Rozhledna na Svaté Markétě v pohoří Švihovská vrchovina

Nová rozhledna v Švihovské vrchovině

Svatá Markéta (642 m n. m.) je jednou z nejvýraznějších hor Poleňské pahorkatiny. Ta je okrskem Chudenické vrchoviny, která je podcelkem Švihovské vrchoviny. Tolik snad stačí k zeměpisnému určení popisovaného místa.

Pod východním svahem Svaté Markéty je podél okresní rozložena silnice obec Dlažov, jejichž obyvatelé mají největší zásluhu na postavení rozhledny. Nahlédneme - li do historie tohoto místa, dozvíme se, že první písemná zmínka o osadě je z roku 1379. Poté je to tak trochu zamlžené.

Pravděpodobně tady mohlo být sídlo nižší šlechty. Svědčí o tom skutečnost, že zde stál zámek, který v roce 1946 vyhořel. Dnes tady můžeme obdivovat kostel sv. Antonína Paduánského z první poloviny 18. století. Jedná se o stavbu v novorománském slohu, která je dnes vzorně opravena.

Čtěte také: Doubravský hřeben, Švihovská vrchovina

Zajímavá je i kaple na hřbitově z 1. poloviny 19. století. V jednom z domů obce bývala synagoga. Najde se tady i několik stavení staršího data, ale větší část je novější. Ve středu obce jsou i velmi staré lípy. Z určitých míst se otevírají výhledy k východu a na hory Šumavy.

Samotná hora nese na svém vrcholu novogotickou kapli sv. Markéty z roku 1886 a od této doby je také pro celé okolí i horou posvátnou. První dřevěná rozhledna tu byla postavena ve 30. letech 20. století a stála tady až do roku 1947. Pro špatný stav musela být stržena. Přesto byl výhled z vrcholu, především k východu a jihu, vynikající.

Postupem času okolní les omezil výhled natolik, že se začalo uvažovat o stavbě nové rozhledny. Jak vyplývá z informačních tabulí v okolí rozhledny, s přípravou se začalo již v roce 2010. O dva roky poté byla podána žádost o poskytnutí dotace.

Rozhodujícím byl rok 2013, kdy žádost postoupila do dalšího kola. Na jaře tohoto roku byla dotace přislíbena a následovalo výběrové řízení. Zakázku získala firma Teplotechna Ostrava a 15. 7. 2013 jí bylo předáno staveniště. O dva dny poté se začalo stavět. Začátkem října byla na svém místě i střecha a 1. 1. 2014 byla rozhledna otevřena veřejnosti.

Naše cesta k rozhledně začíná na dlažovské návsi. Odtud se vydáváme po žluté na severní okraj obce. Tady odbočujeme doleva na severní svah vrchu. Z těchto míst jsou hezké pohledy k severu. Chvíli nato cesta vstupuje do lesa a je celá pokryta ledem. Řešením je nechat cestu cestou a vydat se jedním z průseků přímo k vrcholu. Je to sice příkré, ale neklouže to.

Skoro pod vrcholem se vracíme na značenou cestu a po chvilce máme rozhlednu před sebou. Do spodní, zděné, části se vstupuje lomenými oblouky. Následuje dřevěná konstrukce s točitým kovovým schodištěm uprostřed. Celková výška rozhledny je 24,5 metru. Na vyhlídkovou plošinu vede 94 schodů a ten poslední je 19, 2 metrů nad zemí. Zbývá vydechnout a jen a jen se dívat.

A je to podívání skutečně nádherné. Na jihu a jihovýchodě se táhne pásmo Šumavy. Od západu to začíná Malým a Velkým Ostrým (1 293 m n. m.), potom je Velký Kokrháč (1 229 m n. m.), Svaroh (1 334 m n. m.) a Jezerní hora (1 343 m n. m.). Dále pásmo Pancířského hřbetu s nejvyšším Můstkem (1 235 m n. m.).

Následují vrcholy Šumavských plání. Lze rozpoznat Javornou (1 090 m n. m.), dále je to už v mracích. Ze Svatoborské vrchoviny je nejblíže dvojvrcholová Plošina (970 m n. m.), Teleček (886 m n. m.) a Borek (859 m n. m.). Východním směrem je Klatovská kotlina, za kterou se zvedají vrcholky Nepomucké vrchoviny. Klatovskou Hůrku (498 m n. m.) a město Klatovy máme jako na dlani.

Na severu se zvedá pásmo hor Chudenické vrchoviny. Nejblíže k nám je Velký Bítov (712 m n. m.) a za ním vykukuje nejvyšší Velká Doubrava (727 m n. m.). Kousek na západ je to Bolfánek s rozhlednou a zřícenina hradu Pušperku. Dále k severu to jsou kopce Merklínské pahorkatiny. Na obzoru je vidět i Křížový vrch (487 m n. m.) nad Stodem.

Západ má pro sebe pásmo Českého lesa s nejvyšším Čerchovem (1 042 m n. m.). Blíže k Šumavě, jihozápadním směrem je ve své celé délce pohoří Hoher - Bogen. Tolik skutečně stručný výčet. Pojmenovat vše, co je vidět, asi není v lidských silách a pokud ano, tak by to byla malá kniha.

V blízkém okolí je to více jak tucet obcí. Přímo pod námi je Dlažov, dále k jihu Milotice a Běhařov s hezkým zámkem. Město Janovice nad Úhlavou s jeho civilní a bývalou vojenskou částí a k tomu široké údolí řeky Úhlavy jsou o něco dál k jihovýchodu. I když teploměr ukazuje něco málo nad nulou, únorový vítr dává o sobě stále více vědět.

Zbývá nahlédnout do kaple a je tu čas k návratu. Ledovkou se nám moc nechce a tak to zkusíme průsekem na východním svahu. Po několika minutách jsme na louce pod lesem a opakují se výhledy z menší výšky, ale také zajímavé.

Do vsi vcházíme z jižní strany a naše vycházka je přibližně po 4 kilometrech u konce. Máme za sebou hezký zážitek a jistě se sem někdy vrátíme. Svatá Markéta a Dlažov jsou na mapě KČT č. 64 Šumava - Železnorudsko.

Rozhledna Svatá Markéta na turistické mapě