných prvků. Boskovickým zůstal hrad i poté, co se Zikmund ujal vlády, přestože se během husitských válek přiklonili na stranu husitů.
V 15. století, pravděpodobně za husitských válek, byla vystavěna okrouhlá bašta, která zesilovala nové opevnění obklopující původní okrouhlé jádro hradu. V roce 1437 zdědil Svojanov Oldřichův syn Ješek Svojanovský z Boskovic, jeden z předních dvořanů Jiřího z Poděbrad. Boskovičtí panují na Svojanově až do roku 1512, kdy vyměnili zdejší panství za majetky v Zábřehu a Rudě s Mikulášem Trčkou z Lípy. Za Trčků probíhaly na hradě další stavební práce. Byl prodloužen hradní palác a bylo přistavěno nové křídlo. Zarovnáno bylo, do té doby značně svažité, nádvoří.
V roce 1547 se Svojanov dostává do držení Václava Žehušického z Nestajova. Roku 1569 postihuje hrad rozsáhlý požár, přesto je Svojanov znovu opraven. V roce 1583 přechází toto sídlo do držení rodu Zárubů z Hustiřan, kteří zde sídlili až do vymření rodu po meči. V roce 1744 se provdává Eleonora, poslední z rodu Zárubů, za hraběte Karla Ottu ze Salmu. V roce 1797 získává hrad Václav Ignác Ubelli ze Siegburgu, a v následujícím století se zde vystřídala celá řad majitelů.
Hrad za 30leté války utržil řadu šrámů, avšak byl opět opraven. To však nebylo nic proti tomu, jak pustl v 18. století pro nezájem rychle se střídajících majitelů. Asi definitivní ránu mu zasadily prusko-rakouské války, po kterých se začal opuštěný Svojanov rozpadávat. V roce 1800 kupuje hrad Jiří Haissler, poštmistr z Běchovic, v roce 1804 jej vykupuje Martin Dlouhý. Od něj roku 1818 získává Svojanov František Hessig, v roce 1820 Rüdiger ze Stielfriedu a v roce 1840 získává v dražbě Svojanov Josef Kristen. Následuje Antonín Haasche a konečně v roce 1910 vykupuje Svojanov město Polička, které přistoupilo k pracím na konzervaci a záchranu hradu. Konzervuje se zdivo i zbytky unikátní sgrafitové výzdoby.
Za první republiky byla na hradě umístěna četnická stanice a dokonce turistická ubytovna, hrad byl zpřístupněn veřejnosti. Přestože po roce 1948 přechází Svojanov do vlastnictví státu, stavební a konzervační práce pokračují. Hlavní stavební úpravy byly provedeny až poměrně pozdě, mezi lety 1968 - 1978. Bohužel ne vždy úplně citlivě. Následně se na hradě začaly pořádat různé kulturní akce, instalovány byly expozice stavebního vývoje hradu a malby 19. století. V roce 1992 se Svojanov vrací do držení města Polička.
Hrad Svojanov dnes nabízí dva prohlídkové okruhy. Okruh A po interiérech empírového paláce a okruh B po sklepeních a domě zbrojnošů. Hrad je otevřen v březnu a listopadu o víkendech a státních svátcích od 10.00 do 17.00, v dubnu, květnu a říjnu denně mimo pondělí od 9.00 do 17.00, v červnu a v září ve stejných časech denně a o prázdninách denně od 9.00 do 18.00. Otevřeno je i v první polovině prosince o víkendech od 10.00 do 17.00. Aktuální informace o otevírací době naleznete na adrese www.svojanov.cz. Příjezd k hradu je možný i autem, v areálu je placené parkoviště. Také restaurace a možnost ubytování. V bývalé hradním příkopu přitahují pozornost jeleni sika.
- Hrad Svojanov na turistické mapě
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.