Mirošovské stěny a Radkowské stěny u pomezí ČR a PL

Na Stěnách nad Stěnavou, pískovcové útvary na česko-polském pomezí

Pro území naší vnitrozemské vlasti je typické, že zde pramení bezpočet potoků a řek, odvádějících vodu - jak z pomyslné střechy Evropy - do okolních států. K nemnoha výjimkám patří říčka Stěnava na Broumovsku, ze které však Česku náleží pouze část středního toku.

Stěnava naším územím protéká na úseku mezi Starostínem a Otovicemi, ovšem horní a dolní tok této levé pobočky Kladské Nisy teče jižním Polskem, kde se jmenuje podobně - Ścinawka. Partie nad říčkou Stěnavou patří k pozoruhodným místům na česko-polském pomezí, nyní dobře dostupným díky otevřené státní hranici.

Čtěte také: Wielki Szczeliniec (Velká Hejšovina), skalním bludištěm Stolových hor

Střední tok Stěnavy se postupně vyhýbá protáhlým terénním "závorám" - hraničním Mirošovským stěnám, českým Broumovským stěnám a pak na polském území neméně výraznému pásmu Radkowských stěn. Pojmenování Stěnavy podle těchto tří skalnatých "stěn" se tedy přímo nabízí, pravděpodobnější verzí názvu říčky je však postupná úprava někdejšího německého jména Steinau, čili "Kamenná".

Přes hraniční Mirošovské stěny

Stěnava pramení uprostřed Valbřišských hor pod návrším Borowa (854 m), posléze se prodírá mezi strmými kopci Kamenných hor a u Mirošova (Mieroszów) náhle mění směr z jihozápadního na jihovýchodní. Do cesty se jí zde totiž staví příkrý svah Mirošovských stěn, jehož horní hranu sleduje v délce asi 4 km státní hranice a také polská zeleně značená cesta. Na ni se dostaneme jednak ve směru od Teplic nad Metují přes Zdoňov, nebo z polské strany z městečka Mieroszów, kterému dominuje štíhlá věž kostela sv. Michaela Archanděla.

Na "hřebenové" cestě, procházející převážně lesem, mineme několik nevelkých pískovcových útvarů, ovšem tak atraktivní skalní partie, jako v nedalekých Broumovských stěnách, bychom tu hledali marně. Pod vrcholkem hřbetu vede lesní cesta i naším územím. Je žlutě značená a stoupá sem od Vernéřovické studánky přes Bukovou horu, odkud se po ní můžeme vrátit do sedla nad Zdoňovem.

Od Stěnavy do Broumovských stěn

Na našem území je údolí Stěnavy východiskem do malebných partií na území CHKO Broumovsko. Nad levým břehem se terén postupně zvedá do hraniční "hrbatiny" Javořích hor, pravému údolnímu svahu dominuje asi 12 km dlouhé pásmo Broumovských stěn. Zdejší pískovcové skalní útvary, chráněné ve stejnojmenné národní přírodní rezervaci a dostupné poměrně hustou sítí značených cest, patří k častým cílům turistů.

Z broumovské strany - tedy od říčky Stěnavy - se do severozápadní části "stěn" dostaneme například od Honského sedla (zvaného též Pasa), přecházeného silnicí z Broumova nebo Jetřichova do Police nad Metují. Zde si můžeme vybrat ze tří tras. Modré značky jdou "neskalním" terénem přes Honský Špičák (652 m) a kolem soustavy zarůstajících, ale dosud zřetelných Laudonových valů (z obranné linie generála Laudona proti vpádu pruského vojska za války v roce 1758) až ke křižovatce cest pod kaplí a turistickou chatou Hvězdou.

Zelené značky se vinou od Honského sedla převážně lesem rovněž k Hvězdě a atraktivní je zejména žlutě značená trasa, zprvu stoupající pod Strážnou horu s působivou pískovcovou věží Kačenkou a pokračující členitým skalním terénem k Hvězdě. Tam dojdeme také z Broumova, rozprostřeného při březích Stěnavy, a to po červeně značené cestě přes Křinici a osadu Ameriku.

Střední částí Broumovských stěn, vyznačující se nádhernými scenériemi pískovcových útvarů a řadou okrajových vyhlídek, se od Hvězdy proplétá červeně značená hřebenovka k obci Slavný s možností sestupu do Police nad Metují nebo Broumova. Do jihovýchodní části skalní oblasti vede od Slavného několik dalších tras.

Pokud dáme přednost náročnějšímu, ale zároveň atraktivnímu terénu, pak zvolíme žluté značení přes Zaječí rokli, Velkou kupu (s odbočkou k malebné Kamenné bráně) a okrajové návrší Koruna (769 m) s vyhlídkou a strmě spadajícími skalními útesy. Tato cesta pak klesne na broumovskou stranu do Božanova, další trasy se vinou buď zpět do Slavného nebo do Machovské Lhoty a Machova.

Méně známé Radkowské stěny

Na pískovcové skalní oblasti Broumovska navazuje za státní hranicí neméně atraktivní území polského Národního parku Stolové hory (Góry Stolowe). Hojně navštěvované jsou zejména pískovcové útvary na Hejšovině (Szczeliniec) a v pitoreskním bludišti Bludných skal (Błędne Skaly), za bližší poznání však stojí i pásmo Radkowských stěn, vystupující vysoko nad údolím Stěnavy.

Jejich nejdostupnější a asi i nejpůsobivější partií - zvanou Radkowské skály - prochází silnice, spojující přes horské středisko Karlow lázně Kudowa Zdrój s městem Radkowem. Při hraně svahu je malé parkoviště, poblíž kterého se značené cesty noří do pitoreskního světa skal.

Tomu dominují bizarně tvarované skalní věže, modelované zvětráváním nestejně odolných pískovcových vrstev do mohutných palic, kyjů, jehel či hradbovitých útvarů. Není proto divu, že lidská obrazotvornost dala mnohým skalám pojmenování. Platí to i pro ústřední partii zvanou Baszty, kudy se turistická trasa proplétá k okrajové hraně s dokonale vyvinutou skalní mísou a zejména s výhledem rozevřeným do širokého okolí.

Nad záplavou lesů zaujme typická stolová hora Hejšovina (Szczeliniec) a "ostře řezaná" Koruna, neméně působivý je i pohled do zvlněné krajiny kolem říčky Stěnavy. Návštěvu Stolových hor můžeme spojit i s prohlídkou nedalekého poutního areálu ve Vambeřicích s impozantní bazilikou Navštívení P. Marie.

Otovice na turistické mapě