Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 22.7.2023 , svátek má
Treking > Slovenské hrady > Slovensko: Hrad Strečno, nedobytný strážce Váhu

Slovensko: Hrad Strečno, nedobytný strážce Váhu

Strečno, tajemný a hrdý strážce řeky Váh - vstupné a otevírací doba na Strečně

20.10.2009 | Otakar Brandos

Hrad Strečno je znám určitě téměř každému českému návštěvníkovi Slovenska. Při cestě do Tater, na Fatru či na východní Slovensko kolem tohoto krásného hradu tyčícího se na strmé vápencové skále nad korytem řeky Váh určitě budete projíždět. Hrad Strečno se nachází v úzkém Strečňanském průsmyku roztínajícím na dvě části Malou Fatru. Průsmykem totiž prochází spojnice mezi městy Žilina a Martin (respektive Vrútky). Hrad neminete, ať již pojedete autem a nebo vlakem po staré Košicko - bohumínské trati.

Strečno, kompa, a řeka Váh

Hrad Strečno, který se v minulosti zval rovněž Strechyn, Strechun, Streczan, Streczen nebo Strežín), vytvářel se svým dvojčetem - Starým hradem (je nazýván rovněž Varín) neprostupnou hradbu uzavírající oba břehy řeky Váh na staré obchodní stezce. Po jisté období sice hradní vládci mezi sebou dokonce válčili, ale své povinnosti při výběru mýta a zajištění bezpečnosti před různými lapky si plnily skvěle.

Strečno je prvně připomínáno za doby vládnutí pána Pováží a Tater - Matúše Čáka Trenčianského v roce 1321. Vystavěn však bylo pravděpodobně dříve, někdy na přelomu 13. a 14. století. Avšak již dávno před tím byla skalní ostrožna obydlena lidmi, četné archeologické výzkumy dokladují osídlení lokality již v době bronzové i v pozdější mladší době železné. Dva roky po smrti Matúše Čáka dostává Strečno zvolenský župan Donč za věrné služby králi Karlu Robertovi. V roce 1397 přechází Strečno do zálohy kališskému vévodovi Sandzivojovi z Ostrorogu od krále Zikmunda.

Počátkem 15. století přechází Strečno do královských rukou a stává se majetkem uherského krále Albrechta. Ten pak v roce 1439 daruje hrad s mnoha dalšími majetky v Trenčínské stolici své manželce Alžbětě.

Strečno je sevřeno vrcholy Malé Fatry

V roce 1442 dostává Strečno do zástavy bývalý husitský hejtman Jan Čapek ze Sán a Hukvald a následně v roce 1444 (některé prameny uvádějí rok 1443) se dostává Strečno za věrné služby do majetku rodu Pongrácovců z Liptovského Mikuláše. Pongrácovci si ale Strečno udrželi pouze čtvrt století, o Strečno přicházejí v roce 1469.

V následujícím období mění Strečno velice často své majitele. Na hradě se střídají významné uherské šlechtické rody. Vystřídal se tady Jan Korvín, Jan Zápolský, Mikuláš a Petr Kostka aj. Ani v následujících staletích nepřestalo Strečno střídat své hradní pány.

V 17. století vlastní hrad rod Wesselényi, později rod Löwenburgovců. Neocenitelnou roli sehrálo Strečno v roce 1663, kdy do Pováží vnikli Turci. Ti se hradu natolik obávali, že se s pomocí slovensky hovořícího záškodníka pokusili hrad podpálit. Tento úmysl jim ale naštěstí nevyšel.

Hradní věž

Asi nejznámější historickou osobností hradu Strečno byla ale Žofie Bosňáková, manželka Františka Wesselényi. Když v roce 1644 zemřela v pouhých 35 letech, byla pro své dobré skutky a pomoc chudým nazývána světicí ze Strečna. V roce 1689 byly její prakticky neporušené mumifikované ostatky z hradní krypty přeneseny do kostela v Tepličce nad Váhem. Bohužel její mumie byla letos silně poškozena duševně vyšinutým jedincem…

Krušné časy nastaly pro Strečno v době stavovských povstání. Nejprve se Strečno stává útočištěm vzbouřenců během Thökölyho povstání. Na hradě se objevují rovněž kuruci Františka Rákocziho, to však bylo Strečno značně poškozeno, neboť v září roku 1674 byl hrad konfiskován po neúspěšném Wesselynyiho spiknutí a nakonec v roce 1698 na příkaz tehdejšího uherského krále Leopolda I. pobořen.

Od té doby Strečno chátralo. A chátralo až do počátku 20. století, kdy byly na Strečně vykonány první konzervační práce. Další rozsáhlá rekonstrukce proběhla v 90. letech 20. století. Hrad byl rozsáhle sanován, stejně jako skála pod hradem. Následně bylo Strečno v roce 1992 zpřístupněno veřejnosti.

Strečno, národní kulturní památka, patří k nejrozsáhlejším slovenským hradům. Prvotní hrad byl představován jen hranolovou obytnou věží (donjon) s opevněním, které byly přístupné pouze po padacím mostě přes hluboký příkop z jižní strany. Průměr donjonu činí u paty asi 12 m, celkový půdorys hradu činil pouhých 22×18 m. Teprve v dalších stoletích bylo Strečno dále rozšiřováno a především mohutně opevňováno.

Nádvoří hradu Strečno

V 15. století byl hrad rozšířen o velký dvoupatrový palác na východní straně hradu, který zasahuje až k samotnému okraji skalní stěny. Později se pod hradem objevuje rozsáhlé předhradí (tzv. dolní palác, dnes tady naleznete informační centrum, kasu a toalety). V dolním paláci se nacházela kovárna, stáje, sýpka, sklepy, ale i zbrojnice a mnoho dalších zařízení sloužících k obsluze a zásobování hradu.

Jako poslední se objevují v polovině 17. století po skončení táhlé tzv. třicetileté války tři dělové bastiony, které reagují na nové vojenské požadavky své doby a rozvoj dělostřelecké techniky. Jejich podoba a dislokace je však známá pouze z dobových vyobrazení. Strečno se tak stává nejodolnější pevností celého Považí. Bastiony s opevněním se však do dnešní doby bohužel nedochovaly. Zachovala se pouze hlavní obytná věž, hlavní brána, paláce s kapličkou a část původního opevnění.

Strečno v plné kráse Kanón Pohled na Váh z hradní věže Malá Fatra ze Strečna, uprostřed je vidět i horní část velkolomu Stráňavy Obrazy v hradní expozici

Na hradě se stavělo téměř neustále. Historici se sice přou, kolik hrad zaznamenal stavebních fází, obvykle se ale odhady ustalují na čísle 25, z čehož 8 přestaveb znamenalo radikální změnu. Půdorys hradu Strečno tak narostl až na úctyhodných 165 × 61 metrů.

Dnes je hrad upraven na muzejní expozici, v zastřešených prostorech se nachází expozice o stavebním i historickém vývoji hradu. Fantastický je výhled z hradní věže. Malá Fatra je sice zakryta blízkými strmými zalesněnými svahy, avšak pohled do údolí a tok Váhu je fantastický. Podle průvodkyně se nacházíme neuvěřitelných 180 výškových metrů nad úrovní Váhu. Další z hradních zajímavostí je asi 120 metrů hluboká studna dokončená v roce 1655, která byla během rekonstrukce hradu vyčištěna a sahá až k úrovni vodní hladiny dole protékající řeky.

Vstupné do hradu Strečno

  • Vstupné dospělí: 5 €
  • Vstupné děti: 3 €
  • Rodinné vstupné: 13 €
  • Fotoaparát, videokamera: 1 €
  • Sezóna: 14.3. - 1.11.

Otavírací doba hradu Strečno

  • Duben - září, Po - Ne 9.00 - 18.00
  • Říjen, Po - Ne 9.00 - 16.00
  • Listopad, So - Ne 9.00 - 16.00

Hrad Strečno, turistická mapa

Další info na: www.muzeum.sk.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor    zobrazit celou diskusi
Strategický bod (Ivan Zajíček, 21.10.2009, 12:06 )
Strečno je rovněľ bodem strategickým, Váh pod ním právě v těchto místech dělí Kriváňskou Malou Fatru od Lúčanské Malé Fatry a je moľno zde započít přechody obou částí překrásné Malé Fatry. nebo zde i přenocovat, pokud chceme jít z Fačkovského sedla aľ do Zazrivé. Hospůdka pod hradom je také vľdy pohostinná a potěąí. za pozornost stojí také nedaleký památník francouzských partyzánů, kam jsme kdysi kladli květy při ątafetovém běhu míru -Dukla -Koąice -Ostrava letech 1982 -1985 .A je tady taky ľelezniční zastávka, coľ je výhodné při sestupech do údolí z obou stran.
Nepředbíhej (-OB-, 21.10.2009, 12:51 )
Ahoj Ivane, nepředbíhej. Zvonica s pomníkem francouzských partyzánů a daląími zajímavostmi bude obsaľena v příątím článku z této oblasti :-)).
Mea culpa! (Ivan Zajíček, 21.10.2009, 16:40 )
Mea maxima culpa, pane ąéfredaktore! Nemohu bohuľel vědět , co se Ti v hlavě vylíhne. AHOJ!
super místo (Jiří Viąňa, 21.10.2009, 10:22 )
Skvělé místo, hlavně na věľi. Budu si tam muset zase zajet
souhlas (Hugas 1. vysmaty, cestovatel, 21.10.2009, 10:39 )
je to nadherny rad s uzasnou vyhlidkou na Vah dole jezdi takzvana kompa privoz prez Vah na druhou stranu take uz se tesim az se tam zas podivam


Další související články:

+ Varín, čiže Starý hrad
+ Hrad Lietava, hrdé panské sídlo v Súlovských vrších
+ Hričov aneb Hričovský hrad, Súlovské vrchy
+ Súľovský hrad, tip na výlet v Súlovských skalách
Reklama
Témata našich článků…
Plejády Zverovka Sněžka Krkonoše, ubytování Planckova konstanta Rudý posuv Kamenná chata Roháče, ubytování Macocha Hranická propast Letní obloha Kosmické záření Elbrus, Kavkaz Kráľova studňa Rozhledny Porubský bludný balvan Beskydy, ubytování Spacáky Gran Paradiso
Reklama
Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist