Hrad přestavěný na zámek stojí na okraji obce Smolenice, která se nachází asi
15 km od Trnavy na úpatí Malých Karpat.
Vzhledem k tomu, že byl dostavěn až v roce 1953, byl to nejmladší zámek na území bývalého
Československa. Od té doby sloužil jako reprezentační a kongresové centrum Slovenské
akademie věd.
Na místě dnešního zámku stával původně středověký hrad postavený ve 14.
století jako poslední z řady pevností, chránících malokarpatské průsmyky. Hrad byl
původně královským majetkem a později vystřídal řadu majitelů. Roku 1388 připadl na
základě darovací listiny císaře Zikmunda vévodovi Ctiborovi ze Ctibořic a Beckova.
Od poloviny 15. století vlastnili hrad i obec hrabata z Pezinku a Svätého Jura.
V 16. století přešel do majetku rodu Orzságů a posléze Erdödyů, kteří jej vlastnili
téměř dvě století. Roku 1777 přebírá hrad a celé smolenické panství hrabě Ján Pállfy.
V té době již byl hrad neobydlený a pozvolna chátral, protože Erdödyové neměli na jeho
údržbu peníze. V období napoleonských válek počátkem 19. století nakonec vyhořel
a z původního gotického hradu zůstala jen část vnějšího opevnění a pětiboká hlavní
věž. Až v roce 1887 začal hrabě Jozef Pállfy s prvními pracemi na opravě bašt. Původní
bašty dostaly nástavbu a byly zastřešeny.
K budování současného Smolenického zámku přikročil hrabě Pállfy až počátkem 20. století.
V roce 1911 začal ve vlastní režii budovat rodinné sídlo podle historizujícího návrhu
architekta Jozefa Huberta, podle francouzských vzorů. Ze starého hradu byla při přestavbě
zachována jen část vnějšího opevnění. Vzhledem k 1. světové válce, byly práce přerušeny.
V období po 1. světové války došlo k provizornímu zakrytí části prostor a byl tady
převezen rodový archiv. Rodu Pállfyů patřil hrad až do roku 1945. Od roku 1945 byl
letním sídlem SNR.
V dalších stavebních úpravách se pokračovalo až poté, co zámek převzal do svého vlastnictví
stát. Zámek byl dokončen za použití moderních stavebních metod, klenby, věž a řada dalších
prvků jsou ze železobetonu. 26.6.1953 pak byl zámek předán do užívání Slovenské akademii
věd, jako kongresové centrum.
Interiéry, jež byly vybudovány ještě za hraběte Pállfyho, jsou provedeny v romanticko
neogotickém slohu. Novější interiéry pak odpovídají 50. a 60. letům. Keramické obklady
a podlahy z broušeného teraca interiéry zámku doslova znetvořily.
Zámek je majetkem SAV a je pro veřejnost zpřístupněn jen částečně - zahrady, nádvoří,
vybrané místnosti a okolní park. Pro svůj romantický vzhled býval zámek často využíván
filmaři, zejména pro natáčení pohádek a historických filmů.
Jak se tam dostat
Přímo k zámku je možné dojít pěšky, nebo přijet na kole. Auto je nutné odstavit v obci
a posledních asi 500 m dojít pěšky. Pro ubytované na zámku je možnost parkování na nádvoří.
Návštěvní hodiny a ceny
Zámek je přístupný sezónně od 2. května do 14. října, úterý - neděle 9 - 18 h.
Ceny vstupného
Základní 1,33 eura , zlevněné 0,66 eura. Během prohlídky navštívíte vyhlídkovou
terasu na věži a prostory ve věži. Od brány vede na věž 156 schodů. Na nádvoří je
malá prodejna občerstvení s možností posezení. Můžete se projít upraveným okolním
parkem s množstvím zeleně.