Za výhledy kolem Sulkovce: Za ideálních podmínek je z Kočího kopce vidět i Praděd

Zelená značka ze Sulkovce míří mezi poli a přes les k nedalekému Bystrému. Těsně před ním vlevo na Němcově kopci roste Strom rodáků - zdaleka viditelný mohutný javor, který se stal jedním ze symbolů města poté, co si zahrál ve filmu režiséra Vojtěcha Jasného Všichni dobří rodáci (1968) a poté i ve volném pokračování s názvem Návrat ztraceného ráje (1999). Právě Bystré a tamní budova radnice, kostel a cesta mezi nimi byly jedním z důvodů, proč se filmaři rozhodli zasadit děj právě tam, když předtím neúspěšně hledali vhodnou lokalitu pro natáčení na Jindřichohradecku a na Jihlavsku.

Bystré se dnes nachází v okrese Svitavy a kraji Pardubickém a žije v něm kolem sedmnácti stovek obyvatel. Je známé řadou dochovaných pamětihodností, historické jádro města bylo v roce 1990 vyhlášeno městskou památkovou zónou. První písemná zmínka o Bystrém pochází z roku 1200 - po vypálení původní osady byla na Trstěnické stezce postavena nová ves tvarem připomínající podkovu - ostatně i bysterské náměstí dodnes nese přiléhavý název Na Podkově.

Dominuje mu barokně přestavěný kostel sv. Jana Křtitele a Panny Marie Karmelské, ale pozornost poutá také radnice, sochy světců, fara, některá historická stavení či objekt zámku a volně přístupná zámecká zahrada, případně Brtounova chalupa z roku 1723 s minimuzeem. Jejím nejznámějším majitelem byl v letech 1848 až 1868 Jan Brtoun, mimochodem právě o tomto vlastenci se ve svém románu Na Librově gruntě zmiňuje spisovatelka Teréza Nováková.

Bystré kdysi bývalo hlavně ševcovským městem, do 30. let 20. století tam pracovalo na šest stovek ševců, což dokládá i expozice ševcovského řemesla. Proslulí bysterští ševci šili boty takřka pro celou Evropu, kůže na ně dováželi i z Itálie.

Cesta provázená zelenou značkou pokračuje přes město a nad ním vystoupá na návrší k osmiboké barokní kapli sv. Jana Nepomuckého, od níž se nabízí krásný výhled nejenom na Bystré. Kaple byla vystavěna na začátku 18. století na místě někdejšího morového hřbitova a jsou u ní náhrobky hraběnky Marie Rebeky z Harrachu a baronky Ernestiny z Langetu, někdejších majitelek bysterského panství.

Trasa poté klesne do Hartmanic, ale hned na jejich počátku se dá po cestě vpravo a kolem zemědělských objektů vede mezi poli ke spojovací silničce, po níž pokračuje vpravo. I odtud se nabízejí výhledy na Bystré. Nedaleko před tím, než silnička vyústí na komunikaci II/362, po níž je to už jen kousek do Nyklovic, se nabízí ještě jedna zastávka.

Po levé straně se nachází torzo bývalé vápenky a za ním malý lom, dnes využívaný jako střelnice. Pozůstatek jednošachtové vápenné pece je technickou památkou, stavba pochází z konce 19. století, doklady o jejím přesném vzniku se nedochovaly. Závěrem 50. let minulého století v lomu skončila těžba, což znamenalo i konec činnosti vápenky, která od té doby chátrá. Dřevěné části provozní budovy a zavážecí lávka zanikly, poškozená je koruna komína a obruče, kterými byla stažena. Vápenka se rovněž objevila ve filmu Všichni dobří rodáci, kdy u ní zemřel pošťák Bertin.

První zmínka o Nyklovicích pochází z první poloviny 14. století, tehdy se o nich hovořilo jako o Mikulášovicích nebo Mikulovicích. Ke svému současnému názvu ves přišla za vlády císaře Josefa II., když byl prováděn soupis veškerých pozemků. V obci na pomezí Čech a Moravy se rovněž dochovalo několik historických lidových staveb. Na návsi od roku 1864 stojí kaplička sv. Jana Nepomuckého a nedaleko funkcionalistická kaple Povýšení sv. Kříže z roku 1934.

Z Nyklovic trasa zamíří cestou mezi poli přes kopec Bořina, který nabízí vyhlídky do okolní krajiny, následně klesne na silnici II/375 a po asi tři sta metrech uhýbá vpravo kolem Kočího kopce. Na jeho plochém zatravněném vrcholu, kam se dá vystoupat okrajem pole, stojí vedle lesíku oplocený vysílač a za ideálních podmínek je odtud viditelný i Králický Sněžník a některé další vrcholy tohoto stejnojmenného pohoří či nejvyšší hora Jeseníků Praděd. Na opačné straně Kočího kopce se trasa napojí na zelenou značku mířící zpět do Sulkovce.

Trasa výšlapu je k dispozici zde.

Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe, pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.