Pohoří Starohorské vrchy, turistika a přírodaTéměř neznámé pohoří, turistika a turistické trasy, příroda Starohorských vrchů13.12.2008 | Otakar Brandos
Starohorské vrchy jsou poměrně málo známým pohořím. A to i přesto, že jsou Starohorské vrchy 13. nejvyšším pohořím Slovenska. Hned po pohořích Vtáčnik a Oravská Magura. Podobně jako sousední pohoří jsou i tyto hory budovány granitoidními horninami, jen na západě vystupují vápence krížňanského příkrovu. |
|
Starohorské vrchy náleží do Fatransko - tatranské oblasti. Jsou sevřeny horskými masívy Velké Fatry, Kremnických vrchů a Nízkých Tater. V nedávné minulosti byly Starohorské vrchy chápány jako součást Nízkých Tater, ale na přelomu 70. let minulého století byly z Nízkých Tater vyčleněny jako samostatný horský celek. U širší turistické veřejnosti to však ani po tak dlouhé době nevešlo v širší známost. Starohorské vrchy, přírodní poměryStarohorské vrchy, přestože nevynikají ani rozlohou ani nadmořskou výškou drží jeden primát. Jsou jediným pohořím krystalické povahy Západních Karpat, jejichž jádro netvoří žuly, ale migmatity a dvojslídné pararuly krížňanského příkrovu (horniny druhohorního stáří). Obalové série jsou tvořeny křemenci, břidlicemi, vápenci, dolomity, slinitými vápenci aj. Podloží Starohorských vrchů je tak skutečně neobyčejně pestré. Na ně je vázán výskyt řady kovů jako je stříbro, měď, antimon aj. Nejvyšším vrcholem Starohorských vrchů je Kozí chrbát vysoký 1 330 metrů. Druhým významnějším vrcholem, který poskytuje široké rozhledy na okolní pohoří je Kečka vysoká 1 225 metrů. Reliéf pohoří je značně členitý a dosahuje poměrně výrazných výškových rozdílů. Střední úhel sklonů horských svahů tady činí až 25°, avšak v některých částech Starohorských vrchů dosahuje sklon svahů výrazně vyšších hodnot. Hlavní hřeben Starohorských vrchů se táhne zhruba ve směru Panský diel, Žiare, Jelenska skala a okolo známého turistického střediska Donovaly pokračuje přes Kečku a Kozí chrbát do Hiadeľského sedla, kterým prochází hranice se sousedními Nízkými Tatrami. Nejvýznamnějšími turistickými středisky pohoří jsou známé lázně Korytnica - kúpele, již zmíněné Donovaly, Špania dolina a Staré Hory. Ze vzdálenějších je to Ružomberok a Banská Bystrica. Starohorské vrchy, klimatické poměryStarohorské vrchy patří do mírně chladné klimatické oblasti. Průměrné lednové teploty se pohybují v rozmezí -5 °C až -8 °C, průměrné červencové teploty se pohybují v rozmezí 9 až 13 °C. Souvislá sněhová pokrývka se v pohoří udrží 100 - 130 dní, roční úhrn srážek činí 800 - 1 200 mm. Starohorské vrchy patří do povodí řeky Hron. V podhůří nalezneme řadu minerálních pramenů v okolí Korytnice a Moštenice. Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Ahoj Otíku!
Je mi aľ trapné, ľe se skoro do vąeho , co napíąeą, "seru", ale tyto hory ve mne zanechaly nezapomenutelné záľitky v roce 1978, kdy jsem abslolvoval s kamarády z ocelárny svůj druhý souvislý přechod -po Velké Fatře to byly tehdy Nízké Tary a protoľe jsme plnili nějakou zápočtovku či co, Jindra Nezmeąkal -náą dobrý vůdce (1935-1999) to chtěl mít na 6 dnů. Vyráľeli jsme z Banské Bystrice, kde jsme dojeli do Sásové místní autobusovou linkou a asi za 2 hodiny jsme vylezli na Panský diel (1100 m), odkud byly fantastické výhledy, protoľe je úplně holý. Je to impozantní výhledový bod v ąirokém okolí a Bystričané to vědí a rádi tam chodí. Pak jsme slezli do vesničky Kaliątě, která byla faąisty zcela vypálená a pak přes Baláľe, které byly vypáleny taky, ale byly obnoveny , jsme slezli na pivo na Donovaly. V Baláľích byla i krčma. Daląí den jsme ąli z Donoval přes Kečku (1225 m) a Tebou zmiňovaný Kozí chrbát (1330 m), na který to byla pěkná "grapa". Daląí cesta jiľ vedla klasicky aľ do ąvermova -dnes opět Telgártu. Pak jsem jednou jel na běľkách z Donoval do Baláľů a při sjezdu v hlubokém sněhu jsem sebou tak "jebnul", ľe se mi vąe vysypalo z batohu a dokonce jsem pozbyl občanku, jejíľ ztrátu jsem pak líčil policajtům v Ostravě. hleděli na mne dost nechápavě..No a před třemi roky, kdyľ jsme ąli hřeben Nízkých Tater (4 dny -klasika) naopak z Telgártu, poslední den jsme ąlapali z chaty pod Chabencom přes Praąivou do Hiadelského sedla a přes Kečku na Donovaly. Kozí chrbát jsme tehdy zbaběle obeąli traversem ze sedla , měli jsme časovou tíseň a ľízeň jak sviňa. Chtěli jsme chytit večerní rychlík do Ostravy, tak nám to snad KOZÍ HORA odpustila..Kdyľ jsem to ąel poprvé před 30 roky , tak jsem si opět mylně myslel, ľe Nízké Tatry začínají jiľ na Donovalech. Irren ist menschlich..!!
Svah na poslední fotografii znázorňuje opravdový úhel sklonu? Nebo nebyl fotoaparát v rovině. Zdá se mi to aľ neskutečně prudké. A Kde je to fotografováno?
Ahoj. Nejde o ľádná kouzla s fotoaparátem, ale o reálný záběr v reálných rovinách. Takovýto svah (ty zakrslé buky směrem svého růstu leccos napovídají) má turista po pravé ruce během výstupu na Kozí chrbát ve směru od Kečka. Snímků mám více, na zítřejąí den připravuji článek o výstupu na právě zmíněný vrchol, kde budou celkové záběry této lokality.
Reálnost daného snímku lze snadno pozorovat na mracích na obloze v pozadí. Takľe bych se snímku nebál věřit. ;-)
Dobry postreh, to jsem zapomnel dodat :-)).
|