Za zakladatele hradu je považován mocný rod Hückeswagenů, stavitelem byl patrně Jindřich z Hückeswagenu. A ano, je-li vám tento rod povědomý pak vězte, že právem, neboť jde o tentýž rod, který založil nedaleký a nedobytný hrad Hukvaldy. Pevnosti Hukvaldy s Šostýnem a nedalekým Štramberským hradem a Starým Jičínem patřily ke kamenným strážcům Moravské brány.
Mocný porýnský rod Hückeswagen do českých zemí přišel z Porýní někdy okolo roku 1228 a z písemných záznamů se vytrácí poměrně záhy, někdy po roce 1307. Přestože v zemích koruny české působili jen krátce, necelé století, jejich vliv byl značný. Nejenže měli velký vliv na kolonizaci dnešní severní Moravy, ale Arnold z Hückeswagenu, asi nejvýznačnější postava tohoto rodu, si díky svým diplomatickým službám získal oblibu českých králů. Zejména Přemysla Otakara I., jehož byl oblíbencem.
Ale vraťme se k Šostýnu. Poloha tohoto hradu nebyla příliš výhodná, stál na nevysokém ostrohu na hřebeni vrchu Pískovna v Šostýnských vrších. To se mu stalo osudným v době zdokonalení dobývací techniky. A nepomohl mu ani hradní rybník plnící mimo jiné i obrannou funkci, který dělal z Šostýna jeden z vskutku unikátních hradů své doby. Za markraběcích válek byl silně poškozen, po roce 1404 obnoven a znovu pobořen v roce 1422, kdy vojska olomouckého biskupa vymáhala majetky na Mikuláši z Lamberka. Opět byl opraven a znovu pobořen v roce 1427 nebo 1428 husitskými vojsky Jana Tovačovského z Cimburka. Poškozen byl zřejmě natolik, že po roce 1467 je již Šostýn uváděn jako pustý.
Velikostí a především svou dispozicí mně hrad Šostýn silně připomíná pozůstatky hradu Cvilín (Lobenštejn) nedaleko Krnova v Nízkém Jeseníku. Hrad dlouhý až 100 metrů byl přístupný po padacím mostě, měl mohutnou útočištní válcovou věž, tzv. bergfrit s průměrem asi 6,3 metru, který byl zakomponován do opevnění, jehož zdi dosahovaly tloušťky až tří metrů, obytné jádro hradu s rozlehlým palácem a mohutný příkop, který obepínal hrad. Ten byl obehnán navíc silným valem s (asi) palisádovou hradbou. Nechybělo ani opevněné předhradí s obrannou věží. Na hradě nebyla nalezena studna, takže zásobování vodou zřejmě zajišťovala jen cisterna a z okapů sváděná dešťová voda, případně voda z hradního rybníka.
Do dnešních dní se z Šostýna mnoho nedochovalo. Spatřit tady lze torzo bergfritu, zakonzervované zbytky sklepení paláce, dobře patrný je mohutný hradní příkop i později (v roce 1999) obnovený hradní rybník. Od 30. let minulého století probíhal na hradě archeologickým průzkum a v několika fázích také konzervační práce. Areál hradu Šostýn je volně přístupný po celý rok, snadno se sem dostanete po turistické značce z centra Kopřivnice a nebo z odstavného parkoviště asi půl kilometru pod hradem.
Šostýn na turistické mapě
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.