Šostýn (Schornstein, Šauenštejn) u Kopřivnice, zřícenina gotického hradu z konce 13. století

Za zakladatele hradu je považován mocný rod Hückeswagenů, stavitelem byl patrně Jindřich z Hückeswagenu. A ano, je-li vám tento rod povědomý pak vězte, že právem, neboť jde o tentýž rod, který založil nedaleký a nedobytný hrad Hukvaldy. Pevnosti Hukvaldy s Šostýnem a nedalekým Štramberským hradem a Starým Jičínem patřily ke kamenným strážcům Moravské brány.

Mocný porýnský rod Hückeswagen do českých zemí přišel z Porýní někdy okolo roku 1228 a z písemných záznamů se vytrácí poměrně záhy, někdy po roce 1307. Přestože v zemích koruny české působili jen krátce, necelé století, jejich vliv byl značný. Nejenže měli velký vliv na kolonizaci dnešní severní Moravy, ale Arnold z Hückeswagenu, asi nejvýznačnější postava tohoto rodu, si díky svým diplomatickým službám získal oblibu českých králů. Zejména Přemysla Otakara I., jehož byl oblíbencem.

Ale vraťme se k Šostýnu. Poloha tohoto hradu nebyla příliš výhodná, stál na nevysokém ostrohu na hřebeni vrchu Pískovna v Šostýnských vrších. To se mu stalo osudným v době zdokonalení dobývací techniky. A nepomohl mu ani hradní rybník plnící mimo jiné i obrannou funkci, který dělal z Šostýna jeden z vskutku unikátních hradů své doby. Za markraběcích válek byl silně poškozen, po roce 1404 obnoven a znovu pobořen v roce 1422, kdy vojska olomouckého biskupa vymáhala majetky na Mikuláši z Lamberka. Opět byl opraven a znovu pobořen v roce 1427 nebo 1428 husitskými vojsky Jana Tovačovského z Cimburka. Poškozen byl zřejmě natolik, že po roce 1467 je již Šostýn uváděn jako pustý.

Velikostí a především svou dispozicí mně hrad Šostýn silně připomíná pozůstatky hradu Cvilín (Lobenštejn) nedaleko Krnova v Nízkém Jeseníku. Hrad dlouhý až 100 metrů byl přístupný po padacím mostě, měl mohutnou útočištní válcovou věž, tzv. bergfrit s průměrem asi 6,3 metru, který byl zakomponován do opevnění, jehož zdi dosahovaly tloušťky až tří metrů, obytné jádro hradu s rozlehlým palácem a mohutný příkop, který obepínal hrad. Ten byl obehnán navíc silným valem s (asi) palisádovou hradbou. Nechybělo ani opevněné předhradí s obrannou věží. Na hradě nebyla nalezena studna, takže zásobování vodou zřejmě zajišťovala jen cisterna a z okapů sváděná dešťová voda, případně voda z hradního rybníka.

Do dnešních dní se z Šostýna mnoho nedochovalo. Spatřit tady lze torzo bergfritu, zakonzervované zbytky sklepení paláce, dobře patrný je mohutný hradní příkop i později (v roce 1999) obnovený hradní rybník. Od 30. let minulého století probíhal na hradě archeologickým průzkum a v několika fázích také konzervační práce. Areál hradu Šostýn je volně přístupný po celý rok, snadno se sem dostanete po turistické značce z centra Kopřivnice a nebo z odstavného parkoviště asi půl kilometru pod hradem.

Šostýn na turistické mapě

Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe, pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.