Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 29.9.2021 , svátek má
Treking > Tipy na výlet > Viniční trať Šobes, tip na výlet v NP Podyjí

Viniční trať Šobes, tip na výlet v NP Podyjí

Unikát NP Podyjí - viniční trať

11.6.2008 | Theodor Teshim

"Pijte víno a budete dobře spát. Spěte a nebudete hřešit. Vyhněte se hříchu a budete spaseni. Tedy… pijte víno a budete spaseni."

středověké přísloví

Dyje

Náš nejmenší a nejmladší národní park (NP) Podyjí je skutečnou přepychově vybavenou pokladnicí jak přírodních tak kulturních skvostů. Rozhodnutí o tom zda je víno a jeho pěstění záležitostí spíše přírodní či kulturní nechávám na vlastním zvážení každého ze čtenářů, faktem však zůstává, že ne zcela bezvýznamná část z celkové rozlohy 63 km2 NP Podyjí připadá na viniční tratě, tedy pozemky, které pro svoji geografckou polohu, svažitost, délku oslunění a půdně klimatické vlastnosti jsou vhodné pro pěstování révy vinné.

Pojďme si proto povědět něco blíže o skutečném unikátu NP Podyjí, viniční trati Šobes, jíž příroda nadělila natolik příhodné podmínky pro růst révy, že je Šobes počítán mezi deset nejlepších poloh pro pěstění vína v Evropě.

Šobes jako unikát

Vyjmenujme si stručně důvody tak skvělého hodnocení viniční tratě Šobes. V první řadě je to orientace svahů: příhodně jižní a jihovýchodní. Nadmořská výška tratě není vysoká, pohybuje se mezi 240 až 320 m. Neméně významná je pedogeologická charakteristika území.

Geologický podklad vinice tvoří hlinitopísčité zvětraliny na rulách Dyjského masivu. Půda, hnědozem s kamenitou až štěrkovitou spodinou, má kyselé pH. Zcela zásadní je pak zdejší speciální mikroklima podobné jako v údolí Rhôny či Rýnu. V létě na Šobesu teplé letní dny střídají studené noci s mlhami. Půda přes den nasává teplo, které v noci vyzařuje. Ze severozápadu a severovýchodu je navíc místo chráněno vyššími svahy před větry. Průměrná teplota tu činí 8,8 °C a srážkový průměr dosahuje 560 mm.

Celá viniční trať zabírá 16 ha. Víno se v současnosti pěstuje asi na třech čtvrtinách plochy, zbytek pokrývá meruňkový sad. Vinice byla obnovena před třiceti lety a od roku 1995 na trati hospodaří Znovín Znojmo. S firmou tohoto jména se o Šobes minulý rok soudil původní vlastník pozemku, obec Podmolí, jejímuž novému starostovi se zdál 12 let starý prodej nevýhodný a v mnoha ohledech záhadný. Znovín však soud v prosinci vyhrál a vinici vlastní i nadále.

Turistka

Pěstuje se zde šest odrůd vína: Ryzlink Rýnský, Ryzlink vlašský, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Rulandské modré a také Pálava. A teď pozor: Ryzlink rýnský, pozdní sběr 1997 z tratě Šobes, byl v roce 1999 v Paříži oceněn stříbrnou medailí Vinalies Internationales Paris 1999 a zařazen mezi tisícovku nejlepších vín světa!

Citujme pro ilustraci slova v básnivé řeči sommeliérů z hodnocení tohoto vína: "…vyzrálé medové tóny ve vůni i v chuti, vyvážené kyseliny, kulaté, harmonické s dlouhou příjemně medově sladkou dochutí…" Koštnout vínka ze Šobesu můžete za poplatek během turistické sezóny v otevřeném stánku, pro majetnější turisty se také naskýtá příležitost si sedmičku neobyčejného nápoje na místě zakoupit a tekutým suvenýrem tak obohatit domácí archiv vín.

V této souvislosti nemůžu než nevzpomenout jednu úsměvnou historku. Jednoho slunného dubnového víkendu jsme s mou hodnou ženou dorazili ke stánku na vinici Šobes a jali se ochutnávat. Po vyšší platbě za krapet vína na dně dvou koštovaček a následném vyprázdnění obsahu obou skleniček má hodná žena začala místo éterické řeči o kyselinkách, tónech a dochutích zcela vážně a prozaicky shánět "ty dvakrát dvě deci", které si naivně myslela, že za krvavý peníz po koštování ještě dostaneme.

No chuť na ochutnaný Ryzlink rýnský pozdní sběr byla veliká, leč kapsa zcela vysypaná. Příště si sem určitě přineseme krom vlastních číší na bílé vínko i úspory v prasátku a sedmičku šobeského vína vyprázdníme pro oslavu významu místa stylově přímo na vinici.

Historie Šobesu

Velmi výhodnou polohu pro obydlení, tedy strmý skalnatý ostroh obtékaný ze tří stran řekou Dyjí (meandr Šobes) s mírným klimatem, lidé docenili již ve starší době kamenné (jak doložili nálezy kamenných štípaných nástrojů staré 30 tisíc let). Následovalo osídlení skalnatého hřebene v mladší a pozdní době kamenné, hradiště tu stálo v době bronzové, prokazatelně zde žili i Keltové, lidé v době římské i po příchodu Slovanů na naše území.

Hřbetem výběžku vede dodnes cesta (tzv. Římská cesta), historická komunikace spojující Moravu a Rakousko. Podle některých romantických představ na prosluněných svazích nad meandrem Dyje vysadili víno již Římané, označení Šobes prý tehdy pojmenovávalo nerovné vysekané pole. Tento fakt nemám ověřen z důvěryhodného zdroje a uvádím jej jen pro doplnění, takže kdo ví?

NP Podyjí

Až od středověku existují věrohodné zprávy o zdejším pěstění vinné révy. V lesích na svazích s jižní expozicí v širokém okolí můžeme dosud naleznout sem tam kamenné terasy, zbytky starých vinic a ovocných sadů. Proslulé víno z Šobesu tvořilo také žádaný doplněk hodovní tabule na císařském dvoře ve Vídni.

Vinici doplňují zídky z kamenů kladené na sucho a pozůstatky starých sklepů. Podél řeky Dyje obkružující ze tří stran výběžek Šobesu ve středověku vyrostlo šest mlýnů, které se připomínají ke konci 15. století. Tyto stavby daly i název lokalitě "Devět mlýnů" čili "Neunmühle" (zbylé tři stály níže po proudu řeky).

Kola čtyř mlýnů klapala ještě po druhé světové válce, nemilosrdné úpravy při budování železné opony v 50. letech minulého století však cenné technické památky srovnaly se zemí a jejich někdejší přítomnost připomínají jen jezy na řece, pozůstatky náhonů, případně sklepy.

Šobes a železná opona

Smutnou kapitolou celého území NP i Šobesu je druhá polovina minulého století, především budování tzv. "železné opony", ženijně - technických zátarasů v našem západním pohraničí. Stavba "opony" v celkové délce více jak 700 km byla zahájena v roce 1951 a na svou likvidaci musela čekat 39 let. Pásmo se postupně přesouvalo stále více do vnitrozemí, u Šobesu v poslední variantě procházelo oblastí Devíti mlýnů směrem na Hnanice.

Na konci měla "opona" podobu 20 m široké linie s drátěným zátarasem, oraným pásem ošetřovaným herbicidy a obslužnou komunikací. K linii patřila další ženijní zařízení (např. strážní věže, ježkové a jehlancové zátarasy) Temnou připomínku na podobu "opony", která tu byla nechána přes značný odpor místních dnes najdeme u Čížova, asi 13,5 km odsud.

Tudy procházela železná opona…

K Šobesu náleží neodmyslitelně i další pozůstatky pomocných zařízení příslušníků Pohraniční stráže. Nedaleko opuštěného meandru Dyje umožňuje přechod přes řeku Lipinská lávka s modrou značkou, o pár set metrů dále po proudu u bývalého Gruberova mlýna překonává řeku pomocí Šobeské lávky trasa červené značky. Obě dnešní lávky přes Dyji, oblíbené to turistické atrakce, stojí na místě visutých lávek obdobné konstrukce, které tu postavili socialističtí vojáci.

Původní lávky byly zle poničeny při povodni v srpnu roku 2002 a následující rok nákladně rekonstruovány. Třetí lávka v NP Podyjí sloužící turistům překlenuje řeku asi 19 km odsud u Starých Hamrů nedaleko Vranova nad Dyjí. Byla taktéž poničená při povodni a znovu vybudovaná. A pro úplnost dodejme, že další tři visuté lávky v nepřístupném údolí Dyje pod "Pašeráckou stezkou" nebyly nikdy určeny veřejnosti a po povodni proto také nebyly obnoveny.

Tzv. "Železné schody" u Šobesu sloužily pohraničníkům k rychlému překonání značného výškového rozdílu při stoupání z údolí Dyje od Lipinské lávky na skalnatou hranu údolí a jsou důkazem jak nesmyslně a necitlivě ku krajině byla trasa "opony" volena. Schody byly před 12ti lety odstraněny, dnes je horní část bývalé komunikace pro pěší využita jako krásná skalnatá vyhlídka hodná návštěvy, skýtá výhled dolů do údolí na opuštěný meandr Dyje a do části lokality Devět mlýnů.

Příroda Šobesu

Skalní lesostep

Většina vinic v NP Podyjí se nalézá ve III. zóně parku (ochranné). Jedinečnost Šobesu tak můžeme spatřovat i v následujícím faktu. V okolí vinice se nacházejí přirozené lesy spadající do I. zóny (přísná přírodní zóna) NP Podyjí, mimo jiné teplomilná doubrava s hojným výskytem parazitického ochmetu evropského (Loranthus europeus). V zimě kulovité trsy ochmetu na stromech prozrazují jeho plody - žluté bobule.

Na skalnatém hřbetu nad vinicí v bezprostředním okolí asfaltky nalezneme množství velmi esteticky působících skupin až deseti dubových kmenů, které vyrůstají ze společného základu. Takový les se odborně nazývá pařezina, tedy les vznikající či se obnovující díky přirozené regenerační schopnosti dřevin, tzv. výmladností z pařezů zbylých po kácení, kdy z pařezu vyrazí výhonky a ty se ponechají volnému růstu.

Povězme pár slov a zajímavostí o některých zástupcích vzácné flóry a fauny v přímém sousedství vinice. Na Šobesu se můžeme od března do května, někdy i znovu v září, obdivovat kráse nafialovělých zvonků květů koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis), silně ohrožené trvalky pokryté bělavými nebo rezatými chloupky.

Středoevropský endemit, známý to symbol jara, je jedovatý (aktivní látka ranunkulin, jíž obsahují rostliny čeledi pryskyřníkovití, se po uvolnění z rostliny dále štěpí na jedovatý protoanemonin, ten působí podráždění kůže a při požití trávicí obtíže včetně zvracení a kolik a též útlum nervového systému se závratěmi i křečemi a ochablostí).

Tmavě hnědý oddenek kosatce prý lidé dříve používali v zoufalé snaze zastavit kruté řádění černé smrti - moru. Silně ohrožený křivatec český (Gagea bohemica) z čeledi liliovitých na sebe v březnu upozorňuje žlutými nazelenalými květy mezi trsy jeho nítkovitých listů, jež mohou někomu připomínat trávu.

Silně ohrožený kosatec pestrý (Iris variegata) zde od května do června rozvíjí své žluté květy s vnějšími žilkovanými okvětními listy. Jeho oddenek prý zaháněl duchy a zloděje, v ložnici pak přinášel pomoc. Silně ohrožený smil písečný (Helichrysum arenarium) kvete žlutými kvítky sdruženými do chocholíku od začátku července až do října. Odvar z kůry smilu podporuje trávení, tlumí křeče, hubí mikroby a zvyšuje tvorbu moči, díky čemuž se popíjí i při zánětech močových cest.

Chrpa chlumní (Centaurea triumfettii) kvete od června do srpna, prostřední květy bývají modré, okrajové fialové i bílé. Od května do července zastihneme v květu modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum), který poznáme podle přízemní růžice tenkých listů a hroznu květů na konci stvolu, kde vrchní jsou fialové a spodní nazelenalé s černým okrajem. posel jara tařice skalní. Vzácné šobeské rostlinstvo doplňuje ohrožený druh trávy kavyl sličný (Stipa pulcherrima).

Cesta

Na Śobesu roste i dřín obecný (Cornus mas), chráněný až 10 m vysoký keř s velmi tvrdým dřevem, jež si cenili řezbáři, sloužilo také pro výrobu kopí, z mladých větví se vyráběly hole a násady. Bývá ještě před olistěním v březnu až dubnu hustě obsypán sytě žlutými květy v okolících, což je důvod proč jej najdeme v mnoha okrasných zahradách. Plody dřínu s vysokým obsahem vitaminu C dozrávají v září až říjnu, jedná se o červené peckovice (tzv. dřínky), používané od nepaměti pro konzumaci, existují dokonce speciální ovocnářské odrůdy. Ve starověku se pojídaly dřínky sušené.

V našich zeměpisných šířkách, podobně jako v současnosti především na Balkánu, se dříve vyráběla marmeláda, sirup, víno a gurmeti jistě dodají, že se červené dřínky přidávali do omáček ke zvěřině. Střídmí Iránci šerbet, tedy chlazený nealkoholický nápoj z cukru a ovoce hojně popíjený na Orientu, vyrábějí právě ze štávy z peckovic dřínu, vody a ledu. Na Kavkaze i blíže nám na Ukrajině, již lidé přitvrzují, mísí se tu výluh z dřínek s lihem, čímž vznikne likér dernovka, milovníci vyšších stupňů červenavé plody raději rovnou přepalují ve snaze získat destilát. Pro útroby poničené dernovkou či "dřínkovicí" má tento kouzelný keř hned další řešení - svíravé účinky odvaru z dřínek se využívají pro popíjení při zažívacích potížích. Dokladem všestranného využití dřínu je i to, že se z jeho pecek dokonce lisoval olej na svícení.

Šobes, NP Podyjí

Z chráněných živočichů nás na vinici svým letem mezi keříky révy okouzlí především motýli: pestrokřídlec podražcový (Zerynthia polyxena), otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), přástevník mařinkový (Eucharia casta) a největší evropský motýl s rozpětím křídel 10 až 13 cm, noční motýl martináč hrušňový (Saturnia pyri), který je pro svou majestátný rozměr v cizích řečech obdivně jmenován různými přívlastky jako císařský, obří či je zván přímo jako "Císař Vídeňský".

Setkat se zde můžeme i s dalším obrem z říše hmyzu, naším největším broukem roháčem velkým (Lucanus cervus), sameček dorůstá do délky až 7,5 cm. Jiný macek klopýtající po hroudách půdy vinice obdržel jméno tesařík obrovský (Cerambix cerdo), jedná se třetího největšího brouka ČR (až 5,3 cm).

Stříbrnou příčku mezi oběma titány naší entoříše zabírá s délkou tělíčka až 6 cm tesařík zavalitý (Ergates faber), kterého však nevím zda zrovna na Šobesu potkáme. Vinice však rozhodně představuje velkou radost herpetologů, tedy lokalitu s bohatým výskytem plazů: kriticky ohrožené ještěrky zelené (Lacerta viridis), silně ohrožené ještěrky obecné (Lacerta agilis) a rovněž silně ohroženého slepýše křehkého (Anguis fragilis).

Skutečně raritním faktem zůstává, že zde najdeme na jednom místě všechny čtyři u nás žijící druhy užovek, tedy i mrštnou užovku stromovou (Elaphe longissima) největšího hada ČR s délkou až 2,3 m. Plazům vyhovují sluncem vyhřáté prostory mezi kameny na sucho kladených zídek, jež jsou ochranáři udržovány bez vegetace.

Krajina Podyjí Jak vyplývá z výše uvedeného, bohatství Šobesu se neskrývá jen v hroznech, ale i ve výskytu mnoha chráněných rostlin a živočichů, co svá stanoviště mají v těsné blízkosti vinice. Proto zde musí být hospodařeno co nejšetrněji k přírodě, což se snaží majitelé zajistit tzv. hospodařením formou integrované produkce.

Šobes - přístup

Šobes jsme tedy představili jako unikát stran pěstění vína i přírodních hodnot. Nezbývá, než na závěr přiblížit kudy sem dorazit. Vinicí prochází červená značka, u Šobeské lávky najdeme rozcestí Pod Šobesem, nad vinicí pak při asfaltce, jež stoupá dál hřebínkem, rozcestí pojmenované také lakonicky Nad Šobesem. Následující tabulka přehledně uvádí pomocí přibližných vzdáleností dostupnost Šobesu z různých míst NP Podyjí a přilehlého rakouského NP Thayatal.

Vinice

Další informace, zajímavosti a odkazy

Provozní doba stánku na vinici Šobes

Datum Dny a hodiny
Od 10.4. do 30.5. So, Ne, svátek: 9.00 až 18.00 hod
Od 1.6. do 30.8. Denně: 9.00 až 18.00 hod
Od 1.9. do 30.9. So, Ne, svátek: 9.00 až 18.00 hod

Šobes na turistické mapě

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor    zobrazit celou diskusi
Nezapomeňte na Hardegg (Theo, 27.06.2008, 12:30 )
Dobrý den. Chtěl jsem popřát ąťastnou cestu a vyjádřit jistou dávku závisti, ľe cestujete o tomto víkendu do Podyjí a já musím trčet doma, hned bych měnil:). Pokud jste místní pak dále tento příspěvek nečtěte, jestliľe vąak přijíľdite poprvé a zdaleka pak určitě nezapomeňte sejít od rozcestníku Na Keplech k Hardeggské vyhlídce a dolů do Hardeggu (viz dneąní první část trilogie o Hardeggu). Pokud Vám zbyde čas (Ze Znojma do Vranova je to přeci jen docela ątreka) tak určitě navątivte i tamní hrad (vstup tuąím 5,5 eur na osobu - méně neľ lidé z Rakouska, speciální cena pro turisty z čR!) a předevąím některý z okruhů kolem Hardeggu (předevąím Hardegger Rundweg přes Regininu skálu a Maxplateau,okruh se dá pohodlně ujít za asi 1,5 hodiny ). Ať se Vaąe návątěva Podyjí vydaří ke spokojenosti vąech zúčastněných přeje Theo.


Další související články:

+ Nový Hrádek - kamenný pán pěti údolí; NP Podyjí
+ Podyjí, obecné informace
+ Penzion u Čabalů, Národní park Podyjí
+ Hradiště sv. Hyppolita - památka Velké Moravy u Znojma
Reklama
Témata našich článků…
Aktuální počasí Zverovka Sněžka Krkonoše, ubytování Soumrak Karlštejn Kamenná chata Roháče, ubytování Macocha Hranická propast Letní obloha Zámek Hluboká Elbrus, Kavkaz Kráľova studňa Javorníky Porubský bludný balvan Beskydy, ubytování Spacáky Gran Paradiso
Reklama
Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist